https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/plastova-zahada-muze-mit-necekane-reseni.more-nam-nase-odpady-vraci-zpatky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Plastová záhada může mít nečekané řešení. Moře nám naše odpady vrací zpátky

23.3.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Počítat plastové odpady v oceánech je podobné, jako hledat pohybující se jehlu v kupce sena.  Australští badatelé se teď pokusili zpřesnit zvláště jednu kritickou informaci - kam mizí plastové odpady poté, co se dostanou do oceánů? / Ilustrační foto
Počítat plastové odpady v oceánech je podobné, jako hledat pohybující se jehlu v kupce sena. Australští badatelé se teď pokusili zpřesnit zvláště jednu kritickou informaci - kam mizí plastové odpady poté, co se dostanou do oceánů? / Ilustrační foto
Počítat plastové odpady v oceánech je podobné, jako hledat pohybující se jehlu v kupce sena. K dispozici máme spoustu různě přesných čísel a odhadů, ale ve finále toho víme jen velmi málo. Australští badatelé se pokusili zpřesnit zvláště jednu kritickou informaci: kam mizí plastové odpady poté, co se do oceánů dostanou. Píše o tom Phys.org.
 

Komplikované a poměrně nepříjemné téma nakousl už v roce 2015 tým Jenny R. Jambeckové ze Státní univerzity v Georgii. Proč nepříjemné? Třeba proto, že jedním ze závěrů jejich studie bylo, že posledních čtyřicet let nikdo vnos odpadů do oceánů neřešil. Nebo také, že odpovědnost za tenhle typ znečištění oceánů neneseme všichni rovnou měrou, ale na vině jsou hlavně státy Asie a Afriky. Že většina dalších hrubých odhadů stojí dost slušně řečeno na vodě a různá zjednodušení, například srovnávání největších producentů plastů s největšími znečišťovateli, se míjí poznanou realitou. Typickým příkladem může být role USA coby domnělého znečišťovatele.

Velký producent nemusí být velkým znečišťovatelem

Ano, ze 192 zemí disponujících pobřežím mají ve Státech třetí nejpočetnější „přímořskou“ populaci obyvatel (112,9 milionů lidí). Vyprodukují tu také zdaleka nejvíce plastových odpadů na hlavu (tehdy 2,58 kg/den) a vyrábí tu 13 % světového objemu plastů. Jenže tento objem odpadu jen zřídka míří řetězec odpadového hospodářství. Chybného nakládání se tu dočkají méně než 2 % celkového množství plastů a USA tak znečišťují oceány přídavkem 0,04-0,11 milionů tun plastových odpadů ročně. I když by řada indicií napovídala tomu, že by mohli být třetím největším světovým znečišťovatelem oceánů, jsou vlastně až dvacátí. Indonésie, Turecko nebo Egypt jsou mnohem výraznější.

Výstupem studie Jambeckové bylo také dosud nejpřesnější vyčíslení, informace, že do oceánů celého světa každoročně zamíří ročně kolem 4,8-12,7 milionů tun plastových odpadů. Povšimněte si, že i tento nejpřesnější a hojně citovaný odhad nabízí skoro trojnásobný rozptyl. Jistot tu skutečně není mnoho. A je jich ještě méně, když začneme řešit, co je s tímto odpadem dál. „Záhada chybějících plastů patří k vědeckým otázkám, které se zatím zdály nezodpovězené,“ říká Arianna Olivelliová, která se spolu s kolegy od roku 2011 věnuje mapování cest (nejen plastových) odpadů v oceánech.

Do vody. A kam dál?

Zkrátka a dobře, unášeny na hladině, v plovoucích odpadkových krustách, je jich mnohem méně než 1 %. „Tak kde je zbytek? Výzkum se prozatím omezoval jen na výskyt plastů v těchto krustách, na podíl odpadů ve vodním sloupci, na dno oceánů a na zažívací trakt mořských živočichů,“ říká Olivelliová. S velkou dávkou nepřesnosti se tu pohybujeme na úrovni odhadů z odhadů. Ale i tak se v součtu (ve kterém se může projevit i trojnásobek chybného odhadu původního objemu) pořád ani zdaleka nepřibližujeme množství odpadů, které by do oceánů měly proudit. Což nás vede k závěru, se kterým nyní na příkladu doloženém z Austrálie přichází Olivelliová.

Odpad z pevniny definitivně nezmizel v oceánech. Respektive tam byl splaven, ale už je zase zpátky. Mořskými proudy, vlnami a povětřím byl transportován zpět k pobřeží a je těmito silami stále tlačen na břeh. Nebo ještě konkrétněji: přes 90 % odpadního materiálu, spláchnutého z australské pevniny do moře, se nyní momentálně nachází v litorální zóně, tedy na dně ve vzdálenosti do cirka 8 kilometrů od místa, kam dosáhnou vlny. Zní to divoce, ale Olivelliová se opírá o pět let monitoringu a opakovaného odběrů vzorků z 635 lokalit v celkové délce 100 kilometrů australského pobřeží.

Fragmenty odpadů se stávají součástí pláží, pohlcuje je vegetace. „Litorální zóna pobřeží je velmi významným a neprávem přehlíženým úložištěm oceánských odpadů,“ říká Olivelliová. Pokud se platnost australské studie podaří ověřit i u dalších pobřežních zón, bylo by to dost zásadní zjištění. Nejen ekologické. Když už nic jiného, vracelo by totiž zpět k odpovědnosti země, kterým se odpad z moře vrátil zpátky. Už by nebyl univerzálním problémem všech a nikoho, ale těch, kteří za jeho únik do oceánů skutečně mohou.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

23.3.2020 15:24
Pěkné, že na to přišli :-) Ale kdyby se mě zeptali, mohli ušetřit čas i peníze. Já totiž pořád říkám, že lidi by měli víc cestovat (tím myslím cestování, ne sebou fláknout na lehátko k bazénu v hotelovém resortu). Každý kdo byl někde ve světě a aspoň se prošel mezi místními musí vědět, že Indové nebo Arabové (omlouvám se za generalizaci, ale když se mluví o celosvětových problémech, tak se snad výjimky nenaštvou) nechají odpadek tam kde jim vypadne z ruky. Musí si všimnout, že náklaďák s odpadky vysypaný do řeky je někde normální, zatímco jinde si netroufnou odhodit ani papírek. A musí si zapamatovat, kde který přístup k přírodě viděl. Pak by mohl aspoň kroutit hlavou nad tím, proč se igelitky zakazují u NÁS, kde nikoho ani nenapadne přijít v Praze na náplavku a hodit jich plný pytel do Vltavy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.3.2020 10:25 Reaguje na
Tento "fenomén" je spojený s antropocentrickým pohledem na svět. Úplně stejně se chová pražák (nebo jakýkoli jiný měšťák), který se na víkend urve z řetězu a vyrazí na výlet do přírody, viz. bordel, který zůstane po návštěvnících každoročně ve všech NP, CHKO... Lufťáci, kteří při odjezdu z chalupy vysypou odpadky na kraji lesa. Houbaři, kteří rozhazují obaly od nápojů a potravin po lese, zajíždějí do zákazu vjezdu a ještě vyřvávají, co si to dovoluju je upozorňovat, že tam nemají s autem co dělat, protože oni jsou přece mistři světa a nikdo nemá právo jim cokoli rozkazovat. Takže Ind, Arab nebo měšťák si mohou v tomto podat ruce.
Odpovědět
ig

26.3.2020 01:47 Reaguje na Jakub Graňák
Byl jsem se před pár týdny projít v jednom pražském neobydleném území, s básnickou licencí řekněme v lese. A byl jsem dost rozladěný tím, co tam jsou lidé schopní nechat, ba dokonce zjevně nanosit. Ale nedá se to vůbec srovnávat s tím, co dělají ve zmíněných zaostalých zemích (zvaných rozvojové). U nás je těch mistrů světa o několik řádů méně než tam. Dokonce bych si dovolil tipovat, že u nás už je jich tolik málo, že by se to dalo srovnat represí, zatímco "tam" je to součást kultury a to je minimálně otázka generační obměny s tím něco udělat. A navíc současně s tím musí přijít výrazné zlepšení životní úrovně, jinak na to budou dnešní děti kašlat stejně jako jejich rodiče.

Ad parkování v lese: lidi chtějí do lesa a nemají parkoviště. Blbá situace, ale věřím, že až jednou budeme bohatší, i toto se srovná výstavbou odstavných míst u lesů :-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.3.2020 13:33 Reaguje na
Domnívám se, že u nás je toho bordela méně spíš z důvodu fungujícího systému svozu odpadu, sběrných dvorů, různých "kontejnerových akcí", činnosti různých spolků "Ukliďme česko" apod.
Cca rok a půl jsem měl možnost pracovat v jednom MO v Ostravě a z vlastních zkušeností mohu říci, že černých skládek jsme odklidili desítky tun, jednalo se za tu dobu, co jsem tam pracoval o více než 900 černých skládek. Ale pro ilustraci si zkuste na ortofoto mapy.cz najít ulici Švermova v Ostravě Mariánských horách černou skládku na místě řadových garáží, je to vidět i z toho smímku, leží tam dle mého odhadu cca 1500 tun odpadu.
Co se týče kultury, tak tady máme generaci "bolševických ropáků", kteří dělají bordel ze setrvačnosti a dále generaci mladých, pro které je odhazování odpadků na zem cool ve stylu cituji: "Co řešíš p.čo, šak to někdo sebere." konec citace, takže jak jsem uvedl výše, lidi jsou stejná čuňata kdekoli na světě, především pak tam, kde se mohou spoléhat na anonymitu. Zkusit něco podobného u nás na dědině, tak při příští návštěvě hospody dostanu do dršky.
Odpovědět
ig

26.3.2020 14:31 Reaguje na Jakub Graňák
Souhlasím, lidi nejsou pořádní jen tak sami od sebe (stačí se podívat na kterýkoliv jiný druh opic), ale až v důsledku společenského tlaku a za podmínky technických možností a snadného živobytí.
Odpovědět

Lenka Č.

26.3.2020 14:15 Reaguje na
Ano, a každý, kdo cestuje, by o tomto měl přemýšlet. Proč k tomu došlo?
Protože k těmto lidem na konci světa jednou přišly nadnárodní společnosti a řekli jim, že místo do kusu listu mají své jídlo dávat do kelímku. Ale už jim nikdo neřekl, že to není jako s listem, že se jen tak nerozloží. Prostě to k nim přišlo dříve, než měli vypracované odpadové hospodářství a nastavené myšlení. A vy je zřejmě také nevyučujete, že se chovají špatně, že?
Druhá věc je právě turismus. Turisté si zvykli v hotelech na jednorázové nádobí. A pak spílají místním, že to vyhazují do moře, místo, aby řekli, že to chtějí jinak.
Tím nechci říci, že nemáte pravdu, ale to, že každá mince má dvě strany a házet vinu z jednoho konce světa na druhý ničemu nepomůže. Evropané volají do Asie: Vy znečišťujete a Asie volá: My pro vás vyrábíme, to je kvůli vám.
Je třeba hledat společné řešení pro globální svět, jinak se nepohneme.
Odpovědět
ig

26.3.2020 14:36 Reaguje na Lenka Č.
My jsme si tady dělali bordel i bez nadnárodních společností. Nevím jestli pamatujete socík, ale tehdy bylo normální vzít kolečko a bordel vysypat do strže v zatáčce silnice. Jestli to už nepamatujete, vezměte polní lopatku, najděte v přírodě místo "sem by se dobře házely odpadky" a udělejte menší archeologickou sondu. Nález sporáku, kočárku nebo aspoň plechové vany zaručen :-) Ono se to na pohled nezdá, ale chování lidí v tomto bodě se za posledních pár desítek let významně zlepšilo.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist