Zemědělci bojují se suchem závlahami, obávají se negativních dopadů na úrodu
Problém se suchem se letos projevuje ve větší míře i kvůli mírné zimě. Na horách chyběl sníh, který by naplňoval řeky, vodní nádrže či podzemní zdroje a vytvářel rezervy. "Místo toho zde máme nepravidelné nárazové přívalové deště, kdy větší objem vody pouze steče po povrchu, ale do hlubších vrstev půdy se nedostane," podotkla mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková. Mírná zima podle Pánkové také zamezila přirozenému likvidování přezimujících škůdců, a pěstitelé se tak mimo jiné musí potýkat i se zvýšenou aktivitou hraboše polního.
Nejhorší situace je podle Intersucho v širší oblasti Jeseníků, v části Pardubického kraje a kraje Vysočina, stejně tak v Moravskoslezském kraji a Zlínském kraji. Například na Vysočině sucho ohrožuje zejména brambory. "Pokud aktuální nedostatek vody bude trvat i v dalších týdnech a nepřijdou srážky, na letošní sklizeň to bude mít vliv," upozornila Pánková.
Kromě sucha trápí zemědělce i vpády chladného vzduchu, které na jednu stranu zmírňují odpar a snižují dopady sucha, na druhou stranu někde poškozují kvetoucí olejniny, zejména řepku, tvrdí zemědělci. "Pěstitelé mají obavy, že v dobré kondici nebudou kvůli mrazivým teplotám ani obiloviny a projeví se to také na výnosech. O rozsahu poškození rozhodne počasí v dalších dnech a týdnech," uvedla Pánková.
Sucho nutí zemědělce do závlah, které jim ale zvyšují náklady a nejdou použít u všech plodin. "U polních plodin to fakticky není možné, protože plochy polí jsou velké a omezujícím faktorem jsou také potřebné zdroje vody. Osevní postupy samozřejmě pomáhají v omezení rizik sucha, ale jen do určité míry," uvedl agrární analytik Petr Havel.
Havel radí, aby se zemědělci připravili na případné výpadky v úrodě či ztráty na výnosech způsobené suchem vytvářením finančních rezerv. "To se ale často neděje, protože není z čeho. Systémovější prevencí je tak rozklad rizik produkcí širšího spektra komodit tak, aby alespoň na nějaké vydělali," uvedl Havel.
Dalším způsobem, jak se na případné výpadky mohou farmáři připravit, je podle Havla vytváření vyšší přidané hodnoty k primární zemědělské surovině přímo na farmách, tedy například přímé zpracování surovin, prodej ze dvora nebo využití samosběrů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Jaroslav Řezáč
15.5.2025 08:25Marcela Jezberová
15.5.2025 09:54 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Pokorný
15.5.2025 11:03 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPodobné to je ve Středomoří. Všichni jsou zvyklí na daný stav a jen Izrael plánovitě zalesňuje kopce.
pavel peregrin
15.5.2025 19:42 Reaguje na Jaroslav Pokornýpavel peregrin
16.5.2025 08:28 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
16.5.2025 10:32 Reaguje na pavel peregrinmístní farář tvrdil, že to je boží trest za to,
že lidé volili komunisty a že když se budou modlit
a volit lidovce, tak bude zase pršet. Byl to velmi
aktivní farář, který byl stejně aktivní i za války, kdy kázal, že mají dobře pracovat pro Říši, která
je chrání před neznabohy z východu. Modlili se za
padlé spoluobčany bojující ve Wermachtu a na faře
ubytoval před osvobozením německé důstojníky.
Nakonec měl štěstí, že zemřel stářím, než měl
být vyšetřován za spolupráci s okupanty. Takže
radím modlit se a nic nedělat. Meliorace a nebo
závlahy jsou zbytečné, protože Bůh vše řídí a
taky zařídí, ale pouze pro věřící a nikoliv pro
bezvěrce.
Marcela Jezberová
16.5.2025 12:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Karel Zvářal
16.5.2025 12:20 Reaguje na pavel peregrinTa diskutovaná Šumava je jen zlomeček "problémových" oblastí, naše zahliněná, rozpálená krajina trpí suchem mnohem více. Meliorace, studny, napřimování toků, časté obracení půdy... - to vše má vliv na vodní bilanci, úbytek povrchové vody a množství vypadlých srážek. Když v zimě nenasněží, ozimy se řádně neuchytí - jakou lze asi očekávat úrodu? Zatím to "něakým způsobem= zázrakem" fungovalo, obávám se však, že časy neúrod nejsou daleko.
pavel peregrin
16.5.2025 16:17 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
16.5.2025 17:34 Reaguje na pavel peregrinTeď si vemte, že by takto měl fungovat člověk- to by musel mít bachor jako velbloud, který na ex je schopný i více než 100 litrů. A vydrží bez vody spoustu týdnů, navíc vyrábí vodu z hrbu.
Takže nejen desertifikace, ale i změna proudění, a to vlivem průmletdopr. Zde proxydata k JS chybí, tak vědci nevědí a tápou. Změna klimatu se týká všech složek lidské činnosti- na zemi, na vodě, i ve vzduchu. Prostě proměny za posledních 50-70 let jsou "úchvatné", zároveň ale i znepokojivé. Zn Měníme planetu.

Břetislav Machaček
16.5.2025 10:19 Reaguje na Jaroslav Pokornývysušení rybníků hrabětem Larischem. Jedinou změnou nyní je,
že se k suchým a mokrým periodám přidaly nefunkční drenáže
a meliorační opatření fungující ještě před 40 roky. Tehdy
přebytečnou vodu odváděly drenáže do strouh a za sucha se
ze strouh pomocí hradítek přes ty drenáže pole spodem zase
zavlažovala. Dnes se tak neděje, protože se meliorace
neudržují a střídá se tak rozpraskaná půda suchem s
kalužemi neodtékající vody po deštích. Já mám na zahradě
takové drenáže 110 let a při dobré údržbě půdu nejenom
zbavují přebytečné vody, ale spodem ji i zavlažují při
zastavení odtoku a napájení drenáží vodou. Už skoro 35
let nikdo pole nemelioruje, nestaví závlahové systémy
a diví se, že jednou úroda shnije a podruhé uschne.
Kdyby tak konali naši předkové a nebo Sumerové, či
Mezopotámci a Asiaté s rýžovými poli, tak lidstvo
vymřelo hlady. Bez práce nejsou koláče a když tak
pouze někdy a dočasně, než zničíme zbytek půdy těmi
nesmysly s nicneděláním a pláčem nad činy předků.