Siluety dravců na protihlukových stěnách nepomáhají. Ptáci hynou dál
Letící ptáci totiž nevidí průhledná skla a po nárazu do nich hynou. Jedna z těchto smrtících protihlukových stěn je i v Praze na Karlovarské ulici. Pod ní ornitologové našli již desítky mrtvých ptáků. Jde především o drobné pěvce – sýkory koňadry, modřinky i uhelníčka, červenku, vrabce, lejska šedého, dlasky, kosy, králíčka a šoupálka, ale také zde již uhynuli dva strakapoudi, pět krahujců nebo poštolka.
Skleněná okna této protihlukové stěny jsou opatřena siluetami dravých ptáků. Ty mají zastrašovat drobné pěvce, aby se ke stěně nepřibližovali. Podle ornitologů ovšem nejsou účinné, protože realizátoři stavby použili siluety ptáků, kterých se drobní ptáci nebojí. "To je častou chybou stavitelů i projektantů skleněných stěn," říká Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku - pobočka ČSO. Ochránci ptáků proto už nedoporučují používání siluet dravců. Průhledné překážky je prý lepší "zviditelnit" výrazným, nejlépe barevným vzorem, který jasně opticky oddělí stěnu nebo velkou skleněnou plochu domu od okolního prostředí.
Ideální je prý skleněnou stěnu polepit pruhy, které budou kontrastovat s okolím. Podle ČSO je vyzkoušenou a účinnou metodou dva centimetry široká páska nalepená vertikálně v rozestupech maximálně deset centimetrů. Případně páska široká jeden centimetr v rozteči pět centimetrů. Možné je prý vytvořit i síť nebo jiné obrazce.
Pruhování průhledných stěn se podle ČSO osvědčilo například u dálnice v Ostravě nebo v Přerově na mostě Legií. "Na obou těchto místech docházelo k úhynu ptáků a po instalaci svislých pruhů zde ptáci již neumírají," říká Jiří Šafránek. Pruhování, které prosadili místní ornitologové, by se mělo do konce letošního roku objevit i na protihlukové stěně v Malenovicích u Zlína.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Větrníky. - 24. 10. 2012 - UrbanNa základě celoročního (únor 2006–únor 2007) monitoringu bylo nalezeno ve větrnémparku Břežany (okres Znojmo, 48.53 N, 16.22 E) v prostoru pod 5 turbínami 12 jedinců ptáků 7 druhů a 20 netopýrů 6 druhů, kteří byli vyhodnoceni jako kolidující s VTE. Při započítání zjištěných korekčních faktorů činí skutečná mortalita 21,4 ptáků a 31,7 netopýrů v celém větrném parku. Analýzou údajů o rychlosti větru byla zjištěna závislost kolizí netopýrů na činnosti VTE a vyslovena hypotéza o možném snížení objemu kolizí, kterou by bylo vhodné následně ověřit, s ohledem na získaná data opět ve větrném parku Břežany. Je to výtažek z prací mgr. Kočvara.Vypracovává posudky tzv. Biologické, např. pro výstavbu VTE. Mimo jiné v celém zpracování této dokumentace, se píše, že sběrem utlučených ptáků pod VTE se nikdo nezabývá a také toto pozorování je zcela dobrovolné a pomáhalo s tím několik dalších kolegů. Také píše, (16 stran) že "sběr" byl proveden vždy s delší přestávkou a zase někde jinde. Je uveden jen určitý počet míst a také, že někde se toto neprovádělo. Je zde také uváděna možnost, že pokud se nenajdou mrtví ptací, tak to může být způsobeno např. liškou, která si tam zvykne chodit pro pravidelný přísun potravy. Pokud jde např. o Břežany, tak je uváděno, že nemají do dneška udělenou vyjímku ohledně chráněných druhů ptáků a také, že pokud to bude takto pokračovat, tak zde bude vytlučena populace netopýrů. Někdo řekne, pár ptáků, je ale potřeba si uvědomit, že netopýři u nás jsou poměrně v omezeném počtu a káždá ztráta se dost projevuje v jejich stavu. Je to také jeden z mála nočních letců, který likviduje hmyz a udržuje v podstatě jeho rovnováhu. Také to je jeden z druhů u kterého se nedá vymlouvat na to, že je utlučou auta, tak těch asi 100 větrníků (zatím) jim tak moc neuškodí. A už vůbec se nedá přistoupit na srovnávání se statistikou z jiných států ohledně úhynu letců u VTE, a to z důvodu z cela odlišných možností jako např.podmínek pro rozmnožování a spoustě dalších faktorů. |