https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/ochrana-pudy-je-dostatecna.a-proti-erozi-pomohou-technologie-tvrdi-zemedelsky-svaz
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochrana půdy je dostatečná. A proti erozi pomohou technologie, tvrdí Zemědělský svaz

11.2.2020 12:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pole v moravském Toskánsku.
Pole v moravském Toskánsku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Zemědělský svaz ČR nesouhlasí s tím, že se drobní zemědělci starají o půdu lépe než ti velcí. V reakci na opakující se kritiku se zemědělci snaží vysvětlovat svůj vztah k půdě. Kritika na zemědělce doléhá zejména kvůli půdní erozi, nedostatečnému zadržování vody v krajině, používání glyfosátů, pesticidů a insekticidů, přemnožení hrabošů a mizení hmyzu, zemědělských ptáků a drobných savců z krajiny.
 
„Odmítáme nařčení, že s půdou nehospodaříme správně,“ uvedl na včerejší tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a vymezil se vůči kritice. Velkým zemědělským podnikům je podle něj neprávem vyčítán nedostatečný vztah k půdě.

Svaz proto provedl mezi svými členy průzkum vlastnických vztahů. „Vyplynulo z něho, že významná část zemědělské půdy, 35 % z pronajaté půdy, není stoprocentně cizí, protože je pronajata od vlastníků zemědělských podniků, tedy členů zemědělských družstev, akcionářů, společníků, atd.,“ uvedl svaz ve své tiskové zprávě.

Pokud se k tomu přidá výměra pozemků ve vlastnictví zemědělských podniků (cca 20 %), dá se podle zástupců svazu hovořit o tom, že nějaký vlastnický vztah lze nalézt zhruba na 45 % obhospodařovaných pozemků. „Buď ji vlastní podnik jako takový nebo člen družstva, akcionář, který v tom podniku pracuje a tudíž je zainteresován a motivován na co nejlepší péči o majetek, v tomto případě o zemědělskou půdu,“ interpretuje výsledky šetření Martin Pýcha.

U fyzických osob byl podle dat ČSÚ z roku 2016 podíl vlastní zemědělské půdy 47,9 %. Zbytek tvoří pozemky pronajaté.

Vodní eroze půdy z kukuřičného pole.
Vodní eroze půdy z kukuřičného pole.
Foto | Helena Peterková

Zemědělci usilují o to, aby půdu vlastnili nebo měli zaručeno, že na pozemcích mohou hospodařit dlouhodobě, a podporují proto předkupní právo pro hospodařící zemědělce a dlouhodobé pachtovní smlouvy.

Je půdní eroze v ČR problém?

Z pohledu Zemědělského svazu není eroze v České republice větší problém než v řadě jiných evropských států. Podle Martina Pýchy je legislativní ochrana půdy před erozí u nás dostatečná.

Svaz proto nepodporuje ani takzvanou protierozní vyhlášku k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu, jejíž návrh předložilo Ministerstvo životního prostředí v prosinci 2019. O vyhlášce se jedná už od roku 2017, ale její podoba je předmětem sporu mezi ministerstvy zemědělství a životního prostředí.

Poslední návrh z konce minulého roku kritizoval například Český svaz ochránců přírody: „MŽP ve vyhlášce na většině půdy navrhuje tolerovat roční ztrátu ornice v množství 17 tun na hektar. O nějakém postupném snižování tohoto nehorázného limitu v budoucnosti není ve vyhlášce zmínka. Povolenou roční ztrátu ornice o hmotnosti 17 tun si lze představit, jako by se každým rokem plně naložil jeden velký kamion úrodnou hlínou sebranou z pozemku 100 x 100 m.“

S protierozní vyhláškou není spokojen ani Zemědělský svaz. Navrhuje začlenit ji do existujícího systému hodnocení dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES, anglicky GAEC), aby nedocházelo k dvojímu výkladu a kontrole totožných parametrů.

Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí zemědělských dotací. Jejich dodržování kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Kontrola protierozních opatření by tak podle návrhu svazu zřejmě byla v gesci ministerstva zemědělství, nikoli ministerstva životního prostředí, které má ale podle zákona nad ochranou zemědělského půdního fondu bdít.

Lepší monitoring

Erozi je podle svazu třeba lépe monitorovat, aby půdoochranná opatření byla uplatňována opravdu tam, kde jsou potřeba. V současnosti (od 1. 1. 2019) je před erozí chráněno 25 % ohrožených půd.

Meze mezi poli zvyšují pestrost krajiny i její průchodnost nejen pro živočichy, ale i pro lidi.
Meze mezi poli zvyšují pestrost krajiny i její průchodnost nejen pro živočichy, ale i pro lidi.

Pokud monitoring eroze ukáže jiné výsledky, mohou se podle svazu podmínky přizpůsobit.

Podle strategie ministerstva zemědělství mají přípustné ztráty půdy erozí do roku 2030 postupně klesat. „Cílem je zajistit postupný nárůst úrovně ochrany erozně ohrožených ploch až na úroveň ‚reálné‘ erozní ohroženosti, avšak v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření a možností adaptace zemědělců,“ uvádí se na webu protierozní kalkulačky, aplikace, která má zemědělcům v rozhodování o protierozní ochraně půd pomáhat.

