Středočeši využili na nákup kotlů dotace za více než jednu miliardu korun
Z první a druhé dotační výzvy už jsou všechny peníze rozdělené, žádosti do třetí mohou lidé podávat od loňského května. Třetí kolo, v němž značnou část žádostí tvoří tepelná čerpadla, má pokračovat do června 2022 nebo do vyčerpání peněz, což je po navýšení ministerstvem životního prostředí přes 700 milionů korun.
Podle Petery jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší v kraji doprava a lokální topné zdroje, například starší typy kotlů na uhlí. Právě ty hojně využívali i obyvatelé Kladenska, které je historicky spojeno s těžbou a dostupností uhlí. Podle každoroční bilance kvality ovzduší v kraji se podle Petery situace na Kladensku značně zlepšila.
Aktuální dotační výzva podle radního nyní dobíhá, jak to bude s případnými dalšími dotacemi na výměnu kotlů, zatím není jasné. "Když bude vypsaná výzva, tak kraj se k tomu samozřejmě přihlásí, protože ovzduší chceme zlepšovat, a my jsme jeden z krajů, který má ovzduší jedno z nejhorších," uvedl Petera.
Kladenský radní a předseda komise pro životní prostředí Petr Soudek na dotaz ČTK uvedl, že v koncentraci prachových částic zaznamenává město určitý pokles, jev ale připisuje spíše teplým zimám a sníženým rozsahem vytápění během nich. "Vliv kotlíkových dotací se v tak krátkém období ještě nestačil projevit. Na to, abychom zaznamenali relevantní pokles, by množství vynaložených prostředků na kotlíkové dotace a počet vyměněných kotlů musely být mnohem vyšší," dodal Soudek.
Podle radního by ke zlepšení ovzduší v Kladně, především pak v jeho okrajových částech, jistě přispěl i obchvat města, protože minimálně polovina prachových částic uvolněných do ovzduší pochází z tranzitní kamionové dopravy. "Především by pomohla plánovaná spojka dálnic D6 a D7 vedoucí mimo město. Důležitým opatřením je také rozvoj a ochrana zeleně uvnitř i okolo města," doplnil Soudek.
reklama