Případ podivné smrti obyčejného zajíce Aktualizováno
9.6.2020 05:10 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mnetěš, o. s.
V tuto chvíli je zajíc dávno mrtvý a jeho tělo odpočívá v chladícím boxu Státní veretinární správy v Praze. Vědci se z jeho kadáveru pokusí zjistit, na co vlastně uhynul. Proč je smrt jednoho zajíce důležitá?
Protože jen kousek od místa skonu zajíce se nacházely čerstvě vyježděné koleje od zemědělské techniky, a také v trávě vypálený flek. Možná nějakou průmyslovou chemií, pesticidem? Pole s obilím je odtud skutečně kousek, a tak není zase tak nečekanou spekulací, že by podivná smrt zajíce, postřik na poli a zmíněný flek mohly být spolu nějak provázané. Možnou souvislost v tom určitě viděl občan Mnetěše Michal Jeřábek, kterému není lhostejné, co se v jeho nejbližším okolí děje s životním prostředím a kterého podivná smrt zajíce nenechala klidným.
"Vypálený" flek trávy kousek od laviček.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mnetěš, o. s.
Motorem jeho rozhořčení bylo to, že v ten samý den, kdy bylo pořízeno video, se na stejném místě pohybovaly děti z mnetěšské školy a školky. Vyrazily sem za přírodou a čerstvým vzduchem. „Přišlo mi, že existuje významná pravděpodobnost, že děti mohly být vystaveny působení stejné látky, která možná otrávila zajíce,“ komentuje to Jeřábek. To by byl vážný problém. Jak něco takového ale ověřit? „Těžko. Nikdo totiž nemá povinnost obyvatele o aplikaci běžných zemědělských postřiků informovat,“ říká Jeřábek.
Obec Mnetěš na děti a jejich zdraví myslí. A už v roce 2013 se obec dohodla se zemědělcem, který na přilehlém poli hospodaří, že bude o postřicích nad rámec svých povinnosti informovat místní školku, aby nedošlo k ohrožení zdraví dětí.
To, zda zemědělec den před úhynem zajíce pole stříkal a zda o tom informoval školku, se nám od něj nepodařilo zjistit, na svém telefonu není k zastižení. (Edit 12.6.2020: Zemědělec Martin Minarčík tvrdí, že pole naposledy stříkal 21. 5. fungicidem, který podle jeho slov trávu nevypálí. Flek v trávě tak podle něho způsobil někdo jiný. Celé vyjádření Martina Minarčíka k tématu a článku můžete číst zde. Redakce Ekolistu se panu Minarčíkovi omlouvá, že nevynaložila více snahy jej kontaktovat.)
Starosta obce Vladimír Satran naopak tvrdí, že „na onom konkrétním poli se stříkalo v úterý, možná ve středu. A ne, nikdo nám to předem nikam nehlásil.“ Hned ale dodává, že nechce na nikoho ukazovat prstem, dokud se neví nic určitého. Jako volnočasový myslivec má jasno v tom, že teď, mezi jarem a létem, mohou na polích hynout zajíci z nejrůznějších příčin. A ne jen nutně otravou. „Klidně to mohla být třeba tularémie. Než to teď nějak hodnotit, počkal bych si na výsledek šetření veterinářů,“ říká starosta Satran.
Otázka je, mohl zajíc uhynout na otravu? Že by aplikace hnojiv a postřiků v zemědělství teoreticky mohla být jednou z příčin možných úhynů zvířat na polích, včetně zajíců, nám potvrdila tisková mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Andrea Güttlerová.
A i podle Františka Havránka z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti patří ztráta plachosti, dezorientace, padavost a mátožnost, k dost nestandardním projevům chování. „Zajíc stižený nějakou chorobou, ve fatálním stavu, spíš někam zaleze, schová se a uhyne,“ říká Havránek. „Vámi popisované příznaky jsou dost atypické a teoreticky napovídají, že by skutečně mohlo jít o otravu.“ Odpověď na tuto otázku ale spolehlivě přinesou až laboratorní testy uhynulého zajíce.
To bude možné hlavně díky tomu, že pan Jeřábek spolu s Martinem Hinterholzingerem nečekali a na místo vypáleného fleku v trávě a skonu zajíce povolali kontrolory Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. A hlavně mrtvého zajíce včas dopravili na Státní veterinární ústav. Pokud byste někdy sami řešili podobnou věc, vězte, že rychlost je zásadní.
„Třeba otrava stutoxem vyprchá z kadáveru po dvou třech dnech,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel Českého svazu ornitologického, organizace, která má s otravami volně žijících zvířat dost neblahé zkušenosti.
A zmínil ještě jeden podstatný detail. Cestu za chemiky Státního veterinárního ústavu se nevyplatí podnikat jen s nějakým nekonkrétním a obecným podezřením. „Pokud vás zajímá, zda zajíc uhynul na otravu po aplikaci postřiku, je ideální vědět, čím konkrétně se pole stříkalo.“ S náklady na jednu testovací sadu kolem dvou a více tisíc by zjišťování příčiny úmrtí ušáka mohlo vyjít velmi draho. Postřiků jsou desítky. Abyste mohli efektivně doložit, že došlo k otravě, potřebujete dopředu vědět, čím se stříkalo.
Problém je, že to v podstatě nejde zjistit. Zemědělec v našem konkrétním případu není k zastižení a ani není povinován vám to sdělit. Neví to ani starosta konkrétní obce, na jejímž katastru se postřik aplikoval. Informace, čím se pole stříkalo, je zaznamenána jen v agronomickém deníku, do kterého ale kromě kontrolorů nemůže nahlédnout nikdo, kdo není vlastníkem pozemku, hospodářem. Jen osoba, která pole stříkala.
Přečtěte si také |
Jak se žije zajícům v české krajině? Všude číhá ne úplně pěkná smrt
Dá se nějak zúžit výběr z desítek možných aplikovaných postřiků, a nějak vhodně nasměrovat chemiky Státního veterinárního ústavu k tomu, co by mohli v zajíci z Mnetěše hledat? Inženýr Petr Štěpánek z redakce Agromanuál.cz nám prozradil jen tolik, že na postřiky je teď, touto dobou, už skoro pozdě. „V úvahu připadají fungicidy, možná tak ještě teoreticky postřiky proti mšicím. Na ty ale byl letos chladný rok, takže opravdu spíš fungicidy.“
Fungicidy, tedy pesticidy využívané k hubení hub, ale obsahují různé účinné látky. V závislosti na požadovaném efektu. „Bavíme se tak asi o 5-10 látkách, které ale mohou být obsaženy v přípravcích od různých výrobců v různé koncentraci.“ O mnoho dál jsme se tedy nedostali.
Pomoci by v tom mohli kontroloři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, kteří už v terénu byli a vzorky z místa odebrali. Ti by mohli říct, zda a jakou látku na místě zaznamenali. Ale určitě to neřeknou panu Jeřábkovi, ani starostovi Mnetěše. Proč? Protože nejsou majiteli toho konkrétního pozemku. K informaci, čím vlastně zemědělec stříkal své pole, se jako člověk zvenčí nemáte šanci dostat. Těžko se pak hledá pravá přičina podivné smrti zajíce.
„Považuju za nehezkou a absurdní kuriozitu naší kocourkovské legislativy, že se nemohu dopředu dozvědět, kdy a čím se stříká na poli vedle mého pozemku,“ říká Jeřábek. „Alespoň tedy do doby, než nastane skutečný problém, přijdu o úrodu, děti dostanou vyrážku, nebo něco horšího. A to se pak až ex-post musím snažit o nápravu, ke které nemám prostředky. Vždyť tu jde skoro o obecné ohrožení, ne? Pesticidy jsou jedy a nehubí jen plevele.“
Jeřábek zmiňuje, že alespoň malou šanci něco zjistit, mají včelaři, které by zemědělci měli informovat o postřicích v okolí úlů. „Ale nerozumím tomu, proč se to nemůže dozvědět nikdo jiný a chránit tak své zdraví? Chráníme snad včely víc, než maminky s kočárkem na procházce?“ ptá se sugestivně Michal Jeřábek.
Přečtěte si také |
Martin Minarčík: Vyjádření k článku Případ podivné smrti obyčejného zajíce
reklama
Další články autora |
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie
Blboun nejapný si zaslouží rehabilitaci. Vyhynulý dronte byl docela svižný ptákOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (104)
pp
pavel peregrin
9.6.2020 07:08Při průjezdu našimi poli v tuto dobu napočítáte zajíců velmi mnoho, tak jako každý rok v tuto dobu. Pak se postupně vytrácejí, takže ochranou rostlin to skutečně není. K tomu ilustračnímu obrázku- vypálené kolo v trávě rozhodně není od aplikovaného přípravku v poli, to by musel jet ramenem úplně mimo a vzniklo by daleko větší poškození. Fungicid toto neudělá a zajíce samozřejmě neotráví také.
Hlásit se musí pouze přípravky včelám škodlivé, tudíž kdo je nepoužívá, nehlásí nic. Na poli nemá nikdo co dělat, ani dítě, ani pes, protože jde o soukromý majetek, což si lidé vůbec neuvědomují.
Odpovědět
Hlásit se musí pouze přípravky včelám škodlivé, tudíž kdo je nepoužívá, nehlásí nic. Na poli nemá nikdo co dělat, ani dítě, ani pes, protože jde o soukromý majetek, což si lidé vůbec neuvědomují.
Radomír Dohnal
9.6.2020 07:20 Reaguje na pavel peregrinUctivě zdravím. Co jsem se tak poptával odborníků přes zajíce, byli spíš zaskočeni. Protože aktuální měsíce nejsou pro zajíce rizikové. Říkali - začátek jara a podzim, senoseče, to ano, to je masakr - ale zrovna tohle aktuální údobí na sklonku jara a startu léta ne. Jasně, ten zajíc mohl sejít z nejrůznějších příčin. Asi bych si ale počkal na výsledek z rostlinolékařské/státní veterinární.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.6.2020 08:41 Reaguje na Radomír DohnalAno, výsledek pitvy by to měl prokázat, ale v tomto období se opravdu nepoužívá nic pro zvěř závadného. Upřímně řečeno, ani v průběhu celého roku konkrétně do pšenice aplikované přípravky nemůžou zajíce nikterak ohrozit, teoreticky pouze organofosfáty, které ale letos na jaře skončily a to opravdu pouze teoreticky.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
9.6.2020 08:54 Reaguje na pavel peregrinNo nic jiného se od vás čekat nedalo.... vzhledem k tomu, že postřik se nese vzduchem teoreticky i kilometry daleko (i kdyby jen 1% objemu jedů), nemůžete tvrdit, že postřiky nemají vliv na okolí zemědělských pozemků... když vidím jak si někdo postaví dům mezi poli, tak si říkám, že je blázen.... je to sebevražda za velké peníze.... takový lidé pak ani nemohou využívat svou studnu, protože je plná jedů a hnojiv, takže je dobrá tak na splachování...
Že by jste někdy vy zemědělci sami přiznali škodlivost svého podnikání se od vás čekat nedá... je ale jasné, že společnost už té vaší sebestřednosti má dost a už se nebude tolerovat váš bezohledný přístup...
Je jen otázka času, kdy bude zakázáno používání těchto jedů a kdy budete hnáni ke zodpovědnosti za svůj tristní přístup ke krajině i ke všemu živému v ní....
Odpovědět
Že by jste někdy vy zemědělci sami přiznali škodlivost svého podnikání se od vás čekat nedá... je ale jasné, že společnost už té vaší sebestřednosti má dost a už se nebude tolerovat váš bezohledný přístup...
Je jen otázka času, kdy bude zakázáno používání těchto jedů a kdy budete hnáni ke zodpovědnosti za svůj tristní přístup ke krajině i ke všemu živému v ní....
dm
david matoušek
9.6.2020 09:26 Reaguje na Lukáš KašpárekHele, tohle je jak plamenný projev Gotwalduv či koho. Plný hloupých klišé a demagogie. Řešení je jednoduché, predstup před národ a řekni, že se půlka vrátí na pole, že rohlík bude stát 10kc a chleba 100kc. Ale budeme bez jedu a jenom vzkvétat.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
9.6.2020 09:29 Reaguje na david matoušekPro někoho realita, pro někoho plamenný projev.....
Odpovědět
dm
david matoušek
9.6.2020 09:34 Reaguje na Lukáš KašpárekRealita to je, ale má nějaký důvod a původ. Chtělo by myslet trochu komplexně. Jak by sis pak představoval produkci? Půjdeš na pole ručně plet za deset tisíc měsíčně?
Odpovědět
Anyr
9.6.2020 23:27 Reaguje na david matoušekHele nic proti, ale kdyby byl 1) chleba chlebem, 2) lidi si vazili jidla, 3) opadla by pandemie obezity a plytvani potravinami - klidne kilco za chleba zaplatim. Tedy kdybych jedl mouko no, ale vis jak to myslim. :) Ovsem rozumim - ceske prase vsechno spase, takze hodne jidla, levneho jidla, hodne pohodlicka, hodne sadla a infarktu. Vsak on to solidarni system zdravotniho pojisteni v CR zaplati. :D
Odpovědět
JS
Jiří S
9.6.2020 11:33 Reaguje na Lukáš KašpárekStudnu si vyhloubit můžete i vedle pole, kde se normálně hospodaří. U domu mých rodičů jedna taková je, která je vzdálena asi 5 m od okraje pozemku a dle rozborů je v ni kojenecká voda.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
9.6.2020 12:07 Reaguje na Lukáš KašpárekZemdělci byli už za komunistů označováni za hlavní znečiš´tovatele přírody a za zneužívání postřiků, většinou jedovatých, což jako chemik analytik potvrzuji, bylo vždy vyšetřováno a viníci dost tvrdě postihováni.
Odpovědět
DA
DAG
9.6.2020 12:19 Reaguje na pavel peregrinMyslím, že Váš názor je tak trochu jednostranný. Neříkám, že daný zajíc pošel na postřik, ale vy to nebezpečí bagatelizujete a naopak Vaše vysvětlení úbytku zajíců je také nepřesné.
Zajíci ubývají od srpna. Za což pravděpodobně nemohou postřiky, ale asi monodieta.
Teď ty postřiky. Zajíc není člověk, aby si nasadil ochranné brýle a plášť. Naprosto si dokážu představit, že přípravky s látkou cypermethrin dokážou poleptat světla, ulpět na srsti a při čištění srsti se dostat do zajíce.
To jen pro dokreslení.
Odpovědět
Zajíci ubývají od srpna. Za což pravděpodobně nemohou postřiky, ale asi monodieta.
Teď ty postřiky. Zajíc není člověk, aby si nasadil ochranné brýle a plášť. Naprosto si dokážu představit, že přípravky s látkou cypermethrin dokážou poleptat světla, ulpět na srsti a při čištění srsti se dostat do zajíce.
To jen pro dokreslení.
MJ
Marcela Jezberová
9.6.2020 14:02 Reaguje na DAGNo, já bych brzdila. Když se podívám, jak výtečně na českých polích prospívají divoká zvířata - prasata, srnci, daňci, jak jsou dobře živená, zdravá, vitální a plodná, skoro bych řekla, že jim ty postřiky prospívají. Vždyť se přijdou nažrat na pole hned, jak jim po postřiku přestane páchnout. Když sedíte v postřikovači, divoké prase klidně jde dva řádky vedle postřikovače a skoro to vypadá, že se přišlo osprchovat. Úbytek zajíců po každoročním novém vysazování bych připsala spíš počtu divočáků, kteří vybírají mladé z hnízd a nedostatku pastvy v intenzivních oblastech po sklizni plodin. Upřímně, vysazovat tvrdohlavě a za každou cenu zajíce někam, kde od srpna nemají co žrát, mi připadá jako týrání zvířat.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.6.2020 15:04 Reaguje na DAGBagatelizuji, protože je to nesmysl. Přípravky jsou obecně škodlivé toliko včelám a rybám. Dříve se používaly daleko škodlivější, přesto zvěře neubylo.
Odpovědět
DA
DAG
10.6.2020 08:10 Reaguje na pavel peregrinhttps://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-se-zije-zajicum-v-ceske-krajine-vsude-ciha-ne-uplne-pekna-smrt
Odpovědět
pp
JS
Jiří S
10.6.2020 11:06 Reaguje na DAGÚbytek zajíců, dle mého, hlavně v srpnu je způsoben tím, že je již takřka vše sklizeno a nemají prostoru se kde tolik schovat, následně je vysbírají kanci, dravci, lišky a podobně. Tam kde myslivci drží příznivé stavy kančího a lišek hlavně, tam je i více zajíců, je to desetiletími vysledovaný jev.
Odpovědět
pp
mr
michal rysavy
16.6.2020 09:55 Reaguje na pavel peregrinhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-minarcik-vyjadreni-k-clanku-pripad-podivne-smrti-obycejneho-zajice
Odpovědět
Karel Zvářal
9.6.2020 07:45To vypálené místo má povědomý tvar, možná někdo si jen hrál se zbytky herbicidu. Pokud nebyl příčinou úhynu věk či nemoc, může se jednat o otravu. Počkáme na zprávu...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
9.6.2020 08:161. Tady by měl být jednoznačně změněn zákon tak, aby měli zemědělci povinnosti informovat místní samosprávu, a ne jen včelaře jako teď a měli by informovat konkrétněji než "v období mezi koncem března a začátkem července provedu 7 postřiků (jak to liteře zákona stačí teď).
2. Možná by pomohl dotaz u místních veterinářů, zda v kritické době z dané lokality nezaznamenali úhyny domácích zvířat, především koček. Podle příznaků otravy se dá jed upřesnit.
Odpovědět
2. Možná by pomohl dotaz u místních veterinářů, zda v kritické době z dané lokality nezaznamenali úhyny domácích zvířat, především koček. Podle příznaků otravy se dá jed upřesnit.
pp
pavel peregrin
9.6.2020 08:43 Reaguje na Jan Šimůnek Používané přípravky nejsou pro zvěř toxické a tudíž není důvod kromě včelařům aplikace hlásit.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
9.6.2020 09:02 Reaguje na pavel peregrinI podle tohoto článku je vidět, že se toxicitou používaných postříků společnost bude zabývat... už toho mají "všichni" dost....
Vaše tvrzení je jako by vrah řekl, že jeho nůž přece nemohl nikoho zabít...
Bavíme se tu o syntetických látkách, které jsou pro přírodu ohrožením již z principu, protože na syntetické látky není příroda svou genetikou uzpůsobena a právě syntetické látky způsobují všechny možné alergie, rakoviny a jiné nemoci, protože naše genetika tyto látky nezná a tak se s nimi živá hmota (jak živočichové, tak rostliny) neumějí vypořádat ve zdraví, že to není pouhým okem nebo na výnosech vidět, není důkaz... toto jsou podněty, které nevyvolávají očividné projevy okamžitě, ale působí zhoubně až v průběhu času a často po vystavení celým koktejlem těchto jedů a škodlivých látek...
Odpovědět
Vaše tvrzení je jako by vrah řekl, že jeho nůž přece nemohl nikoho zabít...
Bavíme se tu o syntetických látkách, které jsou pro přírodu ohrožením již z principu, protože na syntetické látky není příroda svou genetikou uzpůsobena a právě syntetické látky způsobují všechny možné alergie, rakoviny a jiné nemoci, protože naše genetika tyto látky nezná a tak se s nimi živá hmota (jak živočichové, tak rostliny) neumějí vypořádat ve zdraví, že to není pouhým okem nebo na výnosech vidět, není důkaz... toto jsou podněty, které nevyvolávají očividné projevy okamžitě, ale působí zhoubně až v průběhu času a často po vystavení celým koktejlem těchto jedů a škodlivých látek...
JS
Jiří S
9.6.2020 11:35 Reaguje na Lukáš KašpárekA věděl jste, že spousta těchto podle vás syntetických látek je ve skutečnosti jen čistou kopií toho co si rostliny vytvářejí samy? Například pyrethroidy, pak velké množství fungicidů. Byl by jste překvapen, že i přes to, že se bio produkce nestříká, tak při tlaku houbových chorob si rostlina takové fungicidy částečně umí tvořit sama a lze v rostlině dohledat jejich rezidua?
Odpovědět
Hu
Hunter
9.6.2020 12:00 Reaguje na Jiří SPyrethroidy se dříve získávali z kopretiny stračkolisté, než se začly vyrábět synteticky. Přírodná pyrethrum se dosud používá a je povoleným insekticidem. Pyrethroidy obecně mají velmi nízkou toxicitu pro teplokrevné živočichy, jsou toxické pro hmyz a vodní organismy.
Odpovědět
Jan Tauš
9.6.2020 23:25 Reaguje na HunterPřemíra odbornosti by neměla být na závadu gramtice - Pyrethroidy se dříve získávaly ne i, z kopretiny..., než se začaly, ne začly vyrábět....vedče,nauč se česky a potom poučuj odborně, zatím to děláš odporně.
Odpovědět
Hu
Hunter
10.6.2020 05:56 Reaguje na Jan TaušDěkuji za upozornění a stydím se. To ale nic nemění na faktu, že pyrethroidy mají nízkou toxicitu pro teplokrevné živočichy. Stejné pyrethroidy, používané v zemědělství, se používají i v DDD pro dezinsekci obytných prostor, v potravinářském průmyslu, zdravotnictví atd.
Odpovědět
JS
Jiří S
10.6.2020 11:28 Reaguje na HunterAno souhlasím, že má nízkou toxicitu pro teplokrevné živočichy. Uvedl jsem ho spíš jako nejvíce známý příklad. Existuje spousta dalších účinných látek, které jsou jak bych řekl ostřejší a jsou původně přírodní.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.6.2020 15:06 Reaguje na Lukáš KašpárekPřípravky jsou úředně povolené SOR a ÚKZÚZ. To je pro mě závazné, nikoliv jekot laické veřejnosti.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
9.6.2020 09:08 Reaguje na Jan ŠimůnekPřesně tak. Pokud někdo pracuje s jedy, musí to být dostupná informace aspoň pro samosprávu... osobně bych byl rád, kdyby to bylo transparentní a volně dostupné pro všechny, ale je mi jasné, že to bude každý zemědělec považovat za "tajemství šéfkuchaře" a že to zpřístupňovat nechce....
I na tom je vidět, jak arogantní odvětví agroprůmysl je...
Odpovědět
I na tom je vidět, jak arogantní odvětví agroprůmysl je...
ag
agrice
9.6.2020 10:11 Reaguje na Lukáš KašpárekPane Ká a informujete samosprávu pokaždé, když použijete při vaření sůl (NaCl). To je také jed. Sice má LD50 0,3 nebo snad 0,5 kg ale jed to je. Nebo informujete samosprávu při sekání trávníku? Exhalace motoru jsou také jedovaté. Podobně je to s čistícími prostředky nebo léky. Co takové hormonální disruptory? Také jste je Vaší paní zakázal používat?
Pardon, ale Váš nedovzdělaný fanatismus je důrazným argumentem proti dalšímu rozšiřování informační povinosti.
S pozdravem
PS: A co ocet? Používáte nebezpečný ocet?
;)
Odpovědět
Pardon, ale Váš nedovzdělaný fanatismus je důrazným argumentem proti dalšímu rozšiřování informační povinosti.
S pozdravem
PS: A co ocet? Používáte nebezpečný ocet?
;)
JŠ
Jan Šimůnek
9.6.2020 12:43 Reaguje na agriceKuchyňská sůl není jed. Je to látka obecně a nespecificky škodlivá (0,5 kg písku by vás asi taky zabilo, myšleno při požití, při aplikaci do plic by stačilo i míň).
Za důležité považuji, že ty postřiky pro zvířata jedovaté jsou. Když se nám z řepky vrátil kocour, aby doma uhynul, tak mi konzultovaný veterinář sdělil, že měl ten den už osm otrávených koček z řepkových polí.
A za důležité také považuji, že se ty postřiky aplikují takovým způsobem, že se otrava lidí a zvířat prostě vyloučit nedá (zejména, když je zlovolně utajováno, kdy, kde a co se stříká). Léky nebo čistící prostředky se takto neaplikují.
Odpovědět
Za důležité považuji, že ty postřiky pro zvířata jedovaté jsou. Když se nám z řepky vrátil kocour, aby doma uhynul, tak mi konzultovaný veterinář sdělil, že měl ten den už osm otrávených koček z řepkových polí.
A za důležité také považuji, že se ty postřiky aplikují takovým způsobem, že se otrava lidí a zvířat prostě vyloučit nedá (zejména, když je zlovolně utajováno, kdy, kde a co se stříká). Léky nebo čistící prostředky se takto neaplikují.
RP
Radim Polášek
9.6.2020 19:28 Reaguje na Jan ŠimůnekKuchyňská sůl není jed, ale někteří "odpovědní" lidé veřejně prohlašují či prohlašovali, že určitý insekticid,respektive akaricid je asi stejně toxický jako kuchyňská sůl.
Například jeden činovník Výzkumného ústavu včelařského v Dole takhle mluvil na svých veřejných přednáškách pro včelaře o fluvalinátu používaném k léčení včelstev proti varaóze. Fluvalinát je pyrethroid, původně insekticid a akaricid používaný kdysi v zemědělství, ukázal se účinný i na roztoče Varoa a proto se dodnes používá ve včelařství.
I když možná důvod byl ten, že VUVČ v Dole má monopol podpořený legislativou v ČR a tyto prostředy dávkuje da malého balení pro včelařské použití a prodává.
Odpovědět
Například jeden činovník Výzkumného ústavu včelařského v Dole takhle mluvil na svých veřejných přednáškách pro včelaře o fluvalinátu používaném k léčení včelstev proti varaóze. Fluvalinát je pyrethroid, původně insekticid a akaricid používaný kdysi v zemědělství, ukázal se účinný i na roztoče Varoa a proto se dodnes používá ve včelařství.
I když možná důvod byl ten, že VUVČ v Dole má monopol podpořený legislativou v ČR a tyto prostředy dávkuje da malého balení pro včelařské použití a prodává.
MK
Majka Kletečková
9.6.2020 10:36"... kontroloři Státní rostlinolékařské správy ... v terénu byli a vzorky z místa odebrali. Ti by mohli říct, zda a jakou látku na místě zaznamenali. Ale určitě to neřeknou panu Jeřábkovi, ani starostovi Mnetěše. Proč? Protože nejsou majiteli toho konkrétního pozemku. K informaci, čím vlastně zemědělec stříkal své pole, se jako člověk zvenčí nemáte šanci dostat. ...
„Považuju za nehezkou a absurdní kuriozitu naší kocourkovské legislativy, že se nemohu dopředu dozvědět, kdy a čím se stříká na poli vedle mého pozemku,“ říká Jeřábek. „Alespoň tedy do doby, než nastane skutečný problém, přijdu o úrodu, děti dostanou vyrážku, nebo něco horšího. A to se pak až ex-post musím snažit o nápravu, ke které nemám prostředky. Vždyť tu jde skoro o obecné ohrožení, ne? Pesticidy jsou jedy a nehubí jen plevele.“
Je na čase změnir legislativu!!! Minimálně starosta obce nebo sousedé by měli mít právo se včas dozvědět, jaká chemie se na území obce nebo v sousedství aplikuje. Proč by měla být taková informace tajena?
Odpovědět
„Považuju za nehezkou a absurdní kuriozitu naší kocourkovské legislativy, že se nemohu dopředu dozvědět, kdy a čím se stříká na poli vedle mého pozemku,“ říká Jeřábek. „Alespoň tedy do doby, než nastane skutečný problém, přijdu o úrodu, děti dostanou vyrážku, nebo něco horšího. A to se pak až ex-post musím snažit o nápravu, ke které nemám prostředky. Vždyť tu jde skoro o obecné ohrožení, ne? Pesticidy jsou jedy a nehubí jen plevele.“
Je na čase změnir legislativu!!! Minimálně starosta obce nebo sousedé by měli mít právo se včas dozvědět, jaká chemie se na území obce nebo v sousedství aplikuje. Proč by měla být taková informace tajena?
pp
pavel peregrin
9.6.2020 15:08 Reaguje na Majka KletečkováVy chodíte na cizí pozemky bez svolení majitele? Předpokládám, že nikoliv, a proto nepotřebujete vědět, čím si zemědělec svoji soukromou plochu ošetřuje.
Odpovědět
ZU
Zbynek Ulcak
9.6.2020 16:01 Reaguje na pavel peregrin…Z wikipedie: „Podle § 63 českého Zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.) má každý právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí újmu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy. Při oplocování nebo ohrazování pozemků, na které se vztahuje právo volného průchodu, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku. (…) Právo na volný průchod se nevztahuje na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka.“
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.6.2020 16:59 Reaguje na Zbynek UlcakTak to je a nikterak to neodporuje tomu, co jsem napsal.
