Mýtus klimatické migrace dobré věci neprospívá, tvrdí nová studie

Lidé migrují odjakživa a za jejich výraznými přesuny stojí jak měnící se životní prostředí, tak ekonomika i sociálně-politická dynamika.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Sandra Black 2014 - IOM - UN Migration / Flickr.com

Poplašná mediální prohlášení jsou sice dobře míněna, ve snaze o zvýšení povědomí o naléhavosti problému a utrpení lidí zranitelných klimatickými změnami – ale jen zřídka jsou přesná a ještě řidčeji pak mají očekávaný efekt. Když někdo například napíše, že se kvůli klimatickým změnám do roku 2050 dá do pohybu 1,2 miliardy lidí, je to možná pravda. Ale jen z části.

Většina migrantů zůstane doma

Lidé totiž migrují odjakživa a za jejich výraznými přesuny stojí měnící se životní prostředí, ekonomika i sociálně-politická dynamika. V tomto kontextu není současná klimatická změna ničím novým a neobvyklým a neliší se nikterak od jiných motivů migrací. Klíčovým pojmem pro současnou situaci je tzv. klimatická mobilita jednotlivých populací a lidských společenství. Která je ale do krajnosti diverzifikovaná, rozmanitá. Není to univerzální tah z globálního jihu na globální sever. „Spíše vysoce fragmentovaná soustava cest a poutí, krátkodobých, dlouhodobých, z vesnic do měst,“ vysvětluje Ingrid Boasová, environmentalistka z univerzity ve Wageningenu. „A součástí těchto migrací je třeba i dobrovolná imobilita, nemigrování. Navzdory poplašné rétorice totiž drtivá většina migrací nezahrnuje přeshraniční pohyb osob.“

Přečtěte si také |

Jan Husák: Nevyjasněné okolnosti otravy řeky Bečvy

Výstižným příkladem prý může být například Somálsko, kde jen v roce 2016/2017 došlo k migraci milionů obyvatel. Hranice svého státu ale nepřekročili. A zrovna tak většina ze 1,2 miliard lidí, které mohou klimatické změny uvést do pohybu, rovněž zůstane uvnitř svých zemí.

Řešení žádného problému neprospívá, když jej v médiích doprovází nevyvážená forma zpravodajství či jej komentují neinformované a vyloženě panické zdroje. „Je důležité vidět tuto drsnou realitu vážně, ale přitom se vyvarovat alarmistických tendencí anebo za vším vidět nevyhnutelnou předurčenost klimatické změny,“ říká Boasová. Spolu s třicítkou dalších odborníků na různorodé spektrum klimatických změn a migrací vypracovala obsáhlou studii s názvem Mýty klimatické migrace. Záměrem této studie není popírat vliv klimatických změn na migraci, potažmo snaha o ignorování škod, které nejrůznějším lidským společenstvím přináší zvyšující se hladina oceánů, ničivá sucha nebo katastrofické lesní požáry. Tyto drastické situace ale chápou ve smyslu výzev k řešení.

Problémy řešit s chladnou hlavou

Porozumět klimatické mobilitě si žádá data a informace, porozumění faktům. Ne mediální zkratky. Pak to totiž může dopadnout jako s obyvateli „potápějících se“ ostrovů v Tichomoří. Jejich tklivý příběh si převzali a zjednodušili ekologičtí aktivisté do té míry, že sami ostrované museli zahájit (o poznání méně mediálně vděčnou) proti-kampaň s podtitulem: „Nepotápíme se, bojujeme“.

V Senegalu je situace zase o trochu jiná: na místní tu klimatické změny již těžce dopadají, ale problematika globálního oteplování není ve středu jejich zájmu. To, co je trápí, je nestabilní vláda a nedostatek ekonomických příležitostí. A proto budou migrovat jinam, aby se jejich rodiny měly lépe. Jinými slovy, i kdybychom nakrásně zastavili a zvrátili klimatické změny, na ochotu Senegalců zamířit do jiné destinace to nebude mít vliv. Do jaké destinace? I na to se studie Mýty klimatické migrace soustředí. V silně kritickém tónu, protože „bohatý globální Sever“ naprosto selhává v pochopení motivace migrantů. Která se skutečně silně liší mezi jednotlivými komunitami a společenstvy.

„Ne, všichni migranti nejsou zbídačelí a chudobní, a ne všichni nejsou bohatí a úspěšní,“ říká Boasová. „A teprve když dokážeme zahrnout do našich rovnic všechny tyto proměnné, když dokážeme naslouchat tomu, co nám říkají, můžeme vést nějaký konstruktivní dialog.“ Budování otevřené, rozmanité a akceptující společnosti v časech krizí a změn je těžkým úkolem. Tento úkol nám ale neusnadní, když se budeme krmit nepravdivými, zjednodušujícími a poplašnými příběhy o klimatické migraci. „Náš hlavní záměr souvisí s tím, že poplašné titulky a neméně alarmující zprávy v médiích o hromadných migracích vyvolaných klimatickými změnami, nepomáhají budovat svět beze zdí, ale spíše s více zdmi,“ dodává Boasová.

Přečtěte si také |

Přelidnění – slon v místnosti, o kterém se nemluví