Nosorožci sumaterští se množit nebudou, v Indonésii dělají problémy

Na světě žije posledních čtyřicet nosorožců sumaterských. Možná jich je i jedna stovka, záleží, jak velcí pesimisté jste.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Susie Ellis / IRF

Odhady počtu posledních nosorožců sumaterských nosorožců se možná liší o celé desítky, ale vzhledem k tomu, jak málo jich je, na tom moc nesejde. Ikonickým pralesním tlustokožcům zvoní hrana. Určitou možnost záchrany nabízel odchov s umělým oplozením několika kusů v zajetí. Tedy samice jménem Iman, držené v malajské stanici v Sabahu, která by byla oplozena spermatem vhodného samce z Indonésie. Zvířat je sice dostupných víc, ale pro páření se nehodí. Čtyři ze sedmi možných indonéských nosorožců jsou blízce příbuzní a zbytek má geneticky blíže k nosorožcům z Bornea. Vybrán tedy může být jen jeden.

Domluva zněla jasně. Na počátku

Vše bylo relativně v pořádku. Dvě země se v roce 2013 dohodnou na záchraně kriticky ohroženého druhu, dají dohromady finance i pohlavní buňky vybraného páru a o zbytek se už postará příroda. Jenže domluva začala záhy váznout. Nejprve to byla Indonésie, která měla problém zajistit nosorožčí spermie v dostatečném množství a kvalitě. A pak měla administrativní komplikace s legalizací jejich vývozu do Malajsie. Nakonec začalo být i problematické malajské gesto, tedy zaslání odebraných samičích pohlavních buněk do Indonésie. Nikde prostě rázem nebyl k nalezení ten správný formulář, který by to umožňoval.

Indonésie prý za nic nemůže

Problémy pak pokračovaly i v Malajsii. Nosorožčí samice Iman totiž nemládne a jedním z projevů poklesu její kondice byl i obří nádor v děloze. Letos v dubnu podstoupila náročný zákrok, který byl úspěšný. Ale po operaci přestala produkovat vajíčka. Indonésie tím získala prostor pro oficiální výmluvu: na programu záchrany by se rádi dál podíleli, ale Iman zatím nedodává svých 50 % slíbeného genetického materiálu. S Malajsií chtějí spolupracovat, ale nějak jim to tam vázne. Sami už mají spermie připravené od letošního ledna. Situace tak ustrnula na mrtvém bodě.

Šance na úspěch klesají

Když se o tom dozvěděl John Payne, stávající ředitel organizace BORA (Borneo Rhino Alliance), neskrýval rozhořčení: „Nemám slov. Realita je taková, že v záchranné stanici v Sabahu udělali od roku 2013 vše myslitelné pro podporu přeshraniční spolupráce. Jediné co pro fungování té pokročilé reprodukční technologie potřebovali, byly spermie v dobré kvalitě. Indonésie také měla přistoupit na dohodu CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin), aby získali povolení pro dovoz samičích pohlavních buněk. Pokud by Indonésie zareagovala včas, byla by šance na získání vajíček od Iman podstatně vyšší, než je dnes. Teď, po operaci, kdy je stále velmi slabá, je ta šance velmi, velmi malá.“

Aby toho nebylo málo, rozhodl se teď Wiratno, stávající indonéský ředitel odboru ochrany přírody a ekosystémů, že celý program přeshraničního páření jednostranně pozastaví. Minimálně do doby, než bude Iman schopna poskytnout genetický materiál. Malajsie v reakci na toto prohlášení učinila poslední možný krok a nabídla převoz svého posledního samce jménem Tam, přímo do Indonésie. Aby se mohl spářit s nějakou odchycenou indonéskou nosorožčí samicí. Jak ale říká Payne, ponechala oficiální indonéská místa tuto nabídku bez odpovědi. „A tak jen čekáme, čekáme a čekáme.“