Obora v Hukvaldech slaví 450 let, patří k nejstarším v zemi
"První zmínky o obornictví na Hukvaldech sahají do roku 1567, kdy olomoucký biskup Vilém Prusinovský dostal od císaře Maxmiliána II. darem daňčí a jelení zvěř a dal pro ni v okolí hradu Hukvaldy ohradit kus lesa," uvedl Siuda. V letech 1730 až 1736 pak nechali správci hukvaldského panství postavit kamennou oborní zeď. Znovu byl také osázen hradní vrch, který byl ve středověku z obranných důvodů odlesněn, ohrazeno bylo i 200 hektarů okolního lesa a do míst byla přestěhována zvěř. "Vlastníkem obory bylo Arcibiskupství olomoucké, kterému byl tento majetek po únoru 1948 zestátněn," uvedl Siuda.
Obora se rozkládá kolem zříceniny hradu Hukvaldy a jeho blízkého okolí a má rozlohu zhruba 440 hektarů. Rostou v ní převážně buky, ale i lípy, jírovce či duby. V oboře je chován muflon obecný, daněk skvrnitý a prase divoké. Návštěvníci ale v areálu mohou vidět i jiná zvířata.
"Obora Hukvaldy je prostředím, kde se snoubí lesnictví, myslivost, rybářství, ochrana přírody s kulturou a historií. Pod korunami velikánů čerpal inspiraci pro svou tvorbu světoznámý hudební skladatel Leoš Janáček, rodák z Hukvald," připomněl Siuda.
Právě na památku premiéry Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky byla v oboře v červnu 1959 instalována bronzová socha lišky Bystroušky, která je známým symbolem obory. V květnu 2015 ale byla z místa ukradena, kopie se do obory vrátila loni v dubnu. S pomocí moderních 3D technologií ji zhotovil sochař Adam Krhánek.
Slavnosti obory začnou v amfiteátru v 10:00. Připraveno je i pasování lovce daňka nebo Svatohubertská mše s doprovodem trubačů.
reklama