https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/neni-krava-jako-krava-puvodni-plemena-mizi-nahrazuje-je-uniformni-hybrid
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Není kráva jako kráva. Původní plemena mizí, nahrazuje je uniformní hybrid

17.10.2018 01:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Dlouhorohý skot Ankole, krátce řečeno, krávy evolučně přizpůsobené Africe. Ne že by nějak nad průměr vynikaly masnou nebo mléčnou produkcí, ale dokáží přežít sucho, období hladu i nálety much tse-tse.
Dlouhorohý skot Ankole, krátce řečeno, krávy evolučně přizpůsobené Africe. Ne že by nějak nad průměr vynikaly masnou nebo mléčnou produkcí, ale dokáží přežít sucho, období hladu i nálety much tse-tse.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Juergen Ritterbach / Alamy / theguardian.com
Krav na pastvinách po celém světě zrovna neubývá, ale jsou si po genetické stránce stále více podobné. A právě ztráta genetické diverzity plemen a jejich schopnosti přirozeně odolávat výkyvům klimatu nebo novým nemocem, je předzvěstí velkého problému. Píše o tom Guardian.
 

Historií proslavené království Ankole po sobě zanechalo dnešní Ugandě jen pramálo hmotných artefaktů, s jednou čestnou výjimkou. Tou je dlouhorohý skot Ankole, krátce řečeno, krávy evolučně přizpůsobené Africe. Ne že by nějak nad průměr vynikaly masnou nebo mléčnou produkcí, ale dokáží přežít sucho, období hladu i nálety much tse-tse. V průběhu 10 000 let svého postupného vývoje se staly základem místního hospodářství. Dnes ale jejich stáda mizí. Proč?

Dokonalost má své mouchy

Skot Ankole totiž potřeboval ke svému životu rozsáhlé pastevní plochy, po kterých v průběhu sezóny volně korzoval. Ale teď už není v Ugandě tolik volného prostoru a tak místní hospodáře napadlo, že by mohli své staré krávy inbredně (příbuzensky) prokřížit s kravami evropskými. Konkrétně pak s plemenem černostrakatých holštýnských. Výsledný hybrid byl zdánlivě dokonalý: dával více mléka i masa a hlavně potřeboval k úspěšnému chovu daleko menší prostor. Jenže to nebylo zadarmo.

Kříženci totiž od původního plemene podědili jen slabší odvar odolnosti vůči africkému klimatu a zdejším chorobám. Přišlo se na to bohužel trochu pozdě, v době, kdy většina pastevců už hybridy zavedla do vlastních chovů. V Ugandě se tak pastevci nemají lépe, většinu zisku teď protočí v nákupech antibiotik a pesticidů, aby udrželi krávy při životě. V nedaleké Burkina Faso to nestihli včas a přišli kvůli nemocem prakticky o všechno. Podobné případy přitom nejsou jen doménou Afriky.

Staré nahradíme novými!

Snaha geneticky vylepšit stávající chovy je vlastní všem zemím, kde nějaké krávy mají. Staré a tradiční druhy nahrazují hybridy, které slibují vyšší výtěžnost. A vnější tlak, například ten spojený s klimatickými změnami, tempo „obměny“ urychluje. Jak tvrdí Catarina Ginjaová, specialistka v oblasti biodiverzity a genetických zdrojů na univerzitě v Portu, mezi lety 2000-2014 tak po světě vyhynulo kolem jedné stovky původních plemen. A v řadě případů pak následoval scénář popsaný u ugandských dlouhorohých Ankole.

„Pokud s tím nic neuděláme, můžeme tím na sebe uvalit velmi nepříjemnou kletbu budoucnosti,“ říká Ginjaová. „Průmyslové chovy totiž nemusí být schopné ustát nové epidemie a další proměny klimatu. Zatímco nejrůznější regionální plemena mají genetickou výbavu adaptovanou po tisíciletí k obrazu svého prostředí, univerzální a produkčně vynikající krávy nedisponují dostatečnou genetickou rozmanitostí. Vlastně, fenomenální Holštýnské plemeno pochází jen z hrstky býků.“

Vyrobte si dokonalou stračenu

Ke katastrofě vydatnou měrou přispívá i technologický pokrok, například sekvencování genomu. Šlechtitelé už si prakticky mohou vybrat, zda u nového hybrida podpoří manipulací větší produktivitu mléka nebo masa. Problém je, že výsledek křížení pochází jen z velmi omezeného množství vybraných jedinců. Jejich potomci pak na pastviny nastupují v tisícihlavých stádech, která jsou ale geneticky velmi podobná, nerozmanitá.

Ginjaová dodává, že například v Holandsku se za posledních 30 let genetická diverzita krav snížila díky šlechtění „násobně“. Krav víceméně neubylo, ale jedna je jako druhá. A jejich genetická výbava, která mohla obsahovat obranné prvky proti nemocem a infekcím, je tak značně limitovaná. „Šlechtitelé chtějí více mléka a masa, a ví, jak to v rámci chovů prosadit,“ dodává k tomu Stéphane Joost, genetik z univerzity v Lausanne. „Dál už je to jako klasický kapitalismus. Chtějí pořád víc a tak jdou až do extrémů. Přitom jsou hranice, které nesmíme překročit.“

Bez antibiotik to ale neustojí

Chovatelé si jsou samozřejmě vědomi, že jejich super-krávy by venku jen tak neobstály. Proto jim jejich imunitní nedostatky kompenzují vitamíny a antibiotiky. „A kusy, které jsou nemocné, často raději nechají uhynout, protože se jejich léčba prodražuje,“ říká Joost. „Produkce sice roste, ale zisky ne. Například slovenští chovatelé krav teď prodělávají 165 eur na každé tuně mléka.“ Problém se přitom neřeší, ale udržuje. Genetické banky šlechtitelů i nadále nabízí svou univerzální seminální směs, aby bylo neméně univerzálních krav stále více.

Ginjaová říká, že vlády zemí zatím selhávají v tom, aby své hospodáře a chovatele „vedly“ k nějaké strategii. „Farmaření je soukromé podnikání a podnikání je orientované na zisk. Pokud ale budou peníze, respektive produktivita krav, jediným cílem, zaděláváme si s geneticky unifikovanými plemeny bez diverzity na velký problém.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Josef Mozek

22.10.2018 23:35
Někdo africké pastevce napálil a pěkně se přitom napakoval.
Odpovědět
reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist