Když se nevejde do ulic, dostává zeleň prostor na střechách. Fotoreportáž ze zelených střech Prahy

Najít pro zeleň a stromy prostor v ulicích měst je stále obtížnější. O to více pozornosti se dostává střechám, jejichž plocha je do velké míry nevyužitá. Takzvané zelené nebo vegetační střechy se nejčastěji objevují na nových administrativních budovách, v rámci jejichž rozpočtu představují kolem 2 % nákladů. V minulém týdnu řada budov v Praze zpřístupnila své zelené střechy veřejnosti v rámci Týdne otevřených zelených střech.

Jedním z areálů, kde jsou střechy se zelení hned na několika budovách, je Brumlovka na Praze 4. Areál, dříve nazývaný BB centrum, vznikal postupně od roku 1993, kdy byl zanesen do územní studie. První kancelářskou budovu zde postavila developerské společnost Passerinvest v roce 1998. Celkem jich tu vyrostlo dvanáct, a na řadě z nich jsou takzvané pobytové střechy se zelení.

„V době, kdy se dělaly první střechy, bylo primárním zájmem vytvořit příjemné prostředí,“ říká technický ředitel Passerinvest Martin Unger. Za více než 20 let se ale výrazně změnily požadavky na budovy a přibyla potřeba lépe hospodařit s dešťovou vodou i s energií.

„Na dvou domech, které připravujeme, počítáme kromě pobytových střech i s nějakým podílem solárních panelů. Ale zároveň řešíme tohle téma optikou kapacit potenciálního zdroje,“ říká Unger s tím, že na střechách chtějí primárně zachovat kvalitní pobytový prostor, a solární panely na ně dávat doplňkově. Prostor střechy nenabízí takovou plochu pro fotovoltaickou elektrárnu, která by velkému kancelářskému domu mohla dodat významný podíl potřebné energie.

Dešťová voda

Projekt na většinu budov vznikal v době, kdy se odtok dešťové vody řešil svedením do dešťové kanalizace. K zavlažování střešních teras na Brumlovce se proto využívá hlavně voda z vodovodu, jen na poslední dokončené budově je déšť zachycovaný v retenčních nádržích na střeše i v podzemí budovy.

Dešťové vody je ale vždycky míň, než jí potřebujete, říkají lidé z údržbové firmy. A navíc je přísun vody se srážek nárazový.

Zavlažování

Některé dřeviny na střechách v posledních letech usychají – chybí jim více srážek v zimě. Terasy jsou sice zavlažované kapkovou závlahou, ale v zimě se zavlažování vypíná, aby voda nezmrzla a neroztrhala rozvody. Na ruční zavlažování střechy nejsou připraveny.

U stromů je biouhel, který pomáhá půdě zadržovat vodu. Vysazené typy stromů dorůstají kolem pěti metrů výšky, jejich kořenový systém je kotvený pozinkovanými KARI sítěmi. Velikost stromů a rostlin byla vybírána tak, aby byla zahrada plně funkční hned po svém založení.

Na všech střechách, kde byly vysazeny stromy, jsou borovice, někde doplněné javory babyka.

Národní zemědělské muzeum

Udělat střechu muzea zelenou napadlo při exkurzi v muzeu studenty. A jejich myšlenka postupně ožila. Střecha je dnes součástí muzejní expozice – na části plochy jsou vysazovány zemědělské plodiny na ukázkových pěstebních záhonech, na většině střechy je ale travní koberec určený k posezení, pikniku nebo cvičení jógy. Na celé střeše se pořádají i společenské akce – třeba svatby nebo předávání maturitních vysvědčení sousedního Gymnázia Nad Štolou. Péči o vegetační plochy zajišťuje automatický systém závlah, trávník je průběžně kosený solární sekačkou s navigací GPS.

Konstrukce střešní terasy jakoby levituje nad původní střechou.

Dešťová voda se z části střechy sbírá do dvou retenčních nádrží. Objem vody ale nestačí a je doplňován vodou z vodovodního řadu z kohoutku, kde se neúčtuje stočné.

Vokovice

Střecha na administrativní budově ve Vokovicích má pohledovou a pobytovou část. Hodně části plochy zabírají technologie, velkou část zahrady proto tvoří zelený pás podél ochozu.

Vzhledem k blízkosti Divoké Šárky byla střecha na AFI Vokovice navržena jako louka, s využitím domácích dřevin – bříz a hlohů. Údržba probíhá podobně jako u louky – dvakrát ročně se porost poseče. Tahle extenzivní údržba má nevýhodu v tom, že nebrání tomu, aby střešní louka zarůstala dalšími dřevinami navátými větrem.

Součástí střešní zahrady jsou dvě pobytové terasy přístupné z kanceláří.

Střechy jsou často i na úrovni ulice – nejčastěji jsou to střechy podzemních garáží, nad nimiž je ale veřejný prostor. A z pohledu zátěže a zeleně, která na nich může být, jsou to pořád střechy. To je i případ části vstupního parteru ve Vokovicích.

DRN

Zelené střechy jsou i v centru Prahy. Skvělým příkladem toho je administrativní budova DRN blízko Národního divadla, která má vegetaci na střeše i na fasádě.

Střešní zahrada využívá speciální substrát s přídavkem kondicionéru a hydrogelu. Stromy jsou vysázeny především do skruží, a to v místech, kde střechu podpírají nosné sloupy.

Stromové patro tvoří platany. K vylepšení podmínek pro kořeny rostlin využili zahradníci aplikaci vakcíny mykorhizy od německé firmy, která dodala speciální houbu pro platany. Ta zvyšuje kapacitu kořenového systému pro příjem živin z půdy.

Střešní zahrada Drnu je navržena tak, aby si v co největší míře vystačila s dešťovou vodou. Voda z vodovodního řádu se doplňuje pouze při déle trvajícím suchu.

V rámci Týdne otevřených zelených střech mohli návštěvníci navštívit ještě komunitní střešní zahradu pro návštěvníky centra Život 90 na Praze 1, edukační zelenou střechu na Střední škole Jarov, pobytovou terasu na administrativní budově Tokovo a pobytovou zelenou střechu ve vnitrobloku administrativního objektu v Truhlářské ulici v Praze 1.

---

reklama

---