Odborníci začali zkušebně těžit zeminu s benzenem po nehodě v Hustopečích nad Bečvou
Těžbu kontaminované zeminy označila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) za velmi rizikovou práci, hasiči během ní monitorují i výpary benzenu v ovzduší. Odtěžená zemina poputuje na skládku k biologickému čištění. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Za přísných bezpečnostních podmínek začali dnes odborníci zkušebně odtěžovat z ohniska havárie v Hustopečích nad Bečvou část zeminy kontaminované benzenem. Stalo se tak déle než měsíc po havárii cisteren s touto toxickou látkou, pracím předcházelo složité odklízení vraků a zničené železniční infrastruktury. Těžbu kontaminované zeminy označila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) za velmi rizikovou práci, hasiči během ní monitorují i výpary benzenu v ovzduší. Odtěžená zemina poputuje na skládku k biologickému čištění, podle informací ČTK na Opavsko.
Detaily týkající se zkušební těžby nechtěla dnes dopoledne Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) z bezpečnostních důvodů komentovat. "Můžu ale ubezpečit, že práce budou probíhat za nepřetržitého dohledu Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje, který bude monitorovat výpary benzenu a rovněž bude připraven použít hasicí techniku. Ovzduší bude po celou dobu monitorováno jak na místě zkušební odtěžby v ohnisku havárie, tak i v Hustopečích," řekla ČTK mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká.
Zemina v místě havárie se dosud považovala za ohnisko kontaminace, zástupci inspekce však tento týden ČTK řekli, že podle analýzy vzorků není hlavním zdrojem rizika. Naprostá většina benzenu uniklého po havárii cisteren je již na hladině podzemní vody. Prioritou pro sanační práce je proto nyní masivní čerpání kontaminovaných vod z hlubinných vrtů a jejich filtrace přes aktivní uhlí. Jde o nejrychlejší a aktuálně nejúčinnější dostupné řešení, uvedla mluvčí ČIŽP.
Podle vedoucího katedry biochemie olomoucké přírodovědecké fakulty Marka Petřivalského je to z hlediska náročnosti na technologie a rychlosti spíše dobrá zpráva. "Sanační práce s čerpáním vody jsou asi jednodušší a určitě rychlejší - stačí výkonné pumpy a nějaké velkofiltry s aktivním uhlím. Problém je, že nikdo neví, kolik benzenu shořelo a kolik ho do vody proteklo. Špatná zpráva je to z hlediska životního prostředí a pohybu benzenu dále od místa havárie - zemina stojí na místě, voda se hýbe," řekl ČTK biochemik.
Benzen z hladiny podzemní vody vysává odborná firma ze sanačních jam, některé z nich byly vyhloubeny až do čtyř metrů. Na místě jsou jich tři desítky. "K 30. březnu 2025 bylo odčerpáno 390,32 tuny směsi fáze benzenu a podzemní vody," doplnila dnes ČTK Miriam Loužecká. Podle hustopečských rybářů je kontaminovaná voda odvážena do Dezy. "Dosud bylo odčerpáno zhruba 1400 litrů čistého benzenu," uvedl na stránkách jejich předseda Stanislav Pernický. Podle aktuálních odhadů ČIŽP uniklo z cisteren převážejících 1020 tun toxické látky až 400 metrů krychlových benzenu.
Na místě jsou i nadále budovány larsenové zábrany, které mají uzavřít celé zasažené ohnisko havárie. Larsenová stěna by měla mít délku téměř 700 metrů. Projekt dalších etap sanace předloží sanační společnost, která má likvidaci ekologické havárie na místě na starosti, na začátku příštího týdne.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Vsimneme si, ze v nadpisu clanku je netypicky pouzito slovo "odbornici" -misto obvykleho oznaceni "vedci" :)
Odpovědět
To je jedno, řeknou to, co chcete slyšet. Tuším, že to byl zde citovaný vědec, který při minulém antibabišovi tvrdil, že 20 kg uhličitanu sodného a pár kilo fenolu může otrávit řeku.
@ Proč zeminu nečistí na místě, provzdušněním, biologicky?
Odpovědět
Protože když do toho rýpnete, tak způsobíte výbušné prostředí. Zkusilo se, a výsledky jsou takové, že je to rizikový postup vzhledem k pracovníkům i prostředí, a v hmoty zeminy to prostě crčí ven, sorbovat do na uhlí a přepravovat je riziko při převozu že se po cestě polovina roznese do okolí. Zkusilo se, nelze. Čištění in-situ (na místě) se bude dělat a tak se i uvažuje, jednak s odsáváním, odčerpáváním i posléze biodegradací, k tomu jsou potřebné ty larzeny. Vytěžit celý objem ohraničené zóny je nonsens, je to nejméně 170.000 tun zeminy, kam by jste ji dala a jak zabezpečila její převoz ? Jen doprava by zhltla minimálně 3.500.000 km soupravy s ADR ZNO. Sama si odhadněte cenu. Věřím tomu, že je to neperspektivní v současnosti k řešení toho problému. Odsát, zčerpat, odloučit, stripovat, pak venting, tam kde lze, biodegradace. Ovšem kontaminace bude šířena dál po toku PV, a vzhledem k propojení část přijde i do Bečvy, v rozpuštěném podílu. Na rovinu, již bych si rybu z řeky Moravy raději nedal. O to nyní hůře. <rl>
Odpovědět
PS . nevylučuji, že později část odtěžit půjde, ale prostě to zatím bezpečné není. Jde o lidi, není cílem aby se zachránce topícího utopil. Škoda, že se nepodařilo rozprostřít silnou vrstvu sorbentu na celou plochu, ovšem takové zásoby ani nejsou k dispozici. Kdyby byla vysušená štěpka, kůra nebo ono uhlí, mohlo se to použít, ale hned na počátku. Pokud na to ovšem museli hasiči užít vodu, stejně by to nepomohlo, protože to pak prosakuje níže jako rozpuštěný objem do úrovně HPV. Ovšem stejně nebylo k dispozici a v takovém objemu to myslím nemá ani SHR. Celkový objem sorbentu u útvarů HZS v celé ČR by nestačil ani na pokrytí Hustopečí, asi tak. <rl>
Odpovědět
Moje řeč, čistit na místě, převoz a dokonce tu byl návrh nějakého geologa na spalování hlíny, ne. Rybám hájení prospěje a pak se uvidí. Jestli je, dokonce na otevřeném poli, pořád výbušná atmosféra, což ve světle jiných zpráv trochu překvapuje, tak ta cirkulace a filtrace vody je jediná možnost. Asi by bývalo bezpečnější zorat půdu hned po hašení za vlhka, asi se bude používat víc technologií, ale hlínu pak by bylo dobré hodně prohnojit kompostem a čímkoliv, I odpadem z bioplynek, případně zředit kalem, hlínou třeba ze stavby dálnice, a budou tam výborné pastviny a pole.
Odpovědět
Odhadem 400 kubíků benzenu se vsáklo a po měsíci práce se podařilo 1,4 kubíku benzenu získat zpět, tak tímto tempem to odborníkům vychází na téměř čtvrt století, článek bude asi apríl a omylem to vyšlo až 3.4.
Odpovědět
|
|
Zábrany jsou postaveny v Hustopečích v délce 500 m. Problémem mohou být povodně
Koncentrace benzenu v jezeru v Hustopečích nad Bečvou již klesly pod povolený limit
Hladík: Pitná voda i ovzduší v Hustopečích nad Bečvou jsou v pořádku