https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/severskou-tundru-dusajici-spasaci-by-mohli-ochranit-permafrost.a-tim-i-atmosferu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Severskou tundrou dusající spásači by mohli ochránit permafrost. A tím i atmosféru

3.4.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
S tajícím permafrostem by mohla pomoci masivní stáda velkých býložravců. / Ilustrační foto
S tajícím permafrostem by mohla pomoci masivní stáda velkých býložravců. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Permafrost, trvale zamrzlá půda, zvolna taje. A pokud to tímto tempem půjde dál, může kolem roku 2100 polovina permafrostu rozmrznout. Tím by se ale dost razantně zvýšily emise skleníkových plynů, dosud uložených ve zmrzlé půdě. Co s tím? Mohli by pomoci velcí, chlupatí a hlavně těžcí spásači. Píše o tom Eurekalert.org.
 

Hned do startu je ale třeba vysvětlit, proč by tání permafrostu, jinak trvale zamrzlé půdy v severských pustinách, mohlo představovat problém. Jde o to, že v této půdě je vázáno velké množství uhlíku, který se díky rozbřednutí a tání substrátu přirozeně uvolňuje do atmosféry. A tím razantně může zvýšit vnos skleníkových plynů do globální bilance. Představa vesele se zelenajícího severu je sice romantická, ale ekologům i klimatologům přijde děsivá. Uhlík z půdy by totiž výrazně akceleroval tempo probíhajícího oteplování. Vzhledem k probíhajícímu oteplování nedokážeme tání permafrostu zastavit, ale nejspíš bychom ho dokázali výrazně zpomalit. Jak?

Udupaný sníh neizoluje, půda promrzá

Nápad, jak proces zpomalit, se původně zrodil v hlavě ruského badatele Sergeje Zimova, dnes jej řeší profesor Christian Beer z Hamburské univerzity. Zimov jej už z části dokázal realizovat, takže se některé jeho postřehy dají hezky ověřit v praxi. V Čerském regionu, kde Zimov působí, se zimní teploty vzduchu pohybují kolem -40 °C. Trvale zamrzlá půda má tou dobou „jen“ kolem minus deseti. Proč? Protože ji přirozeně izoluje vrstva sněhu. Pokud se ale tahle vrstva sněhu utlačí, zmenší, například sešlapem, její izolační schopnost se rapidně sníží. Půda pak promrzne do větší hloubky. A své „zmrzlé“ vlastnosti si uchová déle i během teplejší sezóny.

Při zachování stávajícího trendu může v roce 2100 dojít k postupnému roztání 50 % severského permafrostu. Anebo jen 20 %, pokud nějak zařídíme to sešlapávání a udusávání sněhu. To by nezastali podupávající badatelé, ale masivní stáda velkých býložravců. Koní, bizonů, zubrů, losů, sobů. „Je to názorný případ přírodní manipulace ekosystémem, který byl zřídka zkoumán, svému ohromnému potenciálu na vzdory,“ říká Beer, který prověřoval aplikovatelnost výsledků práce Zimova. V Čersku, kde se na jednom kilometrů čtverečním přes zimu pohybovalo 100 takových těžkotonážních spásačů, to totiž fungovalo perfektně.

Kolik je třeba bizonů?

„Může se to zdát jako hodně utopická vize, ale početná stáda spásačů by skutečně mohla přispět ke zpomalování oteplování severní polokoule,“ říká Beer. „Určitě je to podnětný přístup ke zpomalení tání permafrostu a zbrzdění rozkladu organického materiálu vázaného v půdě.“ To, co teď Beer řeší, je jak mnoho či málo zvířat by tento dusací efekt mohlo zprostředkovat. A samozřejmě, jestli by přítomnost spásačů v letním období (kdy by se například živili jinak půdu před teplem izolujícím mechem) neměla opačný než požadovaný efekt. Otázkou také je, jak dalece by se stády na severu dalo manipulovat. Rozhodně ale vnímá tento model jako zajímavou cestu k možnému řešení problému s táním permafrostu a ochranou atmosféry.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2020 07:41
Ta fotka je kouzelná, teorie možná použitelná do chvíle, než si člověk uvědomí, že oni spásači nejen udupávají, ale také spásají. Tzn. sníh na mnoha místech odhrabávají, aby se mohli nažrat. Takže jak ten napadaný (neudusaný) sníh izoluje, díky spásačům se povrch obnaží a sluncem rychleji prohřeje. Řek bych tedy, že to vyjde prakticky nastejno, ne-li hůře.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.4.2020 08:59
Praktický nesmysl. A los je samotář nevytvářející žádná masívní stáda. Sob a pižmoň jako původní a přirozené druhy nestačí?
Odpovědět
va

vaber

4.4.2020 10:42
permafrost taje o tom není pochyb, jak je starý? přesto odborníci klimatologové říkají ,že nedávno bylo tepleji než dnes ,proč ale zůstali mamuti zmrzlí a nerozložili se teplem? Jaké bylo tehdy klima, když někteří mamuti měli v žaludku potravu, zřejmě měli potravy dost a najednou zmrzli, doslova během několika dnů, jinak by nemohli mít plný žaludek a zůstali tam zmrzlí dodnes. Mamuti zvyklí na extrémní mrazy a hromadně zemřeli a umrzli?
Podobná představa je,že stáda zvěře ,dusáním ,obnoví zeleň na suchých místech planety. Takhle snadno se klimatické změny nezastaví.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.4.2020 11:50 Reaguje na vaber
Samozřejmě, že je to naivita na entou. Jakmile se někde vytvoří početnější stáda, natáhnou se tam velcí vlci a udělají s přemnožením pořádek. To je dobré jako pohádka pro naprosté lajky.

Ano, ti mamuti vyhynuli jaksi podivně rychle. A že tam tak dlouho v hlíně vydrželi, znamená, že Sibiře se dřívější teplé periody nedotkly, až dnešní celoplanetární rychlý nárust teplot.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.4.2020 17:02 Reaguje na vaber
Stačí když bylo trochu tepleji a objevily se táním všelijaké díry a pasti. Mamut se spokojeně pásl, žral, najednou se otevřela země a mamut se propadl do díry a hned za ním tuny směsi bahna a ledu. A bylo. Mamut se vychladil okolním tajícím ledem na teplotu 0 st C, přes léto to vydržel a nekazil se a v zimě potom zmrzl.
Odpovědět
va

vaber

5.4.2020 09:37 Reaguje na Radim Polášek
to je samozřejmě možné ,ale mamutů se nachází mnoho a muselo by být jedno teplé léto a kdy vše rozmrzalo a potom již ne
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.4.2020 07:19 Reaguje na vaber
Mamuti nevyhynuli naráz, trvalo to tisíciletí. A jedince s plným žaludkem postihla nějaká nehoda (propadl se do strže) a celosvětová teplota je dnes už nejvyšší z poledových období.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.4.2020 17:21
To je holý nesmysl, ty gigantické pustiny nikdo nezdusá a stačí další sněžení a může začít znovu...
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

5.4.2020 14:08
Ale není naopak dobře, že permafrostu ubývá? Mám za to, že když bude méně permafrostu, urychlí to růst rostlin, a tím se zvýší ukládání CO2, takže to bude působit proti globálnímu oteplování.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.4.2020 08:20 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Hluboký omyl. Táním permafrostu se uvlňuje především metan, 20x agresivnější skleníkáč, než CO2.
Dnes je o 40% více CO2 ve vzduchu než bylo maximum během asi miliónu let. To se ví z ledovců. A žádné urychlování růstu rostlin neprobíhá (k tomu je potřeba hlavně voda) protože koncentrace CO2 stále stoupá. Prostě ta produkce miliard tun CO2 ročně spálením fosilního uhlíka nás už začíná drtit.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

3.5.2020 18:37
Trvale zamrzlá půda neexistuje - permafrost je dlouhodobě zmrzlá půda.
Trvalé bylo jen bratrství se Sovětským svazem a vedoucí úloha strany.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist