https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/zemedelci-bojuji-se-suchem-zavlahami-obavaji-se-negativnich-dopadu-na-urodu
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělci bojují se suchem závlahami, obávají se negativních dopadů na úrodu

14.5.2025 22:02 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | chengge / Pixabay
Sucho ohrožuje letošní úrodu, zemědělci očekávají, že se negativně projeví do letošní úrody, o kolik by případně mohly klesnout výnosy a jak výrazné budou dopady sucha, ale zatím spekulovat nechtějí. V boji se suchem jsou pěstitelé často bezmocní, mohou například přizpůsobit osevní postupy nebo využívat závlahy, účinnost opatření je ale zejména při dlouhodobějším suchu omezená a závlahy jim navíc zvyšují náklady. Vyplývá to z odpovědí zemědělských organizací a odborníků, které ČTK oslovila. Extrémním suchem je nyní zasažena zhruba čtvrtina území ČR, třetina území trpí druhým a třetím nejhorším stupněm sucha, uvádějí odborníci z projektu Intersucho.

 
"Už nyní je velké nebezpečí, že zhruba čtvrtina území bude mít problémy s objemem sklizně," řekl ČTK Josef Stehlík z Asociace soukromého zemědělství ČR. Situaci by podle něj mohly zvrátit případné deště v průběhu června, pomohly by zejména plodinám na krmiva, tedy kukuřici či vojtěšce. "Co se týká plodin, které jsou v pokročilejším stadiu, třeba ozimé obiloviny, tam toho deště v červnu už moc nenapraví," podotkl.

Problém se suchem se letos projevuje ve větší míře i kvůli mírné zimě. Na horách chyběl sníh, který by naplňoval řeky, vodní nádrže či podzemní zdroje a vytvářel rezervy. "Místo toho zde máme nepravidelné nárazové přívalové deště, kdy větší objem vody pouze steče po povrchu, ale do hlubších vrstev půdy se nedostane," podotkla mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková. Mírná zima podle Pánkové také zamezila přirozenému likvidování přezimujících škůdců, a pěstitelé se tak mimo jiné musí potýkat i se zvýšenou aktivitou hraboše polního.

Nejhorší situace je podle Intersucho v širší oblasti Jeseníků, v části Pardubického kraje a kraje Vysočina, stejně tak v Moravskoslezském kraji a Zlínském kraji. Například na Vysočině sucho ohrožuje zejména brambory. "Pokud aktuální nedostatek vody bude trvat i v dalších týdnech a nepřijdou srážky, na letošní sklizeň to bude mít vliv," upozornila Pánková.

Kromě sucha trápí zemědělce i vpády chladného vzduchu, které na jednu stranu zmírňují odpar a snižují dopady sucha, na druhou stranu někde poškozují kvetoucí olejniny, zejména řepku, tvrdí zemědělci. "Pěstitelé mají obavy, že v dobré kondici nebudou kvůli mrazivým teplotám ani obiloviny a projeví se to také na výnosech. O rozsahu poškození rozhodne počasí v dalších dnech a týdnech," uvedla Pánková.

Sucho nutí zemědělce do závlah, které jim ale zvyšují náklady a nejdou použít u všech plodin. "U polních plodin to fakticky není možné, protože plochy polí jsou velké a omezujícím faktorem jsou také potřebné zdroje vody. Osevní postupy samozřejmě pomáhají v omezení rizik sucha, ale jen do určité míry," uvedl agrární analytik Petr Havel.

Havel radí, aby se zemědělci připravili na případné výpadky v úrodě či ztráty na výnosech způsobené suchem vytvářením finančních rezerv. "To se ale často neděje, protože není z čeho. Systémovější prevencí je tak rozklad rizik produkcí širšího spektra komodit tak, aby alespoň na nějaké vydělali," uvedl Havel.

Dalším způsobem, jak se na případné výpadky mohou farmáři připravit, je podle Havla vytváření vyšší přidané hodnoty k primární zemědělské surovině přímo na farmách, tedy například přímé zpracování surovin, prodej ze dvora nebo využití samosběrů.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

15.5.2025 08:25
jestliže ta zemědělské pole vypadají stejně jako je ta ilustrační fotka, tak se vůbec ničemu nedivím...diví se jen zemědělci ale sami jsou původci.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

15.5.2025 09:54 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Bez deště můžete mít pole jaké chcete a stejně budete mít úrodu mizernou. Aby plodiny rostly, kromě živin potřebují i vodu, aby ty živiny byly schopné přijmout a nízké srážkové úhrny trvají už dlouho. Bohužel mez vedle pole déšť nevyrobí. Ještě uvidíme, ale řepky jsou bídné, jarní obiloviny také, první seč travních porostů také nebude nijak vydatná. Zatím výhled nic moc.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

15.5.2025 11:03 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Scelování polí se dělo za jiných politických, ekonomických a klimatických podmínek. Všechny ty podmínky se změnily. Jenže všichni jsou zvyklí na stávající stav a ne a ne změnit myšlení.
Podobné to je ve Středomoří. Všichni jsou zvyklí na daný stav a jen Izrael plánovitě zalesňuje kopce.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.5.2025 17:11 Reaguje na Jaroslav Pokorný
1*
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.5.2025 19:42 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Jak byste pro krajinu zajistil déšť?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.5.2025 08:28 Reaguje na pavel peregrin
Koukám, že když se zeptám na konkrétní věc, tak ticho po pěšině?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.5.2025 10:32 Reaguje na pavel peregrin
Možná modlením? Krátce po válce za velkého sucha,
místní farář tvrdil, že to je boží trest za to,
že lidé volili komunisty a že když se budou modlit
a volit lidovce, tak bude zase pršet. Byl to velmi
aktivní farář, který byl stejně aktivní i za války, kdy kázal, že mají dobře pracovat pro Říši, která
je chrání před neznabohy z východu. Modlili se za
padlé spoluobčany bojující ve Wermachtu a na faře
ubytoval před osvobozením německé důstojníky.
Nakonec měl štěstí, že zemřel stářím, než měl
být vyšetřován za spolupráci s okupanty. Takže
radím modlit se a nic nedělat. Meliorace a nebo
závlahy jsou zbytečné, protože Bůh vše řídí a
taky zařídí, ale pouze pro věřící a nikoliv pro
bezvěrce.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

16.5.2025 12:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Obávám se, že meliorace, ani závlahy nejsou zrovna to řešení, které měl jak autor článku, tak pan Řezáč na mysli.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.5.2025 12:20 Reaguje na pavel peregrin
Pane Pergrine, dobře víte, že když zabrousíte do starších článků, ("nějakou") odpověď tam najdete. Klimazměna je celosvětový problém, tj komplexní. Dělat si iluze, že my setrváme na svých osvědčených (velkoplošných) postupech, bez mezí a větrolamů - a vy nám zajistěte déšť podle pranostik, je, mírně řečeno, naivní.

Ta diskutovaná Šumava je jen zlomeček "problémových" oblastí, naše zahliněná, rozpálená krajina trpí suchem mnohem více. Meliorace, studny, napřimování toků, časté obracení půdy... - to vše má vliv na vodní bilanci, úbytek povrchové vody a množství vypadlých srážek. Když v zimě nenasněží, ozimy se řádně neuchytí - jakou lze asi očekávat úrodu? Zatím to "něakým způsobem= zázrakem" fungovalo, obávám se však, že časy neúrod nejsou daleko.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.5.2025 16:17 Reaguje na Karel Zvářal
Tady jde o to, že se mění fungování velkého vodního cyklu.A ten nikdo zásadním způsobem nezmění. Ale paradoxem je, a snad ani ne paradoxem, že ty srážky se v objemu nemění. Nemůžou. zákon zachování energie a hmoty platí pořád. Takže nám to spadne jinde, a v jiné formě a ne tam, kde bychom my chtěli.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.5.2025 17:34 Reaguje na pavel peregrin
Jak už jsem naznačil mnohokrát, místo kulturní stepi máme na spoustě míst ne/kulturní poušť. A to nejen u nás, ale zejména jižní státy. A na poušti jsou zcela jiné srážkové poměry- dlouho nic- a potom záplava. Půda je ztvrdlá, pobere minimum, zbytek zaplavuje.

Teď si vemte, že by takto měl fungovat člověk- to by musel mít bachor jako velbloud, který na ex je schopný i více než 100 litrů. A vydrží bez vody spoustu týdnů, navíc vyrábí vodu z hrbu.

Takže nejen desertifikace, ale i změna proudění, a to vlivem průmletdopr. Zde proxydata k JS chybí, tak vědci nevědí a tápou. Změna klimatu se týká všech složek lidské činnosti- na zemi, na vodě, i ve vzduchu. Prostě proměny za posledních 50-70 let jsou "úchvatné", zároveň ale i znepokojivé. Zn Měníme planetu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.5.2025 05:52 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Plně souhlasím
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.5.2025 10:19 Reaguje na Jaroslav Pokorný
V mém okolí jsou scelená pole již 250 let, kdy vznikly po
vysušení rybníků hrabětem Larischem. Jedinou změnou nyní je,
že se k suchým a mokrým periodám přidaly nefunkční drenáže
a meliorační opatření fungující ještě před 40 roky. Tehdy
přebytečnou vodu odváděly drenáže do strouh a za sucha se
ze strouh pomocí hradítek přes ty drenáže pole spodem zase
zavlažovala. Dnes se tak neděje, protože se meliorace
neudržují a střídá se tak rozpraskaná půda suchem s
kalužemi neodtékající vody po deštích. Já mám na zahradě
takové drenáže 110 let a při dobré údržbě půdu nejenom
zbavují přebytečné vody, ale spodem ji i zavlažují při
zastavení odtoku a napájení drenáží vodou. Už skoro 35
let nikdo pole nemelioruje, nestaví závlahové systémy
a diví se, že jednou úroda shnije a podruhé uschne.
Kdyby tak konali naši předkové a nebo Sumerové, či
Mezopotámci a Asiaté s rýžovými poli, tak lidstvo
vymřelo hlady. Bez práce nejsou koláče a když tak
pouze někdy a dočasně, než zničíme zbytek půdy těmi
nesmysly s nicneděláním a pláčem nad činy předků.
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist