https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zbynek-kulhavy-drenaze-z-poli-je-potreba-vykopat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zbyněk Kulhavý: Drenáže z polí je potřeba vykopat!

21.5.2020
Porucha drenážního potrubí ve svahu projevující se vývěrem drenážní vody až na povrch pozemku a následnou vodní erozí půdy, případně tvorbou kaveren s následným propadáním.
Porucha drenážního potrubí ve svahu projevující se vývěrem drenážní vody až na povrch pozemku a následnou vodní erozí půdy, případně tvorbou kaveren s následným propadáním.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Zbyněk Kulhavý
Česko nám vysychá (připomínám si titulky z médií) a je tedy třeba začít (konečně) realizovat opatření, která nám srážkovou vodu v krajině zadrží. Nejlépe přímo na polích, na loukách, v lesích. A vodu, co i přesto odteče, musíme zachytávat v nádržích pro následné využití v době sucha – pro zásobování obyvatelstva, průmyslu, ale třeba i pro závlahy. Zní to logicky a je třeba s tím souhlasit. Horší to ale je se závěrem, převzatým do titulku tohoto článku. Velmi často se s sním setkávám v komentářích na internetu, ale někdy i ve vážně míněných doporučeních na konferencích, při diskusích a debatách.
 

Je to extrém prakticky nerealizovatelný a to z několika důvodů: drenáží máme v ČR odvodněno přes 25 % zemědělských pozemků (přes 1,1 milionu ha), při rozchodu drénů 10 až 15 m je na každém hektaru odvodnění 667 až 1000 m trubek v hloubce kolem 1 m. Takže i tam, kde by toto řešení bylo tím nejlepším, bylo by odstranění velmi nákladné. Pro novou výstavbu mluvíme o částkách cca 300 tisíc Kč/ha; cena za odstranění při stejném objemu zemních prací se bude lišit jen málo. Tudy tedy cesta nevede.

Zacpávání drenáží ve výustech do toků nebo zasypávání drenážních šachtic také není nejlepší řešení, protože celé potrubí se naplní vodou a při větších sklonech terénu může voda vyvěrat v podobě pramínků až na povrch, nejčastěji ale zamokří jen část pozemku. Jako dobré řešení by to bylo možné leda v říční nivě, kde lze považovat za žádoucí návrat do původního stavu.

Protože však v drenážní vodě odtékají také sedimenty, bude se ucpaný drén zdola postupně zanášet a zamokřené místo se bude zvětšovat. Jenže tento proces nebudeme mít pod kontrolou. A jak vysvětlíme majiteli pozemku, že jsme právě jeho pozemek zamokřili a snížili tak hodnotu jeho majetku, až bude chtít pozemek prodat?

Může si za toto zamokření často sám! řeknete. Stal se v roce 1991 při vydání zemědělského majetku i vlastníkem příslušné části drenážního systému a podle zákona o vodách má o tuto stavbu pečovat, udržovat ji, případně jednat s úřady o změně jejího užívání. Jenže to není reálné z mnoha důvodů, to víme. A pokud se zamokřením svého pozemku souhlasí, možná se nebude schopen bránit svému sousedovi, který chce na svojí půdě pěstovat brambory, ale kvůli zanedbání údržby u souseda má i on místo pole krásný mokřad. Celá stavba odvodnění zahrnovala často několik desítek hektarů a oba majitelé jsou jeho součástí. Koupí teď od něho někdo zamokřený pozemek? U soudu spor vyhraje – protože soused má provozovat stavbu podle kolaudačního rozhodnutí k tomuto společnému vodnímu dílu (ke stavbě k vodohospodářským melioracím pozemků).

Další příklad narušené drenáže.
Další příklad narušené drenáže.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Zbyněk Kulhavý

Zkusme se tedy na problém podívat z jiného úhlu pohledu. Když už v minulosti někdo (z 80 % stát v letech 1960-90) určité investice do pozemku vložil, není dobré se o takovou stavbu starat a přizpůsobovat ji novým podmínkám? Máme jistotu, že už nebudeme chtít odvádět přebytky vody, které na pozemek spadnou během přívalových srážek, se kterými současné klimatické scénáře počítají, a praxe to potvrzuje? Chceme každou lokální poruchu stavby odvodnění převádět na mokřad s nejistou zabezpečeností vodou a živelným vývojem jeho rozsahu?

Řešení znala už naše vodohospodářská praxe v 70. až 90. letech minulého století, kdy se u nás i ve světě začaly navrhovat drenážní stavby s regulací odtoku a řízením úrovně hladiny podzemní vody. Pokud se hladina cíleně udržovala v hloubkách 60-100 cm pod terénem (v závislosti na půdním druhu), kapilární zdvih byl schopen realizovat závlahu kořenového balu pěstovaných plodin a současně bylo možné akumulovat vodu v půdních pórech (ty větší, gravitační, fungují analogicky jako vodní nádrže - v tomto případě však pod povrchem a neomezují provoz na pozemku). To umožňuje zkrátit období sucha až o několik desítek dní. Tak, jak hladina klesala odčerpáváním vody kořeny, měly rostliny čas se nedostatku srážek lépe přizpůsobit. Následná srážka, pokud pronikla až ke hladině, ji pouze zvýšila a drenáží nic stále neodtékalo.

Pokud se do drenážního systému voda uměle přiváděla (nejčastěji čerpáním z vodní nádrže), nazýval se tento závlahově-odvodňovací systém „regulační drenáží“ – u nás se stihlo v těch letech postavit několik staveb v zemědělsky produkčních oblastech Polabí a Jižní Moravy. Pokud se pouze reguloval odtok a zdrojem vody byly srážky, spadlé na pozemek, jednalo se o různé technické varianty „regulace drenážního odtoku“. V 90. letech byly vydány návody na modernizace stávajících jednofunkčních systémů na systémy s regulací. Vždy však byla prvotním cílem závlaha (tzv. drenážním podmokem). Dnes se na tyto systémy můžeme dívat i z pohledu obecné potřeby vodu v krajině zadržovat. Podzemní rezervoáry tak mohou pro zemědělské potřeby plnit stejnou úlohu jako povrchové vodní nádrže. Výrazně se přitom prodlužuje doba odtoku vody z povodí.

Plošné zamokření pozemku vlivem nefunkčního odtoku z drenáže; dynamické změny velikosti mokřadu jsou závislé na stavu zbývající části drenážního systému.
Plošné zamokření pozemku vlivem nefunkčního odtoku z drenáže; dynamické změny velikosti mokřadu jsou závislé na stavu zbývající části drenážního systému.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Zbyněk Kulhavý

Pro zemědělce je funkční drenáž důležitá i v současné době. Potřebují provádět agrotechnické operace s minimální závislostí na vývoji počasí (setí, sklizeň) a odvodnění to umožňuje – v některých lokalitách je existence odvodnění i nadále hlavní podmínkou polaření. Samozřejmě že v návaznosti na zvyšující se četnost období sucha stále častěji i samotní zemědělci zvažují možnost „čas od času drenáž zastavit“ – tyto diskuse například aktuálně probíhají v rámci aktivit Asociace soukromého zemědělství ČR. Takové systémy navrhovat umíme. Cenově to nemusí být ani příliš drahé (nejvíce často stojí ověření stavu a technického provedení drenážního systému – o to hodnotnější jsou archivované projekty těchto staveb, které se snažíme zachraňovat).

Není samozřejmě možné obhajovat každou jednotlivou stavbu odvodnění. Řada jich byla z dnešního pohledu evidentně nadbytečných – například v podhorských oblastech, kde byly s pomocí odvodnění převáděny louky a pastviny na ornou půdu a současnost vrací způsoby využití pozemků zpět. Je však na místě zvážit, jestli stavbu i v těchto podmínkách není vhodné alespoň v některých jejích částech využít k zasakování vody do půdy a zdržení odtoku srážek bez nutnosti výstavby povrchových nádrží či mokřadů. Takové využití stávající meliorační stavby lze vhodně kombinovat a vytvářet systémy navazujících opatření, jak popisuje ve svém příspěvku např. profesor Kvítek. I tento drenážní systém je však třeba dovybavit regulačními objekty/hradítky ke vzdouvání hladiny podzemní vody, přitom vždy s funkcí bezpečnostního přelivu pro případ, že vody je více, než je systém schopen zasáknout.

Nezmínil jsem také hledisko jakosti drenážních vod. Pokud roztok půdní vody, tedy i té drenážní (obsahující rozpuštěné živiny a další látky), delší dobu v půdě zdržíme, má rostlina více času živiny odčerpat a využít a cizorodé látky mají více času se rozložit – tím vším přispíváme k čistější vodě v tocích. Snížení potřeby hnojiv šetří přírodu i náklady zemědělců!

Plošné zamokření pozemku vlivem nefunkčního odtoku z drenáže.
Plošné zamokření pozemku vlivem nefunkčního odtoku z drenáže.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Tomáš Mašíček

Co všechno drenáže ovlivňují?

Mezi nejčastější projevy odstranění stavby zemědělského odvodnění patří (některé lze v kontextu vývoje klimatu považovat za pozitivní, jiné za negativní):

      - zvýšení vlhkosti půdy,
      - zlepšení tepelné bilance území snížením přehřívání povrchu půdy,
      - snížení retenčního potenciálu pro přívalové srážky současně se zvýšením dlouhodobé akumulace vody v povodí,
      - snížení infiltrační schopnosti povrchu půdy a zvýšení podílu povrchového odtoku s důsledky na vodní erozi (zejména v zimním a jarním období),
      - zvýšení úrovně hladiny podzemní vody první zvodně (zóny nasycení),
      - zvýšení intenzity filtrace vod do nižších zvodní (hydrogeologický aspekt),
      - zvýšení podílu evapotranspirace s projevy na mikroklima území,
      - zvýšení rozmanitosti vodních režimů povodí s dopady na zvýšení biodiverzity (zejména např. s podporou existence cenných mokřadních společenstev),
      - snížení složky hypodermického (podpovrchového) odtoku, který významně ovlivňuje/urychluje existence drenáží,
      - snížení stability svážných území či jednotlivých svahů,
      - zvýšení stupně podmáčení v blízkosti situovaných staveb pozemního a dopravního stavitelství, případně vodních staveb; zvýšením vztlaku na stavební objekty,
      - zvýšení intenzity anaerobních procesů v půdě a vytvářením glejových půdních horizontů s destrukcí sorpčního komplexu,
      - tvorba kyselého humusu a rašelinění organické hmoty, snížení procesů mineralizace organické hmoty v půdě,
      - zvýšení denitrifikace půdní a podzemní vody (redukce dusičnanů na oxidy dusíku a vzdušný dusík),
      - snížení intenzity vyplavování dalších nutrientů (fosforu, uhlíku a draslíku) z půd,
      - změna poměru produkčních a mimoprodukčních funkcí území směrem k posílení ekologických hodnot území,
      - snížení tržní ceny pozemku s ohledem na nižší zemědělsko-produkční potenciál.

Doporučené odkazy:
Knihovna článků a metodických návodů k tématice hydromeliorací www.hydromeliorace.cz/sw/knihovna/
Kvítek T. (2020): Opatření v krajině ke snížení důsledků sucha a povodní, zvýšení hladin podzemní vody a zlepšení jakosti vody


reklama

Drenáž

předchozí    další
Tři základní typy drenážních systémů: tradiční jedno-funkční drenáž; drenáž s regulovaným odtokem (využívá pouze „vlastní“ zdroje vody, zejména tedy srážky); regulační drenáž (zdrojem vody je buď vodní nádrž, nebo vodní tok).
Tři základní typy drenážních systémů: tradiční jedno-funkční drenáž; drenáž s regulovaným odtokem (využívá pouze „vlastní“ zdroje vody, zejména tedy srážky); regulační drenáž (zdrojem vody je buď vodní nádrž, nebo vodní tok).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Field Drainage Association; upravil Z. Kulhavý
Tři základní typy drenážních systémů: tradiční jedno-funkční drenáž; drenáž s regulovaným odtokem (využívá pouze „vlastní“ zdroje vody, zejména tedy srážky); regulační drenáž (zdrojem vody je buď vodní nádrž, nebo vodní tok).
Novější provedení prefabrikovaných regulačních prvků, resp. regulačních šachtic
 
foto - Kulhavý Zbyněk
Zbyněk Kulhavý
Stavební inženýr v oboru vodní hospodářství a vodní stavby. Specializuje se na vodohospodářskou problematiku zemědělské krajiny - optimalizace vodních režimů půd (odvodnění, závlahy) a související legislativa, normotvorná činnost, hydrologie malých zemědělsko-lesních povodí. Přednáší na ČZU v Praze, FŽP předmět Retence a akumulace vody v krajině v rámci magisterského studia oboru Voda v krajině.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (150)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

21.5.2020 05:48
Od stolu či od monitoru počítače se to dobře navrhuje, respektive blábolí.
Ty meliorace jsou už nejméně 40 let staré. Jsou tedy už obvykle po době životnosti a tudíž majitel pozemku už k nim nemusí přihlížet z hlediska jajich možného poškození.
Z toho vyplývá taky otázka jejich funkčnosti. 1 metr hloubka není nic moc a zvláště ve svahu po tak dlouhé době mohou být už dávno nefunkční prostým pomalým pohybem půdy. Zvláště starší meliorace dělané z červených trubek z pálené hlíny budou na toto velmi citlivé, ty nejnovější dělané z perforovaných plastových trubek a pokládané v kuse budou odolnější. Není pak úplně pravda, jak autor předpokládá, že pokud se potrubí ucpe, zaplní se vodou. To potrubí je pro vodu propustné a to oběma směry, dovnitř i ven. Pokud tedy zdroj vody, který někde "nahoře" na poli napouští potrubí, z nějakého místního pramene či průsaku, je dostatečně malý,funguje kladně i ucpané potrubí, dochází k rozložení té vláhy, z místního přemokření je voda odvedena do suchší části pole a tam se zasákne. Přirozeně pokud je zdroj dostatečně vydatný, tak se to potrubí vodou zaplní a voda, jak bude pod určitým tlakem, si někde najde cestu. A tam, vlivem velkého množství vody vytékající z potrubí na malé ploše pole, kde se ta voda nemůže stačit vsáknout, dojde k vytvoření podmáčeného pole. Pokud se toto objeví a podmáčené pole na tom místě rychle nezmizí po nějakých dnech bez deště, jedná se evidentně o vliv pramene, ne o vliv vody akumulované v poli ze srážek. Je potom otázka, jestli takhle projevený pramen nesledovat po potrubí, najít místo jeho vzniku na poli, tam potrubí nevykopat a nevyužít tak ten pramen na poli pro vznik malého místního mokřadu či tůňky. Takových pramenů či průsaků bude nyní na polích velké množství, ze zasypaných malých pramenišť a potůčků či slepých nebo vedlejších ramen řek a potoků, uzavřená voda si prostě hledá cestu.
Využívat stávající meliorace bez úprav k zavlažování napuštěním potrubí vodou bude možné pouze na úplně rovinatém poli. Což není skoro žádné pole. I běžné pole, které se zdá na pohled úplně rovné, nasbírá při své obvyklé délce téměř vždy výškový rozdíl větší než půl metru, metr, tím by docházelo na spodní části pole k průsakům a vytváření mokřin.
Pokud by meliorační potrubí byla průchozí a pokud by na horní části pole byla k dispozici levná voda, třeba vzedmutím nějakého blízkého toku či kanálu, staré mlýnské strouhy atd a vedením té vody těsným plastovým potrubím, dala by se svažitá pole zavlažovat průtokem vody melioračním potrubím. Pokud by se na každé meliorační potrubí, které je v poli po spádnici co cca 12 metrů od sebe, nastavil takový průtok, že by se většina té vody přes potrubí zasákla a dole vytékal jen zlomek vody, bylo by zavlažování. Musela by být ale k dispozici ta voda a musely by být chytré komponenty, které by do jednotlivých melioračních potrubí tu vodu řízeně rozdělovaly podle toho, kolik jí dole vytéká.
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

21.5.2020 15:21 Reaguje na Radim Polášek
Byl jste první, kdo na článek reagoval, děkuji. A potvrdil jste svými komentáři to, co se prolíná i řadou dalších příspěvků: na toto téma doslova platí - co člověk, to jiný názor, jiná zkušenost.
Za prvé: drenáže nejsou "po době životnosti". Pokud by byly, nebylo by třeba o jejich funkcích diskutovat - nikomu by nevadily a byly by to skutečně jen akademické řeči. Sám ale asi máte zkušenost, že se na odtoku vody podílejí a proto je třeba o jejich existenci mluvit.
2. Majitel pozemku je především ten, kdo má o dalším osudu těchto systémů rozhodovat. Zhodnocují nebo znehodnocují mu pozemek, třeba i tehdy, když jej dále pronajímá. Pokud bychom mu cokoli diktovali, museli bychom na sebe vzít i s tím související zodpovědnost. Jinou otázkou je, zda má on k rozhodování (nebo my k radám) dostatek informací a znalostí. Přitom dobré hospodaření s vodou je současně i celospolečenskou prioritou a zájmem nás všech. Proto bychom mu návrhy na řešení navrhovat mohli - jeho rozhodnutí v důsledku ovlivňuje nás všechny.
3. Jednoduchá řešení v této oblasti neexistují a vždy je třeba citlivě volit typ opatření pro konkrétní lokalitu. Pro svažitý pozemek je vhodné opatření jiné než pro pozemek v rovině. Článek neměl ambice problematiku popsat tak, aby se v ní našel každý … měl však za cíl alespoň někomu napovědět, že existují i jiná řešení, než jen návrhy na jejich likvidaci, což si troufám tvrdit, že je více ze sféry fikce než úvahy o úpravách těchto staveb.
4. Pokud pracujeme s vodou na celém pozemku (i pro svažité pozemky se nabízí řada řešení), máme více možností než když se vodou zabýváme až když už je ve vodním toku.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.5.2020 05:58 Reaguje na Zbyněk Kulhavý
No, nemyslím, že jednoduchá řešení v této oblasti neexistují. Podle mě to je špatně, správně by bylo, že neexistuje paušální řešení. Podle mě ta meliorační drenáž mívá na pozemek často jen malý vliv, proto bude velmi častý případ, že se drenář ponechá tak, a ona pomaličku přestane fungovat, až se prostě stane úplně nefunkční. Ojedinělé problémy, které se projeví v mokrém období počasí na místě přerušeného nebo ucpaného potrubí rozmáčením toho místa bude asi třeba sanovat vykopáním poškozeného úseku potrubí a jeho opravením. Naopak , pokud bude podmáčený úsek v místě poškození potrubí trvale, i za období polosucha, jako je u nás nyní a případně i sucha, znamená to, že toto příslušné meliorační potrubí odvodňuje nějaký trvalý zdroj vody, nějaký pramen a podobně. Tam bude podle mě žádoucí, než tu vodu odvádět melioračním potrubím pryč, ten pramen na poli najít a na jeho místě udělat nějaký krajinný prvek ve stylu bažiny či vlhkého lesíka s tůňkou a podobně. Případně jestli ten pramen bude dostatečně vydatný, tak i nějaký rybníček či akumulační nádrž pro vodu na budoucí zavlažování pozemku.
Jinak myslím, že bude existovat velmi málo případů, kdy poruchy melioračního potrubí budou tak časté, že na poli bude velké množství podmáčených míst a tak bude neobdělatelná podstatná plocha toho pole. Tam potom bude nejvhodnější řešení rychlý plošný zásah. Buď skutečně kompletní vykopání celého toho potrubí a ponechání toho pozemku bez meliorace. Nebo naopak kompletní vykopání a položení nového melioračního potrubí. Záleží na konkrétním případě.
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

22.5.2020 08:05 Reaguje na Radim Polášek
Ano, děkuji za opravu: neexistuje paušální řešení (řada diskusních příspěvků má přitom tendenci problém paušalizovat). Jednoduchá řešení ale bohužel neexistují také, protože je současná legislativa (ale i vztah vlastníků těchto plošných staveb, tedy vlastníků pozemků) nepodporuje. Na téma realizace změn nakládání s drenážními vodami se rozběhla diskuse níže.
Zásadní je, zda na pozemku (nebo jeho částech) zachováváme zemědělské hospodaření, nebo jej zcela opouštíme a upřednostňujeme environmentální přístupy. Oběma cestám se dlouhodobě věnujeme. Při záměru vlastníka pozemku významně snižovat intenzitu odvodnění nebo stavbu zcela rušit bych odkázal na dokument https://knihovna.vumop.cz/documents/1634 (najdete jej ale také na v příspěvku odkazované knihovně webu hydromeliorace.cz)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.5.2020 07:37 Reaguje na Zbyněk Kulhavý
No, ono bude asi potřebné téměř všude část pozemku převést z režimu zemědělského hospodaření na enviromentální režim, totiž bude hodně potřebné plošně vrátit ty krajinné prvky, které byly za socialismu a částečně už za kapitalismu kvůli potřebám vyššího výnosu přeměněny v pole, zpátky do předchozího stavu. Zvláště se to podle mne týká malých vodních ploch a vlhkých či zamokřených míst, kterých leckde bylo dříve třeba i 10 - 20 % nebo i víc původní plochy na hektaru. Podle mne, pokud se takový návrat povede udělat na souvislé ploše aspoň stovek kilometrů kulturní krajiny, ovlivní to znatelně žádoucím směrem charakter srážek nad tímto územím.
Přirozeně návrat do původního stavu se nesmí činit otrocky obnovením všech mezí a dřívějších malých políček, protože by to radikálně podkopalo produktivitu místních zemědělců, velké celky polí je kvůli tomu třeba zachovat. Malá políčka je vhodné obnovit pouze tehdy, pokud jejich majitelé mají v úmyslu na těch políčkách sami hospodařit a obdělávat je.
V souvislosti se současným kolapsem smrkových lesů se potom podle mne v řádu několika let obnoví poptávka po další "polní" kultuře a sice kultuře rychle rostoucích dřevin, nejčastěji topolů na biomasu. Jak totiž kůrovcová kalamita skončí, nastane výrazný propad jednak nabídky palivového dřeva, jednak nabídky biomasy pro výrobu pelet a briket a jejich cena zřejmě stoupne. Pro majitele menších rozloh polí se tak stane ekonomicky výhodné svá pole osadit topoly a pěstovat tam biomasu. Buď čistě jen pro sebe pro topení na zimu nebo i na prodej.
Z hlediska meliorací znamená taková kultura mít od meliorací dlouhodobě prakticky pokoj. Životnost takové kultury má být na 20 - 40 let a polích malé rozlohy, do takových 1 - 3 hektarů by měly jít veškeré nutné práce po tuto dobu zajistit pouze ručně, "sklízení" motorovkou, nějaké možná potřebné hnojení a mulčování malou mechanizací atd. Velká mechanizace by byla potřebná až při likvidaci takové plantáže, vytrhávání pařezů a přeměna zpět na klasické pole. To už bude, za dalších 30 - 40 let, meliorace takového pole úplně passé.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

22.5.2020 09:19 Reaguje na Zbyněk Kulhavý
Děkuji za článek, konečně odborný názor. Co vypadá jednoduše - "ucpat trubky a hotovo" nakonec tak jednoduché není. Bohužel je řešení přímo na poli dost složitá záležitost, pokud chcete zachovat možnost půdu obhospodařovat a zároveň chcete drenáže uzpůsobit na zadržování vody. Jako netechnik a nestavař bych přivítala pro zemědělce návod, jak své drenáže upravit, aby vodu odváděly nebo zadržovaly, když je třeba. Jestli takový návod existuje. Zatím to vypadá, že musíte shánět odbornou firmu (kterých je v tomto případě jako šafránu) a tím pádem i tvrdě platit. Pokud je možné nějaké vhodné opatření udělat svépomocí, bylo by příjemné o tom vědět.
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

22.5.2020 10:01 Reaguje na Marcela Jezberová
Na toto téma jsme publikovali v minulosti řadu dokumentů, které mají charakter manuálů či metodik. Naleznete je na zmíněných odkazech
https://knihovna.vumop.cz nebo
http://www.hydromeliorace.cz/sw/knihovna/
Vždy ale upozorňuji, že je třeba změny nakládání s vodami (zadržování, převody, odběry atd.) projednat s územně příslušným vodoprávním úřadem. Ten se vyjádří, jestli je přípustné (vzhledem k rozsahu plánovaného zásahu a rizikům možného ohrožení sousedních pozemků) navrhovat a realizovat tato opatření a stanoví podmínky (zpravidla bude asi vyžadovat zpracování projektu odbornou firmou, ale u menšího rozsahu bych připouštěl realizaci svépomocí i bez složité dokumentace). Bylo by dobré, aby vodoprávní úřady citlivě a nikoli jen technokraticky přistupovaly k povolování těchto změn nakládání s vodami, neboť jsou jistě žádoucí. Ale zákon jim to zatím moc nezjednodušuje ...
Odpovědět
MV

Michal Vacek

23.5.2020 00:23 Reaguje na Radim Polášek
Musím s Vámi dost souhlasit. Ještě dodám, že když si vzpomenu, jak tady u nás konkrétně asi 200m za barákem ty drenáže pokládal ten stroj s velkým kolem a babkou na sedačce...tak silně pochybuji o fonkčnosti drenáže už od začátku. Když měla paní hlad, tak si každou chvilku kousala do chleba a přitom zapomněla založit cihlovou trubku do stroje. Ten se ale stále otáčel a pojížděl. Takže už od samého začátku nemohla meliorace fungovat - potrubí bylo přerušené. (jako malý školák jsem s kamarádem chodil koukat a počítat, kolik trubek paní ušetřila a jak se potom na konci...respektive na začátku celý zbytek zasypal do země). A dnes po skoro čtyřiceti letech ty drenáže spíše nefungují. Ve spojovacích skružích a na výtoku z celého pole teče jen na jaře malinký čůreček. Na polích jsou vidět prameny a jak říká dvaaosmdesátiletý soused, také majitel části pozemku, ty tam byly od jakživa. Celým údolím cca 30ha odjakživa adtékal malinký potůček. Ty meliorace ho jen zatrubyli a dali pod zem. Také si myslím, že kažký kousek pole..louky potřebuje svůj individuální přístup a řešení.
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

23.5.2020 09:25 Reaguje na Michal Vacek
Vaše poslední věta byla mojí motivací k napsání článku. "Každý kousek pole potřebuje citlivou volbu dalšího řešení." Existuje přitom několik desítek možných řešení. Avšak když slyším názory, že jsou všechny drenáže zbytečné a mají se zrušit, vadí mi to. Jako vodohospodář musím zohledňovat oba hydrologické extrémy (povodně i sucho) a systémy, které na toto neumí zareagovat, nejsou optimální. Proto i jednostranné odvodnění není optimem. Určitě při tom musíme zvažovat i ekonomickou stránku věci. Regulace odtoku (a tedy i hladiny podzemní vody) je jedním z mnoha řešení a nebude se určitě hodit všude - v řadě případů však ano. Jinde je dobrým řešením gravitační převod vody do vhodného místa, jinde zaslepení atd. Tam, kde drenáž prokazatelně nefunguje, není třeba s ní cokoli dělat. Praxe výstavby, kterou popisujete, je známa. Zmetků bylo i v tomto oboru množství. Ovšem 1/4 ploch ZPF, které jsou odvodněny, je dostatečný argument k tomu, abychom se při snaze o zadržování vody v krajině, přitom bez zbavování se možnosti reagovat i na občasné období s nadbytkem srážek, se tímto fenoménem zabývali. Jednotlivosti nejsou skutečně podstatné. V programech na zvyšování retence a akumulace vody v krajině, kterými se momentálně společnost zabývá, proto musí i existující systémy odvodnění zohledněny.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.5.2020 07:26
Za komunistů se dávaly povinně drenáže i tam, kde nebyly zapotřebí, nebo se dokonce předem vědělo, že způsobí škodu (ale ideologie měla přednost). Autor prosazuje v podstatě totéž, co ti komunističtí politrukové, ale v opačném gardu. Bezděky tím poskytuje názorný příklad toho, že mezi ekologickou a komunistickou ideologií nejsou v principu žádné rozdíly, nebo alespoň ne významné.
Mimochodem, už terén na druhém obrázku je takový, kam drenáž zcela jistě patří.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

21.5.2020 08:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Za komunistů a v době kolektivizace byla jiná doba. Meliorace se dělaly aby se získala pěstitelská půda pro využití. Dnes je jiná doba, a jiné podmínky. Nepotřebujeme být soběstačnými v produkci potravin, dnes není problém dovézt z druhého konce světa i to co by českomoravští farmáři dokázali vypěstovat na svých pozemcích. Souhlasím i s tím, že většina melioračních sistémů je za svým zenitem, a stejně jako obecné kanalizace splaškových povrchových vod mnohde už ani nefunkčních. Pan stavební inženýr jenž studoval čvut za Husáka, je opravdu rozdíl mezi politikem a profesním vzdělancem. Otázkou může být i projekty podobných inženýrů v podobě poldrů a přehrad projektovaných po roce 1990. Většina meliorací se kdysi prováděla na jílovitých nepropustných půdách zadržujících povrchovou vodu. Za roky co se zemědělsky využívaly se jejich bonita půdy zmněnila a díky aplikaci statkových hnojiv vylepšila. Stávající meliorace nejsou takovým problémem , jako spíše využívání získané vody z nich k dalšímu zemědělskému využití. Likvidace melioračních zařízení farmáře příjde na vysoké náklady , které většina nemá, ale vybudování dodatečných sběrných nádrží pro využití je smysluplnější a levnějším řešením. Některé farmy už takto postupují a jednají deset a více let. I s podporou projektů hydroprojektu .
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

21.5.2020 15:02 Reaguje na Krejcar Stanislav
ona snadno může přijit třeba další epidemie při které už nedovezeme NIC.

jinak ona je soběstačnost absolutní a soběstačnost na přežití...

Absolutní soběstačnost je dnes vážně poněkud nesmyslná a neefetivní. Ale vyprodukovat dost jídla na to aby každý obyvatel měl základní kalorický příjem na efektivní fungování by měla být povinností.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.5.2020 06:17 Reaguje na Vaclav Sobr
Ona je ta soběstačnost kategorizovaná. ve skutečnosti totiž soběstační nejsme a nikdy už nebudeme.
První kategorie soběstačnosti jsou vlastní zemědělské produkty. Tam se můžeme bavit, jak moc čeho je vhodné dělat u nás a co je vhodné jen dovážet.
Ale druhá kategorie soběstačnosti jsou potřebné stroje, zařízení , a potom agrochemikálie, hnojiva atd.
Třetí kategorie soběstačnosti jsou potřebné suroviny a potřebné základní komponenty pro výrobu strojů, zařízení, agrochemikálií, hnojiv.... železo, oceli, atd nebo třeba apatit a draselné soli ....
Kdyby se zavřela hranice...
Tak okamžitý dopad bude v první kategorii na zemědělské produkty a na potraviny, v řádu jednotek měsíců, než se vyčerpají sklady.
Ale pokud by uzavřené hranice trvaly roky, tak přijde na řadi kategorie dvě: Vyrobené agrochemikálie a hnojiva - sklady se vyčerpají do roku, do dvou let. Traktory a jiné stroje a zařízení - speciální náhradní díly jsou jednotky let, celé stroje a zařízení jako celky - 10 - 30 let.
Kategorie tři: V rámci soběstačnosti bychom museli postupně najít způsoby jak tyto komponenty vyrábět u nás nebo čím nahrazovat výchozí suroviny.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.5.2020 09:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Proč nám tu tvrdíte, že je na tomto článku a postoji jeho autora něco ekologického?? Je to pravý opak.... pán je stavař, který nedokáže pochopit, že i pole je příroda a nejde se k němu chovat jako k pěstírně ve skleníku....

Pole tu nejsou jen jako nástroj výdělku nějakého subjektu, ale je to část krajiny, která musí mít svoje funkce... pokud je někde zamokřené místo, má se automaticky převézt na mokřad a vodu zadržovat, podporovat odpařování přes vegetaci, která v mokřadu nemůže chybět a ochlazovat tak krajinu... o poskytnutí ekosystému pro vymírající druhy polní krajiny ani nemluvě...

Že je to pro někoho finanční ztráta není argument, proč to tak nedělat.... jde jen o to, že stát a EU by měla takové dobré chování odměnit kompenzací za ušlé zisky z hospodaření.... nic víc v tom není....
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

22.5.2020 17:11 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pochopil jsem jednu věc a to podstatnou, s vámi nemá cenu diskutovat. Měl byste se někam objednat, Vesmír ani Zemi asi nevyřešíte, takže jsou to jen "kecy" a trochu mimózní. Váš názor Vám neberu, ale již jsem skončil a ani vaši odpověď nebudu číst. Díky za pochopení.
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

21.5.2020 15:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Jen poznámku: cílem článku nebylo obhajovat všechny stavby zemědělského odvodnění, ale otevřít i na tomto fóru diskusi, jak dál.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.5.2020 16:13 Reaguje na Zbyněk Kulhavý
Omlouvám se za příliš příkrou odpověď.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 07:42 Reaguje na Zbyněk Kulhavý
Možná to není Vašim cílem, ale pořád jste technokrat, bez respektu k faktu, že krajina je příroda a ne laboratoř, která má sloužit jen k účelu obživy vrahů krajiny... vidíte téma jen z jednoho velice úzkého a omezeného pohledu a tím nahráváte k další demagogii a pokřivování reality....

V principu jde o to, že technokratické uvažování nad zemědělskou/lesnickou krajinou jaké tu předvádíte nás dostalo přesně do dnešního stavu totálního rozvratu všeho....

Je potřeba vnímat krajinu multioborově a to s maximálním respektem k faktu, že krajina je velice složitá přírodní struktura, kterou nejde brát jako něco co patří jen zemědělcům.... a ne jen pohledem přes svůj obor, který navíc nemá za cíl řešit problémy krajiny a ekologii...

I když budu brát to, že snad jen neúčelně polemizujete... chystáte tímto půdu pro další poškozování krajiny, protože Vaše návrhy jsou přesně to, co hraje do karet korupce chtivým politikům typu Babiš nebo Toman, kteří by z naší země nejraději udělali jednu velkou továrnu na potraviny zalévanou uměle z přehrad a to přesně Vámi popisovanými postupy využití meliorací k zavodnění....

MY NEPOTŘEBUJEME DALŠÍ TECHNICKÁ ŘEŠENÍ A VYTLOUKÁNÍ KLÍNU KLÍNEM! POTŘEBUJEME KRAJINU, KTERÁ JE SOBĚSTAČNÁ A PŘIROZENĚ FUNGUJÍCÍ!!! VY POTAŽMO CHYSTÁTE DALŠÍ VLNU ZNÁSILNĚNÍ KRAJINY..... AŤ UŽ VĚDOMĚ, NEBO NEVĚDOMĚ....


Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.5.2020 09:44 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku, co je vaším oborem?
Odpovědět
MM

Milan Milan

24.5.2020 13:49 Reaguje na pavel peregrin
Souhlasím s p.Kašpárkem ať je jeho oborem cokoliv, to přec není vůbec důležité. Má dobrý postřeh, a má podle mně i pravdu, veškeré klimastrašení, házení špíny na minulé hospodáře za stav současné krajiny!!!!,úředníky a pomocnými rozumbrady plánované krajinářské experimenty vidím taky pouze jako přípravu na tučné dotace a experimenty, na další "znásilńování" krajiny. Protože když se podíváte kolem, tak co ti vaši odborníci zatím vymysleli žádný velký prospěch krajině nepřineslo. Lesy jsou zdevastované, vody a čisté krajiny ubývá, půda je často pouze ztvrdlá neživá hmota, místo soběstačnosti potravin a masa tvrdý dovoz a tzv.zemědělství je často pouze dotační kšef.....Nic není ideální,kritizovat se dá vždy, ale pokud někdy byla naše země kvetoucí zahrádka, tak to bylo právě v době před touto šarádou. Důkazů na to je dost a dost.
Odpovědět
kj

kyanka josef

21.5.2020 07:27
V prvé řadě by se mělo zarazit na orné půdě stavění montoven a skladů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 07:32
Bez ohledu na možné názorové neshody hodnotím tento článek jako velice přínosný a poučný zejména pro ty , kteří by chtěli meliorační systémy bezhlavě ničit. Popisuje klady a nedostatky meliorací objektivně a po delší době zase jeden z příspěvků, který má hlavu a patu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.5.2020 09:23 Reaguje na pavel peregrin
Na článku nic objektivního není.... je zaměřen účelově a velice omezeně jen na prospěch zemědělců, že se vám to jako zemědělci líbí se není čemu divit.... při celkovém nestranném hodnocení je jeho přístup špatný a omezený až účelový.....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 10:20 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Článek je objektivní, protože meliorace skutečně slouží nikoliv k bezhlavému odvádění vody z polí, ale k dosažení optimálních vodních poměrů v půdě, především těžké. Nemůžete chtít, aby se na poli automaticky každé zamokřené místo přeměnilo na mokřad, od toho pole neslouží. Již několikráte jsem psal, že nesouhlasím s provedenými melioracemi luk, v tom vám dám rád za pravdu, protože z takto získaných ploch nebyl v budoucnu žádný užitek, jen škoda, ale je nutno striktně rozlišovat, co je historicky orná půda, co přirozený mokřad, lužní les apod. Je třeba hledat vždy průsečík zájmů a nelze upřednostňovat jedno vůči druhému. Souhlasíte s tímto názorem?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 07:57 Reaguje na pavel peregrin
Nemohu s tímto souhlasit. Nejde to brát tak, že co jednou bylo (na základě poškozování krajiny) znásilněno a zničeno je pro vždy jen podnikatele, který půdu vlastní nebo na ní hospodaří přes pachty a že má být tento stav udržován co nejdéle jen proto, že nechápete, že je to špatně...

Faktem je, že téměř všechna opatření pro intenzifikaci zemědělství a lesnictví, která proběhla do dnešních dnů jsou pro krajinu vražda a tím i vražda nás všech.... ten, kdo tvrdí, že to tak není tak LŽE....

Já naprosto chápu, že vy zemědělci jste si na tuto maximalizaci výnosů, včetně čerpání dotací na plochu bez toho, aby někdo kontroloval dopad vašeho podnikání velice rádi zvykli.... ale to nemění nic na tom, že jste nás všechny pomohli dostat do dnešního katastrofálního stavu krajiny se všemi dopady na úplně vše v ČR..... a také to neznamená, že nebudete donuceni k návratu na udržitelnou trajektorii....

Můžete sobě i nám všem pořád dokola lhát, že je všechno v pořádku a že má být svět takový, aby vám to vyhovovalo (bez ohledu na zbytek ČR i planety), ale FAKTEM JE, ŽE VY KONVENČNÍ ZEMĚDĚLCI NEJSTE NA SVĚTĚ SAMI A I VY ČASEM POCHOPÍTE, ŽE SE MUSÍTE ZMĚNIT..... JEN TO ASI DÍKY TOMU NEUSTÁLÉMU SEBELHANÍ BUDETE CHÁPAT AŽ JAKO POSLEDNÍ.... COŽ JE TEDY VELICE SMUTNÉ....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.5.2020 09:55 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku, pokud bych to vzal od začátku, tak znásilňovat se krajina začala od doby kamenné, dle vašeho pohledu. Zemědělce nikdo kontrolovat nemusí, protože nikdo půdě kromě těch zemědělců nerozumí, a pokud si to myslí, tak se dost plete. Vaše názory jsou názory člověka, který s plným žaludkem, zabezpečen všemi dostupnými výdobytky civilizace mudruje o věcech, kterým buď nerozumí, nebo se na ně dívá jednostranným ideologickým pohledem zaslepence. Vy podle mě trpíte nějakou obsesí nebo dnes módním enviromentálním žalem nebo jánevím čím, ale skutečný stav věci není zdaleka tak tragický, jak ve vaší utkvělé představě. Kdybyste neměl každý den co do úst, začal byste věci vidět jinak. Znovu opakuji, že za vší touto současnou hysterií, a samozřejmě nejen vaší, je dobré bydlo Evropy, která roupama již neví, co by vymyslela a kde stovky, ba tisíce naprosto nepotřebných úředníků, neziskovek, pobírajících velice slušné peníze, vymýšlejí a snaží se realizovat zhovadilosti, které se nám všem můžou těžce vymstít. Je to přesně opačně, než si myslíte.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.5.2020 10:14 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku, mne by opravdu zajímalo, jaká by byla vaše vize zemědělství a nakolik by bylo takovéto zemědělství schopno uživit obyvatelstvo.

A to se vám opravdu nesnažím naznačit, že jste padlý na hlavu, ale skutečně bych se touto vizí seznámil, stejně jako s navazující analýzou jejích dopadů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.5.2020 07:40
Já se obávám, že nějaké meliorace řešit skutečně muset nebudeme. Země vyschne s trubkami i bez trubek.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-cr-je-neobvykle-nizka-vlhkost-pudy-ukazuji-satelitni-data
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.5.2020 09:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Meliorace mají naopak velice zásadní vliv na vysychání a přehřívání krajiny. Mají negativní vliv i na úživnost a celkové vytváření podmínek pro život v zemědělské krajině.... jsou jako podřezané žíly naší krajiny.... zachytávat krev do kýblu (přehrady) nebo regulovat její vytékání (sebelepší meliorace) je pořád ztráta vody, která je stejně jako krev pro člověka nepostradatelná....

Není už prostor ani čas na tyto zpátečnické přístupy a je třeba si celospolečensky přiznat fakt, že jsme krajinu zničili a teď je potřeba jí vrátit do udržitelného a smysluplného stavu.... na to nám ale meliorace na většinovém území nepomůžou.... ty mají smysl jen pokud jsou na velice specifických místech a ještě kvalitně regulované.... ne ale teoreticky, ale v praxi....

JAKÁKOLIV STAVBA V KRAJINĚ JÍ NIČÍ, POŠKOZUJE NÁS VŠECHNY A NIKDY NEMŮŽE NAPRAVIT TO, CO JINÉ STAVBY V MINULOSTI ZAVINILI A CO ZNIČILI..... stačí se jen malinko a nepokrytecky zamyslet.....

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.5.2020 10:02 Reaguje na Lukáš Kašpárek
No dobře, ale z normálně mokré (vlhké) krajiny přece meliorace nic neodvedou, natož ze země suché.
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

21.5.2020 15:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Já bych jen potvrdil Vaši poznámku: drenážní odvodnění funguje jen tehdy, když se hladina podzemní vody nachází nad úrovní uložení drénů (kreslíme depresní křivky hladiny při odvodnění), pokud je někde pod těmito "trubkami" na rozdíl od příkopů vodu prakticky neodvádí. Přesto na vyústění drenáží evidujeme i v sušších obdobích drenážní odtok. Právě to je ta voda, kterou jsme schopni na vhodných místech zadržovat nebo různě zasakovat... a nemusela by z pozemku odtékat.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 08:07 Reaguje na Zbyněk Kulhavý
Přesně tak... to, že se jeví krajina jako suchá, neznamená, že se melioracemi neodvodňuje....

Je suchá právě i proto, že se melioracemi odvodňuje...

A ano, kdyby se voda z těchto meliorací zadržela ještě na pozemku, tak by to bylo lepší než situaci neřešit, ale pořád to je jen přiškrcení nějakého zařízení a vytváření složitých systémů, které se zaprvé sami kazí (degradují časem) a jejich neustálá údrža a obnova stojí hromadu peněz, betonu, CO2 a navíc jsou taková zbytečná zařízení jen tak dobrá, jak je dobrý ten, kdo je obsluhuje a udržuje.... a já myslím, že vidíme, jak moc jsou naši zemědělci zodpovědní a tak není pochyb o tom, že by toto celé v praxi vůbec nefungovalo a prostě by jen stavaři dostali zakázky za miliardy a nic pozitivního by to nepřineslo, protože takové zbytečné a složitá zařízení by časem přestala plnit svou původní funkci stejně jako dnešní meliorace, vzniklé v minulosti.....................

NEPOTŘEBUJEME DALŠÍ STAVBY A SLOŽITÉ SYSTÉMY! NEJSME V LABORATOŘI ALE V KRAJINĚ! POTŘEBUJEME JEJÍ NÁPRAVU DO STAVU, KDY BUDE SAMA PŘIROZENĚ FUNGOVAT A PLNIT SVÉ DŮLEŽITÉ FUNKCE A TOU NENÍ PODNIKÁNÍ, ALE KDYŽ UŽ TAK UDRŽITELNÉ A ZBYTEK SVĚTA NEPOŠKOZUJÍCÍ DODÁVKU POTRAVIN, KTERÁ NAVÍC NEJSOU ZDRAVÍ ŠKODLIVÉ....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 08:17 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nepotřebujeme jedny, co budou krajinu ničit a my jim ještě za to budeme platit a druhé, které jí budou zase udržovat v komatu (jen, aby nenastala klinická smrt) a to zase za těžké peníze a se spoustou dalších negativ.... stačí se jen zamyslet nad celým principem.... POTŘEBUJEME SAMOSTATNĚ FUNGUJÍCÍ KRAJINU, DO KTERÉ NEMUSÍME LÍT BETON A POŘÁD JÍ NĚJAK ZNÁSILŇOVAT... ONA JE TA KRAJINA V ČR O MNOHO MILIONU LET STARŠÍ NEŽ HISTORIE ČR JAKO STÁTU...... STAČÍ JEN NEBÝT TAK AROGANTNÍ A UMĚT SE PŘIZPŮSOBIT VESMÍRNÉMU A PLANETÁRNÍMU ŘÁDU.....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 10:22 Reaguje na Lukáš Kašpárek
V tomto se hluboce a zásadně mýlíte, ostatně reaguji již výše.
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

21.5.2020 15:42 Reaguje na pavel peregrin
I toto je správně, protože odvodnění v nižších partiích pozemku může odvádět vodu přitékající z vyšších partií pozemku (povodí) - povrchovým nebo podzemním odtokem. V tomto případě bychom mluvili o "cizí vodě", na kterou má existence drenáže vliv a ani o tuto vodu nechceme v suchých obdobích přicházet.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 08:18 Reaguje na Zbyněk Kulhavý
Děkuji za objektivitu..
Odpovědět
ag

agrice

21.5.2020 12:00 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A PROTO DOUFÁM, ŽE TENTO PŘÍSPĚVEK PÍŠETE ZE SVÉ OBLÍBENÉ VĚTVE NA OKRAJI LESA.
Jen nevím na čem...
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.5.2020 16:14 Reaguje na agrice
Na klobouky velkých hub špičatou větvičkou.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

21.5.2020 18:35 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vážený pane, moc by mne zajímalo jaká je vaše odbornost. Váš názor respektuji, ale zásadně nesouhlasím. Váš pohled je silně ideologický, skoro totalitní (vaše slova o zpátečnických postojích jsou skoro stejná jako za éry bolševika a komunismu. "Kdo není s námi je proti nám" to bylo jejich heslo: Za zpátečnické postoje zavírali lidi do kriminálu) a to ve všem co píšete. Pokud máte opravdu odborné poznatky, prosím podělte se o ně s námi. Zásadní vliv na vysychání krajiny má zvýšená teplota vzduchu a nerovnoměrné rozděšlení srážek oproti minulým dekádám. Bylo by vhodné nastudovat klimatologii. Váš názor, že jakákoliv stavba v krajině ji ničí je nesmysl. Některé ne, některé ano. Ale je třeba diferencovat. Vy vidíte pouze rudě, jednostranně, ideologicky. Nemyslete, ale studujte!! Myslet zanamená .ovno vědět. Omlouvám se za drsný komentář, ale zasloužíte si jej. Na hrubý pytel, hrubá záplata.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 08:46 Reaguje na Tomáš Kvítek
Tímto ukazujete, že nejen, že vůbec nechápete co píšu, ale navíc se nejste ani schopen se naladit na vnímání reality.... NA SVĚT SE DÍVÁTE ŠTĚRBINOU LIDSKÉHO EGA A PŘES NĚJ NEVIDÍTE CELOU REALITU...

Realita není ideologická... ideologie vzniká až v lidském mozku a to u jedinců, kteří mají zájem realitu vykládat tak, aby to vyhovovalo jeho zájmům... MŮJ ZÁJEM JE ČISTÝ VÝKLAD REALITY A I PROTO, SI NEODPUSTÍM KOMENTOVAT NĚCO, CO JE LEŽ, POLOPRAVDA, NEVĚDOMOST NEBO DEMAGOGIE....

Kdyby jste věděl, co všechno si o ŽP studuji, tak by jste nic takového nenapsal...

Kdyby jste si byl schopen přiznat, že tato planeta nevznikla díky člověk, že naopak díky člověk pomalu ale jistě vymírá, kdyby jste věděl něco o evoluci a celkově základy vývoje této planety a potažmo i krajiny v ČR, tak by jste věděl, že defakto všechny "moderní" stavby jsou pro ŽP škodlivé... některé víc, některé míň...

A to Vám píšu jako vývojový konstruktér, který nesnáší ohýbání fakt....

Omlouvat se nemusíte... jen jste nám ukázal jak na tom jste s vnímáním reality a mentální zralostí...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.5.2020 10:00 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku, pokud se nepletu, tak pan Kvítek je profesorem zemědělské univerzity. To s ním chcete o těchto věcech polemizovat? Vždyť by vás strčil do kapsy vždy, když by si vzpomenul.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.5.2020 10:20 Reaguje na Lukáš Kašpárek
"Kdyby jste si byl schopen přiznat, že tato planeta nevznikla díky člověk, že naopak díky člověk pomalu ale jistě vymírá, ... " ... tedy až na tu formulaci je to svatá pravda. Takže fakt netuším oč vám jde. Země tu byla před člověkem a bude tu i po něm, celá naše éra je taková drobná epizoda tak co to hrotit, ne:-)?
Odpovědět
ip

ivan ptáčník

21.5.2020 07:43
teoreticky velmi zajímavé, úderné.... ale jak to pole bude pak vypadat.... no potěš.... rozrýt pole 1m dluboko, tudíž zamíchat ornici s hlušinou, často kamenitou....
kde jsou ty drenáže se jen tuší, soudruzi při výstavbě měli místo metru "voko".... jestli ho nezastřelí ten první majitel, tak jen proto, že ho kleplo samého jak to uvidí.
a to se nebavím o ceně....
a sotva se to udělá, přijdou období dešťů a soudruh nám dá z pohledu praktika (mezitím zestárne) opět rady, že je třeba odvodnit.... a zase natáhne ručku na výplatu....
pouhé vykopání je nesmysl...... zničí pole.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 07:54 Reaguje na ivan ptáčník
Ano, vykopání celé soustavy je nesmysl. Pokud meliorace dosluhuje, možným reálným řešením je otevřít a vykopat hlavník a místo něj vést strouhu. Tím se nepřeruší funkční péra, pouze dojde k rozdělení pole tou vzniklou strouhou, ale to je přijatelné. Koneckonců meliorace strouhami jsou také meliorace, to si málokdo uvědomuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.5.2020 08:02 Reaguje na pavel peregrin
A kde do té strouhy vezmete vodu? Vývoj klimatu jde k sahaře. Trvale, to není žádný cyklus.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 09:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Ony ty jílovito-hlinité a hlinito-jílovité půdy si zadržují vody dost, pouze přebytek odteče a pokud ne, tak strouha zůstává trvale suchá, nic se neděje.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.5.2020 09:35 Reaguje na pavel peregrin
Tak hlinito jílovitá půda zadrží dost vody.... to je dobrý blábol.... oba se jen bavíte jak odvést vodu z krajiny..... bravo!
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

21.5.2020 16:05 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Hydropedologové popisují schopnost půdy zadržovat vodu pomocí tzv. retenční čáry. Ta popisuje pro praktické účely rozdělení velikosti pórů na ty větší, v nichž se voda pohybuje dolů gravitační silou a na ty menší, v nichž se voda zachytí, dále nesténá a je držena kapilárními silami. Proto při zadržování vody v půdě mluvíme o potřebě vhodně provazovat oba typy opatření: ta agrotechnická pracují spíše s vodou kapilárně vázanou (toto zlepšuje např. obsah organické hmoty v půdě a naopak tuto schopnost snižuje zhutnění půd). Potom kolegové pedologové kvantifikují retenční schopnost půd hodnotou až 3.500m3 vody/ha (bude platit pro středně těžké půdy). Ta technická opatření se orientují na vodu gravitačně pohyblivou a zamezují jejímu odtoku mělko pod povrchem a lze je přirovnat k hradítkům na vodním toku nebo na nádrži. Přitom např. u písčité půdy je potenciál technických opatření v objemech zadržené vody až 2x větší než potenciál dosahovaný zlepšováním přirozených retenčních schopností půdy. U těžších půd je tomu naopak a převažuje přirozená retenční schopnost půd.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

21.5.2020 19:37 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak se tedy podívejte na graf závislosti využitelné vodní kapacity a druhu půdy, který je vyjádřen % I. zrnitostní kategorie. Blábolíte pouze vy, pane nechytrý. Určitě bude na Googlu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 09:03 Reaguje na Tomáš Kvítek
Graf, který uvádí teoretickou VVK na základě toho co píšete nezohledňuje mnoho dalších faktů, které mají na reálnou VVK vliv... obsah biomasy a života v půdě, utuženost, morfologie terénu atd..

Neříkám, že tomuto konkrétnímu nějak hluboce rozumím, ale nemám rád, když se vypichují jen některé parametry a celkově je realita viděna jen úzkou štěrbinou technokratického vnímání pomocí jen některých parametrů...

Samozřejmě chápu, že těžší půdy jsou všeobecně teoreticky schopné zadržet větší množství vody ve svojí struktuře, ale fakticky to dopadá tak, že utužení a absence života v půdě hraje tak velkou roli, že to může být v reálu dosti jinak....

Navíc nám nejde jen o to udržet vodu v horním půdním profilu, ale i o to, aby se voda ze srážek a spodní voda chovala v krajině přirozeně a to neuvidíte, pokud budete viset na jednom teoretickém grafu a budete říkat, že nás zajímá jen jedna podmínka z "nekonečna"....

Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

21.5.2020 15:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Množství srážek se nám v ČR příliš nemění. Co se mění výrazně je jejich rozložení v čase do přívalových dešťů.

absence odvodňování by sama o sobě vyřešila velkou část problému.
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

21.5.2020 16:15 Reaguje na Vaclav Sobr
I toto platí v souvislosti s odvodněním omezeně. Infiltrace do suché půdy je násobně větší než infiltrace do půdy přemokřené. Extrémní/intenzivní srážky, následující např. na konci období jejich deficitu, je schopna lépe infiltrovat půda suchá (netýká se půd hydrofobních). Pokud je však odvodněná a velikost srážky je schopna zaplnit i gravitační velké póry, kterými vteče do drenážního systému (platí mnou výše zmíněná podmínka blízkosti HPV v hloubce uložení drénů, jinak bude dále voda stékat do hlubších horizontů a z 99% se "vyhne" drénům), je vhodné, abychom již infiltrovanou vodu převedli do vhodného místa nebo retenčními opatřeními zadrželi.
Takže: schopnost suchých půd transformovat přívalový déšť na pozvolnější odtok je výrazně lepší u půd odvodněných. Současně však řešíme problém nedostatku vody a tady už je opět řešení složitější …
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.5.2020 08:14 Reaguje na pavel peregrin
Přesně tak. Stejně hodně těch hlavníků je často tam, kde dříve nějaký odvodňovací drobný potok byl. A kde dnes na povrchu pole za silných srážek vzniká erozní rýha. A často to bude ideální možnost, jak do krajiny vrátit původní krajinný prvek, pobřežní porost kolem takového potoka, případně i s nějakou místní malou tůňkou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 09:14 Reaguje na Radim Polášek
Jasně, to můžu podepsat, protože přesně tohle budeme u nás realizovat. Hlavník se propadal, vznikaly trychtýře a oprava je velice svízelná- musí se to odkopat, díru v hlavníku přepláštit a zasypat. Tudíž strouha je ideální řešení. Proti takovýmto přirozeným vracením prvků do krajiny nic nenamítám a v tom se asi právě lišíme od snílků, kteří by mokřadovali a remízkovali za každou cenu bez ohledu na reálnou praxi hospodaření.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.5.2020 08:01 Reaguje na pavel peregrin
Ono se jedná o to, že voda si vždy najde nejsnadnější cestu. Vodu směřovat násilím je možné ve městech a vesnicích, kde se to týká velkého množství lidí a majetků a je to viditelné na ráně. A když se něco trošku poškodí a je vidět, že by voda šla jinde, než je žádoucí, není problém v dnešní době relativního dostatku uvolnit milióny a klidně to celé předělat.
Na polích to je něco jiného. Pokud tam kvůli něčemu zrovna není upřena pozornost ekologických aktivistů a podobných, je to záležitost čistě jen zemědělce a maximálně pár dalších lidí zvyklých brouzdat krajinou. A zemědělec je na tom obvykle tak, že musí pečlivě počítat s každou tisícovkou, kterou na ty úpravy a následné udržování vynaloží. Proto musí ty úpravy dělat s vodou, aby to samo trvale drželo a fungovalo v nastavených mezích, ne proti vodě, aby to bylo třeba po každých velkých srážkách opravovat. "Proti vodě" mohli jít družstevníci za socialismu, protože jim bagr a buldozer atd jinak stál nečinně v areálu, nafta byla zadarmo a její spotřeba prakticky nesledována a vlastní oprava družstevníkovi přinesla práci a peníze.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.5.2020 09:33 Reaguje na pavel peregrin
Děkujeme za návod na další odvodnění krajiny... to je přesně to co "všichni potřebujeme"....
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

21.5.2020 19:38 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Žádný odvodnění již nebude, naopak bude púosilovat retence a akumulace vody v krajině. Vaše vývody jsou hysterické!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 09:11 Reaguje na Tomáš Kvítek
Myslíte bodovou zádrž v přehradách a neřešení příčiny v nedostatečné sorpční schopnosti půd (zemědělských i lesních a to jen díky podnikání v těchto oborech)? Myslíte umělé, nespolehlivé, na peníze, CO2 a další věci náročné vytloukání klínu klínem a vytváření dalších a dalších pseudoopatření, na kterých si má zase jen někdo velice dobře vydělat a dát prostor pro korupci našim politikům jako jsou přehrady, závlahy, atd.?

Jo toho se mnoho z nás co se o téma zajímáme opravdu velice obává a věřte mi, že uděláme všechno co je v našich silách, aby se řešila příčina a ne, aby přišel nějaký jiný grázl a tvrdil nám, že potřebujeme další technická opatření!

Odpovědět
LM

Lukáš Mrkva

29.5.2020 10:33 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Souhlasím a jsem překvapen, že se zde najde racionální člověk, který uvažuje komplexně. Většina zemědělců si neuvědomuje, že kdyby obětovali 10-20% zemědělské plochy a krajinu podle okolností vhodně přetvořili (obnova starých cest, remízků a mokřadů) stoupne jim výnos mnohem více než oněch než oněch obětovaných 10-20%.. To je ale nad chápaní většiny postkomunistických JZDáků. Amen
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.5.2020 08:09 Reaguje na ivan ptáčník
Ono v 99 % případů , pokud se nějaké potrubí bude chtít skutečně intenzívně využívat například nějakou chytrou závlahou, stejně nic jiného nezbude než to nově zakopat. Nebo vykopat staré (ať tam pod zemí není zbytečně plast) a zakopat nové.
Ty meliorace jsou staré víc než 30 let a nejspíš z velké části plné poruch. Ty poruchy nejsou vidět jen proto, že v průměru dlouho neprší a půda v polích je spíš suchá a nikde už několik let není přetékající vodou. Takže dneska viditelné zamokření je jen tam, kde meliorační potrubí náhodou padne na dost vydatný pramen nebo průsak. A to je poměrně vzácné.
Troufám si odhadnout, že v 99,9 % případů takových nových zavlažovacích projektů bude vykopání starých trubek a zakopání nových představovat jen nepatrnou část nákladů na takové zavlažovací zařízení.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.5.2020 08:20 Reaguje na Radim Polášek
Nebo bude ještě mnohem levnější a na vodu úspornější prostě pod zemí natahat čistě jen rozvodné plastové trubky malého průměru pro nízkotlakovou užitkovou vodu a zavlažovat nad zemí kapkovou závlahovou.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.5.2020 09:37 Reaguje na Radim Polášek
A napojit na 100 nových přehrad, že? No pěkné konečné řešení naší krajiny.... myslíte jako zemědělec/vodohospodář a ne jako člověk....
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

21.5.2020 19:40 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A jak myslíte vy? Jako člověk? Spíše člověk alá "tabula rasa".
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 09:16 Reaguje na Tomáš Kvítek
Já hlavně nemyslím jako zločinec.... nechci další poškozování krajiny, nechci další korupci, nechci další zdražování potravin jen proto, že si někdo vymyslel další špinavý druh podnikání, nechci privatizaci vody, nechci kolaps pojišťovnictví,...........

Sám jste se usvědčil.......
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.5.2020 10:08 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Potraviny se zdražovat budou, a to skokově, na to se připravte a bude to díky tomu, co chystá ta komise EU. Holt je něco za něco.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.5.2020 08:07 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jak chcete bez podnikání firmami udělat nějaký trochu větší projekt ?
Pravda, třeba Stalin na to měl řešení, nahnal na takové stavby vězně a lidi z gulagů a ti motykami, lopatami a krumpáči ten projekt udělali. Třeba Bělomořský kanál. A zaručeně se při tom nikdo neobohatil, žádná "malá domů", aspoň v nějakých výraznějších částkách, nebyla.
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

21.5.2020 15:47 Reaguje na ivan ptáčník
Obávám se, že jste si přečetl jen název příspěvku.
Přesto připouštím, že mohou existovat situace, kdy je odstranění drénu dobrým řešením, jedná se však jen o zlomek případů a nikoli v celé ploše pozemku. Přitom je třeba vědět, že drenáž byla navrhována pro gravitační odvádění vody a tedy se na odtoku podílí i drenážní rýha (a to i v případě, kdy bychom drén odstranili; současně drenážní rýhu znovu zkypřili), neboť je vyspádovaná směrem k recipientu.
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

21.5.2020 16:20 Reaguje na Zbyněk Kulhavý
Jen chci upřesnit, že tímto textem reaguji na úvodní diskusní příspěvek tohoto bloku pana Ivana Ptáčníka a nikoli na další navazující diskusi.
Odpovědět
MM

Milan Milan

21.5.2020 08:35
Nestačím žasnout nad závěry autora i nad tou ilustrační fotičkou. Drenáže se zřizovali zpravidla v místech, kde nebyla schopnost podloží vodu propustit do nižších vrstev a zůstávala na povrchu. Láteření nad "komunistickým" drenážováním je nesmysl, vím jak se zřizování drenáží zvažovalo a probíralo. Navíc pole byla i po zadrenážování úrodná a sklizně vysoké. Drahým prováděním destrukce drenáží, které jsou dávno po životě, se nic kromě zisků pro najaté firmy nevyřeší, to podloží je dál nepropustné. Nakonec to foto to jasně ukazuje. Mimochodem zkuste zakopat drenáž do hloubky cca 100 cm a pak do ní volně napouštět vodu. Nevěřím že v rovinatém pozemku dojde k takovému vývěru. Tam je něco špatně, zřejmě ta drenáž vůbec nefunguje. Zamyslete se spíše nad tím proč neprší, proč studny vysychají, proč lesy chřadnou, proč mizí úrodná a nejen úrodná půda hlavně kolem měst a vesnic,proč máme málo skotu na ha, proč se hloubí desítky i stovky metrů hluboké vrty pro různé účely např. tepelná čerpadla kolem vesnic, proč se nečistí škarpy ideální to místo pro zasakování dešťovky atd.atd. a možná nejdete odpověď proč je v blízkém podzemí vody najednou tak málo.
Odpovědět
va

vaber

21.5.2020 08:40
na jedné straně máme nepropustnou půdu do které se nic nevsákne, říkají odborníci a na druhé straně máme meliorace ktré nám tu vodu která se nemůže vsáknout odvádějí, není někde logická chyba? a kdyby někde vznikl mokřad proto že tam vytéká meliorace je to taky špatně?
nehodnotím obvykle finance ale vykopávání meliorací je naprostý nesmysl i z pohledu finanací
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.5.2020 08:51
Vzhledem k nutnosti pěstování plodin na ekologická biopaliva nepředpokládám že by se nějak masivně rušily meliorace. Takže nyní to vidím hlavně na vytyčování nejdůležitějších lokalit, a tam začít. V západním Německu také začali v 80 tých letech nejdříve obnovou mokřadů ve vyšších nadmořských výškách.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.5.2020 09:11
Článek je od "Stavebního inženýra v oboru vodní hospodářství a vodní stavby" a podle toho to vypadá... pán celé téma vidí klíčovou dírkou a nevidí celé téma v jeho komplexnosti... celou dobu mluví jen o tom, že je potřeba vodu odvádět a regulovat uměle a vůbec neví co to znamená pro ŽP...

Přístup tohoto pána je čistě technokratický a neumí toto téma smysluplně uchopit...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 09:19 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pán píše naprosto racionálně, popisuje klady i nedostatky. Rozhodně pro mě lepší článek, prakticky pojatý, než hezké, ale teoretické pojetí p. Salzmann.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.5.2020 09:40 Reaguje na pavel peregrin
Vy když něčemu nerozumíte, nebo nechcete rozumět, tak je to pro vás teorie.... ale jen pro vás.... že je článek úzkoprsí až účelový je fakt, ne názor....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 10:27 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Myslím si, že účelu meliorací rozumím přece jen lépe než vy a z tohoto pohledu článek oceňuji. Neříkám, že článek p. Salzmann je špatný, ale pro mě je to pouze teorie, včetně jejích návrhů. To nejsou žádné objevy, my praktici víme to samé, ale na rozdíl od paní architektky jsme úzce spojeni s provozem, tudíž asi dokážeme reálněji odhadnout, co je možné a co ne.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 09:19 Reaguje na pavel peregrin
Ne, vy jen děláte a přemýšlíte stylem CO MI PROJDE....
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

21.5.2020 19:48 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Článek popisuje jak zvýšit retenci a akumulaci vody na odvodněných půdách, bez zasypání drenážních šachtic: Víte, že zasypání drenážních šachtic nastane silné zamokření plochy a výrazná eroze půdy. DO plného hrnce s vodou již nic nezasákne a až přijdou silnější lijáky bude zle. Naši předci v 16 století (Jakub Krčín, Štěpánek Netolický a další) v 18-19 století (např. Vilém Schamburg-Lippe na panství Ratibořice) i pan docent Kulavý věděli a í dnes vědí, co mají dělat.
Přijďte si vyzvednout knihu "Retence a jakost vody v povodí VN Švihov na Želivce", otevře Vám to Váš zaslepený zrak a deficitní uvažování.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 09:23 Reaguje na Tomáš Kvítek
Deficitním uvažováním trpíte jen vy a navíc jste pokrytec - ignorant....

Společně s autorem článku jste technokrati, kteří pomáhají tuto zemi ničit a hlavně vytvořit dojem, že vás potřebujeme a to jen proto, aby jste mohli mít pocit, že vaše vnímání světa není trestuhodné....

Nevíte vůbec nic a jen tu ušlapkáváte cestu další korupci a ničení ČR...
Odpovědět
VK

Vladimír Kavka

21.5.2020 09:23
Nedá mi a musím přispět malou troškou do mlýna. V mnoha příspěvcích tady čtu "by se", "předpokládá se", "pokud" a podobně. Osobně jsem viděl jak vykopané, tak zaslepené meliorace, a můžu vás ubezpečit, že funkčnost těch systémů se obecně přeceňuje. Jejich stav zdaleka není takový, aby plnily funkce, které se od nich očekávaly. Na mnoha místech přetrhané pohyby půdy, devastované těžkou technikou (u pálených tvarovek zhusta), na jejíž zatížení nebyly konstruované, často spontánně ucpané kořeny stromů na neobhospodařovaných plochách a podobně. V příspěvku mi chybí jedna zásadní informace (ale nepochybuji, že pan inženýr Kulhavý si jí je jako odborník dobře vědom, možná by ale mohla být zmíněna) - že totiž meliorace nejsou výmyslem socialistického Československa, ale začalo se s nimi dávno, dávno předtím (a navíc termín "meliorace" zahrnuje podstatně víc opatření, nežli jen trubkové odvodnění, se kterým významově téměř splynul). Drény (kamenné) byly ukládány do polí od 18. století (mimochodem u těchto jsme s podivem zjistili přetrvávající funkčnost), v 19. století odvodňoval "kdo na to měl" (vesměs šlechta, ale nejenom). Není korektní za devastace pozemků pranýřovat předchozí režim, stávající vývoj klimatu nemohl nikdo předpokládat, a byla i jiná poptávka po zemědělských produktech. Osobně si myslím, že větší zlo než odvodnění pozemků je způsob hospodaření na nich, je to ale věc diskuze.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 10:29 Reaguje na Vladimír Kavka
Z vašeho příspěvku předpokládám, že cosi o zemědělství víte a proto se pod něj mohu jen podepsat. I moji předkové samozřejmě meliorovali, již za Rakousko-Uherska, doufám, že si to přečte i pan Kašpárek.
Odpovědět
VK

Vladimír Kavka

21.5.2020 11:07 Reaguje na pavel peregrin
Děkuji... :-)
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 09:25 Reaguje na Vladimír Kavka
Já jsem sice Kašpárek, ale vy jsem pánové kašpaři... :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.5.2020 10:53 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Z čeho tak soudíte?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 12:26 Reaguje na pavel peregrin
Já jsem někdy tvrdil, že meliorace dělali jen soudruzi?

Jinak tímto napadám vaši neschopnost pochopit jednu základní věc týkající se fungování celého vesmíru.... myslím si, že to nikdy nepochopíte, ale pokusím se to vysvětlit. Upozorňuji, že pokud to chcete pochopit, tak musíte první umět aspoň na chvíli zahodit své ego.

Evoluce vytvářela vše na této planetě po mnoho miliard let a všechno co bylo, než to začal intenzivně ovlivňovat člověk bylo v rovnováze a tím pádem stabilní. Jedno ze základních pravidel vesmíru je i neustálá změna, ale tyto změny díky této vyváženosti probíhali jen velice pomalu a vždy z přirozené příčiny a s jasnými následky. Nikdo nenarušoval ten nespočet vztahů a vše bylo dokonale přirozené.

Lidstvo střídavě (některé období více, některé méně) narušuje tuto harmonii vztahů a dějů svými někdy více a někdy méně destruktivními a neuváženými zásahy (například přehrady jsou krásný příklad těch hodně neuvážených zásahů) a vždy se to celé děje stylem pohledu na celý ten složitý svět klíčovou dírkou (téměř vždy se dělají opatření, která vznikla na základě posouzení jednoho oboru a nehledají se souvislosti). Když je někdo vodohospodář, tak je jeho "poslání" stavět přehrady a celkově kontrolovat (destabilizovat) přirozené děje a nechce přemýšlet o tom, co dělá za zlo v celkovém posouzení. Živí se tím... nechce, aby o jeho práci někdo pochyboval a nebo jí dokonce brzdil, nebo zastavil a on by tak přišel o kšeft... takže dělá vše pro to, aby mohl stavět. Klidně bude i lhát, že jeho konání je prospěšné a smysluplné.... to stejné platí i pro téměř všechny jiné obory lidské činnosti.

A teď se blížím k rozuzlení..... zatímco vy a pan Kafka se plácáte po ramenou, jak "svému oboru rozumíte", tak jen ukazujete, že rozumíte jen tomu co jste si sami vybrali, že je pro vás důležité. Z vašeho vlastního úsudku a co vám se hodí, aby jste se cítili dobře a měli pocit, že se vám daří...

Realita je ale taková, že svět díky všem neuváženým zásahům a zaslepeným osobním posudkům spěje ke konci... díky všem, kteří tak hluboce rozumí svému oboru... myslím fungující svět, který vznikal ony miliardy let v neustálém propojení všech vztahů, přirozených dějů a konání všech organismů, které si sami nikdy neřezali větev na které sedí v takové míře jako člověk (s tím přišel v masivní míře až on)...

Proto mi vždy přijde úsměvné, když mi někdo tvrdí, že nerozumím oboru, ve kterém pracuje a který obhajuje.... ONO TOTIŽ NEJDE O TO, ROZUMĚT TOMU CO SE MI ZROVNA HODÍ.... JE POTŘEBA ROZUMĚT ZÁKLADNÍMU FUNGOVÁNÍ VESMÍRU, ZÁKLADNÍM PRINCIPŮM A POKUD CHCI NĚCO SVĚDOMITĚ UDĚLAT DOBŘE, TAK I HLEDAT VŠECHNY ONY VZTAHY A DŮSLEDKY, KTERÉ BYCH SVOU ČINNOSTÍ OVLIVNIL......

Snad jsem vám aspoň nastínil neomezenost mého vnímání světa POUZE OPTIKOU JEDNOHO OMEZENÉHO OBORU... doporučuji někdy všeho nechat, zastavit se, a jenom pozorovat svět kolem vás, bez rychlých soudů a hlavně bez dívání se na svět tím způsobem jak se vám to hodí.... JEN SE DÍVAT, POSLOUCHAT A CÍTIT... zjistíte, že žijete v děsivém a totálně chaotickém a nestabilním světě a že by často stačilo málo, aby byl mnohem lepší, stabilnější a míň děsivý....................
Odpovědět
RM

Rudolf Musil

22.5.2020 19:21 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak vy o životě a fungování vesmíru nevíte zholanic. Svět samozřejmě nespěje ke konci. Nic v přírodě ani ve vesmíru nefunguje v harmonii, natož ve stabilitě. Vše funguje jen do té doby než to přestane fungovat. Zjistěte si něco o historii planety než budete plácat nesmysl.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.5.2020 20:12 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Já jsem to poctivě přečetl celé, a nejsem z toho tedy moudrý. Vychází mi z toho, že byste byl šťastný na nějakém pustém místě, bez základních výdobytků civilizace a mohl meditovat.
Alespoň uznáváte evoluci, to je naprosto v pořádku, jenže člověk je také výsledkem evoluce a až přijde čas, a ten přijde, lidstvo zanikne a možná nastoupí jiný živočišný druh. Tak to je a proto se neužírejte něčím, co nelze zvrátit, ovlivnit, radujte se z každého dne, protože dnes tu jste a zítra již nemusíte.
Odpovědět
VK

Vladimír Kavka

23.5.2020 10:39 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ponaučení od mistra všech oborů vždy potěší... :-)
Odpovědět

Pavla Žídková

21.5.2020 09:37
Nebudu se vyjadřovat k problematice meliorací a jejich funkčnosti či vykopání jako takové, ač na úseku ochrany ŽP působím řadu let, necítím se být k tomu povolána ani znalá věci. Co ale vím, je skutečnost, že dotace jsou zemědělcům vypláceny na plochu, která je kontrolována z hlediska obhospodařování satelitem. Dokud se tento pohled nepřizpůsobí reálnému stavu pozemků, budou zemědělci rozorávat a obsévat každou píď přiděleného pozemku, nenechávat žádné meze ani mokré plochy, které dříve starší technika neuměla projet a dnešní "moderní" traktory ji samozřejmě zvládnou. Takto u nás na pozemku rozorali místa povrchového vývěru pramenů a traktor nám jezdí k plotu tak, že bere i kořeny stromů které máme za plotem vysázeny.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 14:26 Reaguje na Pavla Žídková
Problém spočívá v tom, že musíte řádně obdělat plochu zapsanou v LPIS, jinak jste sankcionována ztrátou dotací. Můžete si zažádat o vynětí na krajinný prvek, ale uznáte sama, že není možné, aby na poli každým rokem přibývaly prvky jak houby po dešti, což v případě zničení meliorací je vysoce pravděpodobné. Tudíž ano, chtělo by to změnu legislativy, to určitě, ale také uchovat si zdravý rozum.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.5.2020 19:56 Reaguje na pavel peregrin
Tady nás trochu lakujete. O dotace by jste přišel pouze při vážném porušení, např. hektarové SR, nebo podobná prasečina. Navíc se tam zohledňuje procentické zastoupení nezpůsobilých ploch vůči celkové výměře. Standartně se přece jen ponižuje celková suma o výměru nezpůsobilého prvku.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 22:21 Reaguje na Jakub Graňák
Moc vás nelakuji. Určitě víte, jak probíhají změny na LPIS a jak se následně zakreslují.Při kontrole na podniku vám najdou malých pochybení dost, to vám garantuji, protože tuto kontrolu mám letos za sebou. I počítání plochy je úsměvné, ale s tím nebudu zatěžovat. Výsledkem je, že najednou vám zjistí nápočtem 4 ha neobdělávané půdy a zaplatíte 20000,-, jen to fikne. A to se musíte modlit, aby z jejich pohledu nešlo o závažná porušení. Diví se pak někdo zemědělcům, že obdělají každičký kousek? Souhlasím, že o dotace přijdete při tom vážném porušení, ale ta hranice je velice často tuze tenká.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.5.2020 07:51 Reaguje na pavel peregrin
OPŽL to je kapitola sama o sobě. Nevím jak je to u Vás, na RO Opava to občas docela vázne a člověk musí nutit zřízence, aby udělal za co je placený, což je docela absurdní, obzvláště s přihlédnutím k faktu, že se tam dotyčný půl roku dloube v nose.
Odpovědět
Jan Tauš

Jan Tauš

21.5.2020 09:43
Ano, po dlouhé době kecání o suchu krajiny konkrétní připomínka k problému.
Tisíce kilometrů drenáží, které dodnes leží v půdě způsobuje nemalou paseku stahováním vod z potřebných ploch na bezvýznamná místa. K tomu připočteme poškozená místa, kterých je bezesporu stovky a stažená voda tak opět putuje
kam nemá. Bohužel viníci, bývalá Jednotná zemědělská družstva řízená Komunistickou stranou Československa většinou již nevedou dokumentaci k těmto "inženýrským" dílům dubových hlav za předsednickými stoly a tak nám
minulost předkládá účet za nesmyslná jednání pšeničkových králů. Tak, kde
záznamy o uložení melioračních potrubí existují, je zapotřebí je vyorat, dá se však předpokládat, "že se tyto plány najednou budou ztrácet", aby podniky neměly náklady, které budou nemalé. Je to však k zachování krajiny, přírody, nezbytně nutné a tak ing. Kulhavý Zbyněk má pravdu, o které není nutné diskutovat zpoza dubových stolů dubovými hlavami ale ihned konat. Jinak Vám naše děti a vnuci poděkují za další netečnost.
Odpovědět
Jan Tauš

Jan Tauš

21.5.2020 09:43
Odpovědět
Jan Tauš

Jan Tauš

21.5.2020 09:47
Vzkaz pro redakci : Neměli byste poslední komentáře umisťovat obráceně místo až dole tak nahoře ? Máte to jak drenážní trubky, moc dole. Bylo by to velmi logické. Honza
Odpovědět
J

Jaromír Maštera

21.5.2020 09:56
Určitě zajímavý článek. Jen si podle toho co vidím přímo v terénu nemyslím že odvodněno je jen 25 procent zemědělské půdy (někdy se uvádí kolem 30). Reálně na Vysočině vidím odvodnění melioracemi tak u 60-70 procent zemědělské půdy. Moc nevěřím, že to je v jiných regionech výrazně menší. Jak již zmínili jiní diskutující, s obecnou regulovatelností meliorací by byl problém, řada jich není ve stavu kdy by to šlo normálně udělat. A zásadní věc co tady nezazněla je ta, že regulace nejde udělat všude, resp. neměla by smysl všude - ale snad pouze v širokých plochých územích (proto se to tam i udělalo). Na svažitých pozemcích by to nezpůsobilo to co by bylo potřeba (zavodnila by se jen malá část systému). Takže prostě na hodně místech musí meliorace ven nebo se vhodně přerušit, tomu se nevyhneme. Regulační stavby by určitě nebyly levné, není snadné vodu z melioračních systémů jen tak zkrotit, musí na to být často pořádný objekt. Levnější bude podle mě pomístní rušení meliorací než snaha o jejich regulaci.
Odpovědět
J

Jaromír Maštera

21.5.2020 09:57 Reaguje na Jaromír Maštera
a ještě bych si dovolil rozporovat informaci o hloubce uložení meliorací. 1-2 m platí pro meliorační hlavníky a zatrubněné toky (obvykle 1 m). Meliorační péra (to nejčastější co je pod zemí) bývá běžně v hloubce cca 60-80 cm.
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

21.5.2020 16:39 Reaguje na Jaromír Maštera
Jen pro zajímavost (a neberte mě doslova, radil bych to až po důkladném seznámení se s lokalitou): regulaci docílíte už jen zasunutím 0,5-1,0 metru neperforovaného ohebného potrubí (za 20 Kč) do výtoku drenáže do šachtice a zvednutím/zavěšením jeho volného konce na požadovanou úroveň. V ceně to tedy není. Spíše v ošetření rizik, která souvisí s uplatněním na nesprávném místě. Momentálně ale máme největší překážky v oblasti legislativy, která je pro některé aplikace příliš "upjatá", na druhé straně bych se však obával "bezbřehého uvolnění". Zlatou střední cestu jsme zatím nenašli ...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.5.2020 10:16
Příspěvek Ing. Kulhavého je dobrý jak po stránce odborné i po stránce "jak dál" s melioracemi a patří mu poděkování, což tímto činím.

Problém meliorací je natolik závažnou společenskou otázkou, že se o něm raději nemluví a MZe ho zamklo do skříně jako kostlivce.

Místo toho, aby se přiznala barva a běžela veřejná i odborná diskuze , která by stát vedla k nejlepšímu možnému postupu , zvolila se osvědčená taktika "vyhnívání" , kde se problém v čase rozloží společně s těly pamětníků. ( I tak se to dá dělat )

Všechno špatně . Prvním a neoddiskutovatelným krokem musí být totální likvidace meliorací v podhorských prameništních oblastech . Typicky Českomoravská vrchovina, nebo podhůří Sudet - od Nízkého Jeseníku přes Krkonoše a Krušné hory až po Šumavu.

Tady musí převzít odpovědnost právní i finanční stát , který zničil 96% říční krajiny a musí ji obnovit. Bez toho se nehneme a o nějaké nápravě krajiny se nedá . Odborníky máme, finance také,firmy se přetrhnou, tak pojďme do obnovy.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 10:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinkler, Vy chcete po státu, aby dělal něco dobrého a pozitivního? Nebo aby dokonce napravoval "svoje" vlastní hříchy?

Jsme v ČR... tady se bude ještě 10 let diskutovat o umělých tématech jako jsou přehrady a zavlažování a až všechno selže, proinvestuje/prokorumpuje se 1000 miliard a zjistí se, že se vše jen zhoršuje a krajina ČR finálně zkolabuje a bude se tu dít bůhví co i mezi lidmi, pak někdo tiše řekne.... ale my jsme měli udělat toto (co píšete)....

Současná vláda neudělá nic dobrého... ti se jen snaží zneužít špatné situace, a kvůli vlastnímu prospěchu zničí i to, co ještě z ČR zbylo dobrého....

Na opravdovou změnu k lepšímu a relevantní otevření témat jako je sucho bychom museli změnit vládnoucí šmejdy za někoho, kdo bude mít odvahu lidem říkat pravdu, udělá pořádek ve státních institucích a firmách a bude opravdu chtít něco dobrého udělat.....


Odpovědět
Klara Salzmann

Klara Salzmann

21.5.2020 11:26
Děkuji za článek, který konečně připustil že ne všechny drenáže jsou bezpodmínečně nutné. Určitě údolní nivy a prameniště je nutno začít užívat v jiném režimu a drenáže fyzicky odstranit. Jinak voda v tocích nebude. A dále je nutná zásada, vodu která odteče drenážemi je nutno dole zadržet v rámci povodí formou nádrže, tůně a podpořit zde vsakování vody do půdy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 14:15 Reaguje na Klara Salzmann
Nezlobte se na mě p. Salzmann, ale právě pole v údolních nivách se meliorovala z důvodu úpravy jejich vodního režimu, protože nivy, jak je vám určitě známo, jsou tvořeny těžší až těžkou půdou s nevyhovujícím vodním režimem pro hospodaření. přitom jde o velice úrodné půdy, kde právě odborně provedenou meliorací lze vodní poměry významně zlepšit. Lehké a svažité půdy by melioroval, s prominutím, jen blbec, i když připouštím, že v minulosti se i takové případy stávaly.
Zrovna tak jako meliorovat prameniště, v tom s vámi souhlasím.
A ještě bych prosil vysvětlit, jak byste si představovala zadržet meliorační vodu v nádrži a podpořit vsakování do půdy?
Zadržet v nádrži- budiž, ale jak byste podpořila vsak té vody zpětně na pole, to si tedy neumím představit. Meliorace dřívějšího typu nejsou na takovýto způsob absolutně stavěné a předělávat je už z ekonomického pohledu je nonsens. Máte nějakou jinou představu a pokud ano, mohla byste ji blíže specifikovat?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 09:58 Reaguje na pavel peregrin
Sám jste si odpověděl na to, proč nemá smysl stavět přehrady pro zavlažování polí. Je to absurdní...

Je potřeba pracovat s půdou a krajinými prvky, které vodu přirozeně a v místě dopadu zadrží...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.5.2020 10:15 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Přehrady se staví k regulaci průtočného množství vody v řekách a k zajištění pitné vody pro obyvatelstvo. Samozřejmě voda z nich jde použít i k zavlažování, ale ekonomicky to zatím má cenu pouze u zeleniny a možná nějakých vybraných plodin. Zajistěte v první řadě, pokud byste se už chtěl v tomto angažovat, radikální změnu agrární politiky, ale začít musíte shora, nikoliv zdola, protože žába na prameni leží tam a nikoliv u zemědělců.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 11:39 Reaguje na pavel peregrin
Přehrady se staví proto, protože nikdo nechce hledat příčiny a vodohospodáři se tak jen pasou na zlu, které zavinili jiní, včetně zemědělců.

Že se to ale nedá dávat na vrub jen lidem v zemědělství jsme si už ale řekli a je jasné, že tak jako každé jiné velké téma je nejefektivnější řešit ho shora (od vládnoucích politiků), jenomže co se ČR týká, tak je to utopie, protože tady si vládnoucí politici dělají co chtějí, jen ne to, co by měli...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.5.2020 12:01 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tady nejde zdaleka jen o ČR, jde přinejmenším o celou Unii, aby si vyjasnila, co vlastně chce, jaké jsou její priority a hlavně, kdo se bude finančně na tom podílet. Když se zeptáte normálních zemědělců, a teď nemyslím ty, kteří mají půdu jen v rámci spekulací, tzn. různé finanční skupiny apod.- tak vám všichni řeknou, že jsou pro okamžité zrušení jakýchkoliv dotací, ale za předpokladu, že komodity budou spravedlivě oceněny. To se dále samozřejmě promítne do cen pro obyvatelstvo, ale s tím byste měl souhlasit, protože jedině tak by to začalo být objektivní.
Odpovědět
Klara Salzmann

Klara Salzmann

21.5.2020 11:26
Děkuji za článek, který konečně připustil že ne všechny drenáže jsou bezpodmínečně nutné. Určitě údolní nivy a prameniště je nutno začít užívat v jiném režimu a drenáže fyzicky odstranit. Jinak voda v tocích nebude. A dále je nutná zásada, vodu která odteče drenážemi je nutno dole zadržet v rámci povodí formou nádrže, tůně a podpořit zde vsakování vody do půdy.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 09:51 Reaguje na Klara Salzmann
Až bude půda zdravá a normálně fungující, tak se můžeme bavit i o technických řešeních, nijak je to ale absurdní...
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

24.5.2020 19:04 Reaguje na Klara Salzmann
Souhlasím s tímto tvrzením až do poslední vety, resp. do tvrzení, že se "drenážní voda má DOLE zadržet a VSAKOVAT". Drenážní vodu je totiž vhodné zadržovat mnohem dříve a tedy výše, než v říční nivě (i když pokud to jde, např. v tůních, tak samozřejmě i tam). V říční nivě, kde je HPV blíže k povrchu, je již málo prázdných půdních pórů které by bylo možné využít. Platí, že infiltrace výrazně klesá se zvlhčením půdy a při plném zaplnění půdních pórů vodou je rychlost infiltrace nejnižší a blíží se propustnosti (nasycené hydraulické vodivosti). Neboli voda musí nejdříve odtéci, aby se na její místo dostala voda jiná. To je i důvod snahy o uplatňování regulačních opatření v celé ploše odvodnění, nikoli až na jejím vyústění.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

21.5.2020 11:56
rád bych se zeptal na právní stránku věci, mám pole v OV a pod ním jsou prokazatelně umístěné odvodńovací trubky z dob minulých. Pokud bych si je na vlastní náklady odstranil, je to vůbec legální postup ?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 14:21 Reaguje na Robert Jirman
Nejsem právník, ale obávám se, že se svým přístupem byste velice rychle narazil u ostatních vlastníků, protože pokud odstraníte trubky na SVÉM pozemku, logicky se to promítne na CIZÍM pozemku a dotyčný(ní) vlastník(ci) by vás mohli zažalovat ze znehodnocení půdy. To, že se vlastníci musejí starat o svoje zařízení, je typická ukázka českého pojetí práva a jen mě to utvrzuje v mém smýšlení o advokátech a právnících. Nerozumí ničemu, ale speciálně v parlamentu se ser...ou do všeho a podle toho také vycházejí ty perly v podobě zákonů, které se velice často už po měsíci musí novelizovat.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.5.2020 15:28 Reaguje na Robert Jirman
Pokud nebyly meliorace zaevidovány v rámci seznamu , které vedly zemědělské správy v 90. letech , potom se s účinností nového občanského zákoníku staly součástí nemovitosti -t.j. vašeho pole a můžete s nimi nakládat dle libosti.
Pokud na seznamu jsou uvedeny, jsou majetkem čs. státu , zastoupeným MZe ČR a vzájemné právní vztahy si musíte uspořádat.
Více vám sdělí okresní zastoupení MZe /nevím jaký dnes mají název/
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

21.5.2020 16:52 Reaguje na Robert Jirman
Stručně se pokusím doplnit příspěvky, ve kterých je jádro věci již popsáno. Jako majitel pozemku jste i majitelem odvodňovacího systému. Pokud vlastníte celý odvodňovací systém (v celé ploše, kterou vymezuje projekt nebo nějaký průzkum), můžete zahájit jednání s vodoprávním úřadem o odstranění stavby nebo o její úpravě. Pokud však vlastníte jen jeho část, musíte získat souhlas i všech dalších vlastníků. Pokud na stavbu navazuje jiná její část (například zatrubněný odpad apod.) jednáte i s tímto vlastníkem či správcem (u tzv. hlavních odvodňovacích zařízení to je stát prostřednictvím Státního pozemkového úřadu). Jak jsem psal již výše, "vyladit" tyto věci tak, aby na jedné straně nepřiměřeně "neobtěžovala" a na druhé straně ostatní chránila, dosud neumíme - dáváme podněty na úpravu legislativy, ale očekávám, že jde o obdobně kontroverzní téma, jako tento příspěvek.
Svévolně nelze stavbu odvodnění odstranit, ale ani upravit. Jedná se nadále o vodní dílo, kolaudované a vyžadující nakládání jako s jakoukoli jinou stavbou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 17:11 Reaguje na Zbyněk Kulhavý
Tím se potvrzuje můj názor.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.5.2020 17:55 Reaguje na Zbyněk Kulhavý
Dovolím si oponovat. Pokud stavba není vedena ve vlastnictví státu, pak se stala nabytím účinnosti nového občanského zákoníku /2012/ součástí nemovitosti,pozemku.
Omezení vlastnických práv je možné pouze na základě existence právních vztahů. Nejsou-li takové vazby mezi věcí v mém držení/vlastnictví a jinými osobami , jsem oprávněn s touto věci nakládat podle vlastní úvahy a nikdo není oprávněn v takovém případě vlastníka omezovat.

Stát se dobrovolně a vědomě zbavil vlastnictví částí meliorací, tím že je neuvedl na seznamu svého vlastnictví - evidence pořízené MZe ČR.
De iure se v tomto případě nejedná o vodní dílo a nepodléhá omezením vámi výše uvedeným.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.5.2020 17:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Viz plenární nález Ústavního soudu ze dne 24. 5. 1994, sp. zn. Pl. ÚS 16/93, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení ve svazku 1 pod č. 25. V publikované právní větě se říká, že „Meliorační zařízení (pozn. dovolacího soudu – z vodoprávního pohledu stavba), umístěná pod povrchem pozemku, … nejsou stavbou ve smyslu § 120 odst. 2 občanského zákoníku, nýbrž součástí pozemku podle § 120 odst. 1 občanského zákoníku.“
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.5.2020 18:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
Viz také spor Římskokatolické církve x Čs. stát ,
spisová značka 28 Cdo 1350/2019

rozhodnutý NS ČR

ve věcí pozemků zatížených melioracemi .
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

22.5.2020 08:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zdvořile i já si dovolím oponovat. To co citujete, mělo, zjednodušeně řečeno, za účel "zbavit se" povinnosti státu o tento typ staveb pečovat, protože by na to v budoucnu neměl finanční prostředky. V zákoně se tedy píše také, že "odvodnění nezhodnocuje pozemek" (nebylo to však myšleno z hlediska dnešních diskusí, kde se velmi často mluví jen o negativních aspektech odvodnění a o těch pozitivních se zmiňují jen ti odvážnější), ale řešilo to problém komplikace při oceňování pozemků atd. Sám nejsem právník, ale s právníky spolupracuji.
Jednoznačně jsou odvodňovací stavby vodními díly, formálně ani fakticky nezrušenými do doby, než jejich odstranění potvrdí vodoprávní úřad. A jako takové jsou tyto stavby pod ochranou vodního zákona, tudíž nemůže si s nimi vlastník dělat co chce (přirovnejte si to k jiným typům staveb, např. jste-li vlastníkem rodinného domku).
Pokud by Vás souvislosti legislativní zajímaly více, odkázal bych Vás na dokument https://knihovna.vumop.cz/documents/1377 kde kapitolu 2.3 Povaha staveb k vodohospodářským melioracím a jejich vztah k pozemku zpracoval JUDr. Jakub Hanák, Ph.D. z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.5.2020 15:30 Reaguje na Zbyněk Kulhavý
Právo jsou u nás oprávněny vykládat pouze soudy.
Nikoli úředníci, vláda,dokonce ani zákonodárce -parlament.
Pokud nejvyšší autorita Ústavní soud v Nálezu sdělí názor strážce ústavnosti, jsou soudy povinny k tomuto názoru v rozhodovací praxi přihlížet.

Je mi líto, ale nelze ani tzv. dobrý úmysl nadřadit nad závazný právní výklad nejvyšší autority.
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

22.5.2020 16:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nerozuměli jsme si. Neříkám, že není součástí pozemku. Říkám však, že je vodním dílem podle zákona o vodách a nemůžete s ním nakládat, jak píšete, "dle vlastního uvážení". Ve mnou již odkazovaném dokumentu https://knihovna.vumop.cz/documents/1377 jsou tyto souvislosti podrobně popsány, včetně Vámi použité citace závěru Ústavního soudu (na straně 12).
Z textu JUDr. Hanáka tedy ještě například odcituji (z kapitoly 2.3.2.2.2 Podrobné meliorační zařízení:
a/ nemá samostatné účelové určení, protože bylo vybudováno, aby zlepšovalo stav pozemku (přivádělo na něj vodu, nebo vodu z něj odvádělo) – jeho právní oddělení od pozemku tudíž není žádoucí a účelné,
b/ je ze stejného důvodu funkčně spojeno s pozemkem, na kterém je postaveno,
c/ odstraněním meliorační stavby by se pozemek znehodnotil, neboť by se stal sušší či podmáčenější, což jsou parametry, které zhoršují výsledky hospodaření na něm a tudíž i jeho cenu
Doporučuji se v případě zájmu pak seznámit i se závěry tohoto autora na str. 20 (kapitola 2.3.3).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.5.2020 16:10 Reaguje na Zbyněk Kulhavý
Vámi udávaná publikace je označena jako "Metodika", nemůže a neřeší soukromé právo-------------------------

Soudy postupují takto :

Dle žalovaného je tento drén
odvodňovacím zařízením dle § 56 odst. 2 vodního zákona, jež je dle § 126 odst. 3 vodního zákona vlastnictvím vlastníka pozemku, na kterém se nachází, pokud se vlastnictví nevzdal.
------------------------
K tomu Nejvyšší správní soud dodává, že i „historické“ vodní dílo může být užíváno protiprávně a zejména
v případě pochybností je třeba na doložení vlastnického práva nebo práva užívání trvat.
4 As 179/2018 - 27
--------------------------
A jsme u toho co jsem uvedl. Pokud nebyla stavba meliorace zaevidována, potom se nabytím účinnosti NOZ stala součastí pozemku a jeho majitel s ním může nakládat podle své vůle.
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

22.5.2020 16:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zkusme se o tom třeba domlouvat mimo tuto diskusi.
První Váš bod souvisí se způsobem převodu stavby na vlastníka pozemku. Opět cituji:
- Vlastníci pozemků získali vybrané stavby k vodohospodářským melioracím v několika etapách. Nejprve v průběhu restituce zemědělských pozemků v režimu zákona o půdě, podle jehož § 15 odst. 1 přešlo do vlastnictví oprávněné osoby.
- Tato filozofie byla zákonodárcem zachována i § 13 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a následně § 18 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, podle kterých se při převodu zemědělského pozemku podle těchto zákonů za jeho součást považuje i meliorační zařízení, které je ve vlastnictví státu, s výjimkou hlavních melioračních zařízení.
- stavba nebyla převedena, pokud vlastník neoznámil do 6 měsíců od účinnosti vodního zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí (§ 126 odst. 3).
Samozřejmě platí, že pokud není odvodňovací stavba nikde evidována (původní evidenci vedla Státní meliorační správa), jako by taková stavba neexistovala (až do doby, než se manipulací s ní nestane nějaký problém, který bude řešen u soudu a kdy soud prokáže, že zásah do stavby byl veden s vědomím o existenci stavby). Ale tou je to, co píšete - spory řeší soud.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.5.2020 12:06
Drenáže jsou od sebe asi 15 m, to je jakýsi "akční radius" opatření. Pokud bychom opravdu chtěli drenážní systém znefunkčnit, je možné co 15 m drenáže ucpat tak, že je vrtákem rozdrtím a napěchuji do vrtu hlínu. To by stálo mnohem méně, než vyorávání drenáží, a navíc by se v zemi vytvořily oddělené zásobníky, z nichž by se voda z "přívalových srážek" postupně vsakovala.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 14:23 Reaguje na Jiří Svoboda
Raději to ani nezkoušejte.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.5.2020 15:51 Reaguje na pavel peregrin
Možná je to blbý nápad a já to zkoušet určitě nebudu. Ale proč je to blbý nápad?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 17:13 Reaguje na Jiří Svoboda
Protože by to byla neřízená střela a podmáčená místa byste nedokázal lokalizovat.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.5.2020 10:53 Reaguje na pavel peregrin
Beru.

Konečně mi asi dochází funkce meliorace - udržet úroveň zemní vody cca 1 m pod terénem a níže. Když úroveň klesne na více než 1 m pod terénem, meliorace se automaticky vypne. Když bude sucho (což očekáváme), meliorace bude stále vypnutá a ničemu nebude vadit. Při přívalovém dešti meliorace v podstatě nic neodvede, pokud při něm úroveň spodních vod dostatečně nenastoupá. To je při udusanosti půdy málo pravděpodobné.

Je to tak? Pokud ano, meliorace bych klidně nechal v klidu nefungovat.
Odpovědět
va

vaber

22.5.2020 17:16 Reaguje na Jiří Svoboda
máte naprostou pravdu ,při dnešním suchu jsou i ty poslední funkční meliorace vypnuté, ale v diskusích zde na ekolistu se logické myšlení neužívá ,uzat argument protistrany i když má logiku, to se nikdy nestane ,sjednotit se na správném řešení je nemožné,stejné jak politické hádky ve sněmovně ,toť povaha česká, v takové společnosti není demokracie možná
Odpovědět
RM

Rudolf Musil

22.5.2020 19:42 Reaguje na vaber
A pokud by někdo na svém pozemku melioraci přerušil, vyhloubil "rybník" do kterého by trubky svedl a zase napojil na odtok to by možne bylo? Popřípadě udělal nádrž? Nebo je to defakto to co článek zmiňuje?
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

23.5.2020 10:01 Reaguje na Rudolf Musil
Možné to je, ale technicky by byla realizace složitější. Pokud vyvedete vodu na povrch a pak ji chcete opět zaústit do trubky, vytváříte riziko, že se vtok zanese (splávím apod.) a voda si bude hledat jinou cestu. Proto se do zemědělských drenáží nesmí přímo zausťovat voda, svedená z povrchu nebo z vodního toku. Pokud by to přece jen bylo třeba, musí se zvětšit dimenze odtokového potrubí, případně řešit bezpečnostní převod vody. Lepším řešením pak je pokračovat od "rybníku" otevřeným příkopem či zpřírodněným tokem, třeba i v trase původního svodného drénu. Pokud však vodu nevyvedete na povrch (uzavřená šachtice s regulačním prvkem a hladinou v ní je stále považována za vodu v podzemním systému) a vytvoříte pomocí hradítek "podzemní vodní nádrž" (tj. zvýšíte HPV), tuto vodu můžete napojit na stávající svodný drén nebo zatrubněný HOZ.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

24.5.2020 20:48 Reaguje na Zbyněk Kulhavý
Mám obavu, že takto napájený rybník by často vysychal, takže by asi jako rybník nemohl sloužit. Spíše jako občasný močál.

A vůbec, byla by ta kvalita vody plná hnojiv pro rybník dostatečná?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.5.2020 20:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, pochopil jste to správně.
Odpovědět
JB

Jiří Bartulík

21.5.2020 16:52
Nemontujte do tohoto příběhu politiku-za komunistu bla bla bla. Cca před týdnem byl na netu rozhovor se zkušeným odborníkem a praktike. Vysušování pozemků se dělo historicky( a nejen u nás) proto, že hlavní potravinou byly obilniny. Obilniny jsou stepního původu a tudíž potřebují sušší půdu. Dnes je situace jiná. Takže pokud by ten systém byl provozuschopný, dá se využít i opačně. Většina vlastníků nemá k melioraci ani dokumentaci. A mimochodem v tom rozhovoru naznačil, že je škoda, že se meliorace již dnes na fakultách nevyučuje.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2020 17:18 Reaguje na Jiří Bartulík
Meliorace je řádný obor jako každý jiný a není to jednoduché. Pokud se již dnes nevyučuje, je to opravdu škoda. Bohužel, většina meliorací končí s životností, ale i přesto fungují s vyjímkami stále dál. Byly plánovány na 50-60 let a ta doba nastala. Až opravdu přestanou fungovat, pozná to každý, protože třetina orné půdy se stane neobdělavatelnou.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 09:55 Reaguje na pavel peregrin
Je to řádný obor destabilizace ŽP jako třeba vodní stavitelství... takových řádných oborů lidstvo má... a právě proto svět dohnalo do stavu kde je teď..... těmito řádnými obory....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.5.2020 10:17 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Těžko to jako laik posoudíte.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 11:42 Reaguje na pavel peregrin
Naopak... vše je to velmi jednoduché... složité téma z toho dělají jen ti, co nechtějí změnu...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.5.2020 12:05 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nezlobte se, ale již tento váš komentář svědčí o neznalosti problému. Pokud jste vývojový technik,rozumíte svému oboru, ale v ostatních jste jen laik, zrovna tak jako já bych se vám chtěl montovat do výkresů.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.5.2020 07:05
Já bych od sebe oddělil termíny zavlažování pozemku a třeba zavlhčování pozemku.
Zavlažování pozemku má kontext k přímému dodávání vláhy ke kořenům rostlin vytvářejících na pozemku onu žádanou kulturu. Požadováno je zejména v době, kdy začíná sucho a je potom +- nezbytné, v době kdy už sucho je, aby nedošlo k úplnému zničení kultury. Provádí se například klasicky oními plošnými postřiky z rozvodů nějaké nízkotlakové vody nebo třeba nověji kapkovou závlahou a je koncipování jako každodenní nebo časté dodávání vláhy rostlinám ke kořenům a na listy v rámci jejich každodenní či krátkodobé spotřeby.
Naopak zavlhčování pozemku se musí dít v době, kdy pozemek začíná vysychat a je to defakto spíš jednorázový proces určený k zvýšení zásoby vody v půdě a tím k oddálení projevů sucha na této půdě. To je právě onen proces, který se dá provádět skrz fungující meliorace. Časově se obvyle nedá provádět v období sucha, protože v té době už obvykle není k dispozici voda, která by se mohla nechat do půdy na pozemku nasáknout. Všechna nadbytečná voda už totiž vodními toky odtekla pryč a další už nelze brát, protože by se tím zničil život v těch tocích. nedá se taky provádět v době, kdy je mokro, protože do půdy se už další voda nevsákne.
Konkrétně, koukal jsem se na měření průtoků místní říčky, je asi o 12 kilometrů po proudu od nás, hranice sucha je tam na průtoku asi 600 litrů za sekundu, včera tam teklo asi 1,1 kubíku za sekundu. Mezi 14 a 15 květnem, kdy pršelo, tam teklo ve špičce až asi 5 kubíků za sekundu. Můžeme si stanovit, že takový optimální rozumný průtok, který ještě život v řece neomezuje, je v té říčce v místě měření asi 1.1 kubíku, za sekundu, výše proti toku přiměřeně méně.
Takže za těch cca 7 dnů by se dalo z řeky odebrat odhadem zhruba milión až milión a půl kubíků vody. Po těch deštích sice byla svrchní vrstva půdy dost mokrá, ale v hloubi jen málo vlhká a tudíž jímací kapacita půdy v hloubce těch melioračních potrubí je vysoká. To množství vody je na rozlohu všech polí v povodí řeky malé, ale pokud vybereme jenom vhodně položená pole a s funkčními melioračními potrubími. My můžeme vzít čerpadla, kdybychom to brali technicky nebo vytvořit stavební vodní díla typu mlýnských náhonů, kdybychom to chtěli brát bezenergeticky a za těch 7 dní těch až miliń a půl kubíků prohnat těmi melioračními potrubími a ty kubíky tak nechat do těch polí zasáknout. Přirozeně od cca dneška už by se čerpat nemohlo nic, protože už by se nesmělo jít pod těch cca 1,1 kubíku za sekundu průtoku, muselo by se čekat na další deště, které by průtok zvedly. Ale ta voda by už v těch polích zůstala a kdyby pak měl být zbytek května a červen suchý, byla by na těch zavlhčených polích výrazně lepší úroda než na těch nezavlhčených. Přirozeně kdyby zbytek května a další měsíce byly dostatečně vlhké s dostatečným množstvím srážek, bylo by úsilí a energie vynaložená na to zvlhčení spotřebováno zbytečně. Ale to už je riziko dané přírodou.
Každopádně by takhle šlo množství vody odtékající od nás bez užitku snížit a v průměru odolnost krajiny proti suchu zvýšit.
Odpovědět
J

Jiří Zedníček

22.5.2020 08:28
Děkuji autorovi článku za zajímavý, věcný a smysluplný příspěvek. Přeji mnoho zdaru.
Odpovědět
LJ

Ladislav Ježek

22.5.2020 11:08
Jsem rád, že tato diskuze vznikla, to je asi největší přínos autora, Zbyňka Kulhavého. Na technické zásahy do zemědělské půdy nelze použít žádné paušální vědecké výstupy, dokonce ani doporučení praktiků, kteří zemědělství skutečně rozumí. Říká se "vraťme se ke kořenům": po tisíciletí byla půda tou největší hodnotou, kterou lidé měli a předávali si ji z generace na generaci. Půda je živila, měli k ní ohromný, existenční vztah, proto o ni hodně přemýšleli, než přikročili k jakékoli technické úpravě. Každý uvažoval o té své specifické situaci. Dobře věděl o důležitosti vody v krajině i tom tom jak může někdy škodit. Vztah generací zemědělců k půdě v naší zemi zničila násilná kolektivizace. A tak dnes vidíme necitlivé zacházení se zemědělskou půdou v mnohých směrech. Jako by neměla vlastně žádnou cenu. Myslím, že nic nevyřešíme centrálně, technicky, od stolu...Snad se nám časem, postupně podaří vrátit se k uváženým pohledům na půdu našich předků, nebo k tomu budeme okolnostmi donuceni! Určitě pak najdeme i nejlepší způsob, jak každý nejlépe využijeme stávající funkční, drenáže, závlahy, všechna technické opatření, které v půdě máme, nebo je tam objevíme... (dovedu si představit, že někteří dnešní uživatelé zemědělských pozemků ani nemají dobrou, ucelenou představu o drenážích, které v půdě mají a jejich stavu). Obraťme se pak na vědce, pamětníky, techniky, praktiky "o radu", jak tu naši konkrétní situaci v půdě nejlépe vyřešit. Jen to neřešme centrálně, nebo dokonce s dotací.. Takto už vzniklo škod dost :-) Nejsem idealista, nevidím ale jinou cestu...
Odpovědět
rl

rýpal lesní

22.5.2020 16:35
Navrhl bych panu odborníku z vysoké školy trochu jiný názor a můžeme spolu trochu polemizovat. Pána neznám, patrně absolvent ČVUT nebo české školy, u nás na Moravě máme trochu jiné zkušenosti a vzdělávání tradujeme od píky.
Takže 1. Neprovozovaná a neudržovaná drenáž je opravdu problém. Drenáž se musí udržovat, každoročně obcházet a i čistit, zajišťovat její funkci a dodržovat provozní předpis, manipulační řád, a také promítat zkušenosti z provozu. Nedá se provozovat od stolu a nejde ji provozovat bez zkušenosti a bez financí.
Takže 2. Drenáž neslouží jen k odvádění vody, ale také k REGULACI VODY V KRAJINĚ, což je právě úlohou vodohospodářů, kteří dříve byli na družstvech, statcích, úřadech i provozech. Tito odborníci byli po roce 1989 rozprášeni, likvidováni jako škodná, spolu s názory o škodlivosti drenáží a meliorací, přičemž novým mocným nepřipadlo se ani vzdělat o tom, že meliorace nejsou jen odvodnění, ale i závlahy, a péče o krajinu obecně. O úloze vegetace a úloze stromů asi netřeba připomínat.
Tedy 3. Likvidací tzv. meliorační správy, později SMS, atd, až k delegování horkého bramboru Pozemkovému úřadu, bylo zajištěno nepečování o hlavníky, objekty, výusti, regulaci, sledování, a to zejména z ekonomických důvodů nových vlastníků, protože kdo by pečoval o něco, co ani neví kde je. Tak se stalo mnohde, že vybudované drenáže neplnily svůj účel ani když mohly, a poté, co se vlivem neprovozování zanesly či znehodnotily, je činěn pokus otočit veřejné mínění proti tomuto způsobu hospodaření s půdou. Žel, mnozí na to odborně nasedlávají, ač by měli znát obor a vědět, že přírodní procesy politiku nerady.
Za 4. Hospodaření s vodou je problém, a je pravdou, že když je vody mnoho, působí problémy a přemokření i prosedání a škody vymýváním, když je jí málo, působí ztráty a erozi větrnou. Návrh drenáže projekčně není pro neznalé, což se zase ukázalo i v době ekonomicky v zemědělství progresivní, ale mnohé z takových návrhů šlo upravit se znalostí věci jednoduchými opatřeními a regulovat odtok i parametry, pokud však takovou práci někdo objednal. Po roce 1990 většinou nebyl zájem.
Za další v pořadí 5. Ceny závlahové vody po úpravě majetkových vztahů vylétly, a právě na jižní Moravě to odneslo dost závlah svojí likvidací. O závlaze přeronem a zátopou pomlčím. Ono se totiž nedá zavlažovat každou vodou.
Obecně tedy shrnuto a vzato, na takovou práci je potřeba odbornost, ne jen mít zápis v katastru jako vlastník. Obor vodní je rozsáhlý a těžký, je obtížné jej nastudovat v úplnosti a souvislostech a i když jsem pamětník dob, stále bych se nehodnotil jako expert na každou oblast. Nicméně mohu zodpovědně říci, že každý problém má ve svém čase řešení, někdy je k řešení pozdě, a někdy to spraví víc financí. Co však v současnosti vidím v české republice jako zásadní problém, je naprostá neúcta k životnímu prostředí zejména tam, kde se rozhoduje, a kde se tvoří zisk, a dle mých zkušeností je to dáno mnohdy spíše převahou ekonomických managerů nad managery oboru. Kdysi platilo : Za peníze v Praze dům. Na venkově dva. My jiný dům nemáme, ale je zde spoustu správců, kteří umí hodnotu domu ( čehokoliv ) vytěžit do mrtě. V tom vidím hlavní nebezpečí. A jednotlivé kauzy, o těžbě štěrku, vodárnách, kůrovci v lesích, hospodaření tureckém, a dalších podivnostech v české kotlině, mi dávají za pravdu. Měl bych k tématu jen jednu radu : postupujte odborně a buďte rádi, když můžete používat gumáky. Na jihu Moravy to již není samozřejmost, a nohy se pak opravdu potí horkem od spodu. Váš <rýpal lesní>
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.5.2020 20:05 Reaguje na rýpal lesní
Popsal jste meliorace dost přesně, i jejich účel, a děkuji za vaše potvrzení mého názoru, že na odborně provedenou melioraci je třeba hodně znát. Bohužel někteří diskutující si myslí, že když si přečtou pár článků v nějakém obskurním periodiku, můžou o této problematice vynášet zasvěcené soudy.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

23.5.2020 08:18 Reaguje na pavel peregrin
Děkuji, kvůli tomu jsem to napsal, žel i v mnohých jiných odbornostech téhož oboru ( vody ) se objevují rychlé soudy a nebere se v potaz to, na co odborníci upozorňují, a dokonce o tom vznikají i úřední rozhodnutí. Proto je odborná osvěta nutná, ač se jí nyní říká třeba i "public relations". Díky za podporu, <rýpal lesní>
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

23.5.2020 10:14 Reaguje na rýpal lesní
Vyzíváte mě k polemice a píšete, že máte jiný názor. Já bych naopak řekl, že máme názor stejný (neporozuměl jsem, v čem se lišíme). Se všemi Vámi uvedenými body souhlasím a pokud bych něco doplnil, tak jen to, že se všemi tématy ve Vašich bodech profesně desítky let již zabývám, podílel jsem se na zpracování jak norem pro údržbu systémů odvodnění i závlah, tak metodik pro "eliminaci negativních funkcí odvodnění v krajině". A polemika by tedy byla vedena v takových detailech, že bychom nezapadali do rámce těchto diskusních příspěvků.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.5.2020 12:40 Reaguje na Zbyněk Kulhavý
Já bych se s dovolením ještě jednou vrátil k části Vašeho příspěvku, kde uvažujete možnost zpětného přívodu vody pomocí vzdouvání, hradítek apod. Z praxe vím, že pokud se tato voda v době jarního vzdutí říčky, do které jsou zaústěny hlavníky díky tomu do těch hlavníků dostává "proti proudu", tak efektem je pouze lokální zamokření, ale bohužel ne závlaha celého pole, jak zde v diskuzi občas zaznělo. Voda z hlavníků se nedostává zpět do per, ale spíše v něm zůstane a v nejlepším případě se do per natlačí, ale pouze na velmi omezenou vzdálenost. Meliorace jsem měl jako jeden z předmětů na VŠZ, tudíž renomovaným odborníkem samozřejmě nejsem, přesto si myslím, že tehdejší projekty s takovouto možností nepočítaly(?), a proto zpětný rozvod vody za účelem rovnoměrného zavlažování se v těchto případech jeví spíše nemožný.
Odpovědět
ZK

Zbyněk Kulhavý

24.5.2020 18:43 Reaguje na pavel peregrin
V článku uvádím odkazy na práce ze 70.-90. let. Tehdy se nejvíce pozornosti věnovalo "regulační drenáži", která ze 100% nahrazovala závlahu, neboť činnost meliorací se zaměřovala na podporu zemědělství. Voda se do systému přivádí podle konfigurace terénu buď shora nebo zdola. U regulační drenáže se jedná o specifickou stavbu, plně konstrukčně navrhovanou na obě fáze provozu = odvodnění i závlaha (definovala se i 3. fáze - udržovací, na pokrytí ET). Specifické bylo vedení drénů, jejich sklony (ty upřednostňovaly odvodnění; závlaha zdola "tlačila" vodu do protispádu, závlaha shora ji přiváděla na horní konce drénů). Speciální bylo i provedení obsypu drénu. Ovšem i tehdy se řešila modernizace stávajících jednofunkčních drenážních systémů systémů na systémy umožňující závlahu (existuje metodika z roku 1988). Popisováno je množství variant technického řešení. Optimální je, pokud vodu přivádíme do systému na horním okraji zavlažovaného pozemku, nejlépe gravitačně. To je možné například z výše ležící vodní nádrže nebo z vodního toku. Můžeme k tomu využít také srážkovou vodu, zachycenou jiným výše ležícím drenážním systémem nebo jiným vodním zdrojem. Podmínkou návrhu v minulosti bylo, aby se HPV pohybovala během roku v blízkosti hloubky uložení drénů, aby přiváděná voda byla hned využita k závlaze. Závlahu považujme za krajní (optimální) případ uplatnění regulace drenážního odtoku. V době potřeby zmírňovat dopady sucha se však jakékoli zadržování vody v půdě jeví jako vhodné řešení (stejně jako potřeba zlepšování přirozené vododržnosti půd např. zvyšováním obsahu organické hmoty). Drenážní odtoky evidujeme (a měříme) v určitých obdobích roku (na jaře, po vydatných srážkách, případně celoročně) a v současnosti máme již řadu praktických zkušeností se zvyšováním HPV regulací drenážního odtoku. Jsou samozřejmě lokality vhodnější i méně vhodné. Odhadujeme, že cca 40-60% evidovaných ploch s odvodněním je vhodná alespoň pro jeden z mnoha způsobů regulace odtoku a v rovinných územích, což je cca 10-20% ploch, je možná i plnohodnotná závlaha. Je třeba ještě připomenout, že drény nejsou ve svažitějším území vedeny po spádnici, ale šikmo k vrstevnicím. To zvyšuje plochu dosahu regulace.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.5.2020 19:35 Reaguje na Zbyněk Kulhavý
Děkuji za odpověď.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

31.5.2020 11:42 Reaguje na Zbyněk Kulhavý
Přesné, výstižné, právě o tom jsem také psal v předchozím. <rýpal lesní> radostí jásá.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

13.6.2020 17:10 Reaguje na pavel peregrin
Jen si ještě dovoluji odpovědět na ten zpětný vtok vody z toku do drenážního systému. Ochraně slouží funkčně zpětná klapka, takto zvaná u meliorací klapka žabí. Musí se volně pohybovati a býti volná a nezanesená, pak je funkční a těsní. Umožňuje odtok, zabraňuje vtékání zpětného proudu. Je to jedna z dílčích péčí o drenáž ji kontrolovat a o ni pečovat. Proto také výustní objekt drenáže u toku nesmí být zarostený křovím či lebedou a být umožněn přístup, třeba k měření i vzorkování. Úprava viz ON a ČSN. Ano, v současnu je to žel zřídkavá praxe k vidění, a podle toho špatnou správu poznáte hned po příchodu na lokalitu. Chce to jen pracovníka, kosu, pohrabat a opravit co se po zimě událo, každý rok, na podzim kontrola znova. Mimoto udržovat, opravovat, spravovat a manipulovat i ty ostatní objekty na drenáži. Úředník ( nástupce ZVHS ) to mobilem od stolu neudělá. Zemědělec musí, nebo by alespoň měl. K tomu zavlažování, regulace se děje pomocí stavítek či výšky odtoku v šachticích, na hlavnících nebo 2. řádu, na perech se nedělá nic, tam se nedostanete a nic se nereguluje. Regulaci děláte podle období, srážek, vlhkosti půdy, vodě v profilu, v závislosti na plodině a charakteristice půdy. Takže zavlažovat zpětně z říčky, to není správně, voda se zadržuje, nezalévá se tím :o) . Na druhou stranu viděl jsem jednu praxi, která to kombinuje ve svažitém terénu se závlahou na horní konce, což je v nouzi a při malé vodnosti dočasně možné, ne však vždy. To ale už musí být v rámci odběru, takže vodař a zemědělec. Má to rizika. Snad jsem to objasnil. <rýpal lesní>
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist