Průtoky v řekách v povodí Moravy se někde pohybují na hranici sucha

"Nízké průtoky se aktuálně vyskytují na celém námi spravovaném území, nejvíce však v části Jeseníků, ve Zlínském kraji a Kraji Vysočina. Podnormální stav v tocích se netýká jen menších vodních toků, které na nedostatek srážek reagují mnohem rychleji, ale také významných toků jako je Bečva, Svratka, Dřevnice, Moravská Dyje či páteřní řeka Morava," uvedl generální ředitel Povodí Moravy David Fína.
Historicky nejnižších hodnot měřených od roku 1990 dosáhla například řeka Bečva v Dluhonicích, řeka Morava od Olomouce až po Strážnici, Svratka na přítoku do vodní nádrže Vír, Dřevnice ve Zlíně, Moravská Sázava v Lupěném nebo Oskava v Uničově. Naopak nejvodnějšími toky jsou Svitava, Haná a Litava. Zde se průtoky pohybují na hodnotách v rozmezí 50 až 70 procent průměrných květnových průtoků.
S průtoky někde pomáhají vodní nádrže. Za poslední týden zlepšily průtoky v řekách v povodí Moravy a Dyje asi 3,5 miliony metry krychlovými vody. Významné vodní nádrže v povodí Moravy a Dyje jsou plné nebo téměř plné. Hladiny jsou převážně setrvalé nebo s mírným poklesem.
"Díky precizním manipulacím vodohospodářského dispečinku se nám podařilo zachytit v nádržích dostatek vody i během srážkově chudé zimy s nedostatkem sněhu. S touto vodou teď můžeme hospodařit a postupně ji z vodních nádrží uvolňovat tak, abychom nadlepšovali průtoky v řekách," doplnil Fína.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (27)
smějící se bestie
13.5.2025 18:54Když chybí srážka - sníh, déšť, tak se nelze divit, no !
Jaroslav Řezáč
13.5.2025 19:12 Reaguje na smějící se bestieJaroslav Řezáč
13.5.2025 19:15 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Hanzl
14.5.2025 09:54 Reaguje na Jaroslav Řezáčsmějící se bestie
14.5.2025 11:13 Reaguje na Pavel Hanzlže vědci ještě nezjistili, co je toho příčinou,
no !
Jiří Svoboda
14.5.2025 13:07 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
14.5.2025 16:43 Reaguje na smějící se bestievaber
14.5.2025 08:22Takže kdo nám tu vodu z řek krade,když tolik prší.
Pavel Hanzl
14.5.2025 09:52 Reaguje na vabervaber
15.5.2025 08:15 Reaguje na Pavel HanzlOdpověd znám, předpovídat klima je prý snazší a mají předné modely.
Jiří Svoboda
14.5.2025 13:11 Reaguje na vaberPavel Hanzl
14.5.2025 16:45 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
15.5.2025 09:44 Reaguje na Pavel HanzlSmysl dává vodu co nejefektivněji zasáknout při minimálním odparu. Ať se pak odpaří sekundárně při respiraci stromů.
Pavel Hanzl
20.5.2025 18:25 Reaguje na Jiří SvobodaJarka O.
14.5.2025 12:32Vladimir Mertan
14.5.2025 12:51Vladimir Mertan
14.5.2025 14:51 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
14.5.2025 15:44 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
14.5.2025 15:52 Reaguje na Jiří Svoboda„Lenin!!!” vykríknu žiaci.
„Nie, lev” opraví ich učiteľka.
Pokračujú ďalej až dôjdu ku zebrám.
Učiteľka sa ich znova pýta. „ Kto mi povie aké je toto zvieratko?” Znova nik nevie, tak napovedá. „Z ... Ze ...”
„Zeby Lenin???” odpovedajú žiaci.
„Nie, zebra” opraví ich učiteľka.
Idú ďalej a zastavia sa pri koníkovi.
„Kto vie aké je toto zvieratko?” pýta sa ich učiteľka. Zasa nikto nevie, znova napovedá. „K ... Ko ...”
„Konečne Lenin!!!”
Pavel Hanzl
14.5.2025 16:47 Reaguje na Vladimir MertanJiří Svoboda
15.5.2025 09:48 Reaguje na Vladimir MertanBřetislav Machaček
15.5.2025 11:59vodu nedodají a přívalové srážky po svém nasycení nezadrží.
Jinak z fyzikálního hlediska je k zamyšlení, co se děje s větrem, jemuž
odebere energii větrný park, kterými je poseto pobřeží a odkud na Evropu
proudil vlhký oceánský vítr. Nejsem tak dalece vzdělán v oboru proudění
vzduchu, ale vím co udělají s proudění vzduchu hory a proč je pak někde
srážkový stín. Nebo pouze přehrada lesa, která ochrání vinici před
vlivem chladného větru. Ona i ta energie větru nezůstává po předání
síly lopatkám větrníků stejná a zákonitě klesá. Navíc se vrstvy vzduchu
promíchávají a mají jiné vlastnosti, než před promísením. Leckde se to
mísení vrstev vzduchu větrníky a nebo helikoptérami používá k ochraně
vinic a sadů před přízemními mrazy. Takže ty větrné parky vliv na to
proudění vzduchu nemají? A nebo mají a není žádoucí o tom polemizovat?
Víte mi to už je celkem fuk, já už nějak dožiju, ale hlavně mladí lidé,
by měli uvažovat v souvislostech a nikoliv pouze úzce zaměření na část
lidského konání. Síra ze spalování fosilních paliv kdysi chránila před
houbovými chorobami stromy a dnes ji musíme aplikovat postřiky. I to odsiřování nás naučilo využívat vzniklou sádru používat ve stavebnictví
a po ukončení spalování uhlí ji vezmeme odkud? Po náhradě ropy "čistou"
elektromobilitou budeme na vozovky brát asfalt odkud a na beton těžit
více vápence a ten zpracovávat na cement pomocí jakého silně výhřevného
paliva? Ono vše se vším souvisí a výpadek jednoho vyžaduje totální
změny v jiných oborech lidské činnosti. Největší chybou gryndýlu je,
že vytrhuje ze souvislostí pouze některé body a neuvažuje ve všech
souvislostech. Pouhé dotování ztrátové činnosti činností ziskovou
je zrůdné, pokud je pouze z ideologického hlediska. Kdysi Škoda
Plzeň, ČKD a Sigma dodaly na naše JE téměř 90% technologie a nyní
žebráme o 30% spoluúčast a stavbu prodražuje dovoz cizí technologie.
Ono i srovnání ceny 1200 MV bloku stavěného Rosatomem na klíč
a Korejci bez záruky dokončení je jako nebe a dudy, ale ideologicky
je rozhodnutí vlády "správné". Z jejího přece krev neteče a zaplatí
to občané a spotřebitelé a nebo se ani nic nepostaví. Nestaví se ani
ty přehrady na dotování toků vodou v době sucha a ty stávající se
pomalu zanášejí a chátrají. Žijeme z podstaty staveb z minula a jen
se pyšníme novými vilami, sklady, mrakodrapy s kancelářemi a nebo
cizími továrnami na panenské zemědělské půdě. Samozřejmě dálnicemi
pro snadnou dopravu zboží sem a tam, bez moudrého využití místní
produkce bez neekologického převážení. Je to hra na ekologii, ale
ve skutečnosti je to dotacemi deformovaný trh prospěšný pro ty,
kdo tuto společnost ovládají. Přestalo drobně pršet, vzduch voní
květy ekologisty nenáviděných akátů a tak vyrazím raději do
krajiny, kterou chce vláda zastavět gigafaktory u D. Lutyně, kde
je v okolí poslední oáza přírody už sice proťatá dálnicí, ale
pořád ještě přírody čekající na své zabetonování cizími investory,
kteří by si takové plýtvání pozemky doma nedovolili. Tam by stavěli
tuto továrnu na patra a nikoliv do plochy stovek hektarů jako zde.
Copak kdo vládě slíbil, že i po odstoupení Samsumgu od záměru zde
stavět stále i přes odpor místních obyvatel pokračuje v přípravách
pozemků k zástavbě? Je mi ke zblití z této společnosti, která je
společností podřízené mamonu, podvodům a jiným nepravostem.