https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miladan-stastna-zemedelske-drenaze-nemusi-byt-jen-problem.kdyz-se-je-naucime-pouzivat-pomohou-proti-suchu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Milada Šťastná: Zemědělské drenáže nemusí být jen problém. Když se je naučíme používat, pomohou proti suchu

4.5.2020
Zemědělská drenáž. Situaci často komplikují složité vlastnické vztahy.
Zemědělská drenáž. Situaci často komplikují složité vlastnické vztahy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tlapáková / VÚMOP
Drenážní systémy jsou u nás vybudovány na více než jedné čtvrtině z celkové výměry zemědělského půdního fondu, který má cca 4200 tisíc ha. Ovlivňují přitom řadu procesů probíhajících v krajině. Potíž je, že někteří zemědělci mnohdy ani neví, že se na jejich pozemku taková stavba nachází. Obecně se nabízí otázka, zda má v současné době smysl drenážní systémy využívat.
 

Odpověď je jednoznačně ano. Tedy pokud by se systém revitalizoval a doplnil instalací jednoduchých regulačních prvků, mohl by významně přispět k úpravě vodního režimu nejenom konkrétního pozemku, ale mnohdy i významné plochy povodí.

Čištění drenáže.
Čištění drenáže.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Nečas / Mendelova univerzita

Co by se stalo, kdybychom drenážní systémy provozovali v současném stavu? Nebo kdybychom je odstranili? Půdní procesy by se v obou případech přizpůsobily aktuálním klimatickým podmínkám a pozemek by podle způsobu hospodaření čelil jak delším periodám sucha, tak větší četnosti přívalových srážek s potenciálním vznikem povrchového odtoku a vodní eroze, zvláště pokud by se jednalo o pozemek ve svahu. U zamokřeného pozemku se totiž výrazně snižuje nebo zcela zastavuje infiltrace srážek do půdy. Od zemědělců by to vyžadovalo přizpůsobit pěstování plodin nebo odrůd, odolnějších vůči suchu, případně změnit agrotechnická opatření a skladbu pěstovaných plodin s ohledem na měnící se klima.

Mnohem lepší ale je drenážní systém přizpůsobit tak, aby umožňoval manipulaci – řízení drenážního odtoku. Díky jednoduché instalaci regulačního prvku můžeme nejen regulovat hladinu podzemní vody (zlepšit tak vodní bilanci v období sucha nebo odvést přebytečnou vodu v nadměrně vodném období), ale také umožní pěstovaným plodinám získat větší množství živin, obsažených v drenážní vodě (především dusíku), což sníží potřebné dávky hnojiv. Řízený drenážní systém má poměrně významnou možnost ovlivnit vodní režim v půdě a zadržet vodu v půdním profilu po delší dobu.

Jak tedy takový jednoduchý regulační systém vypadá a funguje? Regulační prvek se nainstaluje buď místo jedné drenážní trubky nebo do drenážní šachtice (stávající, nebo nově instalované).

Zemědělci o nich často ani neví.
Zemědělci o nich často ani neví.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kulhavý / VÚMOP

V podstatě rozlišujeme dva druhy staveb: s regulací drenážního odtoku (zde se pracuje jen s vodou autochtonní - srážkovou nebo podzemní, která na pozemek přitéká přirozeně) nebo regulační drenáž (do níž vodu přivádíme uměle - například z řeky, závlahového potrubí apod.)

Technicky stavba regulační drenáže, fungující na gravitačním principu (jedná se o složitější variantu regulace, avšak zcela nahrazující závlahu) zahrnuje odběrný objekt, situovaný např. na břehu řeky, v části jezem vzduté hladiny. Objekt umožňuje uzavření přítoku vody do navlažovacího systému. Přívodním potrubím je voda přiváděna do nápustných šachtic v nejvyšších místech drenážního systému a následně rozváděna do regulačních/navlažovacích drénů.

V ploše stavby nebo v rovinném území v nejnižším místě drenážního systému jsou situovány regulační prvky, každý s hradící výškou, odpovídající vyspádování terénu pozemků, umožňující vzdutí vody (nikoli až k povrchu, jak by tomu bylo u mokřadu, ale např. 60-80cm pod úroveň terénu), což působí jako závlaha, protože se však s regulačními prvky dá nadále manipulovat, umožní to v případě potřeby také odvodnění pozemku a tedy i vypuštění této „podzemní vodní nádrže“.

S existencí odvodňovacích systémů samozřejmě jsou spojena také rizika. Mezi hlavní lze uvést nedostatečnou evidenci těchto staveb, která způsobuje lokální poškozování stavby jinou stavební činností a tvorbu mokřadů nebo vývěrů drenážní vody na povrch a následně vodní erozi půdy.

Další riziko souvisí s provozem a zanedbáním údržby drenážních systémů, což však lze zmírňovat vhodným managementem stavby. V neposlední řadě je problémem i značně členité vlastnictví objektů odvodňovacího systému.

I přes všechna tato potenciální rizika je zde však stále významný přínos právě v možnosti řídit vláhové režimy (po doplnění regulačních objektů), akumulovat významné množství vody v půdním profilu a jejím zdržením chránit vodní toky před znečištěním živinami, obsaženými v drenážních vodách.


reklama

 
foto - Šťastná Milada
Milada Šťastná
Autorka je profesorka na Ústavu aplikované a krajinné ekologie Mendelovy univerzity v Brně.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (45)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

4.5.2020 06:36
Ďábel se, jako v případě všech velkých plánů, skrývá v detailu: Tím je technický stav těchto děl, tj. jestli budou s to takovýmto způsobem fungovat. A zda nedojde ke stejné situaci jako v těch Tálech, tj. z kusu pozemku "mokřad" a zbytek suchý jak troud.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2020 09:36 Reaguje na Jan Šimůnek
To není žádný "velký plán", to je přece o normálním využíváním stávajícího systému. Vy máte problém s chápání textu, že?
Tály jsou příklad, když na pozemku nehospodaří vlastník ale nájemce, v tomhle případě naprosto děsivý Agrofert.
Ten si několik let vůbec nevšiml, že ta meolirace nefunguje a že pozemek nejde hospodářsky využít a nikoho to vůbec nezajímalo.
Dnes bych mu řekl: Nezajímali jste se dlouhý léta, tak máte smůlu, dnes to už patří ptákům, s vlastníky se vyrovnáme. čus.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.5.2020 16:29 Reaguje na Pavel Hanzl
A řekl byste mu to jako Pavel Hanzl? To by si z toho určitě sednul na zadek celý ANOfert i s Monikou.

Jako trochu soudnosti, to právo fakt není trhací kalendář.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2020 08:53 Reaguje na Svatá Prostoto
Nikdo nemá nic proti právu, co furt s tím máte?
vlastníci tam nehospodaří, nájemce taky ne.
Stát má v programu budovat mokřady, tak tu jeden už má. Stačí ho právně vypořádat, což je skutečně několik zcela legálních právních kroků a stát na to má peníze i lidi.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.5.2020 12:54 Reaguje na Pavel Hanzl
V tom případě mi ta poslední věta vašeho předchozího příspěvku už vůbec nedává smysl, resp. žádný nemá.

A ne nestačilo nic jen právně vypořádat, primárně by bylo nutno problém vypořádat majetkově.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.5.2020 15:59 Reaguje na Svatá Prostoto
Majetkově, ovšem v souladu s platným právem.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.5.2020 17:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak jinak to u nás díky bohu jinak zatím nejde.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2020 18:15 Reaguje na Svatá Prostoto
Samozřejmě, píšu to pořád dokola, v těch článcích se to uvádí taky. Jednání s majiteli probíhalo dokud to někdo nezničil celý a právně tam žádný problém není.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.5.2020 21:10 Reaguje na Pavel Hanzl
No, a my vám tady furt dokola píšeme, že jednání nikoho nezajímá, zajímavý je až výsledek toho jednání.

A navíc to není celý, protože v rámci toho jednání je potřeba nějak pořešit závazky stávajících majitelů z již uzavřených smluv.

A pokud jde o ty nešťastné Tály, tak jak jsem už někde psal, články tu jsou sice tři, diskuzních příspěvků desítky a desítky, ale jak to tam OPRAVDU vlastně bylo a je, jsem se min já nedočetl. Je tu x tvrzení a min půlka z nich zcela rozporuplných.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.5.2020 11:14 Reaguje na Svatá Prostoto
Asi to není nijak složité, samovolně tam vznikl mokřad zanesením meliorace, nikdo tam nehospodařil a nikoho to nezajímalo, ornitologové to uvítali a začali jednat o zlegalizování celého jako mokřad, v duchu vládního usnesení o ochraně přírody a zadržování vody v krajině. A pak do toho "někdo" hodil vidle a prokopal rygól a celý to odvodnil.
Odpovědět
MM

Milan Milan

4.5.2020 09:18
Drenáž není jistě zásadní problém,spíše výmluva. Nakonec jejich trasy a vyústění by neměl být tak velký problém zjistit. Já například mám přehled, a nikdo mi nic nenamaloval. Než draze hledat a vykopávat, lepší bez složitých rozumů by se dali drenážní výusti uzavřít, nebo přerušit a bylo by po problému, naopak sloužili by jako vsaky.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.5.2020 10:03 Reaguje na Milan Milan
Takto jednoduše to zdaleka nefunguje. Systém drenáží se podle jednotlivých pozemků skládá z per, z trub druhého či třetího řádu a z hlavníků, ústících do potoka či říčky. Pokud uzavřete natvrdo výusti hlavníků, při velkém déletrvajícím dešti se vám pole pomalu zamokří, ale ne tak, jak byste si přál, ale začnou na něm vznikat podmáčená místa, která se pomalu budou rozšiřovat. Meliorace se dělaly hlavně na hlinito-jílovitých půdách a měly za úkol odvádět přebytek vody. Pokud je tam vody přiměřeně, z meliorace nic neteče a tudíž je zbytečná obava, že jimi uniká voda.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2020 11:09 Reaguje na pavel peregrin
"při velkém déletrvajícím dešti ", to je jak ze Sněhurky a sedmi trpaslíků.
Otázka spíš je, jestli podmáčené pole po zimě nemají výhodu, že dobře přežijí i pravidelně se opakující suchý celý zbytek roku. Prostě jestli jim tou meliorací nevyteče na jaře rezervní voda.
Já vím, profíci to určitě znají lépe.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.5.2020 13:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Děkuji za uznání. Podmáčené pole po zimě má dvě "výhody"- v případě ozimu ten ozim už tam hledat nemusíte a v případě jaře horkotěžko zasejete, protože ta voda se tam drží pořád. Nesmíte zaměňovat podmáčené pole s polem přirozeně nasyceným vodou. Lehké půdy budou mít díky svým vlastnostem s vodou problém pořád a hlinito-jílovité pozemky ocení tu melioraci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.5.2020 18:40 Reaguje na pavel peregrin
To je fakt, pokud se nad tím člověk zamyslí hlavou, tak meliorace nemůže půdě uškodit, když je vody málo, tak stejně žádnou neodvádí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.5.2020 07:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Už vám to tu také vysvětlovali, takže přešlápněte: Většina "suchých" roků byla srážkově v průměru normální nebo jen lehce subnormální, ale režim srážek vypadal tak, že bylo dlouho sucho a pak ten deficit spadl skoro naráz (a většina ho bez užitku odtekla).
V případě takového přívalu budou ty meliorace dělat přesně to, co dělat mají, tj. zabrání přeměně pole na bažinu či dočasné jezero.

Faktem ovšem je, že stávající meliorace nejsou řešení: Investovat by se mělo do velkého počtu rybníků "nebešťáků" (na dočasných vodotečích, aktivních jen po dešti), které vodu v krajině zadrží (a podmáčení polí okolo zabrání také).
Stát v tomhle dluží zjednodušení administrativy, která je ve spojení s budováním vodních nádrží prakticky příšerná.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2020 08:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Podívejte se na CHMÚ nebo na intersucho.cz jak máme "srážkově v průměru normální nebo jen lehce subnormální" poslední roky, než začnete zase potit nesmyslné hoaxy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.5.2020 10:44 Reaguje na Pavel Hanzl
To udělali za mě jiní a v diskusích na zdejším webu to i zveřejnili.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.5.2020 07:43 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak si to přečtěte a uložte na ramku.
Celkový srážkový deficit je už na celoročních srážkách, do normálu schází přes metr vody po celé zemi.
To není žádný "lehce subnormální stav", to je nejhorší sucho za posledních 500 let, to samé hlásí Německo i Polsko.
A tak je to s váma se vším, píšete převážně je takovéhle nesmysly.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.5.2020 10:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Vzhledem k tomu, že metr za rok na většině našeho území nenaprší, si dovolím o vašich údajích pochybovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.5.2020 18:43 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy fakt nevíte, co je to "srážkový deficit"??
Pokud bude na Moravě 5 let pršet pouze 80% normálních ročních srážek, vznikne celoroční srážkový deficit. Ten se měří v centimetrech na výšku.
Vy musíte být hodně výběhový model....
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.5.2020 09:36
Celkem dobrá myšlenka,která prokazuje,že autorka používá vlastní rozum a má solidní přehled.

Co jsou to vlastně meliorace ? Jde o technickou stavbu,jejímž účelem bylo zvýšení rychlosti odtoku vody z krajiny.
Meliorace nebyl výmysl bolševiků, tato zařízení vznikla dávno předtím a osvědčovala se, byla-li využívaná s mírou.
Bolševici ,pod heslem "Chléb národu" však tuto zajímavou myšlenku doslova zprznili a zlikvidovali celé prameništní oblasti zejména v podhůří ČR.

Kdo se chce o melioracích dozvědět více, odkaz :
https://jeseniky.ecn.cz/Herminovy/Studie/Syrovatka.htm

kde je krásný případ jak meliorace odstavit a praktické výsledky během krátkého času.

Již dávno se mělo pod MZe a krajskými úřady dojít k rozhodnutí jakým způsobem tuto otázku řešit. Není jediný správný absolutní postup, vždy bude záležet na místních podmínkách.
Majetkoprávní vztahy bohužel jsou právě zde , díky absenci státní politiky v této oblasti, naprosto nepřehledné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2020 09:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Meliorace jsou v pravomoci vlastníka pozemku a její fungování "tam nebo zpět" je zcela logické a já si myslím, že normální hospodáři to takto dávno dělají. Že by čekali, až se to dočtou na Ekolistu, se mi nezdá.
Stát zrovna tady nemusí dělat přece vůbec nic, maximálně až je problém typu mokřadu Tály.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.5.2020 07:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten režim "tam nebo zpět" je prakticky možný jen na pozemcích s minimálním sklonem. Takže Haná, Polabí a pár úseků dalších rovin a parovin a šmytec.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.5.2020 11:45
Meliorace sama o sobě není špatná věc. Ale musela by být jen na plochách kde to jinak nejde.. a ty by měli být jen vzácně...

Díky komančům a nejen jim je ale na značné části své plochy naprosto nevhodná a škodí... odvodněny jsou lesy, louky, pastviny, ...... to vše mělo být už dávno odstaveno a naopak v těchto místech měla vznikat nová místa přirozené akumulace vod....

Odvodnit pole a nebo les a pak si stěžovat na sucho je opravdu debilita... bohužel nás stát funguje tak, že všechny tyto debili rád odškodní.... kdyby stát dotoval jen ty, kteří dělají co mají a stejně mají ztráty tak proč ne, ale dnes jsou odměňování ti co škodí celé ČR a vlastně to všem zúčastněným vyhovuje.... Nikdo z těchto pak nemá potřebu nic měnit............



Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.5.2020 12:21 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Možná "díky" melioracím je zatím v tocích a přehradách aspoň nějaká voda. Ale pořád si myslím, že bude-li sucho dále narůstat, meliorace nebudou mít co meliorovat a jejich existence nebude mít žádný význam.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.5.2020 12:51 Reaguje na Jiří Svoboda
Jo tááák.... tak my potřebujeme vodu v přehradách a tocích.... já myslel, že rostliny rostou v půdě odkud tu vodu stahujeme melioracemi a že by jí tak ocenili spíš tam....

Ještě, že se v ČR najde dost lidí hloupých jako Vy. Ještě by jsme se tu měli líp.... fuj, to přece nechceme.... :D
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.5.2020 16:21 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Možná zkuste příště odpovídat věcně a ne jak negramotný debil.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.5.2020 13:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Omlouvám se, ale pokaždé když vidím, že někdo pozřel onu vládní návnadu s teorii, že potřebujeme přehrady, tak mi stoupne tlak tak na 500/300 a nejsem pak úplně nejjemnější.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.5.2020 16:17 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Fajn. Ale přehrady máme a vodu do nich potřebujeme. Drastické snížení průtoků řek je již také varující a bude-li pokračovat....

Všechnu vodu co naprší si nemůžeme nechat odpařit. Právě to je režim fungující na poušti (samozřejmě i na savanách...).
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.5.2020 21:15 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jako na jednu stranu vás chápu a když vidím fotky/filmy takových Svatojánských proudů, tak jsem silně vytočen. Na druhé straně je ale pravda, že jsou to právě přehrady, které v některých obdobích zajišťují minimální průtoky, bez kterých by nám bylo sakra ouvej.

Takže ono to není přehrady ano/ne ... ale jako u všeho ... kde, proč, za jakých podmínek, nešlo by to jinak, co to způsobí a tak dále.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.5.2020 13:28
Předpokládám že po mém přízpěvku se na mě vrhnou zdejší diskutéři jako lítá zvěř:
Kdysi jsme s kamarádem vhodili do meliorační šachtice balík slámy, nevěřili by jste jaký nádherný mokřad tam po letech vznikl a to bez jediné koruny státní podpory.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.5.2020 14:30 Reaguje na Jakub Graňák
Ideální potvrzení mé odpovědi p. Milanu Milanu- zacpáním té šachtice se pole neprovlaží celé rovnoměrně, jak si drtivá většina představuje, ale vznikl by právě ten mokřad, který by se s pravděpodobností blížící se sto procentům rozšiřoval. A nemusel by vzniknout jediný, ale třeba několik naráz a v tu chvíli se to pole pro obdělávání stává takřka bezcenným- nehledě na vlastnická práva lidí k těmto zamokřeným místům.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.5.2020 16:58 Reaguje na pavel peregrin
Už jsem o tom místě psal jinde, v podstatě se jedná o návrat k původnímu stavu.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

4.5.2020 15:21 Reaguje na Jakub Graňák
Doufám, že to pole bylo vaše a vznik mokřadu byl také přáním vlastníků půdy. Pokud to tak bylo, vše je OK.
V článku se ale nemluví o degradaci části zemědělské půdy na neobdělavatelný močál, ale o rovnoměrném zadržování vody v půdním profilu pokud možno na celé výměře pozemku tak, aby bylo umožněno běžné zemědělské obhospodařování. Obávám se, že balík v meliorační šachtici tyto požadavky nesplnil.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.5.2020 16:55 Reaguje na Marcela Jezberová
Parcela je ve vlastnictví jednoho dobrého známého, v době výše popsané operace před cca 15 lety ve vlastnictví státu, na místě cca 200 ha mokřadu, který byl zlikvidován melioracemi. Vznikl tam mokřad velikosti několika arů. Jaká zemědělská půda asi vznikne na místě, kde docházelo 10 000 let k podzolizaci? Když to řeknu po selsku: Stejně tam ho.no rostlo. Tudíž nedošlo k degradaci, nýbrž k návratu k původnímu stavu. Současný majitel vede plochu jako evidovaný krajinný prvek v LPIS, takže ve finále jsou všichni spokojeni. Slovy našeho pana bohuželstáleještěprezidenta vynvyn siťuejšn.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.5.2020 16:33 Reaguje na Jakub Graňák
No, pokud to nebylo s vědomím vlastníků, tak hlavně doufejte, že to z nich tady nikdo nečte:-))).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.5.2020 19:56
No, pisatelka článku neviděla melioraci ani z rychlíku. Meliorační drenáže byly projektovány jednak na odvádění přebytečné vody, která se už do země nevsakuje a teče po povrchu, ale hlavně na co nejrychlejší odvádění vody z dlouhými dešti zamokřené půdy, aby půda přestala být blátivá a na to pole mohly co nejdřív traktory a těžké stroje, bez hlubokých kolejí a jiného poškození půdy. Z tohoto důvodu se využívá jednak největší spád, jaká je na poli pro potrubí s jednou předepsanou hloubkou uložení k dispozici, vedení potrubí po spádnici pole a jednak propustné vedení, původně krátké trubky z červené pálené hlíny a ke konci perforované plastové rukávy. Není vůbec žádná možnost, jak stávající meliorační systém použít pro stejnoměrné zavlažování pole. Potrubí na zavlažování zakopané v zemi totiž musí být, na rozdíl od odvodňovacího potrubí, na polích ukládáno ve vrstevnicích, od nejvyššího místa pole postupně dolů.
Teoreticky by šlo melioraci využít k zavlažování na úplně rovných polích, ale takových polí je ve skutečnosti minimum a současně je na nich minimum meliorací, protože vodorovně položené odvodńovací meliorační trubky mají ńa "odblácení" pole velmi malou účinnost. Současně úplně rovinná pole jsou obvykle nízko, v dosahu vzedmuté hladiny nejbližšího vodního toku, takže taková meliorace by naopak při třeba jen mírném zvednutí hladiny toho vodního toku velice snadno naopak celé pole úplně zamokřila.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.5.2020 20:11 Reaguje na Radim Polášek
Máte v podstatě pravdu, jen bych se raději držel toho, že meliorace odvádí přebytek vody ze zamokřené půdy po delších deštích. S tou rovinností- ono v podstatě žádné pole není úplně rovinné a vodě stačí k odvádění promilové spády, takto je to třeba u nás. Ale dávám vám za pravdu v tom, že stačí větší vzdmutí potoka, meliorace se po určitou délku naplní vodou a vznikají lokáče. Tedy nikoliv rovnoměrně prosycený profil, ale lokáče, které třeba měsíc nevyschnou a tudíž jsou neobdělavatelné. Shrnuto- dobře projektovaná meliorace je docela věda a slouží svému účelu, když odhlédneme některé excesy, které se skutečně děly- meliorování zamokřených luk, meliorace na Šumavě apod.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.5.2020 11:31 Reaguje na pavel peregrin
No, aby mohla voda v potrubí proudit dostatečně rychle, třeba na to účinné odvodňování, musí mít potrubí určitý minimální spád. Promilové spády jaksi nestačí. Kromě toho, promilové spády je velmi náročné dodržet. Už při výstavbě toho odvodnění, ale hlavně potom ten spád udržet během doby životnosti. Třeba kvůli nestejnoměrnému sedání či obecně pracování půdy během period vysychání a zamokření či vlivu opakovaného častějšího přejezdu těžších strojů za vlhka.
Nejsem v tom odborník, ale řekl bych, že optimální spád pozemku je 1 - 3 %. neboli 1 - 3 metry na 100 metrů délky pole Je to spád, kdy už může meliorace fungovat spolehlivě, současně takový spád je už viditelný i pouhým okem, takže pole se může podle toho spádu snadno i obdělávat a současně to je tak malý spád, že i na holé půdě je eroze úplně minimální až žádná, a i krátkodobější velmi intenzívní srážky se do suchší půdy vsáknou všechny.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2020 14:20 Reaguje na Radim Polášek
Já už samozřejmě parametry meliorací zapomněl, přece jen od doby, kdy jsem z toho skládal zkoušku, uběhla dost dlouhá doba. Ale skutečně u nás občas promilové spády jsou, a proto jsem o tom psal, protože taková meliorace odvádí vodu pomalu a při velkých jarních deštích či tání sněhu dochází i přes její existenci k zaplavování pozemku a je to pak dost svízel. Ale nemít ji tam, nikdo by za chvíli nehospodařil.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.5.2020 17:49 Reaguje na pavel peregrin
Já klasické parametry meliorací taky neznám, jenom odhaduji. Ale na většině polí u nás je spádnice svažitější , někdy výrazně víc, než je oněch 1 - 3 %.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.5.2020 17:56 Reaguje na pavel peregrin
Vlastně tady u nás jsou taky pole rovné nebo téměř rovné. Úplně rovné jsou pole na místě bývalých rybníků, tam snad ani meliorace není, ty se odvodňují tečením po povrchu do míst bývalých výpustků rybníků. Taky na většině těch ploch je extenzívní tráva.
Pak jsou mírně svažitá pole, kde předkové už rybníky nestihli udělat, tam jakýsi středový kanál tuším je ještě z doby před komunisty, ale jak to je dlouhé, tak kilometr a půl, tak to funguje blbbě a teče to po povrchu na zahrady a do baráků na spodní straně toho pole.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.5.2020 08:51 Reaguje na Radim Polášek
Vystihl jste naprosto přesně :"...hlavně na co nejrychlejší odvádění vody z dlouhými dešti zamokřené půdy, aby půda přestala být blátivá a na to pole mohly co nejdřív traktory a těžké stroje,..."

co jsem myslel slovy "zprznění" české krajiny melioracemi. Pro vás je na místě č.1 v absolutním pořadí zemědělská výroba.
Takhle to však nefunguje. Abyste mohl dlouhodobě produkovat,musíte mít zdravou půdu a funkční vodní režim.
Právě díky vašemu pohledu na věc přišla Jižní Morava o to nejcennější co měla - černozem - a my tady v Sudetech o 90% pramenišť bez kterých se o vodním zdravém režimu nelze bavit.

Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.5.2020 12:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak melioracemi jižní Morava o černozem určitě nepřišla, to určitě ne a dobře provedená meliorace právě ten funkční vodní režim umožňuje. K čemu jinému by pole mělo sloužit, když ne k hospodaření? Druhou věcí je odmeliorování pramenišť, ale o tom se tu již psalo nesčetněkrát, to samozřejmě v pořádku není.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist