Povodí Dyje by mohla pomáhat voda z Dunaje, vzniknou první studie
Podle vědeckého tajemníka Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Jiřího Kolmana vysychá povodí Dyje na obou stranách hranice kvůli stále časnějšímu startu vegetační sezony a vyšším teplotám. Více vody se odpaří přímo z krajiny a rostliny při delší vegetační sezoně spotřebují více vody pro svůj růst a ochlazování. "Sucho je častější a intenzivnější a jeho dopad na ekosystémy je stále vážnější," doplnil Kolman.
Představitelé jižní Moravy se inspirovali v Rakousku, kde již řadu let existuje Marchfeldkanal, který obtéká ze severu v délce 90 kilometrů Vídeň, bere si vodu z Dunaje a opět se do něj vlévá. Kanál směrem na jižní Moravu, jehož trasování bude potřeba prověřit, bude mít velmi podobné benefity jako ten rakouský. Může prospět vodní bilanci v povodí Dyje, tedy vylepšovat hladinu Vranovské přehrady, do níž by měl ústit, Novomlýnských nádrží a také by mohl dodávat vodu do oblasti Soutoku, tedy lužních lesů na soutoku Moravy, Dyje a Kyjovky. Vodu z něj by mohli získávat zemědělci pro závlahy a kanál by také mohl přebírat část průtoku při povodních.
Přínos v něm vidí i Rakušané, kteří zpracovávají vlastní studie, drtivá většina kanálu by totiž vedla územím sousedního státu. Podle náměstka ministra zemědělství Radka Lanče by za normálních okolností teklo do kanálu pět procent vody z Dunaje, Rakušané by si část odebírali pro svoje potřeby a dotok do Dyje by byl zhruba dva až čtyři metry krychlové za vteřinu.
Přečtěte si také |
O ochraně Soutoku se bez výsledku jedná už půl stoletíKdy by se mohl kanál začít stavět, pokud studie ukážou jeho výhodnost a to, že nebude škodit současným ekosystémům, je zatím podle Hladíka obtížné říct. "Nicméně pokud tyto první dvě studie vyjdou kladně, další rok by se mohly dělat navazující studie a za tři roky bychom mohli mít mezivládní dohodu. Poté by se musela začít dělat projektová a investiční příprava a to už momentálně nelze časově odhadnout," řekl Hladík. Samotná stavba Marchfeldkanalu trvala Rakušanům osm let.
Vedle vodohospodářských výhod by kanál měl i turistické využití. Bylo by možné po něm plout jako po Baťově kanálu a vedla by podél něj cyklostezka jako kolem Marchfeldkanalu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (50)
Karel Zvářal
4.9.2024 04:20mara polasek
4.9.2024 04:49Slavomil Vinkler
4.9.2024 08:41 Reaguje na mara polasekPostavit zavodňovací kanál pro rakouské zemědělce za české peníze není blbé (od rakušáků). Nicméně jako technicky reálné je to někam od Kremže pod Znojmo. Šlo by to přes rakouská pole a nepotřebovalo by to tolik čerpání.
Petr
4.9.2024 05:42Petr
4.9.2024 12:02 Reaguje na Slavomil VinklerO zalesněné mluvíte jen vy, používáte jako příklady krajní neexistující varianty, což je špatně. Nutný je rovnovážný, stabilní stav. Zalesňovat tak dlouho, dokud nedojde ke stabilizaci. Že stabilita možná je vidíme v minulosti. My jsme ji zrušili a zavedli nestabilitu, kterou neustále prohlubujeme, a která je bohužel i samomnoživá, sama produkuje další nestabilitu.
Slavomil Vinkler
4.9.2024 12:11 Reaguje na PetrJindřich Duras
8.9.2024 22:20 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
4.9.2024 12:04 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
4.9.2024 12:13 Reaguje na PetrEmil Bernardy
5.9.2024 15:51 Reaguje na PetrJindřich Duras
8.9.2024 22:18 Reaguje na Slavomil VinklerHonza Honza
4.9.2024 08:10Je třeba si uvědomit, že nastává období, kdy všechny ekologické sny a programy budou podřízeny jedinému - zavodnění, zastínění. Bez vody zkolabuje každá krajina, lesy vyschnou. Ve Středomoří už takováto situace dávno před C02 nastala, pole fungují jen s umělým zavlažováním, bez jezer a s vyschlými řekami nefunguje ani umělé zavlažování a krajina se mění ve vyschlou pustinu bez studní, s kameny, s pár trsy suchých travin. Ideální je, když po této krajině pobíhá ještě stádo koz (přeci kvůli nesmyslné diverzifikaci! - není ale už co diverzifikovat!) a vytrhává poslední zbytky vegetace i s kořínky! Chceme to? Jistě ne! Chceme zavodněnou krajinu s poli a ochlazujícími lesy, zadržujícími vodu!
Kdyby tento kanál nebyl technicky možný a zdymadla jej nezvládla, asi by nebyl realizovatelný a projekt by ani Rakušani ani ministr Hladík nazadával!
Slavomil Vinkler
4.9.2024 08:43 Reaguje na Honza HonzaMiloš Zahradník
4.9.2024 09:06 Reaguje na Slavomil VinklerMiloš Zahradník
4.9.2024 09:20 Reaguje na Slavomil Vinklersvoji alpskou vodu nejakym bohmische xindl - voda nejen pro Cechy ale napr. i pro Sasiky
aby jim v Drazdanech Labe v lete prilis nevysychalo :)
Slavomil Vinkler
4.9.2024 11:35 Reaguje na Miloš ZahradníkAle oni přece eletriku nepotřebují, zvláště ne ty elektrony od atomu.
Miloš Zahradník
4.9.2024 12:40 Reaguje na Slavomil Vinklerze nahoru pujde vody vic, nez dolu zpet do Dunaje. Asi by to trochu zmenilo ichemismus vody v Lipne - no tak by se rybari casem prizpusobili (na rozdil
od ochrancu kteri samozrejme budou vzdy kricet)
Petr
4.9.2024 08:43 Reaguje na Honza HonzaBez výrazných změn krajiny je to tedy jen malé umělé zavlažování a cesta ke Středomoří.
Petr
4.9.2024 08:58 Reaguje na PetrJiří Svoboda
4.9.2024 10:15 Reaguje na PetrMiloš Zahradník
4.9.2024 11:12 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
4.9.2024 11:23 Reaguje na Miloš ZahradníkMiroslav Vinkler
4.9.2024 08:39Petr
4.9.2024 08:46 Reaguje na Miroslav VinklerSlavomil Vinkler
4.9.2024 09:17 Reaguje na Petr„Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.“ — Jára Cimrman
Zdroj: https://citaty.net/citaty/11483-jara-cimrman-muzeme-o-tom-vest-spory-muzeme-s-tim-nesouhlasit/
Slavomil Vinkler
4.9.2024 11:32 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
4.9.2024 15:27 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
4.9.2024 10:11stejně jako splavnění Odry alespoň do Ostravy a budeme investovat do kanálu, který přinutí vodu jít do kopce? Jaké vzdělání mají politici
a jak jim to myslí? Při přívalových deštích si nevíme rady co s vodou, kterou lze relativně levně zadržet v přehradách a postupně pak s ní
zavlažovat krajinu a vylepšovat za sucha průtoky v řekách a následně
vymýšlíme, jak napájet krajinu vodou z ciziny. Nebude to jako s plynem?
Bude-li v Dunaji méně vody, tak nám ji k nám nepustí stejně, jak to už
dělají Němci s plynem. Prve si naplní své zásobníky a až co zbude pošlou
k nám. Spoléhejme se na vlastní zdroje a vkládejme peníze do vlastních
staveb. Vranov je na hranici, celý kanál povede Rakouskem a zaplatíme
ho my? Takový obtok Hraničních meandrů Odry u Bohumína byli ochotni po
svém území postavit na své náklady Poláci a EU a my to odmítli pouze
proto, aby to bylo na truc Zemanovi. Nezdá se vám, že jsme hloupí, když chceme investovat do cizího majetku a odmítáme investici do něčeho,
z čeho bychom měli prospěch? Jsme hloupí a ještě se tím budeme před ostatními chválit, protože hlupák neví, co je dobře a co nikoliv.
Radek Čuda
4.9.2024 14:19 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
4.9.2024 17:23 Reaguje na Radek ČudaJe to opět malá domů někomu z přízně, na což se peníze vždy najdou. Pokud by studii prováděla například nějaká státní
firma a nebo VŠ v rámci svých činností, tak budiž, ale asi
to bude zadání za několik milionů bez realizace.
sv
7.9.2024 18:19 Reaguje na Břetislav MachačekWalter Kosař
4.9.2024 17:22Peter Sládek
4.9.2024 17:49Kanál by sa podľa opisu odpájal niekde pri Kremži. Tam je priemerný prietok 1500 m3/s, teda 5% by bolo 75 m3. Ak ale " ... dotok do Dyje by byl zhruba 2 až 4 metry krychlové za vteřinu", tak mi to na obojstranne výhodný projekt veľmi nepripadá.
Lukas B.
5.9.2024 09:57 Reaguje na Peter Sládek(kdyby to snad chtěl někdo brát vážně, tak pro jistotu píšu, že je to nejapný pokus o vtip)
Peter Sládek
4.9.2024 18:05Pozerám ten prietok Dunaja v Kremži je dokonca 1850, tých 1500 je v Linzi. Je vôbec ten údaj v článku 5% správny? Nemá byť 5 promile? To by sedelo lepšie (odber 9 m3/s, dotok do Dyje 2-4 m3/s).
Jarka O.
5.9.2024 08:46Břetislav Machaček
5.9.2024 10:37 Reaguje na Jarka O.a následný kompromis se snížením jejich hladiny. Později se hladina
zvýšila na projektovanou výšku a dnes jsou už úvahy o jejím dalším
navýšení. Podvolit se tehdy nátlaku ochranářů, tak jsou N. Mlýny
pouze suchým poldrem a pro Soutok nebude dost vody k zaplavování.
Je paradoxní, že proti přehradám jsou hlavně ti, kteří bydlí na
kopcích a nebo ti, které už chrání ty stávající před povodněmi a
kteří z nich pojí vodu. Je tak vždy, že do toho mluví ti, kterých se to bytostně netýká, ale o to jsou hlasitější. Pokud se to ale
dotkne i jich samotných, tak nastane doslova řev. Nezapomenu na
povodňové "turisty" v roce 1997, když si najímali nákladní auta
a z nich natáčeli videa a dělali fotky zaplaveného Bohumína.
Měl jsem sto chudí jim rozbít ústa, protože ta auta byla potřebná
k evakuaci a zásobování lidí. Navíc projížděním ulicemi dělali
vlny, které vyrážely zaplavená okna a dveře. Hyenismus bohužel
slavil svůj svátek uvidět lidi v nouzi a nepomáhat jim, ale naopak.
Nemám proto rád, když někdo cizí rozhoduje o místních a rozdává
své knížecí rady. Vím jak dopadají po přívalových srážkách
hnízda kulíků a nebo nory břehulí a ledňáčků. Kdyby alespoň na
dobu jejich rozmnožování bylo možno povodňovou vodu zadržet v
přehradě a nebo jako u Hraničních meandrů Odry ji odklonit do
zamyšleného kanálu po polském území. Tak jsou téměř každý rok
hnízda zničena a rozumbradové vám budou tvrdit, že taková už je
příroda. Ano, ale ta už lidmi pozměněná tak, že i z hodinového
lijáku je povodeň, kterou ochranáři odmítají zachytit v přehradě
a nebo ji odklonit mimo hnízdní oblast. Chtějí napravit to, co
je dnes nemožné napravit, protože do asfaltové cesty na rozdíl
od té mlatové a dlážděné voda nezasakuje a paneláky naležato
odvádějí vody ze střech více, než jeden panelový věžák při stejném
množství obyvatel. Přibývá neustále cest, parkovišť a jiných ploch
odkud se ta voda nahrne do řeky a stejně rychle v ní zase chybí. Bez akumulace v přehradách se brzo neobejde žádná ŽIVÁ řeka, neboť
bude za sucha vysychat. Včera jsem se koukal na řeku Olši u soutoku s Odrou a je to pouhý splaškotok nedočištěných splašek bez možnosti
je naředit vodou z přehrady. Takových řek jsou u nás desítky ze
kterých jsou v létě potoky se splašky a přitom za průtrží mračen
jimi odtékají nevyužité miliardy kubíků vody, které mohly splašky
za sucha naředit.
Stanislav Mudra
5.9.2024 14:14 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
5.9.2024 19:35 Reaguje na Stanislav Mudrajak se jim tam hezky v té době žilo a kolik vody
byly schopny ty mokřady při povodních ještě zachytit. Trvale nasycený mokřad už totiž nic nezadržuje , protože je NASYCEN a posílá vodu po proudu dál. A bezoodtokové laguny s komáry se
možná líbí na hodinu lidem z měst, ale místní
a lidé v těch lesích pracující vám poví něco
jiného. On je to totiž stále stejný spor lidí
místních a přespolních, kteří se přijeli kochat
tím, co doma zlikvidovali, aby jim bylo lépe
a totéž nechtějí dopřát těm místním. Nevím kde
bydlíte, ale zalovte v kronikách, jaká tam byla
krajina před 100,200,300 léty a jaká tam je nyní.
Zjistíte proč to lidé udělali a pochopíte, že i
jinde to taky chtějí změnit. Pocházím od soutoku
Odry a Olše. V okolí bývaly močály už podle názvů
okolních obcí a lesů v okolí. Například Záblatí,
nebo obec Vrbice, což vypovídá o blatech a vrbách.
Nebo les Baginec vypovídá o lese plném bahna.
Dnes je krajina upravena tak, že z močálů jsou
rybníky, pole, zástavba a nebo nově štěrkovny.
Voda tu zůstala v těch rybnících, štěrkovnách
a v soustavách melioračních kanálů. A to tu
do konce 19. století těch rybníků bylo o mnoho
více. Přibývající obyvatelé nepotřebovali močály,
ale pole, louky a rybníky. Nechtěli komáry, ale
klid při práci a odpočinku. Dnes by jim to vy
a vám podobní zakázali a zakázali by přeměnit i
mokřady v Třeboňské pánvi na rybníky (plytké přehrady). Ještě že ve středověku vy a vám podobní tady nebyli, protože by Unesco nemělo co chránit
na Třeboňsku a jinde. Jste schopen pochopit, že přírodu lidé měnili odjakživa?
Co takoví Mezopotámci se svými melioračními kanály. Co Asiaté se svými rýžovými poli a co třeba Inkové
s terasovitými políčky? Víte proč to všichni dělali? No proto, aby takoví jako vy mohli mudrovat, že přírodu máme nechat tak, jak tu byla po staletí,
umírat hlady a vysátí komáry do poslední kapky krve. Já si všechny, co někdy něco postavili i pro jiné hluboce vážím na rozdíl od těch, kteří by nejraději vše zakonzervovali a přitom žijí z toho, co tady vytvářejí ti, které kritizují. Dnes se s mudrlanty
a nefachčenky doslova roztrhl pytel a uživit je bude znamenat půdu zavlažovat z přehrad a nečekat, že to zařídí mokřad kilometry daleký. V mém okolí už ty
mokřady na rozdíl od plných přehrad dávno vyschly
a vodu v řekách nadlepšuje pouze ta voda zachycená
z přívalových dešťů v přehradách. Bez přehrad se
do budoucna neobejdeme a kdo tomu brání, tak vědomě,
nebo z nevědomosti likviduje zemědělství, ale i řeky, které budou cyklicky vyschlé a cyklicky zápolící s povodněmi.
Miroslav Vinkler
6.9.2024 06:21 Reaguje na Břetislav MachačekMnohonásobek objemu Lipna.
Proč se nebavíme o tom jak napravit to,co jsme poškodili, a bavíme se o zcela idiotskem nápadů přivedení vody z rakouského Dunaje?
Správná odpověď - na b) se dají vytriskat prachy za krátkou dobu.
A o tom to je!
Břetislav Machaček
6.9.2024 08:25 Reaguje na Miroslav Vinklerkterou ji neustále krademe a pak ji schází
organismy a schopnost zadržet maximum vody?
To bychom museli zcela opustit koncept EU
zaměřený na agroenergetiku a narovnat trh
odstraněním dotací tam, kde postrádají smysl.
Kamarád jako amatér s nadšením popisoval
dotovanou alpskou farmu s Milkami pasoucími
se na horských loukách, ale po zbytek roku
krmenými krmivem z Podunají. U farmy byla taky
bioplynovka likvidující hnůj, protože co s ním
v těch horách. V zimě měli ze stájí dostatek
hnoje a tím i plynu k vytápění farmy a hotelu,
kde byl ubytován. Digestát navíc vysoušeli a
končil jako pelety k vytápění. On v tom viděl
obrovský pokrok a plus pro přírodu, ale já doslova zločin na té přírodě, který tak
nehorázně plýtvá s tím nejcennějším pro půdu
v tom Podunají, kterou o to okrádá dotovaná bioplynka a peletkárna v Alpách. Pominuli to,
tak co ta doprava krmiv až do Alp, aby tam
mohlo žít neúměrné množství krav? Tento systém
založený na dotacích a přerozdělování peněz
je schopen dát na roveň s efektivitou kozu
s krávou, pokud budu kozu dotovat a krávu ne.
Jarka O.
6.9.2024 08:34 Reaguje na Břetislav Machačeksv
7.9.2024 18:26 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
10.9.2024 06:52 Reaguje na svP. Machaček má na rozdíl od vás pravdu, a spojení Odry na Vislu do Ostravy nebo Přerova by se vyplatilo.
Jo a na poli u D.L. se má pěstovat čekanka, chřest, jahody, mák nebo maliny a ne stát fabrika, která patří do brownfieldů.