Noční osvětlení škodí hmyzu stejně jako chemie nebo ztráta stanovišť, tvrdí studie
Umělé noční osvětlení prý ovlivňuje každý aspekt hmyzího života, tvrdí badatelé z Washingtonovy univerzity. Lampy a lucerny se mohou jevit neškodné, ale jejich světlo láká hmyz do záhuby. Nalétávání na světelný zdroj ho vyčerpává, vystavuje ho predátorům, narušuje jeho vlastní formy komunikace, komplikuje jeho pohyb krajinou i rozmnožování. A nejde jen o můry nebo světlušky.
„Silně věříme, že světelné znečištění patří mezi další kritické hybatele úbytku hmyzu, jako je například chemické znečištění, výskyt nepůvodních invazních druhů nebo ztráta původních habitatů,“ říká Brett Seymoure, ekolog a spoluautor studie, která revidovala přes 150 jiných vědeckých prací.
Zatímco boj s chemickým znečištěním nebo postupující fragmentací původních hmyzích habitatů je dost náročnou záležitostí, světelné znečištění lze omezit relativně snadno. Stačí zhasnout.
„Je to cesta, jak můžete okamžitě dosáhnout pozitivního výsledku,“ říká Seymoure, když cituje zprávy o katastrofickém poklesu a kolapsu hmyzích populací napříč světem. „Na Zemi žijí miliony hmyzích druhů a dobře polovina z nich patří mezi noční živočichy. Ti, kteří aktivují přes den, kvůli umělému světlu nepoznají noc, ti noční jsou zase ke světlu intenzivně přitahováni. Prakticky třetina těch, kteří se nechají přivábit světlem, je do rána mrtvá, protože podlehla vyčerpání nebo predaci.“
Poslední zhasíná
Světelné znečištění dost intenzivně působí i na hmyz, který se drží podél vody. Využívají totiž odlesků polarizovaného světla k orientaci. Poznají tak vodní hladinu. Například vážky za ni ale mohou považovat i osvícený hladký asfalt. „Je to vlastně velmi dobrý způsob, jak v rozmezí čtyřiadvaceti hodin zlikvidovat celou lokální populaci,“ říká Seymoure.
Podobně pak umělé světlo působí na cvrčky: narušuje totiž jejich vnímání délky dne a noci. Ne všechny druhy hmyzu noční světlo přitahuje. Třeba australské bezkřídlé cvrčky weta efektivně odpuzuje a od prosvícených ploch se drží dál, aby se nestali snadnou kořistí. Jenže světelné znečištění je dost plošnou záležitostí, takže jim místa k životu vlastně moc nezbývá.
Z nočního osvětlení mají svým způsobem „radost“ pavouci, žáby, netopýři, ptáci a gekoni, kteří se k němu stahují, jako za zdrojem snadno dostupné hmyzí potravy. „To, že tahle zvířata loví hmyz, je naprosto v pořádku. Jde ale o to, aby systém predace byl v rovnováze, což není,“ dodává Seymoure.
Zatímco na klimatické změny se hmyz adaptovat dokáže, pokud mu dáme dostatek času a prostoru, se světlem si neporadí. Střídání dne a noci je totiž pravidelnou, cyklickou záležitostí, je konstantní součástí evolučního času. Proto jej hmyz nevnímá jako stresový faktor, vyžadující nějakou adaptaci.
„Neříkám, že je nezbytné zbavit se každého nočního osvětlení a všude, jen, že je ho zapotřebí používat mnohem rozumněji,“ uzavírá téma Seymoure. „Na rozdíl od jiných rizikových faktorů, například znečištění, je to s umělým osvětlením snadné. Nemusíte nic uklízet, nic sanovat. Prostě zhasnete a je to.“
reklama