Odpovědět
ZZ
Zdeněk Zobač
9.6.2020 20:00 Reaguje na Zbynek UlcakDobře jste napsal : ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby. Takže na MÉM soukromém pozemku nemáte co dělat !!!!
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
9.6.2020 16:06 Reaguje na pavel peregrinJe vždy stoprocentní záruka, že se žádná aplikovaná chemie nedostane mimo pole?
(Moje kamarádka s dětmi dostaly vyrážku poté, co chodily kolem řepkového pole. Alergoložka je ošetřila, udělala testy a tvrdila, že za příznaky nemohla řepka samotná, ale pravděpodobně nějaký postřik řepkového pole, jehož části vítr roznesl po okolí.) Může se stát, že při procházce do "ošetřeného" pole vběhne nešťastnou náhodou malé dítě nebo pes.
Proč je pro zemědělce tak důležité, aby nikdo ze sousedů (dokonce ani starosta) nevěděl, kdy jakou chemii vpravuje do krajiny?
Odpovědět
(Moje kamarádka s dětmi dostaly vyrážku poté, co chodily kolem řepkového pole. Alergoložka je ošetřila, udělala testy a tvrdila, že za příznaky nemohla řepka samotná, ale pravděpodobně nějaký postřik řepkového pole, jehož části vítr roznesl po okolí.) Může se stát, že při procházce do "ošetřeného" pole vběhne nešťastnou náhodou malé dítě nebo pes.
Proč je pro zemědělce tak důležité, aby nikdo ze sousedů (dokonce ani starosta) nevěděl, kdy jakou chemii vpravuje do krajiny?
pp
pavel peregrin
9.6.2020 17:05 Reaguje na Majka KletečkováStoprocentní záruku vám nedá nikdo na nic na světě. Jediná stoprocentní záruka je, že všichni jednou zemřeme. Co se týká úletů, toto je vždy na rozhodnutí zemědělce a ten si také musí být vědom toho, pokud způsobí škodu, že za ni musí nést následky. Pokud děti chodily i kolem ošetřeného pole a NEVBĚHLY do něj, pak jejich vyrážka na následky ošetření je nonsens.
Pokud dítě nebo pes vejde do takto ošetřeného porostu, následky nese pouze sám, protože znovu opakuji, nemá tam co dělat- je na soukromém pozemku a zákon 63 se na to nevztahuje- potencionálně působí škodu, ať už se vám to zdá přitažené za vlasy nebo ne. Zákon je o racionalitě, ne o pocitech.
Odpovědět
Pokud dítě nebo pes vejde do takto ošetřeného porostu, následky nese pouze sám, protože znovu opakuji, nemá tam co dělat- je na soukromém pozemku a zákon 63 se na to nevztahuje- potencionálně působí škodu, ať už se vám to zdá přitažené za vlasy nebo ne. Zákon je o racionalitě, ne o pocitech.
JŠ
Jan Šimůnek
10.6.2020 06:13 Reaguje na pavel peregrinPokud se ta řepka stříká v době květu, tak se část insekticidu roznese větrem s pylovými zrnky. Někdy i na kilometry daleko.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.6.2020 06:57 Reaguje na Jan ŠimůnekPylová zrna řepky jsou těžká, větrem se neroznášejí.
Odpovědět
LE
Lara E.
11.6.2020 11:33 Reaguje na pavel peregrinNa menší vzdálenosti se samozřejmě roznášejí, takže do žádného porostu vcházet člověk nemusí.
Odpovědět
LE
Lara E.
11.6.2020 11:29 Reaguje na pavel peregrinA vy 100% zaručíte, že na veřejně přístupnou cestu nepadne nic z toho postřiku na pole? Asi těžko. V tom případě tady jenom zbytečně plácáte.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.6.2020 13:14 Reaguje na Lara E.Stoprocentně nezaručí nikdo nic. Pokud máte alespoň základní znalosti, tak byste věděla, že pokud by i došlo k úletu na veřejnou cestu, neznamená to z hlediska toxicity pro člověka naprosto nic, protože v době květu se nesmí používat přípravky včelám škodlivé, tudíž jsou hluboko pod toxicitou i pro člověka. Takže plácáte tady nesmysly pouze vy.
Odpovědět
Hu
Hunter
9.6.2020 11:54Taková panika kvůli jedné chcíplotině? Není nad aktivní laickou veřejnost :-).
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
9.6.2020 16:23 Reaguje na Hunterprostě to chlapa trochu nadzvihlo co je na tom ? mě taky krkaj pistolníčci s kamizolkama co si vylobovali přístup do mého lesa a neudělám nic, stejně tak houbaři co mi choděj do lesa
Odpovědět
Hu
Hunter
9.6.2020 16:26 Reaguje na Robert JirmanNo ale ty pistolníčci vám platí nájem. Houbaři nic a rekreanti, čtyřkolkáři, motokrosaři, pejskaři atd. taky nic.
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
9.6.2020 16:32 Reaguje na Hunterna nájem kašlu, nemám zájem, aby mi kdokoliv lezl na soukromý pozemek, ale to je fuk, taková je realita v čr, nejsem Kellner abych si mohl les oplotit a zákon občůrat
Odpovědět
Hu
RP
Radim Polášek
9.6.2020 20:22 Reaguje na Robert JirmanSi udělejte příslušné myslivecké zkoušky a povolení k nošení zbraně a můžete chodit taky v kamizolce a rozhodovat , co a jak v tom lese.
Nebo se dejte dohromady s okolními majiteli pozemků, získejte v Honebním společenstvu většinu a zase, co si odhlasujete, to budou myslivci muset plnit. Jinak jim můžete libovolně zvýšit nájem nebo honitbu i sebrat a pronajmout jiným atd. S výjimkou pár věcí diktovaných pravými pány vašich honebních pozemků - úředníky na odboru životního prostředí místní správy.
Pokud neuděláte ani jedno ani druhé, máte smolíka.
Příslušnými zákony bylo rozhodnuto, že na vašem lese a poli stejně jako na všech ostatních pozemcích v intravilánu má volně žít divoká zvěř stejně jako bylo příslušnými zákony té divoké zvěři na těch pozemcích přisouzena odborná správa zvlášť v tom oboru vzdělaných osob. No a to jsou skrz ty myslivecké zkoušky dnes nejčastěji právě ti myslivci, v nějakém zájmovém mysliveckém sdružení.
Odpovědět
Nebo se dejte dohromady s okolními majiteli pozemků, získejte v Honebním společenstvu většinu a zase, co si odhlasujete, to budou myslivci muset plnit. Jinak jim můžete libovolně zvýšit nájem nebo honitbu i sebrat a pronajmout jiným atd. S výjimkou pár věcí diktovaných pravými pány vašich honebních pozemků - úředníky na odboru životního prostředí místní správy.
Pokud neuděláte ani jedno ani druhé, máte smolíka.
Příslušnými zákony bylo rozhodnuto, že na vašem lese a poli stejně jako na všech ostatních pozemcích v intravilánu má volně žít divoká zvěř stejně jako bylo příslušnými zákony té divoké zvěři na těch pozemcích přisouzena odborná správa zvlášť v tom oboru vzdělaných osob. No a to jsou skrz ty myslivecké zkoušky dnes nejčastěji právě ti myslivci, v nějakém zájmovém mysliveckém sdružení.
MJ
Marcela Jezberová
9.6.2020 13:50Když jsem byla malá, na klíně mi uhynul v podivných záškubech a křečích králík - domácí mazlík z králíkárny. Nebyl otráven postříkanou trávou ani Stutoxem, měl asi myxomatózu. V případě uhynulého zajíce bych počkala na rozbor a soudy bych vynášela až potom. Doufám, že výsledek rozboru se na těchto stránkách dozvíme i v případě, že bude naprosto nezajímavý a nesenzační - třeba tularémie.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
9.6.2020 14:23Podle Duhy, ČSOP, ČSO a jimi předložený zákon o lesích, patří zajíc mezi přemnožené druhy a je třeba ho likvidovat. Takže zemědělec se choval pouze ekologicky. Hlavně pokud se jednalo o plodinu na biopaliva.
Odpovědět
RJ
MK
Majka Kletečková
9.6.2020 16:12Mohl by se někdo kompetentní vyjádřit k tvrzení pana Ukropce, že podle Duhy atd. je zajíc u nás přemnožený?
Kdysi jsme zajíce za valuty vyváželi do Francie. Jsme na tom, co se týče zajíců, dobře?
Odpovědět
Kdysi jsme zajíce za valuty vyváželi do Francie. Jsme na tom, co se týče zajíců, dobře?
Hu
MK
Majka Kletečková
10.6.2020 00:17 Reaguje na HunterPřemnožený jsme hlavně my lidi. A kvůli lidem v současnosti dochází k velkému vymírání ostatních živých organismů.
Jak jsou na tom v ČR zajíci? Mají si kde hrát?
Odpovědět
Jak jsou na tom v ČR zajíci? Mají si kde hrát?
Hu
MK
Majka Kletečková
10.6.2020 11:55 Reaguje na HunterJak hodnotíte stav zajíců v ČR v nynější době, pane Huntere?
Odpovědět
Hu
Hunter
10.6.2020 12:30 Reaguje na Majka KletečkováZáleží na tom, vůči čemu ty současné stavy chcete porovnávat.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
10.6.2020 14:46 Reaguje na HunterTak třeba srovnání s dobou Vašeho mládí.
