https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/meliorace-by-mely-prestat-zbytecne-vysusovat-krajinu.ministerstvo-zemedelstvi-predstavilo-ambiciozni-plan
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Meliorace by měly přestat zbytečně vysušovat krajinu. Ministerstvo zemědělství představilo ambiciózní plán

13.7.2020 11:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Porucha drenáže na poli.
Porucha drenáže na poli.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Zbyněk Kulhavý
Zhruba 1,2 milionu hektarů české zemědělské krajiny je odvodněno melioracemi, skoro půl milionu hektaru bylo odvoděno do roku 1945. Na některých místech je toto dědictví po našich předcích užitečné, jinde ale krajině škodí tím, že ji zbytečně vysušuje. Ministerstvo zemědělství právě zveřejnilo ambiciózní plán přebudovat většinu odvodňovacích systémů tak, aby škodit přestaly.
 

Podle odborníků je tento plán důležitá součást snah zadržet vodu v krajině, jeho naplnění však nebude snadné. Jednak se u velkého množství drenáží neví, kde jsou přesně uloženy, jednak bude časově i procesně náročné vypořádat složité vlastnické vztahy. Drenáže totiž zpravidla procházejí přes pozemky různých majitelů. Jaká je konkrétně představa ministerstva a co si o ní myslí odborníci?

Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací se zabývá příštími deseti lety. V jejich průběhu se budou meliorace mapovat a může se změnit jejich využití, a to prostřednictvím takzvaných komplexních pozemkových úprav. Nová opatření by měl v provádět především Státní pozemkový úřad s podporou Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP).

„Tam, kde meliorace jsou, musíme prověřit jejich funkčnost a upravit je tak, abychom snížili nežádoucí odvodňování krajiny,“ vyjádřil se Miroslav Toman v tiskové zprávě ministerstva.

Meliorační trubka u Lesnovských mokřadů.
Meliorační trubka u Lesnovských mokřadů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.

Základním předpokladem pro změnu fungování zemědělského odvodnění je ale vůbec zjistit, kde se potrubí fakticky nachází. V současnosti se totiž o umístění části odvodňovacích zařízení neví, protože se k nim nedochovala žádná projektová dokumentace.

„Je to kvůli různým transformacím institucí jako byla Státní meliorační správa, Zemědělská vodohospodářská správa…,“ vysvětluje pedolog Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd. Moderní technologie umožňují částečně si poradit i bez projektové dokumentace. „Je to možné například pomocí dálkového průzkumu Země, dronů či jiných technologií, ale je to také finančně a časově velmi nákladné,“ vysvětluje Jan Vopravil.

Proto také do mapování skutečného stavu meliorací půjde největší část finančních prostředků - 150 miliónů Kč. Digitalizace archivní projektové dokumentace bude ještě větší položkou, měla by stát kolem 170 miliónů Kč. Samotná realizace úprav hlavních odvodňovacích zařízení by měla stát 40 miliónů Kč.

Meliorace budou řešit v rámci tzv. komplexních pozemkových úprav, což je nástroj, který umožňuje vyřešit často složitou vlastnickou strukturu při řešení konkrétních území. „Doposud meliorace do řešení pozemkových úprav zahrnuty nebyly, a to zejména z důvodu nedostatečné nebo neexistující znalosti rozsahu a umístění podrobných odvodňovacích zařízení,“ vysvětluje Alžběta Králová z SPÚ.

SPÚ i VÚMOP budou dělat zejména digitální podobu evidence hydromeliorací tak, aby odpovídala skutečnosti v terénu, a posoudí její vliv na vodní bilanci na konkrétních lokalitách.

Vlastnické vztahy

Porucha drenážního potrubí ve svahu projevující se vývěrem drenážní vody až na povrch pozemku a následnou vodní erozí půdy, případně tvorbou kaveren s následným propadáním.
Porucha drenážního potrubí ve svahu projevující se vývěrem drenážní vody až na povrch pozemku a následnou vodní erozí půdy, případně tvorbou kaveren s následným propadáním.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Zbyněk Kulhavý

Velkým oříškem bude zajistit, aby majitelé pozemků, v nichž jsou meliorace uloženy, s úpravou souhlasili. Značná část staveb odvodnění vznikla za socialismu, kdy se vlastnické vztahy nerespektovaly. Dnes ale každý pozemek má svého majitele. A jak upozorňuje Jan Vopravil, prosadit komplexní přístup nebude rozhodně jednoduché. „A to i kvůli tomu, že to, co má být komplexně řešeno, je v současnosti vlastně rozděleno,“ říká Vopravil. Vlastní odvodněná plocha totiž patří vlastníkům pozemků a tzv. hlavní meliorační zařízení (svodné kanály atd.) patří statním institucím jako podniky povodí, Lesy ČR či SPÚ ČR.

Plán ministerstva námi oslovení odborníci, zabývající se vodním režimem a půdou, hodnotí kladně. Někteří z nich ale připomínají, že by neměl být náhradou za dělení velkých lánů na menší půdní celky, šetrné zemědělské hospodaření a další opatření, které by měly vést k ozdravení krajiny. Má to být jen jeden z širší palety nástrojů.

„Pokud jde o ‚účinek opatření‘, tak se jedná o běh na dlouhou trať. Ale pokud by se záměr podařilo naplnit, tak by to krajině hodně pomohlo,“ hodnotí pedolog Vopravil. „Komplexní pozemkové úpravy, které zohledňují zlepšení vodního režimu krajiny, považuji za velmi potřebný, dalo by se říci zásadní nástroj pro dosažení pozitivní změny v naší krajině, samozřejmě, ale nejde o nástroj jediný,“ vyjádřil se pro Ekolist.cz hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu.

„Návrh ministerstva zemědělství je věcně v pořádku, bude ovšem nutné správně zvolit vždy jednu z možností řešení pro danou lokalitu,“ okomentoval plán ministerstva Petr Sklenička, rektor České zemědělské univerzity v Praze, od níž si ministerstvo nechalo plán oponovat.

Sklenička dále vyjmenovává konkrétní možná řešení: „Od odstavení celého drenážního systému, přes jeho další fungování s jímáním, dočištěním a recyklací drenážních vod, až po jeho přetvoření na regulační drenáž, která dokáže v době sucha vodu ke kořenům rostlin přivádět. V případě správně zvolené varianty může být pro hospodaření s vodou na daném pozemku účinek zcela zásadní.“

„S Českou zemědělskou univerzitou se shodujeme, že odstraňování částí stávajících systémů je finančně nákladná varianta a hodí se jen tam, kde není systém funkční nebo kde neměl být vůbec zřízen,“ říká ministr Toman. „Kde to půjde, budeme s existujícími systémy pracovat a přebudujeme je v takzvané regulační systémy, které v období sucha vodu zadrží a zpřístupní kořenům rostlin.“

Meliorační šachtice.
Meliorační šachtice.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Kdy?

Časová náročnost odstranění drenáže není velká, narozdíl od časové náročnosti papírování s ním spojeného. Plán ministerstva hovoří o časovém horizontu deseti let, tedy o roku 2030.

„Rekonstrukce, odstranění nebo změna funkce drenáže na jedné lokalitě může být proces poměrně časově nenáročný a efekt se dostaví záhy,“ uvádí rektor Sklenička. To ale hovoří o práci v terénu, kterému však předchází časově náročné papírování.

„Problémem jsou roztříštěné vlastnické vztahy, které takovéto změny dokážou zásadně zkomplikovat a přibrzdit,“ vysvětluje dál Sklenička. Pozemkové úpravy jsou podle něho vhodným nástrojem. „Ale ani v rámci tohoto procesu není úplně jednoduché vypořádat vlastnické vztahy s ohledem na existující drenážní systémy,“ upozorňuje.

Pozemkové úpravy jsou totiž složitý proces, který může trvat i dlouhé roky. Pro představu, podle údajů SPÚ Nymburk trvá 2–3 roky jen příprava na to, aby se o komplexní pozemkovou úpravu mohlo zažádat, to znamená, aby s ní souhlasilo více než 50 % vlastníků pozemků v katastru. Poté se čeká, než Státní pozemkový úřad začne žádost vyřizovat – což je věc, jejíž rychlost ovlivňuje, jakou personální kapacitu daný úřad zrovna má.

Vypracování pozemkových úprav může trvat kolem čtyř let a končí zápisem do katastru nemovitostí. A teprve potom začíná ta hlavní část – realizace úprav krajiny. A to jen těch, na které jsou peníze. A protože SPÚ nemá finanční prostředky na to, aby se provedly všechny úpravy, část jich zůstává jen na papíře. Peníze jdou na takzvaná prioritní opatření, která si vybere příslušná obec.

Zavlažování - další z možnách využití hydromeliorací.
Zavlažování - další z možnách využití hydromeliorací.
Licence | Volné dílo (public domain)

Své priority má ale i stát. Podle nich rozhoduje, jaké pozemkové úpravy a v jakých oblastech se budou realizovat. Oproti předchozím obdobím, kdy měla být prioritou retence vody, má být pro následující období upřednostňována akumulace vody, tedy její dlouhodobé zadržení.

„Máme vymezené lokality ohrožené suchem, kam budeme pozemkové úpravy cílit především,“ uvádí Alžběta Králová z SPÚ. Zároveň ale dodává: „Ovšem cíle pozemkových úprav jsou mnohem širší než jen řešení sucha. Pozemkové úpravy řeší zároveň prostupnost krajiny, ekologická opatření v krajině, protierozní opatření a v neposlední řadě řeší vlastnické vztahy. Tyto potřeby se vyskytují v rámci celé ČR, je proto potřebné zachovat kontinuitu provádění pozemkových v rámci celé republiky.“ Jakým způsobem bude tedy SPÚ lokality vybírat, není jasné. Pro ověření a zhodnocení možností využití hydromeliorací jsou vytipována čtyři pilotní území na Pardubicku. Zpracování již probíhá v katastrálním území Horní Roveň, Dolní Roveň a Prachovice, připravuje se katastrální území Chornice.

Jedním z plánovaných nových postupů v pozemkových úpravách je i využití systémů k zavlažování zemědělských ploch. Ministerstvo zemědělství plánuje závlahové soustavy modernizovat a rozšířit do dalších oblastí.

V současné době je na SPÚ před dokončením „Studie proveditelnosti závlahové soustavy Hustopečsko“. V případě realizace závlahových soustav v této lokalitě by mohlo být zavlažováno až zhruba 9500 hektarů zemědělské půdy.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

13.7.2020 07:06
Odstranění prokazatelně škodlivé meliorace je jistě v pořádku a většinou se to týká kdysi zmeliorovaných luk, které byly přeměněny na ornou půdu. Ve vlhkých letech, jako je tento,si tyto části polí "pamatují" svoji luční minulost. Ale většina dalších meliorací má svůj smysl a odstranit je lze dost těžko, myšleno ve smyslu neznehodnotit ornou půdu. Pokud odstraňovat, tak vždy jedině v součinnosti obhospodařovatele půdy, a to ještě dlouhodobého ve spolupráci s hydrologem, který má s melioracemi zkušenost. Hlavně nikdy s ministerskými úředníky.
Odpovědět
va

vaber

13.7.2020 08:04 Reaguje na pavel peregrin
tak letos je podle ČHMU zatím rok mírně nadprůměrný 109% srážek, nijak zvlášť vlhký,
rozdělení peněz je zajímavé- 320milionů na papírování a 40 milionů na vlastní práci
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.7.2020 11:42 Reaguje na vaber
Ono je to dost různé. U nás v květnu 95, v červnu 150 mm a můžu vám říct, že třeba hrách na i meliorovaném, ale hlinito-jílovitém pozemku má dost. Takovou porci vody na tomto typu půdy jeho kořeny nezvládají. Pokud by pole nebylo odvodněné, sklízet by už nebylo co.
Odpovědět
Pája Žížala

Pája Žížala

14.7.2020 13:03 Reaguje na pavel peregrin
A co je s tím hrachem? Uschnul? Nebo ho odnesly EROZE?
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

14.7.2020 12:23 Reaguje na vaber
Tak nějak. Ono tak nejde o přírodu, ale o to se dobře napakovat. Lidem je třeba správně objasnit, aby pochopili, že se jednalo o to správné odklonění peněz, které slouží k jejich prospěchu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.7.2020 08:33
Zaplať pánbůh,že se konečně někdo rozhoupal. Ať to neskončí ovšem náborem dalších úředníků, digitalizací dat a lejstry typu "mělo by se " a v reálu výkonem "skutek utek" .
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

14.7.2020 12:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, ruku na srdce. Jak si myslíte, že to všechno skončí? Přesně tak jak jste popsal. Takto se to děje ve spoustě oblastí našeho života, kde se skutečné problémy neřeší, ale udržují při životě, aby tok peněz nevyschnul.
Odpovědět
ig

13.7.2020 08:44
Meliorace byly dělané právě proto, aby vysušily krajinu :-) Samozřejmě chápu, že se musí udržovat a aktualizovat, ale tohle mi připomíná stejnou hrrr akci, jak se za socíku meliorovalo a podávaly se o tom zprávy v prime time v celostátní televizi :D
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

13.7.2020 10:21 Reaguje na
A nebyly meliorace ve své době dělány pro to, aby se získala orná půda a tím i pěstební prostor pro výživu občanů ??? Doba se zmněnila, pokud by vládla Husákovská klika i dnes, tak by asi náhled byl jinačí. Pokud porovnáme obchod socialistického Československa s obchodem ČR je rozdíl patrný. Devastace přírody právě na podmáčených půdách všude ve světě je vidět na videjích na internetu. Souhlasím s tím, aby o zásazích v přírodě rozhodovali profesní vzdělanci a nikoli politici a laici zblbnutí ... ! Nikde na světě člověk nedokáže poručit větru dešti ani levičáci ani pravičáci. V zemědělství pracuje zanedbatelné procento populace, V ČHMU pracovali vzdělanci z Matematicko fyzikální spš, podobně jako spš jaderná kdysi patřila ke špičkovým výběrovým školám. Nedostal se na ni každý a udržet se na ní také bylo o schopnostech a talentu. Na druhé straně středoškolského vzdělání byla stavárna a hnojárna. Dnes bohužel neexistuje další možnost a to učební obor pro vyššího stupně vzdělání neschopné potomky. Při sledování profesních gramatických chyb a slohov úpravy textu u některých jedinců žurnalistiky je možá chyba absence odpovědných šefredaktorů medií.
Odpovědět
ig

13.7.2020 11:02 Reaguje na Krejcar Stanislav
Byly, tak jsem to i myslel. Jen mi připadá ten nátlak na rušení meliorací ve velkém poněkud opožděný. Sucho, zdá se, skončilo, jen ale všichni ze setrvačnosti bojují proti suchu :-)
Odpovědět
MG

Milan G

13.7.2020 13:37 Reaguje na
Souhlas, podle všeho období horka a sucha končí. Ale pro idioty je to stejně jedno, jak bojovali proti suchu a horku tak budou bojovat proti chladu a mokru, no neni to nádhera? Nirvana přichází...
Odpovědět
Ji

Jirka

13.7.2020 23:37 Reaguje na
Nelze absolutizovat podle jednoho deštivějšího roku a stále je stav spodních vod hluboce pod normálem.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

21.7.2020 16:06 Reaguje na Jirka
Poručíme větru dešti. Doba se mění, a i názory. Problematika meliorací rozhodně nebyla jen politickou agitkou komunistů, za doby minulé. Otázkou tedy může být, Stavební inženýr jenž skončil v zemědělských stavbách a v budování meliorací za účelem...... ! Pokud si vezmete redaktory tehdejších Rádce zemědělců, případně Ovocnářství a zelinářství odborných časopisů před Zahrádkářem dneška, tak uvidíte jak je snadné měnit názor jak fouká zrovna politický vítr.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.7.2020 23:22 Reaguje na
Sucho skončilo, ale ne všude https://www.klimatickazmena.cz/cs/aktualni-vyvoj/

Navíc vrátit se klidně může.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

13.7.2020 12:08
Brabec do čela brigádníků s krumpáčem v ruce, s úsměvem na rtech do rozbíjení melioračních rour. Tak jak podobní šli budovat Novou huť Klementa Gottwalda.
Odpovědět
JH

Jaqen Hghar

13.7.2020 14:55
protože vím, co za odporníky, vyhýbám se slovu debilové, se ve vedení státu nachází, tak to dopadne následovně, ve fázi jedna se v polích se objeví bažiny, které se budou rozšiřovat, ve fázi dvě, budou titíž stavět obří meliorace :-))
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.7.2020 16:49
No, minimálně bude záslužné pokud se podaří stávající meliorační systémy zdokumentovat. Protože to je opravdu zcela nezbytný první krok.

Takže zatím já osobně považuji tuto aktivitu ministerstva za velmi prospěšnou.
Odpovědět
va

vaber

13.7.2020 17:35
nechci obhajovat ani zavrhovat meliorace ,ale prezentace fotodůkažů o škodlivosti meliorací je zvláštní , bych mohl vyfotografovat pole kde meliorace není a vypadají úplně stejně
Odpovědět
PB

Petr Blažek

13.7.2020 17:55 Reaguje na vaber
tak se běžte podívat na pole, když je suší rok, těsně přede žněma a uvidíte rastr meliorací na obilí hned. tam kde je trubka je obilí o pár centimetrů vyšší.Osobně souhlasím s panem Peregrinem, že to závisí na místní situaci. U nás by jsme upřednostnily meliorace zrušit a když je mokrý rok tak raději vyhloubit povrchovou odtokovou drážku. Na to existuje výkonná a levná mechanizace například z Itálie.A když je sucho tak bychom si vodu nechali.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.7.2020 14:01 Reaguje na Petr Blažek
Tady se naprosto shodneme.
Odpovědět
MM

Milan Milan

13.7.2020 20:23
Meliorace pokud jsou v pořádku, jsou naprosto dokonalý vodohospodářský systém. V době sucha nepracují, neb není s čím a pokud voda dosáhne jejich jímací hloubky čiliš asi 80-100 cm, tak ji odvedou, neb podmáčená půda, ať orná nebo pastvina je v podstatě zemědělsky nepoužitelná. Ale to ti soudruhové odporníci bezpochyby ví taky, takže zřejmě jde o peníze, ideálně o čerpání dotací a hlavně něco řešit, když je těch vládníchh úředníků snad tolik co vidět hvězd na letní obloze......
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.7.2020 20:36
1. fáze - odstranění meliorací za účelem zadržení srážek; 2. fáze vybudování meliorací (tam kde byly původně) za účelem odvodnění zamokřených pozemků, zejména kvůli nemožnosti zemědělského využití pozemků, přemnožování komárů a pod.
Odpovědět
Ji

Jirka

13.7.2020 23:47
Pokud si někdo myslí, že jsme chytřejší, než příroda, tak já si to nemyslím. Nejde jen o meliorace, ale obecně o změnu stylu hospodaření na plích. Opustit obrovské lány, navrátit do nich meze - hlavně tam, kde se půda více svažuje. Je přece známo, že se od dob rozorání mezí snížilo množství půdy v horní části prakticky na neefektivní minimum, zatímco na spodních částech polí je až metrová vrstva udusané, nepropustné ornice. Meze držely půdu na svém místě, současný stav jen vede k odplavování ornice do potoků a řek, které se takto ucpávají a pak se divíme, že stačí malý déšť a voda přetéká vrchem. A s takovými věcmi je třeba také něco dělat, jen meliorace a jejich úprava problém neřeší. Problémem je, že je dnešní pěstování založeno na strojích, které neumí jezdit po svahu šikmo. Proto se orá shora dolů, což opět vede k odtékání vody a splavování ornice.

Souhlasím, že tyto věci by měli potentáti jen podepisovat, postupy by měli vymýšlet odborníci, kteří do toho skutečně vidí.
Odpovědět
Pája Žížala

Pája Žížala

14.7.2020 13:37 Reaguje na Jirka
Pane "Jirko", nemohu si pomoci, ale Váš příspěvek je jak z agitační nástěnky sedmdesátých let. "Je přece známo.." - no, já to neznám. Argumenty které uvádíte jsem ve své zemědělské praxi nezažil (cit: od dob rozorání mezí snížilo množství půdy v horní části prakticky na neefektivní minimum, zatímco na spodních částech polí je až metrová vrstva udusané, nepropustné ornice....stačí malý déšť a voda přetéká vrchem...). Kde jste tohle viděl, nebo zažil?? Připadá mi to jen jako fráze převzaté z neomarxistické tiskovky Gréty.
Poznatky z mé praxe 300 ha zemědělce, který doposud přežil všechny nástrahy a ústrky Mze a EU:
Je sucho, když neprší.
Suchá období se pravidelně cyklicky střídají s dešťovými.
Přívalový déšť NIKDY nezadrží žádné meze ani jiná opatření. Tady jsme na přírodu krátcí.
K zadržení běžných srážek postačí jednoduchá agrotechnická opatření. Agronomové je znají, laické a fanatické SUCHO-EROZNÍ veřejnosti to ale nelze vysvětlit.
Zemědělec je první, koho postihne sucho. Ale poslední kdo k tomu může něco říci, aby ho někdo poslouchal.
Největší znalci zemědělství se nacházejí převážně v Praze a na internetu. Jejich společný poznávací znak je, že nikdy nic nevypěstovali.
Mze jako jediné ministerstvo naší vlády nedělá nic pro ty podle nichž se jmenuje. Jen jim ztěžuje život mnohdy naprostými nesmysly. V tom je unikátní!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.7.2020 14:41 Reaguje na Pája Žížala
To jsem se pobavil, ale jinak- podepisuju do puntíku.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

14.7.2020 17:07 Reaguje na Pája Žížala

ok
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

18.7.2020 07:21 Reaguje na Pája Žížala
Nesouhlasím s tím, že meze jsou při přívaláku neúčinné.
Budu li mít nad barákem 50ti ha lán kukuřice, tak mě bahno zaplaví. Pokud tento lán bude rozdělen na menší pásy a kukuřice pouze na jednom z nich, nestane se mi to.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.7.2020 15:56 Reaguje na Petr Jílek
To záleží pouze na tom, jak silný ten přívalák bude. Spadne-li vám tam 100 mm za hodinu, budete v baráku jezdit na lodičce.
Odpovědět

Jan Škrdla

19.7.2020 23:12 Reaguje na pavel peregrin
Zaleží i na tom, co máte nad barákem. Je rozdíl jestli je to kukuřičné pole, nebo pole oseté různými plodinami, rozdělené průlehy nebo mezemi, v kombinaci s poldrem.

Jinak po loni po přívaláku 30-40 mm bylo poznat, kde byla na svahu vyseta kukuřice, a poznat to mohli i silničáři.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.7.2020 07:02 Reaguje na Jan Škrdla
Rozdíl by při takovém množství byl v tom, že byste v baráku měl různě znečištěnou vodu. Jinak ale osévat svahová pole nad vesnicí kukuřicí není dobrý nápad. Bohužel při současných zúžených osevních postupech se to dělá, okraje musí být osety jinou plodinou, ale účinnost při průtržích mračen je mizivá.
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

14.7.2020 20:12
A je to tady zase. To je odborníků ne zemědělství, dokonce i na meliorace , kdysi samostatný předmět vysokých škol zemědělských.Pro začátek - konec meliorací byl 1991. Od té doby se žádné nové nebudovaly. Pro ty , kteří alespoň přičichli k zemědělství není žádné novum , že meliorace neudržované přestávají fungovat po cca 15-20 letech. To bylo ale v dobách , kdy se dělali poctivě . Lajdáckost předrevučního ,tehdy dá se říci monopolního dodavatele Agrostavu bylo to , že kolikrát nefungovaly už při předávání.Takže pokud někdo pravidelně a to znamená min. každé dva roky meliorace nečistil a neudržoval rozhodně nemusí řešit problémy s jejich likvidací !!! O to se dávno postarali kořeny stromů, rostlin, krtci ...... Jinak není vše jen černobílé. Naši předci samozřejmě také odvodňovali, nicméně ne pomocí trubek ale trativodů(strouha vysypaná kamením , překryta ornicí). Zastánce likvidace všeho, co ještě funguje ze zemědělství 90 let bych rád pozval na sečení těchto absolutně nedostupných ploch , které nekontrolovatelně zarůstají a likvidují náš půdní fond. pozn. nežijí jen krásná zvířátka, je to potom líheň veškeré pakáže , které se naši předci chtěli zbavit ..komáři, hovada......a radost z toho samozřejmě nemají ani vlastníci půdy - bývalé, a nyní bezcenné. Náš stát ovšem bude mapovat meliorace za stovky milionů aby jakoby zjistil ,kde jsou. Každé meliorace byly podrobně zaneseny do map i katastrů. Každý zemědělec , který koukne na portál farmáře vidí zmeliorované pozemky přímo v katastrální mapě svého hospodářství - pokud chce. Dle mých zkušeností to sedí. Takže opět vyhodíme několik stovek milionů pro někoho, kdo si to vytáhne třeba z LPIS nebo stavebního úřadu. Jinak bývaly doby kdy si člověk na SVÉM pozemku udělal rybník nebo odvodňoval bez toho aby mu do toho kecalo milion rádoby odborníků včetně těch , kteří ve své snaze vše chránit .....více zničí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.7.2020 07:21 Reaguje na Zdeněk Zobač
Další dobrý komentář.
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

18.7.2020 07:28 Reaguje na Zdeněk Zobač
Poškozená meliorace se projeví, pokud je to na "hlavníku" mokrým flekem, který se první rok objíždí. Ten se zvětšuje do té doby, než přivezou bagřík a poškozené místo opraví.
Znám ale pole i louky na kterých drenáže bezporuchově fungují PADESÁT let.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.7.2020 16:00 Reaguje na Petr Jílek
My to opravovali ručně. Rýčem obnažit hlavník, poškozené místo obalit plastovým pytlem, zafixovat a zaházet.Drží dodnes.
Odpovědět
JH

Jaqen Hghar

19.7.2020 20:55
přesně takové trubky jako jsou na obrázku, jsem našel ve dvou metrech, byly zanesené, ale funkční, uvědomil si někdo, že je to vlastně umělecké dílo
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist