Polsko nechá zpevnit hraniční řeky, aby se mimo jeho území neocitl klášter

Pravoslavný klášter svatého Onufria v Jableczné je od Bugu sice asi jeden kilometr vzdálený, hrozí ale, že kvůli zřícenému břehu voda zalije mrtvé rameno a odřízne přístupovou cestu k církevnímu komplexu postavenému v 19. století. "Hypoteticky se může stát, že se změní průběh koryta řeky Bug, která je řekou hraniční, a tak důležitý náboženský objekt zůstane mimo polské území," řekl Tomasz Makowski z regionální pobočky podniku Wody polskie.
Samotný klášter byl založen koncem 15. století. Vlastníky pozemků a obyvatele Jableczné k tomu podle legendy přivedla událost, kdy k nim po Bugu doplula ikona svatého Onufria.
Polské úřady a ochránci přírody nyní vedou spory, co k erozi břehů Bugu vede. Podle státních orgánů jde o přirozený jev, ale například biolog Andrzej Czech se domnívá, že může jít o důsledek kácení stromů na břehu řeky. TVN24 loni v prosinci informovala, že v pásmu asi deset metrů od břehu byly vymýceny stromy a keře, aby místo nich vznikla hraniční bariéra vybavená monitorovací technikou. Jde o součást opatření, jež Polsko podniká v rámci ochrany před ilegální migrací z běloruské strany.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Pavel Hanzl
30.3.2025 08:30Dalibor Motl
31.3.2025 11:23 Reaguje na Pavel HanzlKritérium členění hranic na pohyblivé a pevné se dotýká hraničních vodních toků.
Zdroj: https://www.zdeneksmida.cz/teorie-statnich-hranic/druhy-statnich-hranic.html
Pohyblivé státní hranice sledují střednici (středovou linii) vodního toku popřípadě na splavných řekách střednici plavební dráhy. Pohyb hranic odpovídá automaticky přirozenému pozvolnému pohybu střednice vodního toku popřípadě střednice plavební dráhy. Pohyblivé hranice se tak mění společně se změnami v hraničním vodním toku. Změny hraničního vodního toku by měly být přirozené bez zásahu člověka, i když ani ten není vyloučen. A dále, ke změnám hraničního vodního toku by nemělo dojít náhle – například v důsledku povodně. Pohyblivá státní hranice nemusí vždy probíhat střednicí hraničního vodního toku – to je charakteristické pro splavné řeky na kterých se pohybují lodě. Střed plavební dráhy zde nemusí kopírovat středovou linii řeky, jelikož nejhlubší místo říčního koryta se může nacházet mimo tuto středovou linii. Smysl pohyblivosti státních hranic sleduje původní záměr smluvních stran – oboustranný rovný přístup k vodnímu zdroji.
Pevné státní hranice na hraničních vodních tocích nemění svoji polohu, a to ani v případě, kdy z různých důvodů dojde ke změně (přirozené nebo umělé) vodního toku. Pevné hranice tedy zůstávají neustále na témže místě a jsou zcela jasné. Mají však svoji nevýhodu. Vývojem hraničního vodního toku může dojít až k tomu, že postupně nebo náhle přejde na území jednoho ze smluvních států a účel, který sledovaly státy na počátku, tedy oboustranné rovné využívání, je zmařen. Má-li tohoto účelu být znovu dosaženo, je nutno vodní tok přenést zpět do původního koryta nebo smluvní cestou přenést státní hranice do nově vzniklého koryta vodního toku.
Otázky hraničních vodních toků, tj. pevnost a pohyblivost státní hranice, si zúčastněné státy upraví v mezinárodní smlouvě.
Pavel Hanzl
1.4.2025 15:28 Reaguje na Dalibor MotlRadim Polášek
31.3.2025 11:27 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.4.2025 15:29 Reaguje na Radim Polášek