Svaz chce lépe a více využívat moderní zemědělské technologie. Pomoci by mohly například s cílenou aplikací pesticidů nebo se zhutňováním půdy. „Zemědělec bude jezdit pořád po stejném místě a to, co je mezi kolejemi, bude v podstatě nedotkuté povrchem pneumatiky,“ popsal Martin Pýcha, jak by mohlo půdě v ideálním případě pomoci optimalizace tras, aby těžké stroje nepřejížděly po pozemku zbytečně často.

Co tedy mohou zemědělci pro půdu udělat?

Podle Pavla Růžka z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, který na tiskové konferenci svazu vystoupil, mohou zemědělci více využívat potenciál meziplodin. Nenechávat pole bez pokryvu plodin, aby se nevysušovala.

„Ideální by bylo rozšiřovat pěstování pícnin na orné půdě, ale k tomu jsou potřeba zvířata, a za druhé máme obrovské možnosti v meziplodinách. Další možností je omezit zpracování půdy,“ uvedl Růžek. Hlavní příčinou problémů v zemědělství jsou podle Růžka chyby, nikoli nastavení systému.

V souvislosti s obnovou opatření proti hrabošům je zemědělcům vytýkáno, že nepoužívají orbu, ale rozšiřují se bezorebné technologie. Agronom Vítězslav Krček ze zemědělského podniku Agra Řisuti vysvětlil, že jejich podnik začal vynechávat orbu kvůli suchu. Orba totiž zvyšuje výpar, pro pozemky nacházející se ve srážkovém stínu Krušných hor je tedy primární udržet co nejvíce vláhy v půdě.

Biokoridory, biocentra a biopásy vysazené Petrem Maradou v okolí Šardic v Moravském Toskánsku.
Biokoridory, biocentra a biopásy vysazené Petrem Maradou v okolí Šardic v Moravském Toskánsku.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

„Za posledních 20 let, co si pamatuji, jsme neměli žádnou erozní událost,“ dokládá Vítězslav Krček, že i podnik hospodařící na 2600 ha půdy se může o své pozemky starat dobře.

A co biodiverzita?

Řešení, která Zemědělský svaz ČR pro ochranu půd představil, se zaměřují především na využívání moderních technologií, takzvané precizní zemědělství. Pomůže ale precizní zemědělství biologické rozmanitosti krajiny?

Zemědělský svaz věří, že ano. Pomůže totiž omezit například použití pesticidů. Krajinná opatření jako dělení půdních bloků a tvorba mezí, remízků, biopásů a biokoridorů jsou ale pro zemědělce problematické, protože bez svolení vlastníka nemohou měnit využití půdy. A vlastnická práva mají podniky pouze zhruba na 20 % výměry obhospodařovaných pozemků.

Zrovna po krajinných prvcích jako jsou meze nebo zatravněné polní cesty s alejemi ale veřejnost nejvíce volá, protože nejsou jen opatřením chránícím půdu erozí, ale poskytují útočiště hmyzu, ptákům a drobným savcům, mohou mít vliv na mikroklima a zadržování vody v území. Zvyšují pestrost krajiny i její průchodnost nejen pro živočichy, ale i pro lidi.

Aby taková opatření zemědělci byli motivováni vytvářet, uvítal by Zemědělský svaz podporu v podobě dotací na budování krajinných prvků. Jedná o jejím zařazení do Operačního programu pro životní prostředí s MŽP. Sice se již podařilo prosadit nulovou sazbu na daň z nemovitostí pro krajinné prvky pomáhající zadržovat vodu v krajině, takže na vybudování remízků nebude vlastník doplácet, ale účinná pozitivní motivace z pohledu svazu chybí.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (89)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 12:58
Dostatečná znamená "prolezl s odřenými boltci". Na výbornou nikdy v této kopcovaté krajině mít nebudeme, ledaže bychom ji celou zatravnili. Kdyby se podařilo omezit pěstování širokořádků (zejména kuku) na svažitých pozemcích, bude to velký krok ke skutečné ochraně půdy.
Odpovědět
Pa

PavelA

11.2.2020 13:29 Reaguje na Karel Zvářal
Eroze není jen otázkou svažitých pozemků a kukuřice.
A nápad s využíváním meziplodin má i svá negativa : a sice zvýšení utuženosti půdy opětovným najetím zem.techniky.

A ony,mnohdy zidealizované,meze,cesty a stromořadí?Zemědělci mají pravdu v tom,že na pronajatých pozemcích,ať už od soukromníka či státu,si nemohou dělat co chtějí.Iniciativa by v tomto případě měla přijít od majitelů.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 13:52 Reaguje na PavelA
Kecy v kleci, věc majitelů... ti si žijí spokojeně bůhvíkde ve světě. To je v první řadě vizitka zemědělce, jak hospodaří a co tam pěstuje. A na co má stát toliko úřadů, když se ani nepodívají do leteckých map?

https://www.databazeknih.cz/knihy/az-na-dno-blahobytu-78757
Odpovědět
Pa

PavelA

11.2.2020 14:37 Reaguje na Karel Zvářal
Tak polopatě-pronajměte si pole a pak řekněte majiteli-"hele Karle,já ti tam na té orné vyšvihnu mez a pár stromů.to je teď moderní.No a ty,jakožto majitel přijdeš o kus orné,změní se ti bonita a hodnota pozemku a ještě si oběháš úřady.OK?"
A v případě státního nájmu?Když tam sedlák udělá mez,tak prvně přijde kontrola ze SZIFu,pokuta,ztráta dotací a možná i vracení dotací za xlet zpátky.
Proto píšu,že iniciativa MUSÍ přijít od majitelů!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 15:10 Reaguje na PavelA
Když už chcete mermo mocí dělat z někoho blba, tak si na to musíte vybrat někoho jiného. Velikost obdělávaného honu určuje kdo? Zemědělec, nebo majitelé? Plodinu, kterou bude pěstovat, určuje kdo? Zemědělec, nebo majitelé?

Když by se přešlo od kuku na ozimy na většině polí (všech ohrožených vodní či větrnou erozí) a zmenšila se šíře honů na max. 200m, bude to mít významný vliv na ochranu půdy, tj. zejména množství humusu. Ale protože zemědělec je "povinen tvořit maximální zisk", chová se tak, aby ten mega za rok měl, případně dva:-)

Odpovědět
Pa

PavelA

11.2.2020 15:57 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářale,obávám se,že blba ze sebe děláte sám.
Velikost pozemku v nájmu určuje zemědělec?A pěstování plodin též?
Asi vám uniklo,že píši o nájemných pozemcích.
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

11.2.2020 16:33 Reaguje na Karel Zvářal
si Vám uniká že by zde měl býti alespoň 4-honný (což je minimum) osevní postup tak nevím jak tam mohu set stále ozim, to zaprvé, šíře 200 m to snad nemyslíte ani vážně. Pokud tedy budu dodržovat OP , může tam být ozim 1xza 4roky a dál ???Množství humusu ? Jednoduché - k zemědělství odjakživa patřila živočišná výroba - kolik kravínů stojí nyní na Jižní Moravě ???? Krávy vadí ekologům - produkují čpavek = absolutně neřešitelná situace. Mám pocit, že za poslední dva roky každý čech zemědělec.Vím o čem mluvím - v zemědělství jsem 30 let, hospodaříme na Vysočině v nadmořské výšce od 600 - 799 m.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 16:50 Reaguje na Zdeněk Zobač
Třeba mi neuniklo, že jeden podnik valil kuku 10 (deset!-) let po sobě a nikomu to zřejmě nevadilo. Takže sít tři různé ozimy (řepka, pšenice, ječmen) by ničemu nemělo vadit. Ano, nedostatek pícnin je problém, jako bývalý zootechnik velmi kritizuji současný stav. Ta organika chybí, stejně jako pícnina pro odpočinutí půdy.

200m je oficiální vládní návrh, jsem jednoznačně pro, léta za zmenšení honu bojuji. Když se podíváte na Rakousko, je to nebe a dudy. A už dávno neořou koňmi.
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

11.2.2020 17:40 Reaguje na Karel Zvářal
V americe se kukuřice pěstuje jako monokultura prakticky neomezeně, má to své výhody - úspora herbicidů atd.Tím nechci říci, že by to mělo být tady - ono to ani bez GMO osiva nejde.A Rakousko mám projeté křížem krážem. Už to také není co bylo. Jen když vezmete trasu třeba trasu Břeclav - Vídeň tak za posledních pět nejen žežloutla ale hlavně jsou tam stovky vrtulníků - myslím , že to cesta taky někam jinam než bychom chtěli ne ?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 17:43 Reaguje na Zdeněk Zobač
Vrtulníky nebrat. A žlutý mor je celoevropská záležitost, proto náš pan První na to naskočil...
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

11.2.2020 17:56 Reaguje na Karel Zvářal
Na to by skočil asi každý, nejen první pán a tuplem když je to u nás podloženo zákonem o biopalivech.Nicméně já ji nedělám už kvůli včelám a medu. Jsme na Vysočině a nejbližší řepku máme asi 7 km od nás.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.2.2020 11:50 Reaguje na Zdeněk Zobač
Teď (12.2.2020, 11:12 hod.)Běžel na ČT 2 dokument z USA z povodí řeky Colorado, kde jsou v okolí Yumy (na pokraji Nevadské pouště) z ní zavlažovány pozemky, celkem 20 000 ha
6 000 majitelů, což je cca 3.33 ha/1 majitel). Na záběrech jsou pozemky rozhodně menší,než ve většině lokalit v ČR (podle současně zobrazené mechanizace, jich většina nepřesahuje na délku 100 m, na šířku značně méně). V dokumentu se také chlubili tím, že vypěstují zeleninu pro celé USA, mají samozřejmě sklizně i v zimě,díky teplému počasí. V ústí je řeka Colorado, dle dokumentu vyschlá. Proč nejde,třeba na jižní Moravě, zavlažovat, tak jako v Nevadě z řeky Colorado, půdu z z řeky Moravy, či Svratky? Můj syn, zemědělský inženýr, ač zootechnik, míval za totality službu na závlahách. Dnes jsou ty tehdy vybudované závlhy totálně zničené, potrubí jistým etnikem rozkradené. A to mámé tu demokracii v plné nádheře.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.2.2020 12:04 Reaguje na Jiří Daneš
Omlouvám se za chyby, ale ten dokument z USA mě ledacos připomněl z doby, kdy pobýval v sousedství Amišů v Pensylvánii. To srovnání s tuzemskými zemědělci, mně hnulo žlučí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 16:58 Reaguje na Zdeněk Zobač
48.9373167N, 17.0151942E

Pod a nad jsou ZEMĚDĚLCI na podtrženou jedničku. Tak si představuji budoucnost naší agrární politiky. Ty velké vyfoukané a splavené megalány jsou ti pětkaři:-)
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

11.2.2020 17:34 Reaguje na Karel Zvářal
Ale já nic takového nezastávám. Agrární politika zde není žádná. Je to jen diktát - musíš, nebo nebereš.
Kdo vymýšlí vyhlášky a zákony týkající se zemědělství je mi záhadou. (např. zákaz podzimní orby )Žádné megalány nezastávám ale pokud mám průměrnou výměru bloku 3,6 ha a ještě mám dodržet 200m tak je něco špatně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 17:38 Reaguje na Zdeněk Zobač
Nedorozumění... to je MAXimální!!! povolená, nikoliv minimální. Výměry máte krásné, tam ta kuku ani snad tolik nevadí jako na stohektarových pláních.
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

11.2.2020 17:51 Reaguje na Karel Zvářal
Máme 1000 ks hovězího, bez kukuřice se neobejdeme.400 ha TTP v CHKO není schopno vyprodukovat ani základní antož kvalitní krmnou základnu. Těch 200 m je trošku komplikovanějsí - je to maximální délka nebo šířka široko setých plodin v erozním pásmu středním a výše.Nebo průsev 22m což je to samé. Za prvé není nebo něm nevím secí stroj kterým by se to dalo splnit.Obyčejně je 4m takže průsev je vždy min 24m . Pokud ho udělám na výměře př. 3 ha tak mám víc proseto nebo obseto než zaseté kukuřice. Nevztahuje se na pozemky do 2 ha .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 18:20 Reaguje na Zdeněk Zobač
Tisíc kusů skotu - to už je pecka! Škoda, že tyto giganty se nepodařilo udržet v nížinách, moc tam chybí. Dnes jsme asi na třetinových stavech, většina ale ve vyšších polohách.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.2.2020 15:58 Reaguje na PavelA
Když sedlák udělá mez, tak, pokud to není naprostý pitomec, nejdřív zajde na OPŽL a nahlásí změnu ve výměře DPB a nechá si udělat nový zákres a stanovení výměry. Kontrola asi příjde, aby ověřila změnu, ale nehrozí pokuty, ztráty dotací ani vracení za léta dozadu (to jsou případy SR a SRD což pro laika znamená, že někdo bere dotace na plochu, na které stojí barák apod.)

Z vaší strany neznalost, nebo záměrná manipulace?
Odpovědět
Pa

PavelA

11.2.2020 16:00 Reaguje na Jakub Graňák
A opět i pro vás.
Hovoříme o nájemných pozemcích.Kde zemědělec NENÍ majitel.
Vidíte jen to co vidět chcete.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.2.2020 16:08 Reaguje na PavelA
O co vám jde? Prostě jen poukazuju na vaše nepravdivé sdělení. Sere vás, že vás někdo přistihl, že?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.2.2020 13:22
Otázka zní, jestli už není posekáno. Jezdím často na horském kole a na velkých polích většinou vidím jen "špinavý písek", což se divím,že tam vůbec něco roste. Ale chemie asi dělá divy. Samozřejmě to není žádný objektivní nebo reprezentativní názor, abych nebyl zase od pana Wagnera řešen.
Odpovědět
Pa

PavelA

11.2.2020 13:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Špinavý písek je na polích už od bolševika.
A půda plní jen podpůrnou funkci,rostliny rostou z hnojiv,ne z toho co půda tvoří.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.2.2020 14:35 Reaguje na PavelA
Určitě jste aktivní zemědělec.
Odpovědět
Pa

PavelA

11.2.2020 14:39 Reaguje na pavel peregrin
Stačí se jít FYZICKY na to pole podívat.
Ne jen meldovat u PC v bytovce.:)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.2.2020 17:34 Reaguje na PavelA
Vážený pane,jsem aktivním agronomem přes třicet let. Tudíž buďte rád, že se k vám vyjadřuji dosti smířlivě.
Odpovědět
Pa

PavelA

12.2.2020 08:32 Reaguje na pavel peregrin
A já stejnou dobu zemědělec,pane Peregrine.Tak klid.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.2.2020 11:19 Reaguje na PavelA
To jste asi zemědělec z leknutí, když píšete takové bláboly.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.2.2020 14:50 Reaguje na PavelA
Jistě jste odborník, ale spíše odporník. Víte, že zemědělství je od dělat se zemí, ne zneužívat zemi?
Odpovědět
Pa

PavelA

11.2.2020 14:56 Reaguje na Jiří Daneš
Pane Daneši,spíše zemědělat-obdělávat,když už.
A "země" není totéž co "půda".
To byste mohl psát,že se plodiny pěstují na hlíně.Jak tady bylo zmíněno v jiném článku.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

11.2.2020 14:03
Zemědělci jsou neustále ve schizofrenní situaci. Eroze: neustálý pokryv půdy, nepěstovat širokořádkové plodiny na svazích (erozní může být už "svah" 3°, to pomalu okem nepoznáte). Jenže nepřetržitý pokryv znamená pořád něco pěstovat = jezdit po poli = utužovat, meziplodiny potřebujete po tom co vyrostou zase včas a dostatečně zlikvidovat, aby bylo možné zasít a nechat vzejít následnou plodinu - při mírné zimě jedině herbicidem, zaorat nestačí (znovu vyroste podstatně rychleji než nově zasetá plodina a z meziplodiny rázem máte úporný plevel). Při ponechání zbytků meziplodiny na povrchu se rozvíjejí choroby a škůdci, takže zase ošetření následné plodiny nikoliv zaříkáváním, ale pesticidem. Ale my pesticidy nechceme. Co s tím? Orat. Když zbytky zaořete, už se připravujete o vláhu a bože chraň o uhlík v půdě - a podporujete erozi. A zase přejezdy po poli při orbě a předseťové přípravě. Takže minimalizace? Dobrá, ale to se množí hraboši a potřebujete pesticidy právě proto, abyste se zbavili chorob a škůdců, kteří ve zbytcích rostlin klidně přežívají a množí se. Neexistuje ideální způsob hospodaření. Ať zvolíte jakoukoliv technologii, vždycky bude mít své plusy a mínusy.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.2.2020 15:02 Reaguje na Marcela Jezberová
Pamatuji doby, kdy se nepoužívaly masivně pesticidy ani insekticidy, ale zato jsme chodívali sbírat klásky po žních. Také se neoralo masivně těžkými traktory, ale koňmi a na hektar byl 1 kus hovězího dobytka, jako dodnes u Amišů v USA (na příklad kolem Lincolnu, Pensylvania).
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

11.2.2020 17:16 Reaguje na Jiří Daneš
Jo jo , v Americe 1ks na 1ha asi vtip ne ?? Těžké traktory a Amerika to už vůbec nejde dohromady(John Deere 9620RX,.Challenger MT 875E atd..... Používání pesticidů - no to vůbec neznají(Monsanto). Mimo jiné jste jistě "znalec" agrochemie jinak by jste jistě věděl že insekticid je pesticid, že ? (Pesticid = insekticid, herbicid, fungicid, rodenticid .....atd.)Škoda že sem píší jen málo zemědělci. Mě by nikdy nenapadlo někomu kafrat do to toho jak má například učit, soustružit, soudit apod. - ale zemědělství zde rozumí všichni.(škoda, že si to nejdou někdy alespoň zkusit -nejnižší mzdy za odpracované hodiny, soboty neděle.Potom ale kritizovat po projížďce na horském kole za 5O tisíc ,to umí).Dokud naše společnost nebude brát zemědělce jako ty kdo je živí tak se zde nic nezmění. Aut, rozsudků, ani šroubováků se nenajíte.






Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 17:26 Reaguje na Zdeněk Zobač
https://birdlife.cz/petice-za-krajinu/

Asi proto, že už to dávno není zemský ráj na pohled... a "samo" se to nezmění:-)
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

11.2.2020 18:06 Reaguje na Karel Zvářal
Vy budete udržovat krajinu ? Myslím Váš spolek. Kdyby nebylo zemědělců ,kde by krajina byla ? Podívejte se na Vlašimsko co se stane pokud něco zůstane ladem. Jsem zemědělský inženýr a celou dobu v zemědělství. Nevím a neznám Vaše profese a je mi to jedno. Nicméně bych se nemotal do něčeho o čem si jen "myslím" že tomu rozumím.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 18:25 Reaguje na Zdeněk Zobač
Miluji tyto diskuse, kdy do sebe šijou spojenci:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 18:54 Reaguje na Zdeněk Zobač
Ať koukám, jak koukám, kolem Vlašimi jede klasika (řepka, kuku, obiloviny). Jestli nějaké procento půdy zůstalo dočasně přírodě, je to jen dobře. To jako ekolog schvaluji.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.2.2020 11:57 Reaguje na Zdeněk Zobač
Milý pane já jsem tam nějakou dobu blízko těch Amišů žil, Vy víte jen to co jste si někde přečetl v denních zprávách. Víte vůbec kdo to ti Amišové jsou?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.2.2020 16:02 Reaguje na Marcela Jezberová
Řešením jsou pícniny:-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.2.2020 14:34
Chtěl jsem napsat svůj názor, ale paní Jezberová situaci vystihla dostatečně komplexně a s noblesou, kterou by ode mě nebylo možno očekávat.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.2.2020 14:37
Prostě obehraná písnička : Největším škudcem zemědělství je zemědělec a to zemědělec ve velkém. Problém je v tom, že ta písnička je pravdivá.
Odpovědět
Pa

PavelA

11.2.2020 14:40 Reaguje na Jiří Daneš
Vy asi žijete ve městě,že?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.2.2020 14:56 Reaguje na PavelA
Jak jsem napsal, odporník. Jen pro Vaši informaci, oba moji synové se zabývali zemědělstvím, nejen že to vystudovali, ale až do úmrtí jednoho a důchodu druhého provozovali, s úspěchem a v "malém".
Odpovědět
Pa

PavelA

11.2.2020 14:58 Reaguje na Jiří Daneš
Takže v "malém" dle vašeho pojetí je to OK a ve "velkém" ne.
Ještě mi sdělte,co je dle vás "velké".
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.2.2020 15:16 Reaguje na PavelA
Nevím , proč bych s Vámi měl dále komunikovat, jste jednoduše rozhodnutý že je dnes v zemědělství všechno správně, já si to nemyslím, když například jedu v létě do obchodu 10 km kolem téměř nepřerušeného lánu kukuřice na biolíh, nebo podbného lánu řepky na bionaftu (viz transesterifikacní reakce repkového oleje methanolem za bázické katalýzy hydroxidem draselným, neutralizace zbytkového katalyzátoru, oddestilování prebytecného methanolu za sníženého tlaku, úpravy reakcní smesi pred separací fází a vlastní samovolné separace získaných fází v gravitacním poli).
Odpovědět
Pa

PavelA

11.2.2020 15:58 Reaguje na Jiří Daneš
Hezká citace.
Ptejte se PROČ musí sedláci pěstovat kukuřici do bioplynky nebo řepku na váš stůl.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.2.2020 11:59 Reaguje na PavelA
Tak se Vás ptám, proč?
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

11.2.2020 17:22 Reaguje na Jiří Daneš
To je snad spíše otázka proč? Ekologie postavená totálně na hlavu. Velmi slušně řečeno
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 17:54 Reaguje na Zdeněk Zobač
Ti, co to zařídili, se stále diví, proč mají tak nízké preference. Ano, ekologie naruby, ale dobře zobchodovaná (i politicky).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.2.2020 17:36 Reaguje na Jiří Daneš
Nepouštějte se do debat o zemědělství, pokud sám zemědělství aktivně neprovozujete.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.2.2020 15:21
Zemědělský svaz ČR trpí skutečnou slepotou i ztrátou hmatu. Tedy
z pěti základních smyslů dva postrádá úplně a navíc je ohrožen hluchotou k nářkům odborníků.
Stačí si zajít na libovolný velkolán a udělat rozbor půdy. Klackem bych je hnal . Takhle hospodařit soukromník nesmí a nemá. Omluvou není ani pokřivené dotační prostředí, které toto jednání v podstatě podporuje.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 15:26 Reaguje na Miroslav Vinkler
Moc hezké hodnocení od p. Vinklera, ani já bych tu čtyřku z milosti nedal.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.2.2020 16:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
Přesně tak jak píšete
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.2.2020 17:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, nemáte pravdu, bohužel. Pole u dnešních malých soukromníků jsou v horším stavu než u velkých, protože malí soukromníci neprovozují v drtivé většině ŽV.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

11.2.2020 16:20
Ano, pícniny jsou fajn. Jenže když je nemá kdo sežrat, jsou pro hospodaře to samé, co meziplodiny a problémy řešíte také stejné.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 16:32 Reaguje na Marcela Jezberová
Zkuste dát inzerát. Známý seče z povinnosti pcháčí na svém pozemku, které bych nedal velbloudovi, a jezdí si pro to koňák z velké dálky (4-5 balíků). V tyto suché roky je o píci nouze.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.2.2020 16:53 Reaguje na Marcela Jezberová
Tak jak píše pan Zvářal, mám tytéž zprávy od kolegy z vedlejší vesnice. Loni prodával balík jeteliny po 7000 Kč za kus a přijeli si pro to až odněkud z polabí (na bruntálsko)
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.2.2020 17:13 Reaguje na Jakub Graňák
jo, v březnu rád přijede, to jo. můj třičtvrtěhektar jednou až dvakrát ročně seknu, a dokonce bych byl ochotnej si dát ad hoc k víkendu tři dny dovolené, abych to posušil, ale nikdo to nechce. rozumějte-nikdo to nechce nastojato, ani posečené, posušené a shrabané, ani snad nabalíkované. někdy o vánocích si pak vzpomenou, že koně nemají co žrát, a v březnu platí tři litry za kotouč.
takže s těžkým srdcem kompostuju.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.2.2020 17:36 Reaguje na Lukas B.
Z třičtvrtě hektaru toho není moc, aby si pro to někdo dojel. A nechtěli by to ani myslivci? Naši louku asi 20 arů si přijede každý rok nasušit jeden místní myslivec. Ten kolega, kterého jsem zmínil to pěstuje na 20 ha.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.2.2020 17:47
Vážení, některé příspěvky zde už skutečně hraničí s naivitou- tady se mluví o tisících až desetitisících hektarech víceletých pícnin, ty by byly třeba pro půdu, a ne nějakých zoufalých pár hektarech!! Doufám, že každý je- nebo spíš by měl být tak soudný a uvědomit si, že taková kvanta žádní koně nespasí a to jediné, co by dokázalo tato kvanta hmoty přetavit- skot- je nenávratně pryč! Tak už přestaňte filozofovat a uvědomte si, že zemědělství ČR jde rychlou cestou do prd---, díky porevolučním pitomcům, co měli čest tento resort řídit a také díky výměně za automobilový průmysl!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 17:57 Reaguje na pavel peregrin
Psal jsem dříve, že movití chovatelé z pouštních oblastí si k nám jezdí pro kvalitní úsušky. Ten hnůj nám asi zpátky nepovezou, ale jakési řešení pro šikovné obchodníky by to bylo. A velký souhlas s poslední větou.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.2.2020 18:26 Reaguje na pavel peregrin
EU jako celek je dovozcem pícnin z celého světa v objemu milionů tun.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.2.2020 18:02
Porovnám-li kvalitu názorů Zemědělského svazu /p.Pýcha/ a Agrární komory /p. Jandejsek/ , tak šéf AK vede nejméně o tři koňské délky , protože to má v hlavě srovnané.

Prokletím českého zemědělství je to, že stát zemědělce zavaluje zbytečnou haldou papírů a hlášení a přitom jim neřekl,co vlastně po nich chce.

Dotace pro zemědělce by měly být svázány pouze a jenom s dobrým stavem půdy, za kterou jako správce krajiny má nést odpovědnost.
Vlastní podnikatelská činnost by měla být zcela osvobozená od papírování a úřední buzerace. Nechat na svobodném rozhodnutí, co chce nebo nechce chovat či pěstovat a hlavně mu do toho nemluvit.

Ve veřejném zájmu je přece na prvním místě zdravá krajina.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 18:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dobrý názor, ale na zbytnělé byrokracii tento stát stojí. Na každý prd povolení, kontrola, hlášení...
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

11.2.2020 18:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
Bylo by také dobré zde připomenout , že majitelé pronajatých pozemků jsou z více než 50% lidé z měst a nějak jim jim vůbec nevadí požadovat nájemné nebo pachtovné jak chcete ve výši 2500 min až 4000,- Kč což znamená třeba při průměrné ceně a 800 ha 3 mega. To už zde nikdo nezmiňuje. To jsou náklady , které musí každý zemědělec ať už soukromý nebo podnik uhradit jako první. Když vezmete průměrnou výkupní cenu mléka 8,50Kč , která se defacto 20 let nezměnila, neustále narůstající ostatní náklady - energie, mzdy atd.tak je zemědělec s ŽV většinou rád , že vůbec vyjde. Takže zapomeňte na zemědělce neustále se pachtící za ziskem (krom vyjímek jako všude) Dotace jsou jen slabou nálepkou na totálně nezvládnuté vyjednávání Čr při vstupu do EU.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 18:38 Reaguje na Zdeněk Zobač
Raději zopakuji, ať se dobře pochopíme, že mi vadí megalány bez větrolamů, mezí a pícnin, potažmo chovu skotu. Kritizuji kuku a řepkobarony. Ta výkupní cena mléka je směšná, a obdivuji všechny, kdo skot ještě chovají.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.2.2020 19:44 Reaguje na Zdeněk Zobač
Navíc nechápu oceňování bonity dle katastru. Je to velice zjednodušující, protože např. u nás je cena v katastru 14-16 Kč, ale zdaleka ne všechny půdy jsou jí hodné. Pokud je nájemné v hodnotě 3,5-4%, tak majiteli vyplácíme jen okolo 5000,-Kč z ha a to je zapotřebí připočítat automaticky daň, kterou také platíme za majitele půdy.Takže suma sumarum okolo pěkných 6000-7000 za ha, ale to drtivá většina obyvatel vůbec neví a pak zde kdákají nesmysly o ziskuchtivosti. Ale vám to vysvětlovat nemusím.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.2.2020 20:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale Pýcha říká v podstatě to samé, co Jandejsek, tam rozdíl není. Jandejsek šíří osvětu občas v Právu v sobotním vydání, ale mohu vás ujistit, že ničeho nedosáhne, karty jsou dávno rozdané a navíc některé jeho představy jsou neuskutečnitelné.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.2.2020 10:39 Reaguje na pavel peregrin
Asi s touto cinknutou hrou souhlasíte, když na to takto "rezignovaně" pohlížíte. Sám voják v poli určitě ničeho nedosáhne, je třeba jednat ve shodě s většinou. Je třeba znovu rozdat karty, s tímto paskvilem je to cesta víte kam. Jsem si jist, že to ti poctiví vnímají podobně. Oprášit osvědčené postupy není krok zpět.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.2.2020 11:26 Reaguje na Karel Zvářal
Jak znova chcete rozdat karty, myslíte snad, že nám někdo dobrovolně přepustí posty, o které jsme se díky neschopným pitomcům nechali připravit? Jandejsek píše líbivé věci, i pravdivé, abych nekřivdil, ale zmůže velké h... a pokud o zemědělství budou neustále psát a kafrat do něho lidé, kteří se neumí na to pole ani vysr..t, těžko někdo může něco pozitivního chtít. To je problém politiků, ne zemědělců a protože politici, jak známo, v drtivé většině nic neumí a ničemu nerozumí, co chcete řešit??
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.2.2020 11:54 Reaguje na pavel peregrin
Ona ta změna může přijít odtud, kde by ji málokdo čekal. Zdevastovaná krajina není jen u nás, ten kuku-řepkostán je záležitost celé poblázněné Evropy. Dobytek prdí metan - spásou budou biopaliva!! Už (či spíše až) teď dochází některým, k čemu tato nesmyslná globalizace zemědělství vedla. Ten metan dodávají do ovzduší stáda v lat. Americe a Austrálii. Levný dovoz masa za cenu obětování tradiční vyvážené krajiny. Na příkladu druhu, kterého chtějí mocní sousedi vrátit do (zdevastované) krajiny se ukazuje, že ne vše nové je pokrokové.

Nebude to zítra ani za týden, nepřijde to samo od sebe, ale je třeba o tom jednat tam, kde to přinese nějaký efekt. Vámi zmíněné články jsou jen začátek, je třeba na těchto myšlenkách intenzivně pracovat. Že je DNES něco "nějak nastavené", neznamená, že to tak bude na věčné časy. Vývoj přináší i slepé uličky, a dnešní zemědělství je toho zářným příkladem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.2.2020 10:07 Reaguje na Karel Zvářal
S tím už by se dalo souhlasit, nicméně bude to běh na velmi dlouhou trať.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

11.2.2020 18:38
Stačí omezit (zrušit) dotace do zemědělství a za pár let se většina problémů českého zemědělství vyřeší sama. Můžeme si vzít příklad z řady zemí, které to tak v minulosti udělaly. Například takový Nový Zéland v osmdesátých letech dotoval zemědělství zhruba z 30%. Pak s tím během několika let přestali a jako schopné života se ukázalo hlavně pastevectví a na ně navázaný zpracovatelský průmysl.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 18:41 Reaguje na Richard Vacek
Toto hlásal i tatíček Santa, přitom zvesela sanoval desítky po sametu vyrostlých bank. Jo, šlo by to, ale museli by na to najet všichni. Naši zemědělci jsou v porovnání se starounijními stále žebráčci.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

11.2.2020 19:28 Reaguje na Karel Zvářal
Ale vůbec ne. Státy, které odmítají zemědělské dotace jsou sdruženy ve skupině Cairns Group a klidně se k jejich politice v zemědělství můžeme přidat.
https://cairnsgroup.org/Pages/Introduction.aspx
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2020 20:02 Reaguje na Richard Vacek
Jak vůbec ne? Koho tam vidíte ze starounijních členů? Všechno je to o cenách a ty jsou v Evropě totálně pokřivené.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.2.2020 20:08 Reaguje na Richard Vacek
Pokud bychom chtěli dokonat ekonomickou sebevraždu, vřele doporučuji.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

12.2.2020 05:56 Reaguje na pavel peregrin
Kolik procent HDP u nás tvoří zemědělská prvovýroba? Snad 1.68% a navázaná potravinářská výroba 2.19%. A kolikrát víc by zemědělci vytvořili hodnot, kdyby šli pracovat do továrny?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.2.2020 06:38 Reaguje na Richard Vacek
Zřejmě vycházíte z vlastní geniální úvahy, že pokud se bez záhumenky obejde obyvatel satelitu, obejde se i stát bez polí. Právě proto, že jsme relativně bohatí, si můžeme dovolit kvalitnější zemědělství. Bez toho drahého auta se v nejhorším obejdete, bez chleba nikoliv.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.2.2020 08:40 Reaguje na Richard Vacek
Tak mi vysvětlete, proč to neudělají okolní státy, když tam je to podobné.
Odpovědět
Šs

Šílený sadař

12.2.2020 11:00 Reaguje na pavel peregrin
Protože socialismus, tradice, oligarchové co z toho mají peníze, úřednická mašinérie která díky tomu má práci. A nakonec citát co situaci dobře vystihuje (i vaši) : Největší zastánci otrokářství nebyli majitelé otroků, ale privilegovaní otroci.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.2.2020 13:28 Reaguje na Šílený sadař
Počkejte, to jste ale mimo mísu- já se ptám, proč na to nepřistoupí Německo, Rakousko, Belgie, Francie, Holandsko, USA- a dál už nebudu pokračovat.Tam jaksi socialismus nebyl.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.2.2020 13:30 Reaguje na pavel peregrin
A ještě se doplním- oligarchie je všude, bez rozdílu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.2.2020 14:03 Reaguje na pavel peregrin
Normální státy mají zemědělství dotované úplně jinak, než my. Běžně se dotují malí sedláci (do 100 ha) a platí jim především na údržbu krajiny a ne produkci.
U nás je to naopak, nejvíc dotací požírá největší lobby průmyslového zemědělství v čele s Agrofertem.
Dotace nejsou v principu žádné zlo, vyžadují ale morální klima ve společnosti a především nezkorumpovanou státní správu. Jinak se z toho stane taková hrůza, jako u nás.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.2.2020 19:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Dotace jsou zdrojem korupce a jsou naprosto nevhodné. Dotace-pokud je tedy už chceme- by měly jít na údržbu krajiny, jenže to by se musely komodity vykupovat za cenu, kterou mají, chápete? V podstatě je ale jedno, zda sedlák dostane vyšší dotace na krajinu, tak si z toho tu komoditu dorovná tak nebo onak. Jeden zajímavý údaj- je u nás zhruba 32000 subjektů žádajících dotace, ale 1800 tvoří přes 80% zemědělské výroby. A těch 1800 subjektů jsou velké podniky. Tudíž pokud dotace v současné podobě, tak jednoznačně tomu, kdo se rozhodným způsobem podílí na objemu výroby.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 09:44 Reaguje na pavel peregrin
To si silně odporujete. Tak dotace na údržbu krajiny nebo na objem výroby? To jsou přímo protichůdné požadavky.
Já bych průmyslové zemědělství nedotoval vůbec, dotoval rozumně POUZE krajinu a pokud by šly ceny potravin příliš nahoru, zrušil bych na potraviny DPH.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.2.2020 12:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Neodporuju. Pouze jsem vám tím chtěl naznačit, že jakákoliv dotace je špatná. Pokud bych si měl vybrat, tedy dotace na krajinu a zaplatit komodity. Vy jste uvedl příklad dotace údržby krajiny a já jsem pouze konstatoval, že i z ní se dá nepřímo dotovat výroba. A jako finální příklad jsem uvedl, že převážná většina žadatelů o zemědělské dotace se nepodílí na celkovém objemu výroby ani 20%, tudíž jinak řečeno, pouze vytahují peníze z rozpočtu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 17:13 Reaguje na pavel peregrin
To není možný. Buď krajinu, nebo komodity. To jde proti sobě. Komodity se zaplatí tím, že se prodávají na trhu, údržbu krajiny nezaplatí nikdo. Výdělek z oveček a pasoucích kraviček je minimální, průmyslové zemědělství, které zasobuje trh je zase ničením krajiny.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.2.2020 20:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže žádné dotace, ani na krajinu, ani na komodity. Komodity vykupovat za cenu, jakou skutečně mají a v tu chvíli zemědělec nepotřebuje opravdu žádnou dotaci. Jenže by to spustilo držkopád všech zbytečných institucí, které na dotacích žijí a zemědělce uměle drží, takříkajíc " na uzdě". To je pravá příčina spolu s vytvářením iluze pro obyvatelstvo o "laciných" potravinách a z toho plynoucí opovrhování a přehlížení zemědělců.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist