Mladých se na změny životního prostředí neptejte, nepoznají je

Člověk by řekl, že je to skoro naopak. Ti starší mohou vyprávět, jak zaneřáděná byla krajina - kolem každé obce skládky, pod obcí potok plný splašků, řeky nebezpečné na koupání.
V zimě kyselá mlha ze spalování hnědého uhlí, prádlo na šňůře plné černých sazí.
Ti mladí si neuvědomují, že žijí v čistším prostředí, než jejich předkové.

tak já pamatuji potůčky s krásně čistou vodou a raky, na dně oblázky a písek a dnes jsou to stoky ,na dně sliz a voda do které bych nestrčil ruku, nanočástice z aut nejsou vidět , šrotoviště aut,všude se válející plasty ,nelegální skládky atd. ,každý vidí jen to co chce

S těmi "potůčky" to vypadá na genetickou paměť po prapředcích. S tím "dneškem" jste se minul asi o nějakých 40 let.

Pletete se, ještě žiji a to co "vaber" popisuje jsem si užíval po celou dobu svého mládí až do vojny v roce 1955. A s tím dneškem je to skutečně také tak, chalupu mám od roku 1973 a v okolí je to skoro přesně jak "vaber" píše. ještě před 40 léty tam žili v řece raci řiční, teď tam není ani oklejka a při tom je to oficiálně vyhlášený Přírodní park Rokytná.

Podotýkám ještě, že ža vojnu jsem šel až po VŠ.

... na vojnu ...

Nepletu se. Totálně zasviněné řeky si já pamatuju ze 70. a 80. let. V 90. letech byly vyčištěny.

Ono abyste viděli srnku, tak také musíte vytáhnout paty z domu, Vy mladí do 30 let. A jet z Londýna někam pryč, nejlépe do ČR a na vesnici.
Já, když si doma sednu na židli, tak vidím z okna spoustu zvířeny. Veverky na ořešáku, strakapoudy, datla, doupňáky, máme tu srnky, lišky, jezevce, když se rojili roháči v teplém letním podvečeru, tak to byl zážitek. A to bydlíme jen 15 km od hranice Prahy.

vy jmenujete to co vidíte , ale nejmenujete to co tam žilo dříve a dnes už nežije a nemůžete srovnat , na to je život člověka většinou krátký

Tak si dovolím vyjádřit se, respektive popsat stav před/teď, co se týče mého rodiště a nejbližšího okolí. Časový úsek, dejme tomu, cca patnáct, dvacet let. Jsem třicátník.

Před: jen na našem domě jsme napočítali přes třicet hnízd vlaštovek, sem tam se do nějaké skuliny mezi trámy nacpali i vrabci. Na zahradě bylo běžné pozorovat otakárky, a vzhledem k aktivnímu "starozahradničení" mé milované prababičky, i jejich celkem četné housenky. Babočky všeho druhu, jako například admirál, paví oko, kopřivová, bílé cé, ale i osiková, to byli zcela běžní denní obyvatelé zahrady i okolí. Ani nemluvím o běláscích, pravidelně jsem byl úkolován držet hlídku se síťkou nad záhony se zelím, kedlubnami a kapustou. Jiný hmyz, jako chrousti, velcí střevlíci, dokonce i nosorožíci - další normálka. V blízkém okolí spousta čápů, vírů, sov, volavek, konipasů, lindušek, dokonce i moudivláčci. Včely samotářky, "divní" čmeláci,... a když se zvedl větší kámen nebo starší kus dřeva, jooo, tam to žilo. :) Prostě takový malý podkrkonošský Ráj.

A dnes? Vrabci nejsou, poslední vlaštovky hnízdí v bývalé uhelně, otakárka jsem neviděl roky, celkem vzácné jsou i babočky a žluťásci, dokonce i větší pavouci. Dokonce i těch blbých šneků je málo - zato slimáků sbíráme pytle. Navíc moc netuším čím to může být, změny se u nás ani v okolí prakticky nedějí, a když, tak zanedbatelné.
Taky musím napsat, že zatímco mě tenhle stav pěkně bolí u srdce, už moji bratranci a sestřenky to považují za normální, a to jsou skutečně jen o pár let mladší než já. Ergo mám přírodu u nás za polomrtvou, a to jsem z místa, kde se lidé velmi zajímají o ekologii a přírodu, dokonce i "náš" zemědělec hospodaří v ekorežimu.

Takže je super, že kolem Prahy to žije, ale jinde to je o poznání jinak. Možná by to chtělo taky vytáhnout paty z toho ráje jezevců a roháčů. XD

Srnky, zajíci a spol jsou podle Duhy, ČSO ČSOP přemnožení, a je třeba je zlikvidovat. A nebo naopak, pokud chceme chránit přírodu, je třeba zlikvidovat ekologistické aktivisty.

Ano, na co sáhne ekologický aktivista, to zcela určitě po..., pardon, to nedopadne vůbec dobře. Viz návrat vlka do české krajiny, či úsilí o likvidaci nepůvodní kozy bezoárové na Pálavě a muflonů kolem Pálavy (ale i na ).

ale jinak byl primárním cílem ten vědecký článek. I ta vědkyně musí z něčeho žít. A objevila "kolo".

už jsen to tady psal jednou ,všem doporučují se podívat na film Král Šumavy , ne kvůli politice, ale je tam vidět počasí, které bývalo na Šumavě před 70roky. To nebyly kulisy ale realita.

To byla "realita" na začátku komunistické totality. Jak to dopadlo jsme mohli vidět o 30 let později v Krušných horách.

A jak to dopadlo po demokratech, to vidíme, také po 30ti letech v Jeseníkách a na Vysočině, ale i na té Šumavě.

ANo, vidíme jak dopadly smrkové monokultury, které mají na triku komoušští likvidátoři životního prostředí.

Paní Jonesová by měla vytáhnout paty z Londýna a vyrazit někam na venkov. V Londýně totiž stáda srnek asi opravdu potkávat nebude. A pak si takový blábol přečte někdo z Prahy a začne na sítích vyvádět, jak je naše krajina mrtvá. Lidi mají v současnosti díky Covid omezením super příležitost trávit spoustu času venku v přírodě, ideálně ne na Sněžce mezi dalšími tisíci lidí, ale kdekoliv mimo město - pořádné boty, bundu, pláštěnku, batoh se svačinou a hurá kamkoliv. Možná se budou divit, jak to tam žije.

Je třeba dodat, že paměť funguje selektivně, má tedy tendenci vytěsnit některé informace. Jak zde píše R. Vacek, v posledních letech se v některých ohledech stav životního prostředí naopak výrazně zlepšil, ale pamětníci vám to možná neřeknou, protože už raději zapoměli jaké svinstvo do přírody vypouštěli. Obecná tendence je tedy spíše glorifikování stavu, který panoval tak o dvě generace nazpět a přehlížení jeho vad. Jo, a ty raky jsem v potoce chytal naposledy letos, protože díky "diktátu EU" byly obce donuceny splašky prohnat čističkou před vypuštěním do potoka a raci se tak do mnohých toků vrátili, pokud jim v tom račí mor nezabránil ;)

Sbírání hub, chytání motýlů a lučních kobylek i pstruhů a raků do ruky, nelze zapomenout ani po 80 letech.

stáda srnek, je vidět i teď, to ostatní nějak vyhynulo, v sedmdesátých letech na podzim, před každou samoobsluhou byly hromady pověšených zajíců a bažantů, což dnes už je sci-fi, tuhle jsem se díval na zdejší řeku a zjistil jsem, že se nějak za posledních 30 let dost zahloubila, asi tak o dva metry, co tím chci říct, ti mladší si to ani neuvědomí, stejně jako já, si neuvědomuji dřívější změny, jelikož nevím, jak řeka vypadala před 100 lety, nebo 200lety

Srnky opravdu jsou, ale zcela zmizely koroptve, které jsem vídal v šedesátých letech, když jsem jezdil po cestě přes pole (na okraji čtvrtě Čená pole) do práce, v tehdy fungujícící, dnes rozkradené, Královopolské strojírně.

U nás je zvířat jako za mého dětství, kdo nechodí na procházky nebo nekouká z okna má možnost vidět pestrou paletu druhů cestou autem, nejlépe ráno kdy ještě nejsou rozježděná na placku. Co fakt chybí? Napadá mně jediné a to obrovská hejna bělásků které bylo možné vidět na vysychajících loužích ti fakt nikde nejsou.

Ono to je tak, že každý vidí to co chce a co nechce tak nevidí. Ano na
pohled se zlepšila čistota vod i ovzduší, ale nevidíme už tu skrytou
chemii před našimi smysly v těch vodách, půdě a i tom ovzduší. Naše tělo
a všechny organizmy to ale nevnímají pouze zrakem, chutí a čichem, ale i
reakcí organizmu na tyto látky. Na pohled vyčištěná voda z čističek bez naředění opravdu relativně čistou vodou k životu moc není a rovněž tak
půda s neviditelnou chemií ukrytou v ní. Pak ale marně na poli hledá
rybář žížaly, ale na mé zahrádce, kde hospodařím bez chemie jich je
jako v minulosti a i to zelí mám okousané housenkami bělásků. U těch zmíněných bělásků je to o tom, že kdysi na vesnicích si každý pěstoval nějaké to zelí, které potřebovali ti bělásci. Dnes zelí nikdo doma nepěstuje a hledá vitamín C v dováženém ovoci. Bělásci tak nemají
zdroj potravy pro své housenky a letos se pustili i do listí křenu,
Tak je to s veškerým hmyzem závislým na kdysi zcela běžných rostlinách, mouchách závislých na množení v hnoji, ptácích závislých na tom hmyzu, zvířatech závislých na pestrosti potravy a taky bohužel na hájených predátorech, kteří decimují zbytky těchto tvorů. Daří se naopak druhům, které se umí přizpůsobit dané situaci jako jsou potkani, hraboši, hryzci, divočáci atd. Taky člověk se uměl přizpůsobit a méně rozmnožující se Evropany úspěšně přečíslí časem ty více se množící rasy.(to prosím není rasizmus, ale pouze odkaz na statistiku). Takže chci říci, že mnohdy ani starší lidé neumí objektivně posoudit některé změny a natož ti mladí,
kteří mohou srovnávat současnou situaci pouze s nějakými informacemi
z minulosti. Každý to tak vidíme jinak a z pohledu svého zaměření na
danou oblast. Každopádně jako negativní považuji stále větší globalizaci
s nekontrolovatelným zavlékáním nových druhů, které jsou často právě
úspěšnější, než ty naše tradiční. S tím souvisí i přemíra dopravy,
s ní spojený vliv na migraci zvířat, ztráty zvířat při střetech
a "neviditelnými" zplodinami, otěrem z pneumatik, asfaltu, plastů,
brzdových destiček, kapalin do ostřikovačů, chladičů a autokosmetiky splachované při dešti z karosérií do krajiny. Je tu i zasolování okolí cest, postřiky kolejových svršků proti plevelům a taky letecká doprava, která je znečišťovatelem horních vrstev atmosféry. Kdysi auto sice více čadilo, ale bylo jedno v ulici, kde je jich dnes dvacet a letadlo jsme vídali na obloze párkrát za den. Kamión byl vzácností, ale koleje byly
plné nákladních vagónů. Chemie nebyla na polích tak běžná, ale běžný tam
byl ale zase hnůj a na kravincích na loukách mračna much a žampiónů.
Já ty změny vidím v této rovině a vidím, že zhoršování bohužel pokračuje. Pouze však méně viditelně, ale o to víc bude výsledek šokující.

Takhle mně to nenapadlo, ale dává to smysl babička bělásky nenáviděla. Ty mouchy mi z dětství nějak zásadně nechybí.

Vidíte a ty mouchy chybí vlaštovkám, larvy a kukly much zase
ostatním hmyzožravým ptákům. Vás mouchy obtěžovaly, ale ptáci bez nich vymírají. Vše se vším souvisí a čisté mnohdy znamená
nevhodné k životu.

No je fakt že dětství jsem částečně prožil v dost přímém kontaktu s živočišnou výrobou a tak k tomu ty mouchy prostě patří. Dnes to dohání majitelé koní jinak by hnůj ani na vsi nebyl skoro k mání. Dnešní doba je opravdu v mnohém přehnaně sterilní, když si vzpomenu do jakého rybníka jsem se chodil jako dítě cachtat asi by byl dnes obehnaný páskou, ale vše bylo jinak, když jsem šlápl na kopáč na hnůj a probodl si nohu naskrz raději jsem to zatajil abych nedostal vynadáno že jsem probodl nové holínky.

k té vodě z čističky, já pamatuju, že před 40 lety se ryby shlukovaly u výtoku z čističky, teda aspoň u nás, nyní když většina lidí používá ty stračky do záchodu (naprosto zbytečně), už né

V tom máte plnou pravdu. U výtoku z "čističky"Z Karviné
do řeky Olše jsem před 40.roky chytal vypasené tlouště,
ale nekonzumoval. Ani dnes ryby z řeky nejím a nedal bych
je ani slepicím. Ona průzračná voda nemusí být čistá a
naopak ta kalná bývá často znakem života. Chce to prostě
před výtok čističek a kanalizací povinně vybudovat malé
retenční nádrže s obsadou ryb a vodních organizmů a pak
se teprve ukáže, zda je voda opravdu čistá nebo "čistá".
Každý tak rychle a jednoduše zjistí i otravu podle těch
živočichů v nádrži a nikdo se nebude mít na co vymlouvat.