Kaspické moře mizí, lidé pociťují dopady už teď

Kaspické moře se vždy chovalo nepředvídatelně. Koktejl klimatických posunů a pohybu tektonických desek v historii způsoboval prudké a neočekávané změny jeho hladiny, při kterých městům kolem něj střídavě hrozilo zaplavení, nebo uváznutí daleko od břehů.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | allie™ / Flickr

Odliv na pláži odhaluje zvláštní uskupení balvanů, napůl ponořených do písku. Nabízí tak pohled na pozůstatky několik staletí staré věže, kterou ukrývala voda. Zdi Derbentu - starobylého perského opevněného města a nyní nejjižnějšího cípu ruského Dagestánu - vždy obklopovala aura tajemna. Mýtus praví, že je vybudoval Alexandr Veliký, aby ochránil impérium před invazemi barbarů. "Je to nesmírně důležitý objev," upozorňuje archeolog Murtazali Gadžijev na ruiny, které se prvně vynořily z vln v březnu. "Pravděpodobně v budoucnu najdeme více pozůstatků městských zdí. Za předpokladu, že se Kaspické moře bude dále zmenšovat," dodává.

Vědci jsou přitom čím dál více přesvědčeni, že tomu tak skutečně bude. Podle několika studií jezero vysychá úměrně tomu, jak v regionu kvůli klimatickým změnám stoupají teploty. Přitom úbytek vod jezera, jehož hladina od poloviny 90. let minulého století poklesla o několik metrů, představuje vážnou hrozbu pro křehké ekosystémy se stovkami endemických druhů. A také pro rozlehlé oblasti vyprahlé části Asie, kde lidské životy vždy závisely na Kaspickém moři.

Kaspické moře se vždy chovalo nepředvídatelně. Koktejl klimatických posunů a pohybu tektonických desek v historii způsoboval prudké a neočekávané změny jeho hladiny, při kterých městům kolem něj střídavě hrozilo zaplavení, nebo uváznutí daleko od břehů. V minulém století bylo moře obzvláště vrtkavé. Ve 30. letech přehrazení řeky Volhy, která jezero zásobuje vodou z 80 procent, způsobilo pokles hladiny o dva metry za pět let. V 90. letech kvůli větší srážkám kolem Volhy naopak hladina moře nečekaně stoupla až k takřka rekordní úrovni.

Navzdory nebezpečí, že města zůstanou kilometry daleko od jezera, v mnoha ohledech bude Dagestán pravděpodobně ušetřen nejhorších dopadů vysychání Kaspického moře, rozkládá se totiž u jeho hlubokých částí.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | kikiwis / Wikimedia Commons

Pro obyvatele dagestánských pobřežních oblastí se výkyvy mořské hladiny ve 20. století staly rytmem života. "Před třiceti lety vlny už začínaly odnášet budovy. Tehdy jsme si dělali starosti, jak ochráníme město," vypráví pětašedesátiletý penzista z Darbentu Zaur Mullajev. V roce 1996 se však situace obrátila. Hladina začala rychle a trvale klesat, což platí dodnes. Ročně poklesne o zhruba sedm centimetrů. V Derbentu vlny ustoupily asi o sto metrů a nechaly za sebou míle písečných dun podél pobřeží.

Tentokrát pokles hladiny způsobuje ovšem jiný jev. "Teď je to o klimatických změnách," říká Eldar Eldarov, profesor geografie z Dagestánské státní univerzity. "Z Volhy přitéká stále stejné množství vody, ale vyšší teploty na povrchu znamenají, že se voda více vypařuje," vysvětluje Eldarov. To je teorie, která získává ve vědecké komunitě čím dál větší váhu. Podle jedné loňské studie klesne hladina Kaspického moře do konce století až o 18 metrů. Při takovém scénáři vyschne zhruba čtvrtina jeho současné rozlohy. A zanechá za sebou 93 000 kilometrů čtverečních nových pouští, podobných těm v okolí vysychajícího Aralského jezera.

"Při vysychání jezer jde obvykle o kombinaci lidských aktivit jako zemědělství a klimatických faktorů," vysvětluje Matthias Prange, klimatolog z univerzity v německých Brémách. "Nicméně v případě Kaspického moře je to takřka výhradě o klimatu," tvrdí s tím, že pokles hladiny způsobují v drtivé většině rostoucí teploty.

Lidé podél dagestánského pobřeží pociťují dopady mizejícího jezera už teď v každodenním životě. Rybáři v přístavu Kaspijsk si stěžují na chronické průmyslové znečištění, které zabíjí úlovky ve vodách.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | allie™ / Flickr

Kaspickému moři, které je místy více než kilometr hluboké, pravděpodobně nehrozí vyschnutí do takové míry jako v případě Aralského jezera. Přesto by trvalé oteplování mohlo moře zmenšit nevratně a ohrozit lidi i ekosystémy v jeho okolí.

Lidé podél dagestánského pobřeží pociťují dopady mizejícího jezera už teď v každodenním životě. Rybáři v přístavu Kaspijsk si stěžují na chronické průmyslové znečištění, které zabíjí úlovky ve vodách - a ty každý rok ustoupí od přístavu o dva až tři metry. "Od doby, kdy jsme tady před patnácti lety začínali, se pobřeží posunulo asi o sedmdesát metrů," říká hoteliér Ali Amirchanov, jehož resort stojí na pozemcích, které vydalo ustupující moře. "Skoro každý rok musíme přidat další řadu slunečníků na pláž, jak voda ustupuje," popisuje Amirchanov.

Navzdory nebezpečí, že města zůstanou kilometry daleko od jezera, v mnoha ohledech bude Dagestán pravděpodobně ušetřen nejhorších dopadů vysychání Kaspického moře, rozkládá se totiž u jeho hlubokých částí. U většiny mělkých částí Kaspického moře na východě, včetně zálivu v Kazachstánu, se však očekává, že se zcela vypaří. Na západě Kazachstánu ústup jezera už teď ohrožuje ropné pole Kašagan, jelikož hladina je tak nízká, že se podpůrná plavidla nedostanou k vrtným plošinám.

Vysychání Kaspického moře navíc bude mít pravděpodobně další neblahý dopad na podnebí v oblasti. Hrozí, že se urychlí lokální klimatické změny, jelikož už začal slábnout chladicí efekt jezera a ubylo rovněž srážek. "Pravděpodobně uvidíme, že léta v kaspickém regionu, zejména ve Střední Asii, budou výrazně teplejší a sušší. Přitom je to region, který má už nyní velké obtíže s nedostatkem vody," uzavírá Prange.