Odpovědět
Hu
Hunter
11.6.2020 08:23 Reaguje na Majka KletečkováTo není nijak objektivní kriterium pro srovnání, ale vy chcete slyšet, že zajíci byli zemědělci vytráveni :-). Ano, za mého mládí byly početní stavy zajíců výrazně vyšší. Úbytek zajíců měl v druhé polovině sedmdesátých a v průběhu osmdesátých let charakter všeobecného trendu, který se tehdy projevil s různou intenzitou v celé Evropě. Za hlavní příčiny lze označit: 1)změny ve struktuře krajiny 2)intenzitu zemědělské výroby 3)vliv predátorů. Dokud nezměníte tyto životní podmínky, není asi šance na vzrůst početních stavů a návrat k maximu jako v roce 1973 rozhodně nelze očekávat. Na druhou stranu, v uvedeném období došlo k nárůstu početních stavů spárkaté zvěře. Současný stav zajícům nesvědčí (takže si nemají kde hrát), zato spárkaté zvěři ano. Je třeba vzít v potaz, že příroda není statický jev, ale probíhající děj a podmínky se prostě mění. Některým druhům to vyhoví, některým ne. Říká se tomu vývoj.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
11.6.2020 11:51 Reaguje na HunterDěkuji za odpověď, pane Huntere!
P.S.: Ptala jsem se proto, že mne opravdu zajímá, jak to se zající vypadá. Ne proto, že bych chtěla slyšet o jejich vytrávení zemědělci.
Odpovědět
P.S.: Ptala jsem se proto, že mne opravdu zajímá, jak to se zající vypadá. Ne proto, že bych chtěla slyšet o jejich vytrávení zemědělci.
Hu
Hunter
11.6.2020 14:54 Reaguje na Majka KletečkováV tom případě bych vám doporučil publikaci "Zajíc v přírodě a chov v zajetí", autoři Oldřich Kučera, Josefa Kučerová. Je tam souhrn všech podstatných údajů včetně historie.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
11.6.2020 18:23 Reaguje na HunterPane Huntere, děkuji za doporučenou literaturu. Vaše předešlá odpověď tj. Váš názor na stav zajíců u nás mi postačuje.
Kvůli nedostatku času upřednostňuji informace "snadno a rychle". I za cenu, že nemusí být vyčerpávající nebo úplně přesné.
Odpovědět
Kvůli nedostatku času upřednostňuji informace "snadno a rychle". I za cenu, že nemusí být vyčerpávající nebo úplně přesné.
Hu
Hunter
11.6.2020 18:32 Reaguje na Majka KletečkováOK. Vemte ale prosím na vědomí, že takto omezeně poskytnuté informace nepostihnou samozřejmě celou problematiku a jejich další interpretace bez znalostí souvisejících faktorů může být pak zavádějící.
Odpovědět
mr
MU
Michal Ukropec
10.6.2020 08:20 Reaguje na Majka KletečkováKompetentní je odůvodnění k zákonu o lesích z prosince loňského roku. Podle ní je přemnožená veškerá zvěř, včetně zajíce, který by mohl okusovat stromky. Že jsou stavy zajíců cca na necelém procentu původních stavů nikoho nezajímá. A pokud si přečtěte příspěvky pana Jana Metzla, tak tam se píše, že ve volnosti je třeba veškerou zvěř vystřílet. Pokud někdo chce srnče nebo jelena, ať si ho chová v oboře nebo zoo.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.6.2020 19:31Ten vypálený flek na fotce vypadá už jako obrostlý trávou. Jestli to je tak, potom musí být starý nejméně 14 dnů a s umírajícím zajícem nemá žádnou spojitost.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
9.6.2020 19:34 Reaguje na Radim PolášekA neměl by, ani kdyby byl starý tři dny.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.6.2020 20:37 Reaguje na Radim PolášekJeště jsem kouknul na tu fotku, mně připadá, že těsně kolem fleku je ta tráva vyšší a víc vzrostlá. Potom to mohl být flek vypálený nějakým únikem nějakého koncentrovaného hnojiva, třeba hnojivého postřiku na list s močovinou a nějakou amonnou solí...
Přirozeně už před nějakou delší dobou, tráva kolem, která nebyla zasažena přímo a popálená, se už vzpamatovala, když bylo hnojivo rozředěno srážkami a začala růst víc
Odpovědět
Přirozeně už před nějakou delší dobou, tráva kolem, která nebyla zasažena přímo a popálená, se už vzpamatovala, když bylo hnojivo rozředěno srážkami a začala růst víc
ZZ
Zdeněk Zobač
9.6.2020 19:51To je zase odborníků na zemědělství. NEZNÁM (ale nechám se rád poučit pokud někdo ano) běžně používaný fungicid ale ani pesticid, který by během několika hodin udělat takovýto vypálený flek.To nedokáže ani všemi zatracovaný glyfosát třeba Roundup ale ani třeba únik nafty nebo oleje. Možná by bylo dobré než řešit ušáka zjistit které hovado tam něco vylilo a ne s hned navážet do zemědělců.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.6.2020 20:27 Reaguje na Zdeněk ZobačMožná kdysi používaný koncentrovaný Travex(chlorečnan)by to mohl dokázat?
Dokonce je to jen nějaký rok, jsem viděl na internetu nabídku prodeje chlorečnanu sodného a v textu k tomu zdůrazněna možnost likvidace rostlin.
Odpovědět
Dokonce je to jen nějaký rok, jsem viděl na internetu nabídku prodeje chlorečnanu sodného a v textu k tomu zdůrazněna možnost likvidace rostlin.
pp
pavel peregrin
10.6.2020 07:07 Reaguje na Zdeněk ZobačProsím vás. Přece ten flek nemá vůbec nic společného se chcíplým zajícem, to snad je jasné.
Odpovědět
Jan Tauš
9.6.2020 23:30Vypadá to, že jézédáky bude nutno přepadově překontrolovat, jsou to profesionální traviči přírody, zvířat a lidí. Zatím na ně nikdo nemá, ale
na každé prase se vaří voda.
Odpovědět
na každé prase se vaří voda.
pp
JS
Jiří S
10.6.2020 11:12 Reaguje na Jan TaušV našem podniku za posledních 9 měsíců 8 kontrol. Jsme kontrolování velice pečlivě, nebojte se.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
10.6.2020 00:23Proč zemědělcům tak záleží na tom, aby nikdo ze sousedů a samospráva obce nevěděli, kdy jakou chemii pumpují do krajiny?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.6.2020 07:06 Reaguje na Majka KletečkováProtože po tom nikomu nic není a už si to pro jednou všichni laskavě zapište za uši. Zodpovídáme se pouze orgánům kontroly, používáme schválené přípravky v souladu s metodikou a to je vše. Vy půjdete do nemocnice a budete žádat po doktorech, aby vám sdělovali, čím koho léčí, jestli to je nebo není správně? Asi by s vámi brzo vyrazili dveře a přesně to samé je v zemědělství. Laická veřejnost do toho nebude žvanit, ono se to dnes stalo módou, že každý kecá do všeho a hlavně do toho, čemu vůbec nerozumí.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
10.6.2020 08:58 Reaguje na pavel peregrinObčan má mít právě vědět co za svinstva se rozprašuje po polích. :)
Odpovědět
Hu
Hunter
10.6.2020 09:13 Reaguje na pavel peregrinBohužel je to tak a netýká se to jen zemědělství.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
10.6.2020 15:06 Reaguje na pavel peregrinV nemocnici mi doktor poslední roky vždycky řekl, čím léčí mé rodinné příslušníky. Myslím, že si dnes zdravotní personál většinou dává pozor, aby si proti sobě zbytečně někoho nenaštval.
Když budu vědět dopředu, že je např. pole čerstvě postříkané, tak se kolem něj nebudu nějakou dobu motat. Zvlášť ne s malýma děckama nebo se psem. Co kdyby např. zafoukal silný vítr a chemikálie se dostala vedle pole. Nebo ji přívalový déšť spláchnul do louže na polní cestě. Budu-li upozorněna včas na riziko, tak se ošetřenému poli vyhnu na nějakou dobu.
Odpovědět
Když budu vědět dopředu, že je např. pole čerstvě postříkané, tak se kolem něj nebudu nějakou dobu motat. Zvlášť ne s malýma děckama nebo se psem. Co kdyby např. zafoukal silný vítr a chemikálie se dostala vedle pole. Nebo ji přívalový déšť spláchnul do louže na polní cestě. Budu-li upozorněna včas na riziko, tak se ošetřenému poli vyhnu na nějakou dobu.
pp
pavel peregrin
10.6.2020 17:36 Reaguje na Majka KletečkováVaše obavy jsou liché. Chemikálie aplikovaná na rostliny se větrem neodfoukne, to můžete být v klidu, to samé s deštěm. Jedině půdní herbicid by se mohl do kaluže dostat, ale to pouze s tím přívalovým deštěm a i to je spíše vyjímkou. Okolo pole se můžete tudíž motat po libosti, pouze do něj nelezte a to je všechno.
Odpovědět
LE
Lara E.
11.6.2020 11:45 Reaguje na pavel peregrinAle tak samozřejmě, že veřejnost do toho bude mluvit, protože se jí to týká. Ať už si o tom takoví laici jako vy myslí cokoliv.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.6.2020 13:17 Reaguje na Lara E.Laik jste pouze vy a ještě hodně nevzdělaný. Já se profesně věnuji agronomii 35 let, víme? A garantuji vám, že kdyby mi někdo jako vy přišel do podniku, tak nebude vědět, kde nechal tesař díru, to buďte ujištěna.
Odpovědět
LE
Lara E.
11.6.2020 15:05 Reaguje na pavel peregrinTak mně je celkem jedno, jak dlouho se čemu věnujete. Zde projevujete značné nedostatky a úplné nepochopení problematiky. Ostatně takových je víc a podle toho taky hospodaření v ČR vypadá.
Odpovědět
Hu
Hunter
11.6.2020 15:23 Reaguje na Lara E.Milá mladá zapálená revolucionářko, až Ti bude 30 let a víc ...........
Odpovědět
LE
Hu
Hunter
11.6.2020 16:05 Reaguje na Lara E.Tak duševně jste tak někde kolem 14-15 bez ohledu na reálný věk.
Odpovědět
VO
Vladimír Omasta
10.6.2020 15:03Přeji vám všem krásný deštivý den. Nedá mi to, abych nereagoval na některé z vás s vašimi nenávistnými komentáři vůči zemědělcům. Bohužel si nikdo z vás ani neuvědomuje, že ty jedy deno denně používá sám a stejně tak je vypouští do té samé přírody co kritizuje na zemědělcich. Navíc jim ani nepoděkuje za to, že se o tu přírodu i staráme. Nejenom výsadbou ale i sekáním příkop či pravidelným úklidem toho, co ostatní lidé do přírody vozí. Ložnice, gumy, oleje, stavební suť, či odhodí plastové nádoby či kelímky. Dále i tu zvěř krmime buď přímo do krmelců, nebo nepřímo porosty. Navíc jsou to i některých z vás pozemky a za ty musíme platit nemalé peníze formou nájemného či státu formou daně z nemovitostí. Nikdo z vás nám to neodpustí ať nám úrodu zničí kroupy či loni hraboš. Všichni jste i loni tyto peníze včetně státu chtěli a nikdo nám rozhodně nenepsal ve stylu jestli máte úrodu sežranou a nemůžete dávat stutox neposílejte mi peníze. Byly pozemky, kde se z celého ha sklidil 2q pro vaši informaci což je v cenách 800 Kč. Takže to nestačilo ani na daň z nemovitosti, která činí cca 1000kč. A i tu stát se svým nařízením o nemožnosti likvidovat hraboše chtěl. Pro vaši informaci orám a nejvíce mi hraboš poškodili ječmen, který se seje v březnu. Kdyby jste chtěli vědět odkud se šíří a proč je orba nezničí mohu vám to také povědět. Jsou hlavně v náspech dálnic a železnic u mostů, tak si žijí v klidu a spokojeně pod geotextilií a a tím mají své hnízdiště krásně chráněné od jakýchkoliv výkyvů počasí. Stejně tak se tam ohromně daří křečkům a proto mne fascinuje snaha ekologů a důvěře soudů ve vaše informace o jejich přestěhování z míst, kudy vede dálnice nová. Oni to opačně vyhledávají a jsou tam spokojeni. Z poza plotu se nám smějí a pak se přemísťují do plně zapojených porostů, kde už s těmi vašimi návrhy strojů pro kladení do země nic neuděláte. Bohužel ekologové jsou lidé mimo realitu a bez znalosti těchto věcí. Ani si neuvědomují jak jsme kontrolován a hlídání a že povolené dávky nemůžeme vůbec překročit. Na druhou stranu sami své děti posílají např do fotbalu a vůbec neřeší proč je takový krásný trávník a že obce sami toto v nekontrolovaných dávkách taky aplikují. To samé platí i o chodnících. A co kdyby jste se podívali na železnice a dálnice? Ty používají glyfosáty v daleko větší míře a nevadí jim ani jízda přes mosty potoků a řek. Možná se to chce podívat do reálu a pořádně si věci zjistit odkud vítr věje. A to je ta druhá strana. Vidět na chemii jen to špatné nelze. Bohužel bez chemie nebyli ani naší předci. Musíme si ovšem uvědomit, že antibiotika či prášky na praní umývání auta či desinfekce do umyvadel a záchodu nebo prášky proti otěhotnění ovlivňují přírodu daleko více, např zrovna v ovlivnění plodnosti volně žijících zvířat. Napřiklad elektrické vedení zabije na 80000 ptáků ročně. Auta decimuji každý den zvěř ať to jsou srny zajíci bažant či divočáci. Bohužel ani toto nikdo nezakáže. A házet to vše na zemědělce a tvrdit že oni za vše můžou je smutné. Stačí si dát k sobě kolik úhynu má které odvětví na svých bedrech a rozhodně zemědělství bude jako jedno z posledních. Ono tu chemii tam nedáváme protože se nám to líbí a máme ji zadarmo. Každý vjezd děláme z donucení a za své peníze. Bohužel bez ošetření by tato produkce byla nemocná a nikdo by ji např s plísněmi nemohl koupit a dát je do vašich rohlíků a jiných potravin. Nebo vy jíte spóry plísní či nahnila jablka zemáky či mák? Asi ne. Proto se tato produkce musí očkovat formou aplikace fungicidů. A myslet si, že když tady nechají zemědělci půdu ladem, tak se doveze z Ukrajiny neošetřená produkce je naivita. Rád bych taky pouze zesekl trávu chemický neošetřenou a zavezl je do Lidlu, aby jste si ji mohli koupit. Bohužel zatím vyžadujete jiné produkty a o tom to je. Děkuji a zkuste se zamyslet, jak mne učili doma, nejdříve nad sebou co činíte vy sami pro přírodu, jestli náhodou nepoužíváte splachovací záchod, sprchy včetně toho co na sebe dáváte, nejezdíte jakýmkoliv dopravním prostředkem a co děláte s vodou, která teče že střechy a kde vám stojí vaše auto. Jestli jste náhodou ten vjezd taky nezpevnili a vodu nepouštíte přímo do kanálu. Pak se totiž taky jedná o rychlou vodu, která způsobí jinde záplavy. Dříve voda že střech totiž zůstávala před barákem. Kde nebyl asfalt a tudíž zůstala v místě vzniku a v půdě. Dávat za vinu i vysychání zemědělcům je sprosté a pak nechat bez zásahu zničit stovky tisíc ha lesů je alibistické. Ty lesy zítra nevyrostou. Obnovovat se budou 50 let a po tu dobu budou negativně ovlivňovat i klima a to je taky výsledek ekologů. Díky
Odpovědět
JS
Jiří S
10.6.2020 15:32 Reaguje na Vladimír OmastaKrásný příspěvek. Nedá se než souhlasit. Jen vás předem varuji, že zde nejspíše nepadne na úrodnou půdu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.6.2020 17:38 Reaguje na Vladimír OmastaDobře jste to napsal, ale je to jako házet na zeď hrách.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
10.6.2020 20:01 Reaguje na Vladimír OmastaVážený pane Omasto,
celou řadu problémů jste ve svém příspěvku popsal správně, ale obávám se, že posouzení závažnosti jednotlivých problémů již tak správné není.
Zcela nerozumím tomu, proč vůbec nezmiňujete příjmy typu SAPS a naopak vyzdvihujete daně.
Rovněž mi ve Vašem textu chybí možná alternativa v podobě EZ nebo alespoň IP, která je v praxi dobře ozkoušena, jen klade na zemědělce řádově vyšší nároky na znalosti a zkušenosti.
Odpovědět
celou řadu problémů jste ve svém příspěvku popsal správně, ale obávám se, že posouzení závažnosti jednotlivých problémů již tak správné není.
Zcela nerozumím tomu, proč vůbec nezmiňujete příjmy typu SAPS a naopak vyzdvihujete daně.
Rovněž mi ve Vašem textu chybí možná alternativa v podobě EZ nebo alespoň IP, která je v praxi dobře ozkoušena, jen klade na zemědělce řádově vyšší nároky na znalosti a zkušenosti.
JS
Jiří S
11.6.2020 11:14 Reaguje na Marek DrápalAno pan Omasta zapomněl SAPS započítat, avšak taky v jednom dechu můžete říct, že to co dostaneme na SAPSu obratem pošleme vlastníkům polí, takže nula z nuly pojde. Pokud bychom chtěli porovnávat zvýhodnění jako takové, tak například Polští zemědělci mají jak SAPS, tak jsou osvobozeni od zdravotního a sociálního a to určitě uznáte, že je veliké zvýhodnění oproti nám. Proto nás jsou schopni zaplavovat levnějšími potravinami jak my.
EZ není žádná alternativa, je to jen moderní trend, jak vytřískat z lidí více peněz, protože produkují o 2/3 méně produkce než konvence. V EZ by se bez dotací neobešel žádný podnik, v konvenci podniky z Vysočiny, Hané jsou schopny hospodařit v podstatě i bez dotací.
IP jsou dvě. Obecnou integrovanou produkci používají všichni zemědělci a je to ukotveno zákonem. Musí preferovat fyzikální a biologická řešení nad chemickými a je to tak zajištěno již v praxi, protože každý postřik něco stojí a je lepší ho nahradit těmito variantami.
Existuje i jiná IP a to je IP révy vinné, nebo ovocných sadů a je založena na jiném principu. Není to vynechání postřiků jako takových, ale jen jejich snížení, tedy IP révy vinné co já vím, tak místo 12 postřiků co používá konvence jich použijete 6 a nadstavbové části jen 4. Je to také jinak dotačně ohodnoceno. IP s 6 postřiky je ohodnoceno myslím 7500 Kč + SAPS a nadstavbová část 15 000 Kč + SAPS, takže výpadek produkce z nepoužití postřiků je vlastně nahrazena docela solidní dotací zvláště u nadstavbové části. Jak vidíte, tak ,,přirozenou,, produkcí, jak to dělali naši předci a všichni tu o ni básní nelze uživit národ. Což doufám již všichni chápou a konvence je nutné zlo, které k tomu musíme využívat a snažíme se eliminovat jeho dopady. Také jak vidíte EZ, či IP se bez dotací neobejde ještě více jak normální konvenční zemědělství.
Odpovědět
EZ není žádná alternativa, je to jen moderní trend, jak vytřískat z lidí více peněz, protože produkují o 2/3 méně produkce než konvence. V EZ by se bez dotací neobešel žádný podnik, v konvenci podniky z Vysočiny, Hané jsou schopny hospodařit v podstatě i bez dotací.
IP jsou dvě. Obecnou integrovanou produkci používají všichni zemědělci a je to ukotveno zákonem. Musí preferovat fyzikální a biologická řešení nad chemickými a je to tak zajištěno již v praxi, protože každý postřik něco stojí a je lepší ho nahradit těmito variantami.
Existuje i jiná IP a to je IP révy vinné, nebo ovocných sadů a je založena na jiném principu. Není to vynechání postřiků jako takových, ale jen jejich snížení, tedy IP révy vinné co já vím, tak místo 12 postřiků co používá konvence jich použijete 6 a nadstavbové části jen 4. Je to také jinak dotačně ohodnoceno. IP s 6 postřiky je ohodnoceno myslím 7500 Kč + SAPS a nadstavbová část 15 000 Kč + SAPS, takže výpadek produkce z nepoužití postřiků je vlastně nahrazena docela solidní dotací zvláště u nadstavbové části. Jak vidíte, tak ,,přirozenou,, produkcí, jak to dělali naši předci a všichni tu o ni básní nelze uživit národ. Což doufám již všichni chápou a konvence je nutné zlo, které k tomu musíme využívat a snažíme se eliminovat jeho dopady. Také jak vidíte EZ, či IP se bez dotací neobejde ještě více jak normální konvenční zemědělství.
RP
JC
Joseph Chlor
14.6.2020 12:06 Reaguje na Vladimír OmastaJen malá technická (jinak téměř absolutní souhlas, zejména s evokací té skutečnosti, že lesy nelikviduje lýkožrout smrkový , nýbržto biomasožrout smrkový, de facto tedy trh se dřevem - který se však paradoxně, kvůli agregátu aktivit biomasožrouta smrkového, téměř zhroutil).
Fritz Haber, který díky svému vynálezu , tolik užitečnému v intenzivní agroprodukci, " nasytil lidstvo" ( za což dostal Nobelovu cenu, ano tu, která je pojmenována po člověku, který tvrdil, že jeho vynález zajistí lidstvu trvalý mír), byl také i vynálezcem Cyklonu B a bojových plynů, za jejichž aplikaci (byl jí přítomen přímo na frontě) , byl povýšen.
Douška.
Někdy mi připadá, že zemědělci jsou vlastně chudáci. I přes ty miliardy, co jim sype dnes a denně takřka každý euročlověk (i neplátce daně z příjmu platí DPH).
Málem mě to rozbrečí, když čtu text nějakého takového zemědělce. Připadá mi jak ten zajíc.
Odpovědět
Fritz Haber, který díky svému vynálezu , tolik užitečnému v intenzivní agroprodukci, " nasytil lidstvo" ( za což dostal Nobelovu cenu, ano tu, která je pojmenována po člověku, který tvrdil, že jeho vynález zajistí lidstvu trvalý mír), byl také i vynálezcem Cyklonu B a bojových plynů, za jejichž aplikaci (byl jí přítomen přímo na frontě) , byl povýšen.
Douška.
Někdy mi připadá, že zemědělci jsou vlastně chudáci. I přes ty miliardy, co jim sype dnes a denně takřka každý euročlověk (i neplátce daně z příjmu platí DPH).
Málem mě to rozbrečí, když čtu text nějakého takového zemědělce. Připadá mi jak ten zajíc.
MM
Martin Minarčík
11.6.2020 15:09Vážení,
nedá mi to a musím reagovat na článek ze dne 9.6.2020 „Případ podivné smrti obyčejného zajíce“, který je bohužel zcela mylně i o mé osobě, kde jako zemědělec hospodařící na přilehlých pozemcích jsem objektem podnětů ke kontrolám a jiným udáním, přestože řádně plním veškeré zákonné povinnosti a pro veřejné dobro konám i mnohé navrch. V prvé řadě bych se představil, jmenuji se Martin Minarčík a již 27 let podnikám v zemědělství. Jsem aktivní myslivec a 10 roků jsem působil v místní samosprávě, 8 let jako starosta obce.
K článku uvádím, že se zakládá na nepodložených spekulacích a nepravdivých informacích. Vycházím z informací a fotografií, které jsem zhlédl. Kdo pořídil videozáznam, mi není známo. Jsem k zastižení na telefonu i na emailu, takže možnost zajistit mé vyjádření byla možná a nemusel bych se tímto způsobem následně bránit, ale myslím, že to pisatele ani nezajímalo. Úhyn zajíce mě mrzí, protože v místním spolku Pod Řípem se jim aktivně věnujeme, staráme se o ně a do konce je i lovíme, protože v naší honitbě máme nadprůměrné početní stavy zaječí zvěře oproti ostatním honitbám v sousedství. Jako zemědělec, který má i živočišnou výrobu, pro zajíce osévám cca 6ha krmných biopásů, na kterých se nepoužívá žádná chemie a hlavně v době nouze (červenec až březen) zajišťují zajícům a ostatní volně žijící zvěři potravu. Nepěstuji řepku, do porostů aplikuji přípravky maximálně dvakrát ročně (herbicid, fungicid) a přípravky vybírám nejvhodnější k přírodě. Za 27 let jsem neměl přestupek, že bych zasáhl necílový porost. Na aplikaci si sjednávám služby, které disponují moderní technikou. Tudíž neaplikuji sám, pouze objednávám vhodné přípravky.
Co se týče zmiňovaného sousedního bloku pšenice na fotkách, žádné čerstvé koleje nevidím, protože poslední aplikace na tomto bloku proběhla 21.5., a to fungicidním přípravkem (určitě nepálí trávu).
Hlavní podstata věci je, že v ČR platí, kdo nalezne uhynulou zvěř, nebo má podezření, že uhynula v důsledku aplikace přípravků na ochranu rostlin má oznamovací povinnost a neprodleně toto oznámit krajské veterinární správě (nebylo učiněno - mám ověřeno). Krajská veterinární správa v součinnosti s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským provedou místní šetření, má-li pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravků (nebo nebezpečné nákazy), KVS zajistí odběr vzorku (na její náklady) stanoveným prováděcím předpisem, jeho vyšetření odborným ústavem a informování uživatele honitby (jehož je zvěř majetkem) o výsledku tohoto vyšetření. Pan Jeřábek a pan Kubricht na mě již kontrolu letos poslali o týden dříve, pro údajný úlet postřikové jíchy na jejich sousední pozemky. Výsledek této kontroly ještě nemám, ale dle viditelné reakce na porostu myslím, že šlo opět o planý poplach. Mezi domy a kukuřici jsem vysel ze své vůle a pro svůj klid nektarodárný biopás, kde nedochází k ošetřování (krásně kvete a vegetuje). Kontroloři jsou tady u nás v Mnetěši častými návštěvníky, protože těch zbytečných výjezdů pracovníků ÚKZÚZ je nespočetně na základě planých udání. K podivnému fleku bych dodal následující, je to volně přístupné místo a považuji za pravděpodobné, že je to výtvor neznámé osoby, která zde něco vylila (možná omylem). Bohužel bez jakéhokoliv důkazu ať úmyslně či omylem jsem u určitých osob ihned v podezření a adresátem podnětů k prověření na kontrolní úřady, a to vždy se zjištěním, že je vše v pořádku.
Závěrem bych chtěl požádat uctivě o tvorbu článků pouze na základě ověřitelných faktů a případně zajištěním vyjádření protistrany, kde by se zamezilo publikování zcela nepodložených a neověřených informací z jednoho zdroje, kde jsem opakovaně cílem takovýchto dezinformací. Posečkání na zjištění pravého skonu zajíce by prokázalo absurdnost celého článku a zbytečnost všech zde nastíněných úvah.
Velmi bych ocenil, kdyby jste článek podle faktických a ověřených zjištění uvedli na pravou míru, protože mne to jako člověka i zemědělce opakovaně poškozuje.
Martin Minarčík
Odpovědět
nedá mi to a musím reagovat na článek ze dne 9.6.2020 „Případ podivné smrti obyčejného zajíce“, který je bohužel zcela mylně i o mé osobě, kde jako zemědělec hospodařící na přilehlých pozemcích jsem objektem podnětů ke kontrolám a jiným udáním, přestože řádně plním veškeré zákonné povinnosti a pro veřejné dobro konám i mnohé navrch. V prvé řadě bych se představil, jmenuji se Martin Minarčík a již 27 let podnikám v zemědělství. Jsem aktivní myslivec a 10 roků jsem působil v místní samosprávě, 8 let jako starosta obce.
K článku uvádím, že se zakládá na nepodložených spekulacích a nepravdivých informacích. Vycházím z informací a fotografií, které jsem zhlédl. Kdo pořídil videozáznam, mi není známo. Jsem k zastižení na telefonu i na emailu, takže možnost zajistit mé vyjádření byla možná a nemusel bych se tímto způsobem následně bránit, ale myslím, že to pisatele ani nezajímalo. Úhyn zajíce mě mrzí, protože v místním spolku Pod Řípem se jim aktivně věnujeme, staráme se o ně a do konce je i lovíme, protože v naší honitbě máme nadprůměrné početní stavy zaječí zvěře oproti ostatním honitbám v sousedství. Jako zemědělec, který má i živočišnou výrobu, pro zajíce osévám cca 6ha krmných biopásů, na kterých se nepoužívá žádná chemie a hlavně v době nouze (červenec až březen) zajišťují zajícům a ostatní volně žijící zvěři potravu. Nepěstuji řepku, do porostů aplikuji přípravky maximálně dvakrát ročně (herbicid, fungicid) a přípravky vybírám nejvhodnější k přírodě. Za 27 let jsem neměl přestupek, že bych zasáhl necílový porost. Na aplikaci si sjednávám služby, které disponují moderní technikou. Tudíž neaplikuji sám, pouze objednávám vhodné přípravky.
Co se týče zmiňovaného sousedního bloku pšenice na fotkách, žádné čerstvé koleje nevidím, protože poslední aplikace na tomto bloku proběhla 21.5., a to fungicidním přípravkem (určitě nepálí trávu).
Hlavní podstata věci je, že v ČR platí, kdo nalezne uhynulou zvěř, nebo má podezření, že uhynula v důsledku aplikace přípravků na ochranu rostlin má oznamovací povinnost a neprodleně toto oznámit krajské veterinární správě (nebylo učiněno - mám ověřeno). Krajská veterinární správa v součinnosti s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským provedou místní šetření, má-li pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravků (nebo nebezpečné nákazy), KVS zajistí odběr vzorku (na její náklady) stanoveným prováděcím předpisem, jeho vyšetření odborným ústavem a informování uživatele honitby (jehož je zvěř majetkem) o výsledku tohoto vyšetření. Pan Jeřábek a pan Kubricht na mě již kontrolu letos poslali o týden dříve, pro údajný úlet postřikové jíchy na jejich sousední pozemky. Výsledek této kontroly ještě nemám, ale dle viditelné reakce na porostu myslím, že šlo opět o planý poplach. Mezi domy a kukuřici jsem vysel ze své vůle a pro svůj klid nektarodárný biopás, kde nedochází k ošetřování (krásně kvete a vegetuje). Kontroloři jsou tady u nás v Mnetěši častými návštěvníky, protože těch zbytečných výjezdů pracovníků ÚKZÚZ je nespočetně na základě planých udání. K podivnému fleku bych dodal následující, je to volně přístupné místo a považuji za pravděpodobné, že je to výtvor neznámé osoby, která zde něco vylila (možná omylem). Bohužel bez jakéhokoliv důkazu ať úmyslně či omylem jsem u určitých osob ihned v podezření a adresátem podnětů k prověření na kontrolní úřady, a to vždy se zjištěním, že je vše v pořádku.
Závěrem bych chtěl požádat uctivě o tvorbu článků pouze na základě ověřitelných faktů a případně zajištěním vyjádření protistrany, kde by se zamezilo publikování zcela nepodložených a neověřených informací z jednoho zdroje, kde jsem opakovaně cílem takovýchto dezinformací. Posečkání na zjištění pravého skonu zajíce by prokázalo absurdnost celého článku a zbytečnost všech zde nastíněných úvah.
Velmi bych ocenil, kdyby jste článek podle faktických a ověřených zjištění uvedli na pravou míru, protože mne to jako člověka i zemědělce opakovaně poškozuje.
Martin Minarčík
JB
Jaroslav Bukovský
11.6.2020 19:33Jiz delsi dobu sleduji aktivity uvedeneho spolku Mnetěš, o.s. a musim konstatovat, ze zit vedle clenu tohoto "spolku" , nebo dokonce hospodarit zde, musi byt velmi psychicky narocne. Vim, ze pan Minarcik byl opakovane na zaklade udani tohoto spolku mnohokrat kontrolovan, prisel tak o spoustu nervu, casu i fyzickych sil. Vzdy v narocnych kontrolach obstal. Ale stalo ho to vzdy mnoho sil. Tento spolek by mel byt za sve aktivity trestne a predevsim financne odpovedny a vzdy uhradit financni a casovou ujmu. Zel, zijeme v dobe, kdy novinarske "senzace" vladnou svetu. To neni dobre..
Odpovědět
JC
Joseph Chlor
14.6.2020 11:53Článek působivý, ovšem tak trochu coby románek, respektive povídka, nikolivěk coby téma k serioznímu zamyšlení se.
Diskusi jsem ale celou nepročítal, takže nevím zda se zde přeci jen neobjevily nějaká srovnání s jinými zeměmi, popř. jak je tomu u nás s jinými příčinami úmrtí zajíců, kterým lze předejít např. i tak, že se část obyvatelstva zbaví svých domácích miláčků koček, potažmo přestane ronit krokodýlí slzy nad každým přejetým ježkem...anebo naopak se radovat nad každým novým výskytem vlků.
Ano, potraviny z naší malé domácí střediskové, chemií neošetřené zahrádky vskutku chutnají, mají tedy nejen estetickou či výživovou hodnotu, ale také i tu labužnickou. Ovšem jak zásobit stále rostoucí počet hladových (a vybíravých) krků - bez intenzivní zemědělské výroby ? Takovými domácími, nechemizovanými produkty ?
Nevím, skutečně nevím jak by se to mělo udělat (snad by mohly pomoct místní projekty paralelní měny ?) . Nechám se nějakými zelenými mudrci rád poučit, jak to udělat tak, že by aspoň lidé z vesnic nemusili kupovat potraviny z velkofarem, velkopěstíren a velkolánů , ať už českých, německých, izraelských...nebo španělských.
Cucat např. stonek obilného klasu by mě tedy nenapadlo, možná že dnes bych už nevzal do úst ani ten šťovík, kdyby rostl poblíž většího pole. Ale je pravda také to, že jsem odpovídající osvětu neprovedl ani ve vztahu ke svým vnukům, asi to napravím, ať nedopadnou jako ten zajíc, pokud by byla pravda, že uhynul díky tomu, aby lidé u nás nemusili hladovět.
Příště prostě místo povídky raději statistiku, dotčený zajíc snad promine.
Protože hon na zemědělce by asi taky nebyl tím pravým ořechovým, stejně jako ne vždy vychází vstříc potřebám pravých ořechových zelených ochránců hon na zajíce. Když už je teda řeč o tom, že zajíci jsou také smrtelné bytosti.
Odpovědět
Diskusi jsem ale celou nepročítal, takže nevím zda se zde přeci jen neobjevily nějaká srovnání s jinými zeměmi, popř. jak je tomu u nás s jinými příčinami úmrtí zajíců, kterým lze předejít např. i tak, že se část obyvatelstva zbaví svých domácích miláčků koček, potažmo přestane ronit krokodýlí slzy nad každým přejetým ježkem...anebo naopak se radovat nad každým novým výskytem vlků.
Ano, potraviny z naší malé domácí střediskové, chemií neošetřené zahrádky vskutku chutnají, mají tedy nejen estetickou či výživovou hodnotu, ale také i tu labužnickou. Ovšem jak zásobit stále rostoucí počet hladových (a vybíravých) krků - bez intenzivní zemědělské výroby ? Takovými domácími, nechemizovanými produkty ?
Nevím, skutečně nevím jak by se to mělo udělat (snad by mohly pomoct místní projekty paralelní měny ?) . Nechám se nějakými zelenými mudrci rád poučit, jak to udělat tak, že by aspoň lidé z vesnic nemusili kupovat potraviny z velkofarem, velkopěstíren a velkolánů , ať už českých, německých, izraelských...nebo španělských.
Cucat např. stonek obilného klasu by mě tedy nenapadlo, možná že dnes bych už nevzal do úst ani ten šťovík, kdyby rostl poblíž většího pole. Ale je pravda také to, že jsem odpovídající osvětu neprovedl ani ve vztahu ke svým vnukům, asi to napravím, ať nedopadnou jako ten zajíc, pokud by byla pravda, že uhynul díky tomu, aby lidé u nás nemusili hladovět.
Příště prostě místo povídky raději statistiku, dotčený zajíc snad promine.
Protože hon na zemědělce by asi taky nebyl tím pravým ořechovým, stejně jako ne vždy vychází vstříc potřebám pravých ořechových zelených ochránců hon na zajíce. Když už je teda řeč o tom, že zajíci jsou také smrtelné bytosti.
Hu
Hunter
15.6.2020 18:35https://www.televizeseznam.cz/video/adost/zajicova-kruta-smrt-v-krecich-cim-jsou-doopravdy-strikana-pole-v-cr-a-proc-nesmime-byt-varovani-64070246
Odpovědět
mr
michal rysavy
16.6.2020 09:54 Reaguje na Hunterten to taky plácá, veterinární zprávu neukáže (jenom zmíní v popisku) a pak si dál kecá svoje..
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
17.6.2020 21:21Děkujeme uvědomělým občanům za upozornění na úhyn zajíce na nebezpečnou infekční chorobu zvanou Tularemie. Ale ty kecy s očerňováním zemědělců, kteří za to nemohli, jste si měli odpustit. Opět poučení pro Ekolist, aby na nikoho neplival špínu, dokud se případ neprošetří: https://nasregion.cz/litomericko/nebezpecna-tularemie-potvrzena-u-zajice-na-litomericku-nemoc-je-prenosna-na-cloveka/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=9Sq5ApC1bcl-202006171906&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Odpovědět
JC
Joseph Chlor
2.7.2020 14:20 Reaguje na Marcela JezberováAč nepatřím mezi potrefené husy (viz můj někdejší opatrný komentář výše) , rád bych se zastal redakce Ekolistu.
A sice v tom, že jako dnes již jeden z mála celorepublikových listů umožňuje svobodnou diskusi. A ta je samozřejmě nemožná pokud nezazní celé spektrum názorů na danou věc, byť třeba i laických (vzpomenu výrok Maxe Webera - že někdy laikové obohatí vědění právě proto , že nejsou tolik svázáni konvencemi a dogmaty daného oboru), předpojatých , předčasných (před bitvou každý generálem) apod. Ve svobodné diskusi totiž máte prostor adekvátně reagovat i na takovéto názory.
Po bitvě každá generálkou ?
Hezký den.
Odpovědět
A sice v tom, že jako dnes již jeden z mála celorepublikových listů umožňuje svobodnou diskusi. A ta je samozřejmě nemožná pokud nezazní celé spektrum názorů na danou věc, byť třeba i laických (vzpomenu výrok Maxe Webera - že někdy laikové obohatí vědění právě proto , že nejsou tolik svázáni konvencemi a dogmaty daného oboru), předpojatých , předčasných (před bitvou každý generálem) apod. Ve svobodné diskusi totiž máte prostor adekvátně reagovat i na takovéto názory.
Po bitvě každá generálkou ?
Hezký den.
