Odborníci: Vysoké teploty zhoršují užitkovost skotu, ovlivnit mohou i úrodu

Podle agrárního ekonoma z České zemědělské univerzity Tomáše Maiera vysoké teploty nejhůře snáší skot, ovce a kozy. "Ve vedrech mají mnohem menší chuť k jídlu, což se pak negativně projevuje na užitkovosti, dojnice mívají i o něco nižší tučnost mléka," uvedl Maier. Horka snášejí špatně i prasata, při vysokých teplotách méně žerou a také méně tloustnou, dodal Maier.
Naopak výhodné mohou být vysoké teploty pro chovatele hmyzu, řekl Maier. "Hmyzu se musí po většinu roku převelice topit, je to energeticky náročný chov. Hmyz má také mnohem lepší konverzi živin a mnohem menší nároky na vodu," podotkl.
Problém mohou vysoké teploty způsobit i v rostlinné výrobě, podle mluvčí Agrární komory ČR Barbory Pánkové hrozí prohloubení problémů se suchem, se kterým se potýkají zemědělci v celé Evropě. "Současně dochází vlivem horkého počasí k oslabování rostlin, které jsou pak náchylnější vůči působení škůdců," řekla Pánková.
Pokud by horka a sucha pokračovala, očekává Havel pokles hektarových výnosů a kvality obilovin. Sucho se podle něj více projeví v porostech kukuřice a cukrovky, které se sklízejí nejpozději, a mohly by tak být suchu vystaveny déle než plodiny sklízené dříve. Podle Pánkové mají obavy ze sucha i pěstitelé olejnin.
Přečtěte si také |

Sucho se po několikatýdenním lepším stavu znovu vrací do české krajiny, a to velmi intenzivně, informoval v pondělí web Intersucho. Nejhorším stupněm půdního sucha do hloubky jednoho metru bude za pár dní podle webu zasažena polovina území. Tři nejhorší stupně zasáhnou přes 80 procent ČR. Velmi rychlý nástup sucha způsobí tropické teploty a minimum srážek.
Problém představuje teplé počasí rovněž pro lesníky, protože napomáhá rozvoji kůrovce, upozornil Havel. U nemocí hospodářských zvířat jsou vyšší teploty naopak brzdou, většina virů podle Havla nemá ráda horké počasí a intenzivní sluneční svit.
Přečtěte si také |

Chovatelé musí při vysokých teplotách zajistit zvířatům dostatek vody, ale také úkryty před sluncem a větrání. Farmy, které chovají prasata, musí každému kusu zajistit přístup k 25 litrům vody za den a chovatelé ovcí k 20 litrům vody na jedno zvíře. Skot vyžaduje 40 litrů vody denně, nejvíce vody potřebují dojnice, a to až 180 litrů. Dodržování povinností kontrolují každoročně inspektoři Státní veterinární správy (SVS).
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
František Balco
30.6.2025 19:13smějící se bestie
1.7.2025 05:04paniku !
František Dvořák
1.7.2025 08:19Stanislav Mudra
1.7.2025 11:01František Balco
1.7.2025 12:58Břetislav Machaček
1.7.2025 17:31chutnala jim lépe, než ta polosuchá v poledne. Stačí si pouze vzpomenout, proč býval u vchodu do chléva košatý vlašák stínící chlévu a odpuzující hmyz. Navíc byly chlévy vzdušné s možností průvanu i v noci. Místo dveří
měly v létě pouze laťkový plůtek a okna otevřená dokořán i pro vlaštovky
hnízdící v chlévech. Dnes se musí chlévy nuceně větrat ventilátory a když
se pase, tak na pastvinách bez jakého jakéhokoliv stínu v pravé poledne.
Je to pouze skleróza a nebo pohodlnost to změnit, aby se zvířata cítila
lépe? Známý si stěžoval, že mu v létě odmítají slepice nocovat v malém
dřevěném kurníku na sluníčku. Řekl jsem mu, ať tam večer změří teplotu
a pochopil. Druhý den kurník stěhovali pod košatý vlašák a navíc ho za
horka stříká večer studenou vodou za studny. Já mám kurník zděný a větraný
pouze v noci, ale ve dne jsou do něho pouze otevřena dvířka pro slepice.
Ty pak v něm nejen nocují, ale taky snášejí bez strachu, že se upečou ony
i vejce.