Sněmovna zvýšila limit pro audit účetních závěrek ve prospěch menších firem

Limit pro povinný audit účetních jednotek Sněmovna navýšila, aby povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem dopadla na menší počet firem. Zřejmě se také zastaví další fáze rozšiřování povinnosti firem vypracovávat zprávu o udržitelnosti, takzvanou zpráv ESG. Počítá s tím novela zákona o účetnictví a dalších zákonů, kterou schválili poslanci. Nyní ji dostane k projednání Senát. Podle původního vládního návrhu se měla povinnost firem vypracovávat zprávu ESG vztahovat i na menší firmy. Sama Evropská unie už nyní jedná o zmírnění pravidel, zejména o dvouletém odkladu jejich účinnosti. Původní návrh zákona o účetnictví ale vznikl ještě před projednáváním současného evropského balíčku, takže obsahoval přísnější pravidla.

Pozměňovací návrh rozpočtového výboru, který předložil poslanec ODS Vojtěch Munzar, vyřazuje z povinného auditu zákonem stanovené malé účetní jednotky, které překročí některé z prahových hodnot. Munzar ve zdůvodnění svého návrhu uvádí že audit představuje pro firmy administrativní i finanční zátěž a může jít v závislosti na velikosti firmy až o miliony korun. Poukazuje i na to, že současné limity se neměnily už asi 15 let. Více účetních jednotek tak spadá pod povinný audit, ačkoli jim to podle něj nepřináší praktický užitek.

Pro povinný audit bude muset firma překročit dva ze stanovených limitů, ačkoli dosud stačil jen jeden. Hranice obratu pro povinný audit se zvyšuje z 80 milionů korun, hodnota aktiv se zvyšuje ze 40 na 120 milionů Kč, jen počet zaměstnanců 50 zůstává nezměněn. U subjektů, které této povinnosti vypracovávat zprávu ESG podléhají už nyní, se zvyšuje hranice počtu zaměstnanců z 500 na 1000, od níž budou povinnosti podléhat.

S obdobným návrhem přišla i předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Na konkurenceschopnost průmyslových podniků a hospodářský růst má podle ní další rozšiřování povinnosti ohledně ESG mimořádně škodlivý dopad. Firmy by kvůli zprávě ESG musely vykazovat absurdní a obtížně dokazatelné parametry, například rozmanitost živočichů na firemním pozemku, uvedla jako příklad. Před hlasováním ale potvrdila dohodu s Munzarem na podpoře jeho návrhu, který označila za propracovanější.

Sněmovna se dohodla i na úpravě poslance ODS Jiřího Havránka, podle níž by účetní jednotky s méně než tisíci zaměstnanci nemusely vyhotovovat zprávy o udržitelnosti nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti již za letošní rok.

Novela také zasahuje do zákona o dorovnávacích daních. Zapracovává nové materiály, které upravují například takzvaná obchodovatelná daňová zvýhodnění, podrobnosti ohledně vnitrostátní dorovnávací daně nebo účetní úpravy pořizovací ceny. Dorovnávací daně zavedl zákon z roku 2023 a státu umožní víc danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí a působí i v tuzemsku.

---

reklama

---