Když zeleninu pěstují programátoři

Pěstování bez půdy – hydroponie – je stará technologie, která dnes nachází nové uplatnění. Mezi její výhody totiž patří rychlejší růst rostlin, jejich menší náchylnost k chorobám a možnost s rostlinami hýbat.

V interiéru je možné budovat vertikální hydroponické zahrady nebo umístit skleník na střechu domu a využít odpadního tepla či zavlažování dešťovou vodou. Celý systém může být řízený počítačem a bude vyžadovat minimum lidské práce. Přitom si přes web kameru budete moci kdykoli zkontrolovat, jak se rostlinám daří.

Pro lidi ve městech nabízí hydroponie zajímavou možnost samozásobitelství vlastní zeleninou. Tenhle potenciál je jedna z oblastí, kterou zkoumá projekt Parallel Garden (paralelní zahrada), který hydroponicky pěstuje zeleninu a bylinky v kavárně Bitcoin Coffee v budově Paralelní Polis.

Pod barem kavárny rostou saláty, rajčata, bazalka a máta. O tuhle zahrádku se stará pět lidí: dva programátoři, právník, podnikatel a krajinář. Velký tým na malou zahrádku ale neznamená, že je hydroponické pěstování tak náročné. Znamená, že se na něm testují různé možnosti hydroponie, například automatizace závlahy a svícení prostřednictvím Internet of Things (IoT).

Jedním z cílů je vyvinut autonomní technologii pro skleník, který by dokázal za co nejmenšího podílu lidské síly vypěstovat zeleninu třeba na střeše domu. Produkce části potravin by se tak mohla dostat do měst nebo do interiérů.

Základy hydroponie

Rostliny se bez půdy dokážou obejít, když mají zajištěnou vodu a živiny. Pěstují se tedy buď ve vodě, která je prokysličená, nebo se upevní do nějakého substrátu, který s nimi chemicky nereaguje. Živný roztok se míchá z vody a organického nebo minerálního hnojiva.

Hydroponicky je možné pěstovat téměř všechny pokojové rostliny, ovoce, třeba meloun, a především zeleninu. Vyzkoušené jsou saláty, lilky, okurky, rajčata a další. Už se pěstují i květiny na produkci řezaných květů.

„Výhodou hydroponie je právě její základní vlastnost: není vázaná na půdu. Je tedy mobilní. Hydroponický systém taky můžeme vytáhnout do výšky a pěstovat rostliny vertikálně. Dá se s ním velmi tvořivě pracovat,“ říká Jakub Hamata z projektu Parallel Garden.

Proč programátoři pěstují zeleninu po kavárnách?

Tvořivost a možnost využít rozmanitých technologií přitahuje k hydroponickému pěstování i jiné skupiny lidí než klasické zahrádkáře.

V Paralelní Polis si na své přijdou například zájemci o 3D modelování. Část komponent pro hydroponii si tisknou na 3D tiskárně, závlahový systém je automatický, řízený speciálním programem. O celou hydroponickou zahrádku se stará malý počítač. Instalovaná webkamera pořídí každou minutu fotografii a pošle ji na internet. Člověk, který má hydroponické zahrádky na starosti, je tedy může kontrolovat, aniž by za nimi musel jezdit.

Ptáte se, k čemu to všechno je? „Máme po Praze už šest aktivních boxů a všechny můžeme sledovat podle údajů, které se sbírají v online databázi,“ odpovídá Michal Zatřepálek, který v projektu Parallel Garden propojuje jednotlivé obory.

„Fotografie mohou sloužit i pro takzvané machine learning . Při dostatečné databázi informací můžete počítač naučit například rozeznávat zdravý salát od nezdravého. Když budete mít deset tisíc fotografií zdravého salátu, tak stroj ve webkameře dokáže rozpoznat, že konkrétní salát není v optimálním kondici,“ vysvětluje Zatřepálek.

Michal Zatřepálek, Radim Kozub a Jakub Hamata se k hydroponickému pěstování dostali v říjnu 2018, když v Paralelní Polis začali pořádat debaty s ekologickou tématikou, Enviro meetupy. „Kromě diskuzí jsme chtěli i sami ukázat, že technologie a inovace se dají použít k tomu, aby řešily problémy životního prostředí,“ říká právník Radim Kozub.

„Začali jsme květinami, pak přidali počítač, který řídí výživu rostlin, a pak jsme začali vytvářet open source projekt,“ popisuje Michal Zatřepálek. Open source je princip spolupráce, který vznikl ve vytváření softwaru. Jeho smyslem je, že výsledky vývoje může používat či zdokonalovat kdokoliv, je volně k použití.

Na serveru GitHub je vidět, kolik hydroponická zahrada spotřebuje energie, kolik hnojiva, kolik stojí ji postavit, kolik obhospodařovat, i za kolik se dá vypěstovaný salát prodat.

„Hydroponie v sobě v našem pojetí spojuje otevřený přístup, nezávislost na vlastnictví půdy a využití technologií. Jdeme paralelní cestou, ukazujeme, jak v městském ekosystému nezávisle zajistit dodávku čerstvé zeleniny,“ vysvětluje Radim Kozub, jaké hodnoty jsou pro tým důležité.

Je hydroponie ekologická?

Hydroponický systém v Paralelní Polis funguje od 6. prosince 2018, od té doby měl už šest sklizní. Na baru se bylinky využívají do drinků a do polévek. Z máty už se udělalo pár čajů.

„Náš systém je hodně šetrný na vodu. Živným roztokem se zalijí rostliny, přebytek odteče květináčem nebo substrátem a ukládá se v rezervoáru, odkud se znovu čerpá. Takže z něho prakticky není odpad. Jen se dolévá to, co se spotřebuje,“ říká Jakub Hamata a a upřesňuje: „Z první várky jsme za 3 týdny sklidili zhruba 700 g listového salátu a ubylo nám 5 litrů vody. Zaokrouhlili jsme to na 1 kg potraviny, na niž spotřebujeme cca 10 l vody.“

Ve srovnání s klasickým pěstováním v půdě vychází spotřeba vody v hydroponii řádově nižší. Na vypěstování zeleniny v půdě je obecně zapotřebí stovky litrů vody, jak uvádí ukazatel vodní stopy potravin.

Kolik stojí hydroponický salát?

Největším nákladem hydroponické zahrádky v Paralelní Polis je zatím lidská práce. „To je ale zavádějící, protože my zatím máme hydroponii ve strašně malém měřítku jen v prostoru pod barem,“ vysvětluje Michal Zatřepálek.

Cena salátu by pak odpovídala malé velikosti zahrádky. „Pokud bychom zaměstnávali člověka, který by to v tomhle systému pěstoval a měl by brát v průměru 20 000 Kč čistého měsíčně, tak se s cenou salátu nedostaneme pod 45 Kč,“ vypočítáva Hamata.

Pokud si ale představíme skleník na střeše, který zaměstnává jednoho nebo dva lidi, tak se poměry změní. Největším nákladem by se stala spotřeba energií na dosvěcování nebo vytápění, pokud by to řešení systému vyžadovalo.

Parallel Garden ale zatím nechce saláty prodávat. Slouží k vývoji a testování technologií. Ty jsou tak vypilované, že se postarají téměř o všechno. Za měsíc je potřeba jen 10 minut lidské péče.

Hydroponické systémy už komerčně využívají i některé supermarkety, v Německu má například obchodní řetězec EDEKA velký kontejner připomínající lednici k prodeji čerstvých bylinek.

V České republice využívá hydroponického pěstování ve sklenících zemědělské družstvo Haňovice, velký projekt připravuje i družstvo AGRO Maryša. Na Břeclavsku staví obří skleník, který má hydroponicky pěstovat rajčata. Projekt podpořilo i ministerstvo zemědělství. Na ploše 50 000 m2 se má ročně vyprodukovat kolem 1 400 000 kg rajčat. Výhoda spočívá právě v rychlejší sklizni: družstvo plánuje vysazovat rostliny letos v říjnu a již o Vánocích dodat první rajčata na pulty prodejen.

---

reklama

---