https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/sucho-se-vraci.na-jare-je-nedostatek-vlahy-problem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sucho se vrací. Na jaře je nedostatek vláhy problém

7.4.2020 08:58 | PRAHA (Ekolist.cz)
Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2010.
Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2010.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Intersucho.cz / Intersucho.cz
Současné jasné počasí spolu s rozvíjející se vegetací opět prohlubuje problém posledních několika let: sucho. Jaro je období náročné na vlhkost půdy, protože vegetace potřebuje k růstu dostatek vody, kterou odčerpává z půdy do svého těla a spotřebovává ji při evapotranspiraci. Spolu s nedostatkem srážek tedy začínáme pociťovat, že sucho je zpět.
 
Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu spadlo za minulý týden na území České republiky průměrně 0,5 mm srážek (Čechy 0,6 mm, Morava 0,5 mm), což odpovídá 6 procentům normálu pro toto období.

„Bohužel to vypadá, že sucho nám nastupuje ve velkém a nebude se na tom v příštích dnech příliš měnit. Prozatím to nevypadá, že bychom se měli dočkat nějakých výraznějších srážek,“ uvádí analytička Monika Bláhová z portálu Intersucho.cz.

V uplynulém týdnu se sucho zatím výrazně neprojevilo, protože půda v sobě zadržovala dostatek vláhy z únorových srážek. Výjimkou jsou podle údajů portálu Intersucho.cz Rakovnicko a Českobudějovicko, kde deficit vláhy přetrvává dlouhodobě.

„Co se týče srážek za zimní období a vody ze sněhu, je situace velmi variabilní. Ačkoliv konec roku 2019 a leden 2020 byly srážkově podnormální, na mnoha místech pomohl (z hlediska vláhy zachycené v půdě) na srážky netypicky bohatý únor,“ komentuje Monika Bláhová otázku Ekolistu.cz, zda se teď projevuje chybějící zásoba vody ve sněhu. „Jinými slovy, situace bude velice záležet na aktuálním vývoji, který ale dle naší předpovědi nevypadá moc nadějně,“ dodává analytička.

Průběh stavu sucha a jeho výhled.
Průběh stavu sucha a jeho výhled.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Intersucho.cz / Intersucho.cz

Obecné hodnocení průběhu jara je, že je výrazně sušší, než je obvyklé. Současný stav se srovnává portál Intersucho.cz s obdobím let 1961 – 2010, jeho výstupy tedy ukazují odchylku vzheldem k tomuto období.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu jsou podprůměrné i dubnové průtoky řek a potoků, přičemž ve 30 % profilů nedosahovaly ani čtvrtiny měsíčního "normálu". Předpokládá se, že během dalších dnů bude hladina vodních toků buď stejná, nebo bude pozvolna klesat, s výjimkou vodních toků odvodňujících horské oblasti se sněhovou pokrývkou, kde může být vody více.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (174)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

7.4.2020 07:21
S hodnocením souhlasím, situace u nás tomu odpovídá.
Odpovědět
JS

Jiří S

7.4.2020 11:04
Například pro naši jižní Moravu portál intersucho nevyhodnocuje zcela dobře co je sucho.
Vemte si, že u nás spadne zhruba 450 mm srážek, přičemž když spadně jen 350 mm, tak je to ,,jen,, 25% ... u HavlBrodu kde spadne skoro 800 mm a pak ,,jen,, 500 tak je to 38 %. A to nechci porovnávat teplotní rozdíly.
Zcela jistě mi dáte za pravdu, že i přes to u nás musí být větší sucho. Bohužel tento portál velice často ukazuje, že je u nás normální stav. Nejvíce se toto projevilo, když se dávaly kompenzace za sucho (30% min pro kompenzaci). Vysočina dostala mnohem více peněz, i když při jejich snížených srážkách dokázala lehko vyprodukovat 6 tun pšenice, kdežto u nás s bídou 3 tuny. Tento portál se spíše osvědčil k tomu, jak dostat peníze od státu ke kamarádíčkům.

Dle mého by se také měly rozlišovat srážky do asi 1 mm a nad. Protože u nás třeba za leden, únor, březen napadlo dohromady 60 mm. Drtivá většina pod 1 mm. Taková srážka se u nás na spraších vyfoukne během pár minut, jakoby vůbec nic nespadlo. Kažopádně na závěr, je extrémní sucho a tento portál to opět neukazuje.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

7.4.2020 13:30 Reaguje na Jiří S
Portál Intersucho je skutečně na pověstné 2 věci ... Je asi stejně přesný, jako ty matematické modely předpovědi počasí, pravdivý je tak jeden za sta. V oblasti kde mám chalupu nehrozí, podle něj sucho, přesto v lese schnou borovice i listnáče, při průjezdu jakékoliv sebemenší zemědělské techniky , se zvedají z polí mračna prachu. Jde o oblast v trojúhelníku Brno, Znojmo, Třebíč. Intersucho je zřejmě opravdu jen nástroj na přihrávání náhrad vyvoleným.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.4.2020 17:33 Reaguje na Jiří Daneš
Pojem sucho je rozdíl srážek proti minulým létům. Ta oblast byla srážkově vždycky chudá, takže dnešní sucho není pro ni takový rozdíl.
Odpovědět
JS

Jiří S

7.4.2020 23:34 Reaguje na Pavel Hanzl
No tak v tom případě by se ale do toho sucha také měl zapojit nějaký koeficient teploty, který v tom má stejně velký vliv jako ty srážky. Pak by to teprve bylo objektivní. Myslím, že by se barevně ty mapy dost proměnily.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.4.2020 18:22 Reaguje na Jiří S
To je už jiný level a jiná mapa.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

7.4.2020 13:31 Reaguje na Jiří S
Portál intersucho a obecně meteorologové porovnávají stav současný se srážkami v čase minulém. Je to objektivní informace o množství srážek a zásobě vody v půdě. Ne o pocitu, jestli je na JMoravě sucho větší než v Liberci.
Já ten portál chválím.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

7.4.2020 14:55 Reaguje na Katka Pazderů
Borovice zřejmě reagují spíše na skutečný obsah vody v půdě, než na objektivitu portálu Intersucho.
Odpovědět
JS

Jiří S

7.4.2020 15:28 Reaguje na Katka Pazderů
Samozřejmě, že porovnávají 40 letý průměr předchozí se současností, to ví přece každý. Objektivita rozhodně není na místě, v tom pravdu skutečně nemáte. Protože nám když po dobu 30 dnů spadne 30 mm, tak na spraších a s tím jak tady vítr od přehrady vysušuje půdy, se ta voda nikam nedostane, kdežto když těch 30 mm spadne naráz, tak se do hloubky dostane, no a oni počítají s modelem druhým. Takže objektivita, jaký je obsah vody do 40 respektive 100 cm je nulová. A pocit jestli je na JM větší sucho než v Liberci? Samozřejmě že je, to není žádný pocit. Samozřejmě, oni mají větší úbytek vláhy, ale neznamená to, že je tam víc sucho než u nás. Tento portál je opravdu k ničemu, akorát si pan Žalud a Trčka na tom nahrábli granty, toť vše.

A už vůbec by se takový model neměl přece využívat k náhradám škod způsobených suchem. Vy jako doktorka na ČZU přece musíte uznat, že je rozdíl když na Hané mají z 10 tun 7 a u nás když je z 6 tun 3. Ta ekonomika je zcela jiná a zcestná. Proč by měl být pak podporován podnik, který je stále v černých číslech a u nás podnik, pro který je to takřka likvidační???
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.4.2020 17:36 Reaguje na Jiří S
Protože je to tak nastaveno z nejvyšších míst. Takový Agrofert vždy bere nejvíc dotací a jeho (ne)majitel se chlubí, jak je ziskový. Ovšem nejvíc voličů má právě z venkova.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

9.4.2020 15:21 Reaguje na Jiří S
Když Vám vítr od přehrady vysušuje pole, tak tam udělejte větrolam. Vím, JM, největší lány. A že by to někdo chtěl zmenšovat? Žeňte ho, ministra jednoho!
ten portál je pravdivý. Jenže zemědělcům se nechce změnit svou dlouholetou strategii. Ale nic jiného nezbývá. I tady u nás, i tam u Vás.
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 18:42 Reaguje na Katka Pazderů
Tak tam udělejte větrolam. No skvěle. Myšlenka hodna génia. Už jste někdy byla u té zpropadené přehrady? Viděla jste ty pole? Rozhodně to nejsou velké šíré lány, jak asi vy máte představu. Dokonce KES (koeficient ekologické stability) je jeden z největší na celé JM. Větrolam bychom tam klidně vysázeli, ale vzhledem k tomu, že nám ho vlastníci půdy nedovolí vysázet, tak asi těžko. Nehledě na to, že 800 ha les stojící v cestě není schopen tento vítr zastavit.

Tento portál není pravdivý, dokonce je silně zavádějící až lživý.

Tento portál není vůbec pravdiví.
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 18:45 Reaguje na Jiří S
Pardon za gramatickou chybu.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

9.4.2020 15:24 Reaguje na Jiří S
Zkuste strip-till do mulče. Podsev bílého jetele nebo tolice dětelové do pšenice. A uvidíte. A neorat, jen strip-till. ten jetel tam nechte, jen ho sem tam prosejte pšenicí, kukuřicí, nebo i řepkou.
Ale pozor na postřiky, nesmíte ten podsev zahubit!
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

10.4.2020 00:35 Reaguje na Katka Pazderů
Jakože lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Jistota, že vám obilí neuschne, ale výnos bude maximálně tak 2,5 t z hektaru. Jestli ale bude dlouhodobě nedostatek srážek, pak zemědělcům na jihu Moravy nic jiného nezbude.
Odpovědět
JS

Jiří S

10.4.2020 18:47 Reaguje na Katka Pazderů
Strip-till souhlasím, perfektní technologie, ale bude glyfosát navždy?

K těm podsevům určitě nedoporučuji všude. U nás na JM by jste se tím nedopěstovala ničeho. Už i vojtěšku zaséváme čistosevem, jinak nevzejde.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.4.2020 11:37
Intersucho dokumentuje stav ,ale nápravu nesjedná. Měl by to být m.j. vztyčený varovný prst, abychom naši krajinu chystali na zlé časy. Což se bohužel neděje. MZe ČR je v této věci zcela neschopné.
Již několik let se intenzivně mohlo pracovat na revitalizaci krajiny, ale duševním vrcholem ministerských je snížení rozlohy půdních bloků do 30ti ha.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.4.2020 11:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
MZe v tomto případě zdvihá varovný prostředníček:-) Musíme si holt počkat, až odborníci MZe příjdou na ten správný způsob, jak nalít prostředky (deklarované na boj se suchem) daňového poplatníka do těch správných kapes, aniž by se stav jakkoli změnil.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.4.2020 18:24 Reaguje na Jakub Graňák
Obávám se, že to už dávno znají. Celá vláda je už jen servisní organizací pro Agrofert a podle toho jedná.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.4.2020 12:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Revitalizace je jistě dobrá, nikoliv všespasitelná věc. Pokud bude stále více tepleji a méně pršet, jak ta revitalizace pomůže, když se stejnak veškerý stále ubývající déšť vsákne a brzy odpaří. Polopoušť můžete revitalizovat jak chcete, pořád to bude polopoušť kvůli klimatickým podmínkám.

Zásadní úkol je efektivní ochrana klimatu!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.4.2020 14:19 Reaguje na Jiří Svoboda
O 3,6 mld m3 vody by naše krajina mohla zadržovat více pokud by nebyla poškozena bolševickými melioracemi a následně , od vstupu do EU, průmyslově-chemickým zemědělstvím pod záštitou Agrofertu a jim podobným.

Pro srovnání objem největší nádrže v ČR Lipna je 0,31 mld. m3 .

Efektivní ochrana klimatu jsou nic neříkající floskule . Každý ví, že jde jen o hraní se slovíčky , které nikdo nebere vážně.

Pokud by se podařilo krajinu spravit,aby její retenční schopnost byla v normálu, mohli bychom daleko lépe hledět do budoucnosti.
K pláči je to, že víme jak na to, finanční prostředky jsou k dispozici, technicky to problém není.
Není ovšem v zájmu agrobaronů a jimi placených politiků, aby tyto potřebné kroky byly realizovány.
Proto se taky nic neděje.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

7.4.2020 14:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Souhlasím s Vámi. Tato devastace započala v době, kdy se ze zemědělců stali zemědělští dělníci. Bohužel, po revoluci se stav nijak výrazně nezměnil.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

7.4.2020 14:37 Reaguje na Petr Eliáš
Tím nechci urazit zemědělce, kteří svou práci dělají správně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.4.2020 18:30 Reaguje na Petr Eliáš
Po plyšákovi se začalo skutečně něco dělat, zemědělská politika za ministra Luxe byla pro sedláky a malovýrobce příznivá. Jenže sedlačit se moc nikomu nechtělo a zy socanů se to celé zase přepákovalo na jézedáky a velké průmyslové podniky. Fencl, Palas, ti se na tom taky nabalíkovali, taky zbohatl Toman a Babiš.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

7.4.2020 15:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Meliorace se dělaly od počátku minulého století, komunisté jen pokračovali v načatém díle, už v sedmdesátých letech, však budovali intenzivně závlahy, včetně nádrží z kterých měla být voda čerpána (na př. na Dyji). Ovšem za třicet let budování kapitalismu, vzaly závlahy za své. Můj syn, byť inženýr zootechnik, míval služby u závlah i o sobotách a nedělích. Dnes už nikdo neví, kde ty rozvody vody byly. Zato se dotují opatření proti suchu, které, jak patrno z reálu, nepomáhají, jen leckdo si cpe kapsu.
Odpovědět
JS

Jiří S

7.4.2020 15:32 Reaguje na Jiří Daneš
K tomu mohu dodat jen to, že u nás máme funkční závlahovou síť. Oprava 1 hydrantu 30 tis. Kč. Je vypsán dotační titul 129 312 (všelijaké závlahy), z nějaké mně neznámého důvodu po nás MZe úředník na to chce stavební povolení, že to tak prostě je (výměna starého kusu za nový). Vzhledem k tomu, že bychom chtěli opravit asi 100 hydrantů, by to pro nás byl velký finanční náklad a 50 % dotace by nám pomohla, ale ta úřednická zátěž je extrémní a velice se to kvůli tomu zdržuje a zdržuje, takřka na léta.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.4.2020 06:31 Reaguje na Jiří S
Tento úředník na MZe je ryzí blb.
„Cesta, u které po obou stranách jsou příkopy, nazývá se silnicí."

Jaroslav Hašek, "Osudy dobrého vojáka Švejka"
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.4.2020 18:26 Reaguje na Jiří S
To je přece účel. Nepolíbili jste prsten.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.4.2020 15:49 Reaguje na Jiří Daneš
Máte pravdu, unikátní torza zařízení rozlivu vody najdete od Jaroměře nahoru podle Metuje.
Prameny uvádějí, že dosahovali až 6 !!! sečí na sena.
Byla místa,kde meliorace měly a mají opodstatnění.
V podhůří ze však takto zlikvidovaly nejcennější prameništní oblasti.
A teď se bečí, že není voda...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.4.2020 20:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je asi 7% srážek, které podle vás odvádí meliorace. Copak máme takovou plochu (5000 km2) vůbec odmeliorovanou? A to by to muselo fungovat se 100% účinností! A kam těch O 3,6 mld m3 vody, o které by naše krajina mohla zadržovat více mizí? Do vodotečí, kde je té vody stejně málo?

Mmě se zdá, že uvádíte hausnumera.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

7.4.2020 22:07 Reaguje na Jiří Svoboda
Ve vodotečích je nadstav po každém malém deštíku. A pár dní po dešti zase prd.
Imho u těch 3,6 mld není řeč primárně o melioracích, ale o celkové retenční schopnosti zemědělské krajiny. Tzn. ve skutečnosti primárně o nadužívání minerálních dusíkatých hnojiv a špatných osevních sledech.
Odpovědět
JS

Jiří S

7.4.2020 23:37 Reaguje na Petr Dvořák
Ono to číslo 3,6 mld nikdy tady před tím nebylo. To je zase jen modelové počítání, coby kdyby. Ani kdyby se celé zemědělství zrušilo a byly tu jen louky, tak by ta půda nakonec takové množství nezadržela, každopádně to neznamená, že by se retence půd neměla zlepšit, ale toto číslo je přemrštěné, polovina by byla reálnější.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.4.2020 06:18 Reaguje na Jiří S
Oficiální údaj VÚMOP (výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy,Brno)


Váš údiv pouze dokládá obecnou nevědomost téměř celé populace o stavu naší krajiny
Odpovědět
JS

Jiří S

8.4.2020 10:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já se tomu číslu ale nedivím a žádnou nevědomostí v tomhle netrpím. VÚMOP u nás v podniku má několik stanic, měří každoročně satelitně eroze a má tu více projektů, spolupracujeme s nimi. Toto číslo je jak říká pan Šimůnek hausnumero nějakého ideálního stavu, který nikdy není možné docílit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.4.2020 11:51 Reaguje na Jiří S
To není žádný ideální stav, ale stav který byl před neuváženými zásahy do krajiny. Meliorace lze účinně eliminovat s minimem nákladů- viz projekt Zdoňov
Odpovědět
JS

Jiří S

8.4.2020 11:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já myslel, že se bavíme o degradovaných půdách, ne o melioracích.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.4.2020 23:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Právě Zdoňov patří mezi lokality nejméně ohroženým suchem (myslím ten u Adršpachu).
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.4.2020 07:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vystihl jste to přesně....
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

9.4.2020 15:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tý jo. Zase Komančové. Není na to už pozdě? Běžte se podívat do Německa, nebo do Polska. Ani jedni neměli kolektivizaci. A stejně mají sucho. Jak tu už někteří říkali, prostě na jaře neprší, nebo spíše není jaro, ale hned léto. A když se podíváte na tu ozonovou díru nad Arktidou, uvidíte, že letošní rok bude legrace. S koronavirem, se suchem, třeba přiletí i kobylky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.4.2020 13:06
Kůrovcové bezlesí, které je dílem zelených, se prostě projevuje. A dokud nebudou zelení vypráskáni a neobnoví se péče o naše lesy, situace se nezlepší.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

7.4.2020 13:28 Reaguje na Jan Šimůnek
krásné odpoledne.
že si nedáte pokoj. Zelení byli ve vládě 4 roky, a ještě jako menšinová strana koalice. Tak proč nevezmete odpovědnost za sebe. A nezmenšíte svoji ekostopu, aby se zmírnila změna klimatu a začalo u nás zase pršet. NEJSOU SRÁŽKY!
Ale možná můžete dát na modlení.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.4.2020 14:21 Reaguje na Katka Pazderů
Srážky jsou v průměru stejné -stačí se podívat na údaje ČHMÚ.

!!! Problém je , že naše krajina nedokáže srážky zadržet. !!!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

7.4.2020 14:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano srážkový úhrn je cca stejný. Ale jejich rozložení se mění. Příklad: Dva měsíce neprší a pak najednou během dvou dnů naprší to, co mělo napršel za předchozí dva měsíce. Je to k něčemu? Není, voda se nevsákne a pouze odteče.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.4.2020 15:45 Reaguje na Petr Eliáš
Voda by se vsákla, ale současný stav půdy to vylučuje. Např. pro černozemě se uvádí až 350lt/m2,hnědozemě 22O apod.

Udělal jsem si amatérský pokus u nás.
20 lt/m2 !!!! Stačí?

Všichni na MZe to vědí taky, VÚMOP jim pravidelně zasílá informace , ale nikomu to žíly netrhá.
Hlavně ,že máme zákon na ochranu ZPF . :-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.4.2020 21:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Taky jde o to, za jak rychle se to má vsáknout.

A důvod, proč se tak málo zasakuje? Po orbě je ornice jistě dosti zkypřena, pod ní je to ale mechanizací pořádně zhutněno. Jak to ale řešit? Žížaly myslím už vyhynuly. Jak chcete zvýšit vsákavost půdy o 1 řád??? Říkáte je to jde!
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

7.4.2020 22:23 Reaguje na Jiří Svoboda
Důvodem je neustále dokola omílaná degradace půd, která vesele pokračuje.
Odpovědět
JS

Jiří S

7.4.2020 23:41 Reaguje na Petr Dvořák
Podorniční utužené dno nevzniká pojezdem těžké mechanizace (pomineme li samochodný vyorávač řepy plně naložený), ale právě tím pluhem, kdy takřečeno radlicí umáznete tu půdu pod ní a zbývající průduchy jsou ucpány jílovitými částicemi právě té hodně prokypřené vrstvy, kdy příliš mnoho vzduchu napomáhá rozrušovat půdní agregáty a uvolnuje jílovité částice (zjednodušeně řečeno).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.4.2020 06:37 Reaguje na Jiří S
Není to pravda, jde o pojezdy těžké mechanizace v nevhodnou dobu - vodou změklá půda-

Odpovědět
PD

Petr Dvořák

8.4.2020 09:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vzniká to částečně i pojezdy, tak nepřímo i orbou skrze zmíněnou zrychlenou mineralizaci a rozpad půdních agregátů a transportem jílových částic na hranici podorničí. Primární příčinou, zdá se, je ale to minerální hnojení.
Velmi doporučuji přednášky Ing. Jaroslava Záhory, např. https://www.youtube.com/watch?v=DYuuAfuLEx8
Odpovědět
JS

Jiří S

8.4.2020 10:03 Reaguje na Petr Dvořák
Ano pane Dvořák máte pravdu, minerální dusík v tom má největší zásluhu, u pana Záhory jsem měl zkoušku a též jsme s ním spolupracovali v podniku, jen jsem to tu nechtěl rozebírat příliš dopodrobna. Pojezd techniky na to má minimální vliv, to utužení tam vzniká dočasně a jde odstranit již hlubší orbou do 25 cm, přičemž kořeny normálně jsou schopny tuto vrstvu prorazit. Já se hlavně bavil o podorničním dnu způsobeném těmito dvěma faktory.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.4.2020 07:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Hluboká orba vám asi nic neříká..., půdu zlepšující plodiny asi taky ne, správný agrotechnický postup taky ne....

TO VŠE A MNOHEM VÍC MÁ NA PŮDU VLIV A MŮŽE JEJÍ ABSORPČNÍ VLASTNOSTI ZMĚNIT.... ALE STEJNĚ SE TO NEDĚJE.... JE JEDNODUŠŠÍ BRÁT SITUACI JAKO FAKT A NATÁHNOUT RUKU KE STÁTU, KTERÝ NEMÁ PROBLÉM ŽIVIT TOTÁLNĚ NERENTABILNÍ A NEUDRŽITELNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Z DOTACÍ A NÁHRAD ŠKOD, KTERÉ SI ALE DĚLAJÍ ZEMĚDĚLCI SAMI...... ZVRHLÝ SYSTÉM!!!!
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.4.2020 09:32 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Hluboká orba se dnes téměř neprovádí mj. kvůli ekologům a jejich vlivu na cenu paliv.
Odpovědět
JS

Jiří S

8.4.2020 10:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Kašpárku, hluboká orba ve vašich očích je mýtus. Nevím kde na to všichni tito lidé chodí. Hluboká orba na 30 cm naopak způsobuje podorniční utužené dno, které je těžké potom odstranit v takové hloubce. Také je rozdíl hluboká orba na Vysočině a JM (18cm a 25 cm)... hluboká orba také rozhodně nezadržuje žádnou vodu, to je čirý mýtus. Ano dočasně těch pár mm zadrží, pokud však máme čelit prudkým srážkám nad 40 mm, tak ta hluboká orba je naopak škodlivá .Nehledě na to, že když něco zoráte, tak vytáhnete z oraného profilu mnoho mm vody, rozrušíte půdní agregáty a podobně. Proto existuje tzv. minimalizace, nebo dokonce notill, které jsou k půdě šetrnější, to je to tzv. jak vy neznalí této praxe tvrdíte, to poškrábání po povrchu. Je to k půdě mnohem šetrnější. Takové postupy jsou praktikovány s precizním zemědělstvím a pojezdů po poli je tím pádem méně. Místa mimo kolejí nejsou vůbec utužená a vzhledem k tomu, že se tím neničí půdní prostředí bakterií, obecně mikro a makroorganismů, tak taková půda je schopná zadržet mnohem více přívalové deště a i díky nové tvorbě půdních agregátu zadržet vodu při suchých periodách.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.4.2020 12:00 Reaguje na Jiří S
Podle provedených odhadů, publikovaných v Situační a výhledové zprávě
(Půda) Ministerstva zemědělství ČR je nadměrným zhutněním v různémstupni postiženo zhruba 45 % zemědělského půdního fondu, z toho 15 % je zhutnění
genetické, dané přirozenými vlastnostmi těžkých půd a zbývající podíl připadá na zhutnění technogenní v důsledku nevhodného způsobu strojního obdělávání půdy. Současné hlavní příčiny zhutnění půd, které i v minulém období vedly ke zhutňování půdy, jsou i nadále antropogenního charakteru.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

8.4.2020 12:30 Reaguje na Miroslav Vinkler
To tady nikdo nezpochybňuje. Nebo nerozumím příspěvku.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.4.2020 18:25 Reaguje na Petr Dvořák
Zhutňování půdy je tedy antropogenního charakteru. Jak ale toto reálně a efektivně napravit? Já nevím, ptám se.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

8.4.2020 19:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Mrkněte na toho Záhoru. Viz video výše.
Odpovědět
JS

Jiří S

8.4.2020 20:40 Reaguje na Petr Dvořák
Tak pan Záhora je trochu idealista, shlédl se v dolním Rakousku, notill setí meziplodin do strniště a tak podobně. U nás se tohle masivně nerozšíří, ale určitě mnoho poznatků, jako podrývání se setím meziplodiny by bylo vhodné zařadit, rychle by to odstranilo podorniční dno
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.4.2020 20:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Koukal jsem se na průtoky řek

http://hydro.chmi.cz/ismnozstvi/index.php?t=L&_fisvs_data_pov=1&agenda=pov&ordrstr=DBC&startpos=0&recnum=30

V posledních 5-6 letech jsou průměrné průtoku u všech řek, co jsem koukal, tak o 30 % NIŽŠÍ, než v předchozí dekádě. To znamená jediné. Do řek stéká mnohem méně vody než dříve. Ten průšvih se suchem tedy není jen v půdě. Kdyby více zasakovala, začnou nám řeky tuplem vysychat.

Ale možná se nám tu zase objeví názor, že čím více půda vody zadrží a odpaří či umožní zásak do hloubky, tím více budeme mít vody v řekách. A já budu za blbečka. Ať!
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.4.2020 09:31 Reaguje na Petr Eliáš
Jenže to je právě dopad onoho bursíkovského kůrovcového bezlesí: Náhrada lesa plochami mrtvých stromů s udusanou hlínou okolo žádnou vodu nezadrží.
Zdravý smrkový les zadrží desítky mm srážek jen ve větvích a stovky v načechraném substrátu pod stromy. Dnes to prakticky vše rychle (až katastroficky) odteče.
Dalším efektem je "vyčesávání" vody ze vzduchu, který opět mrtvoly stromů nemají.
Odpovědět
va

vaber

8.4.2020 09:41 Reaguje na Petr Eliáš
pokud přijde přívalový déšť je to obvykle na plochu několika km2 a do celkového průměru srážek to téměř nic nepřinese
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.4.2020 17:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tady si jednoduše ověříte, že srážky stejné nejsou, posledních 5 let jsou podnormální prakticky všude.
http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky#
Odpovědět
va

vaber

8.4.2020 09:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
chápu že je to dost odvážné ale údajům ČHMU nevěřím a začal jsem si zapisovaz strážky na jedné oficiální meteostanici, leží v místě které je trochu srážkově nadprůměrné. Leden nemán ale srážky byly jen na konci ledna, únor pršelo hodně a úhrn za měsíc byl 69mm ,docela nad průměr 53mm měsíčně za minulý rok, březen 30mm ,když téměř vše spadlo na začátku měsíce. Duben zatím ani nekáplo V dalších měsících musí hodně pršet aby se dosáhl průměr srážek udávaný z minulých let 634mm za rok, Jak mohly být takové srážky když nepršelo pořádně třeba tři měsíce? To by v dalších měsících musely přijít potopy, únor letos se 69mm naplnil řeky. Nevěřím na nezadržování srážek ,jistě, je to asi horší než bývalo, ale ne tak dramaticky . Problém je že neprší a mnohem delší sluneční svit, který ještě to malé množství vody které spadne snadno odpaří, Prostě nejsou mraky ,neprší a svítí víc slunce.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.4.2020 09:36 Reaguje na vaber
Jenže na to, že nejsou mraky, má mj. silný vliv sluneční aktivita, kterou IPCC a podobné instituce vůbec do svých modelů nezahrnují.

MMCH, ta absence mraků způsobuje, že je fakticky víc zima než v jiných letech, akorát v denním období, kdy se to měří, jsou teploty atyp. vysoké, zatímco v noci pořád klesají pod bod mrazu. Kvůli jasné noční obloze.
Odpovědět
va

vaber

8.4.2020 09:46 Reaguje na Jan Šimůnek
souhlas, jen to trochu naznačuje, že skleníkový efekt funguje jen ve dne a v noci se teplo bez problému vyzařuje do vesmíru,to mě trochu mate
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

8.4.2020 10:17 Reaguje na vaber
Je to právě nesmysl, planete se otepluje i v noci.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.4.2020 13:09 Reaguje na Petr Eliáš
Stačí pohled na teploměr.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

8.4.2020 15:36 Reaguje na Jan Šimůnek
A to se díváte na všechny teploměry na Zemi / v ČR? Pokud ne, tak se jedná čistě o lokální pozorování.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.4.2020 08:38 Reaguje na Petr Eliáš
Pokud rosničkáři hlásí riziko nočních či ranních mrazíků, tak to mohu docela dobře zobecnit. A že by u nás na dvoře byla nějaká klimatická anomálie ...
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

8.4.2020 12:35 Reaguje na Jan Šimůnek
To nemůžete myslet vážně.
Noční teploty nárůstají rychleji než denní. Je to důležitá indicie naznačující příčinu, konzistentní s teorií i modely.
Sluneční aktivita se dlouhodobě monitoruje a je v modelech.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.4.2020 13:11 Reaguje na Petr Dvořák
Uvedl jsem výše. Pohled na teploměr svědčí o něčem jiném. Takovou situaci, kdy by přes den byly skoro letní teploty a v noci to šlo pod nulu, ze svého mládí rozhodně nepamatuji.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

8.4.2020 14:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Jo takhle, teď, na počátku jara. To je asi možné, ale dlouhodobá statistika hovoří o rychlejším oteplování nocí. Ono by taky teď mělo být aprílové počasí, místo toho měsíc praží Slunce. Tam bych hledal taky jistou souvislost.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

13.4.2020 08:33 Reaguje na Petr Dvořák
To nie je štatistika, to je fyzika. Denné teploty takmer letné a ranné mrazíky nenasvedčujú o dominatnej úlohe CO2 pri sklenníkovom efekte. Dobre je to vidieť na Šumave, kde stále mrzne aj v lete vyskytujú sa tam napríklad mrazo - tropické dni.https://www.ta3.com/clanok/1065421/tropicke-teploty-na-sumave-vystriedal-mraz.html https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-pocasi/262878/lovec-mrazu-sni-o-rekordu-a-vysvetluje-proc-na-sumave-v-lete-mrzne.html https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/jizni-cechy-mraz-rekordy-rokytska-slat-sumava-pocasi_1808270843_bej https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/sumava-leto-mraz-vojvodik-teploty-pod-nulou-kvilda-breznik.A180622_102001_budejovice-zpravy_khr
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

13.4.2020 12:22 Reaguje na Vladimir Mertan
A máte i nějaká data nebo soudíte jen z článků z Blesku, apod.?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

13.4.2020 14:13 Reaguje na Petr Eliáš
Chodím každé ráno na prechádzku zo psom, tráva býva zamrznutá. Cez deň sa teploty pohybujú okolo 20 stupňov. (Trenčín 200m nad morom) Svokrovi pomrzli marhule v typicky marhuľovej oblasti. (Nové Mesto nad Váhom) už niekoľko rokov po sebe. Kamarád pestuje jahody pri Piešťanoch pred 3 rokmi mu zmrzli v polovici mája bolo -7 stupňov. https://www.novinky.cz/pocasi/clanek/cesko-na-aprila-zasahl-mimoradny-mraz-teploty-padaly-az-na-minus-20-stupnu-40318851 údaje zverejnil na Facebooku český hydrometeorologický ústav.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.4.2020 15:17 Reaguje na Vladimir Mertan
Řekl bych, že to jen potvrzuje teorii klimatických změn. Teplá zima, sníh a mráz v dubnu, dlouhodobá sucha, přívalové deště...

To mi připomína scénku se Santou, jak se poškleboval, že všichni mluví o oteplování, a on teď byl na horách, kde byla pěkná zima...
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

13.4.2020 15:53 Reaguje na Karel Zvářal
Pozor, to je teplo cez deň a zima v noci. To isté môžeme pozorovať na púšti, alebo ak zveličíme tak na mesiaci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.4.2020 17:00 Reaguje na Vladimir Mertan
Vždyť o to jde, že vytváříme pouštní klímu. Hliněné temelíny, megapole, asfalt... To jen potvrzuje změnu klimatu.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

13.4.2020 19:37 Reaguje na Karel Zvářal
Ale nepotvrdzuje to vplyv CO2. Vplyv asfaltu a megapolí má zjavný efekt tam sa zhodneme.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.4.2020 20:20 Reaguje na Vladimir Mertan
Skleníkové plyny není moje teorie, jen co sleduji o nich dokumenty a čtu, tak nemám důvod vědcům nevěřit. Ten fosilní uhlík uvolněný v krátkém čase se projevit musí, tak jako když v kuchyni zapnu hořáky. Ta atmosféra je tenká slupka, nepochybně skleníkové plyny jí neprospívají a způsobují zadržování sluneční W. Co je podceňované, a na tom se shodnem s vícero lidmi, že rozšiřování pouští - včetně kukuplání... atd., má svůj neoddiskutovatelný vliv. Tak jako radiátor v místnosti. Jsou to sice triviální příklady, ale princip je stejný. Prostě ta změna klimatu je patrná celoplanetárně, a ať už převažuje ten či onen vliv, za největší prasárnu považuji masivní kácení lesů, a to zdaleka ne jen deštných. I když u nich ten podíl na tvorbě klimatu je nejmarkantnější, resp. jejich silný úbytek z posledních dekád.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

13.4.2020 21:12 Reaguje na Karel Zvářal
Mám veľmi vážne dôvody neveriť vedcom z IPCC, alebo povedzme z Ústavu globálnej zmeny. Domnievam sa, že sú jednostranne zaujatí, ak je zadanie potvrdiť klimatickú zmenu, tak ju jednoducho potvrdia. Je veľmi pravdepodobné, že vedec s opačným názorom jednoducho nemôže pracovať v IPCC, alebo v Ústave globálnej zmeny. Preberali sme tu už mnohokrát názory paleológa Petra Pokorného. Ide o to, ako pristupujú napr. p. Tolasz, alebo Metelka k prednáškam p. Pokorného. Namiesto toho, aby sa snažili vyťažiť nejaké nové informácie a opravili si niečo vo svojich teóriach a prácach (napríklad hokejkový graf teploty v minulosti) sa snažia na maličkostiach napadnúť celú prednášku a spochybniť dôveryhodnosť Petra Pokorného ako vedca tak, aby mu ľudia nič neverili.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.4.2020 06:30 Reaguje na Vladimir Mertan
Pro mě p. Pokorný není nedůvěryhodný, jeho přednášky vcelku beru. Že tam má nepřesnosti a snad i drobné chyby, neznamená to, že sluneční "zemské" teplo neohřívá atmosféru a potažmo i moře. Prostě ty vlivy se sčítají, zejména díky drastickému odlesňování a zástavbě všeho druhu.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

14.4.2020 07:42 Reaguje na Karel Zvářal
Lenže Pokorný aj ďalší vedci, ktorí sa profesionálne zaoberajú minulosťou poukazujú na to, že dnešné oteplenie nie je nič výnimočné, že sa to už v minulosti mnohokrát opakovalo. Základný kameň a heslo alarmistov je, že čelíme bezprecedentnému otepleniu ktoré nemá v histórii obdobu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.4.2020 07:59 Reaguje na Vladimir Mertan
Přiznám se, že zcela jednostranně a slepě neadoruji ani jednu hypotézu. Dnešní oteplení nepovažuji za přirozené, jinak by pojem antropocén ztrácel význam. Pro mě jako laika mají svůj díl pravdy obě skupiny. Prostě ten (nechtěný) klimatický ingeneering mi nikdo nerozmluví. My neporučíme slunci, větru, dešťi, ale tyto živly s námi efektně zatočí...
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.4.2020 10:51 Reaguje na Vladimir Mertan
A kdo lže v jedné věci, ten lže i v tom ostatním (alespoň pokud se to týká stejného tématu).
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.4.2020 09:05 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže CO2 by měl působit proti tomu. Proto jsou tak extrémní ty rozdíly teplot na Měsíci, že tam není atmosféra.

Pokud by klima nějak zásadně ovlivňoval CO2, musel by být úbytek tepla z povrchu země v noci menší. A není.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

13.4.2020 16:02 Reaguje na Karel Zvářal
Popíšem taktiku klimatických alarmistov. Počkám si na nejakú katastrofu a pripíšem to klimatickej zmene. Katastrofa príde skôr či neskôr a potvrdí moju teóriu že nadmerné CO2 v ovzduší je nebezpečné.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

13.4.2020 14:23 Reaguje na Petr Eliáš
Geological findings suggest that the desert was then covered by a thick layer of ice. The glaciers covered more than 8 million km2 from the Massif du Hoggar in southern Algiers to the Mauritanian Atlantic coast. The sea surface level fell dramatically, and the extensive shallow waters along the coasts of the continents were turned into dry land. This caused the great mass extinction during the transition from Ordovician to Silurian.The ice age lasted for about 2 million years. The remains of large furrows and grooves created by the Andean-Saharan ice sheet can still be seen today. At the foot of Massif du Hoggar in southern Algiers is a typical U-shaped glacier valley with polished rocks and low elongated hills, all of which indicate a past ice age.

One paradox in connection with the Andean-Saharan ice age is that the CO2 concentration in the atmosphere remained rather high compared with today's level. Some findings even show that the CO2 concentration was up to 16 times today's level.
http://www.dandebat.dk/eng-klima2.htm
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.4.2020 15:14 Reaguje na Vladimir Mertan
https://www.extrastory.cz/v-antarktide-byl-objeven-davny-les-existoval-davno-pred-dinosaury.html

Naše planeta má tak dlouhou historii, že se můžete dočíst také toto.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

13.4.2020 15:55 Reaguje na Karel Zvářal
Doba ľadová zo Saharským zaľadnením a 16 !!!!!! násobným obsahom CO2 oproti dnešnému.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.4.2020 16:58 Reaguje na Vladimir Mertan
Ordovik je tak strašně dávno, mezitím došlo k několika vymíráním druhů, to popisované klíma nebyl žádný eden, ale hotové peklo. Možná nějaký hmyz, většina života ve vodě...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.4.2020 19:00 Reaguje na Vladimir Mertan
Kdybyste nevyzobával jen informace o CO2, ale podíval se aspoň na obrázky, tak Sahara byla v tu dobu jižním pólu, taktiku...
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

13.4.2020 19:57 Reaguje na Karel Zvářal
Afrika, ako aj Južná amerika, Európa aj India a bola súčasťou superkontinentu Gondwana, ktorý sa v tom čase rozprestieral okolo južného pólu. Zaľadnenie - doba ľadová bola udalosť, ktorá spôsobila prudký pokles morí a zaľadnenie sa odhaduje v maximálnej miere na celú Afriku a veľkú časť Južnej ameriky. A toto zaľadnenie nastalo pri konštantej pre nás nepredstavitelnej koncetrácii CO2 6400 PPM.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.4.2020 06:24 Reaguje na Vladimir Mertan
V období tvorby kontinentů probíhala bouřlivá sopečná činnost. Mračna prachu zakryla Slunce, které dává Zemi život. Pokud paprsky nedopadají na zem, ale odráží se už vysoko v atmosféře, nastává prudké ochlazení, potažmo doba ledová. Navzdory vysoké koncentraci skleníkového plynu. Něco jako ta zmiňovaná pouštní noc...
Odpovědět
va

vaber

8.4.2020 13:19 Reaguje na Petr Dvořák
jistě rostou, ale když je jasná obloha klesají hodně ,rostu protože v zimě už vůbec nemrzlo ani v noci a když si to zprůměrujete vyjde vám veliký nárůst, ale když se bavíme o skleníkovém efektu od CO2 ten funguje hlavně při jasné obloze měl by fungovat i když je jasná obloha v noci ,při zatažené obloze v noci je vždy tepleji, přesně to asi nevyčíslí nikdo
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

7.4.2020 15:46 Reaguje na Katka Pazderů
Jan Šimůnek jen popisuje realitu. A ti Zelení, co ve vládě byli, podělali co se dalo, ba i nedalo (viz pověstná "Biomasa").
Popište prosím, jak zmenšená ekostopa, třeba Jana Šimůnka, zvýší srážky zmírněním změny klimatu. Velmi by mě to zajímalo.
Mimochodem, skleníkový efekt CO2, metanu, vodní páry, a případných dalších tak zvaně skleníkových plynů, který jistě máte na mysli, je jev obousměrný - brání jak vyzařování tepla z povrchu Země, tak ohřívání téhož, slunečním zářením.
To, že jde o proces obousměrný, je prostě fysikální zákon, platný v této části Vesmíru.
To, že nenastává rovnováha ve výdeji a příjmu tepla na planetě je zřejmě způsobeno i něčím jiným, ale zatím nikdo neví čím.
A neohánějte se vědci, ti ještě před padesáti lety vyhrožovali zamrznutím Země, novou dobou ledovou, a to také kvůli těm samým skleníkovým plynům. Osobně si myslím, že mnohem horším jevem pro klima, je stále se zvyšující produkce tepla v důsledku zvyšování potřeby energií. Odpadní teplo je ta část energie, která je vyzařována do ovzduší chlazením všemožných strojů a co do množství se rovná rozdílu účinnosti procesů přeměny energie z jednoho druhu na jiný od účinnosti 100%. Na příklad účinnost naftového motoru je do 40%, účinnost výroby elektřiny spalováním bioplynu se příliš neliší. Ty zbývající procenta je teplo vyzařované do atmosféry v důsledku činnosti lidí, ale v součtu ani to nebude asi mít velký vliv.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

7.4.2020 16:02 Reaguje na Jiří Daneš
No, nevím v jaké části vesmíru to žijete, ale v naší části vesmíru je to trochu jinak. Napíšu to zjednodušeně. Od Slunce k nám proudí krátkovlné záření, které se snadno dostane k povrchu Země. Země toto krátkovlné záření přetvoří na záření dlouhovlné (teplo). Toto dlouhovlné záření proudí z atmosféry do vesmíru. Bohužel, neprochází tak snadno atmosférou a část ho v atmosféře zůstane (proto také není Země ledová koule). Zvyšující se koncentrace skleníkového plynu mu průchod atmosférou stěžuje a v atmosféře ho zůstává víc a víc. (obrázek zde: https://www.google.com/search?q=infra%C4%8Derven%C3%A9+z%C3%A1%C5%99en%C3%AD+sklen%C3%ADkov%C3%A9+plyny&tbm=isch&source=iu&ictx=1&fir=73GVOkTWvMqDVM%253A%252Cawb1AYK5QiVfmM%252C_&vet=1&usg=AI4_-kQeLQIId0PWCkHpsagKbYX2cFRQrg&sa=X&ved=2ahUKEwis-7Xdu9boAhUPT8AKHZcFAi4Q9QEwDXoECAYQCg#imgrc=73GVOkTWvMqDVM:)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

7.4.2020 17:16 Reaguje na Petr Eliáš
Podle IPCC je ale nepravděpodobné, že by se lidskou činností skleníkový efekt vymkl kontrole: „a 'runaway greenhouse effect'—analogous to [that of] Venus—appears to have virtually no chance of being induced by anthropogenic activities.“[17]
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.4.2020 09:22 Reaguje na Petr Eliáš
Jenže od Slunce k nám proudí i dlouhovlnné záření (o vlnových délkách, které skleníkové plyna zachycují). Slunce se chová dost blízko tepelnému záření absolutně černého tělesa, takže se dají poměry jednotlivých vlnových délek vcelku slušně (a blízko realitě) vypočítat..
A další dlouhovlnné záření přichází z vesmíru.

Proto je skutečný dopad "skleníku" výrazně slabší než uvádějí alarmisté.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

8.4.2020 11:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Proto jsem psal: ,,Zjednodušeně,,

1. Dlouhovlnné záření od Slunce větší než 3 μm je opravdu málo. Cca 95% záření tvoří záření krátkovlnné (z toho cca 50% infračervenné).

2. Dlouhovlné záření vesmíru? To má asi takový význam jako když zaléváte zahradu hadicí a soused vám na ní plivne aby vám pomohl. ;)

Odpovědět

Jan Šimůnek

8.4.2020 13:12 Reaguje na Petr Eliáš
V některých kategoriích záření není Slunce nejsilnější zdroj na obloze. Alespoň tvrdí astronomické knihy.
Odpovědět
va

vaber

8.4.2020 13:22 Reaguje na Jan Šimůnek
kdysi to bylo na dlouhých vlnách pro radiové vysílání, to byla Země větší zdroj,nyní už ne
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

13.4.2020 08:39 Reaguje na Petr Eliáš
Skúste to aplikovať na súčasný stav- cez deň je teplo a v noci mrzne. Zistíte, že absolútne najväčšiu časť skleníkového efektu vytvárajú oblaky a nie skleníkové plyny CO2 a metan.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.4.2020 18:00 Reaguje na Jiří Daneš
Zřejmě jste nikdy neviděl skleník, ale pan Daneš to snad vysvětlit dobře. To, že se otepluje daleko vyšší rychlostí, jak v dobách do miliónu let do historie, je známo poměrně dobře. Je to fosilní uhlík, který se postupně milióny let ukládal pod zem a dnes jsme ho vyfučeli do atmosféry během historického okamžiku v množstí biliónů tun. To prostě musí nutně s klimatemm zamávat. Vaše parazitní teplo možná taky hraje určitou roli, ale asi zcela minimální. Každá uhelná i jaderná elektrárna pouští asi 70% svého výkonu do chlazení.
Odpovědět
MG

Milan G

7.4.2020 19:53 Reaguje na Katka Pazderů
To, že Topolánek potřeboval životně těch pár hlasů zelených dokázal Bursík excelentně využít. Dodnes se s tím příroda nevyrovnala.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.4.2020 09:27 Reaguje na Katka Pazderů
Nicméně způsobili katastrofu, ze které jsme se dodnes nevyhrabali. Naopak, některé "bomby", které se jim podařilo umístit především na MŽP, vybuchují až teď. Proto bych také uvítal totální zrušení MŽP i legislativy, kterou od vstupu zelených do vlády až po dnešek vyprodukovalo. A pokud by někdy v budoucnu nějaká instituce tohoto zaměření měla vzniknout, tak jedině za podmínky, že její personál nebude mít absolutně nic společného s personálem stávajícího MŽP.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

7.4.2020 13:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Myslím, že by už konečně měl někdo vypráskat Vás. ;) Někam hodně daleko za Ural. ;)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.4.2020 17:48 Reaguje na Petr Eliáš
No, někdy je pan Šimůnek na hraně, ale velice často píše pravdu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.4.2020 18:01 Reaguje na Petr Eliáš
Pan Šimůnek je bot, programovaný v pertohradské farmě trollů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.4.2020 18:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Teda předpokládám, jeho příspěvky tomu sedí velmi dobře.
Odpovědět

7.4.2020 22:21 Reaguje na Pavel Hanzl
To sice očas docela sedí, ale bohužel, není tomu tak, nenechte se zmást.
Osobně si myslím, že je pan Šimůnek velice často i daleko za hranou. Od jeho výroků zde se jménem Masarykovy univerzity distancovala i prof. Brázdová.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

7.4.2020 22:22 Reaguje na
PD
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.4.2020 06:21 Reaguje na
Od doby platnosti ústavy i Listiny základních práv a svobod ČR je svoboda projevu i šíření vlastních názorů ústavním právem.

To se týká všech občanů ČR .
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.4.2020 08:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nikomu ho zatím nikdo nebere, ovšem asi to dlouho trvat nebude, kdy se tu zavede tzv. "chytrá cenzura".
V Číně už zavádí "sociální kredit", což je něco příšerného, to nevymyslel ani Orwell.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

8.4.2020 09:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jen říkám, že když tady pan docent operuje s fašisty, kandelábry a střílením mentálně méněcenných zelených aktivistů, tak to je pro mě za hranou. A popravdě, ono to je asi i za hranou zákona, ale nejsem právník..
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.4.2020 10:09 Reaguje na Petr Dvořák
Fašismus je zcela reálně existující politický směr.
Jeho metody a přístupy převzala řada dalších totalitních, nebo alespoň s totalitou koketujících politických směrů, což se týká i zelených (minimálně jejich politické části).
A nemohu za to, že praktické prosazování těchto idejí a této politiky nutně povede k občanské válce (pokud se tedy občané nenechají masově likvidovat jak ovce), a třeba i nějakému střílení a věšení po kandelábrech (jako tomu bylo vždy při podobných průšvizích v minulosti).
Naše Velká Sametová byla po této stránce naprostý atyp, především proto, že naprostá většina chartistů, kteří se rychle dostali do jejího čela, měla máslo na hlavě z 50. let a rázné vypořádání revoluce se zločinci padlého režimu by nutně muselo postihnout i je, nebo alespoň osoby jim blízké.
Takovéto atyp situace se ovšem neopakují a žádný "zelený odboj proti zelené politice", ekvivalentní "reformním a vyhozeným komunistům" z Charty na naší politické scéně není.

Posly špatných zpráv nikdo nemá rád, zejména pokud jsou ty zprávy natolik pravdivé, že to chápou i ti, kteří se s jejich obsahem nemohou emočně vyrovnat.

Nicméně opravdu jen domýšlím do logických důsledků to, co prosazují zelení, a k čemu to nutně logicky povede. Nic jiného.

Mimochodem, pokud bych si takovéto vyústění zelené politiky přál, tak bych psal příspěvky v duchu pánů Hanzla či Kašpárka (a mnohých dalších) a po straně si mnul ruce v radostném očekávání toho, co lidé budou nakonec, až jim dojde trpělivost, se zelenými provádět.
Osobně bych si, pochopitelně, přál, aby zdravé jádro "zeleně", ale současně i demokraticky, orientovaných spoluobčanů odstavilo od moci tvrdé jádro "zelených", prosazující jen škodlivé ekofundamentalistické nesmysly, s nímž není možné (právě pro fanatismus a fundamentalismus) uzavřít žádné kompromisní dohody. Nebo aby se tito občané od něj odtrhli a distancovali. Tím by vznikla jakási konstruktivní proekologická opozice, kterou by bylo možné považovat za demokratickou a jako s demokratickou s ní i konstruktivně jednat a nacházet smysluplná kompromisní řešení (protože současní zelení jsou, stejně jako komunisté, svou ideologií mimo hranice demokratické politické scény).

MMCH, na Islandu, kde s ekofundamentalisty měli také řadu zásadních problémů, tohle vyřešili tím, že mají šest či sedm masových ekologických organizací, v níž se ti fundamentalisté "rozpustí" a nejsou s to prosazovat do praxe fundamentalistické nesmysly.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.4.2020 11:46 Reaguje na Jan Šimůnek
I když v řadě věcí máme jiné názory, souhlasím,že eko-fundamentalismus je velkým problémem. Neochota uzavírat rozumné kompromisy (typicky Plán péče o vlka pod gescí AOPK, European Green Deal- Ulrika &. Greta) vede k tomu, že většina veřejnosti vnímá zelené aktivity poněkud nevraživě.
Odpovědět
va

vaber

8.4.2020 13:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
rozumné kompromisy se většinou nenajdou ,stačí si počíst v těchto diskusích
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.4.2020 13:31 Reaguje na vaber
S ekofundamentalisty jistě ne. Stejně tak i s lidmi a institucemi, které jsou na určitých kontraverzních aktivitách a pseudořešeních ekonomicky závislí.
S těmi, kterým jde opravdu o ochranu prostředí jako takového, pravděpodobně kompromisy možné jsou.
Odpovědět
va

vaber

8.4.2020 13:41 Reaguje na Jan Šimůnek
když oni to říkají všichni, že jim jde o ochranu životního prostředí, jen metody které by se měli použít si představuje každý podle svého myšlení a uvažování
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.4.2020 15:06 Reaguje na vaber
Já jsem toho názoru, že i ty metody mnohé napoví.
Druhou věcí asi bude reakce na koronavirovou krizi. Už i velmi proevropský publicista Ondřej Neff se nechal slyšet, že pokud se zelení pokusí po odeznění koronavirové epidemie obnovit Green Deal, bude to patrně znamenat konec EU (pro něho nežádoucí, pro mě naopak žádoucí).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.4.2020 19:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Váš program se už asi úplně zauzlil a pokud programátor vám nenainstaluje nový software, váš projev bude i nadále tzv. "kontraproduktivní".
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.4.2020 13:28 Reaguje na Petr Dvořák
Možná ještě jedna věc:

Z celosvětového pohledu nejsou zelení žádná neviňátka, pečující o přírodu (i u nás se z tohoto hlediska chovají spíš kontraverzně a kontraproduktivně, Šumava je jasný příklad).

Celosvětově se za zelenými táhnou aleje s miliony hrobů.
Jen zákaz DDT, vyřvaný na základě zcela lživých argumentů, vedl k návratu malárie do zemí, v nichž byla pomocí DDT vyhubena, a počty takto zemřelých narůstají o statisíce ročně. Už dnes je jich víc, než kolik bylo obětí nacistického holokaustu a začíná se to blížit k sumě obětí nacismu celkem, případně sumě obětí komunismu. Už jsou násobně překonány počty obětí státem vyvolaných hladomorů na Ukrajině a v Irsku.
Každý rok oslepne v zemích třetího světa kolem deseti tisíc dětí na důsledky zelenými vyřvaného zákazu geneticky upravené zlaté rýže (s karotenem a vitamínem A). A naprostá většina z nich na socioekonomické následky toho oslepnutí zemře.

A uvedená čísla, na rozdíl od těch, s nimiž je porovnávám, stále každoročně narůstají. A nejsou to jediné zločiny zelených, jen ty nejsnadněji vyčíslitelné i na bázi běžně dostupných statistik.

Takže na zelené je třeba hledět jako na zločince a masové vrahy.

A, když člověk ví, jak zelení lhali v souvislosti s tím DDT a jak lžou v souvislosti s GMO, tak se nutně už z tohoto pohledu musí dívat jako na lež na cokoli, co tito lidé blábolí o antropogenním globálním oteplování. I kdyby nebylo žádných dalších důkazů o lžích a manipulacích na tomto poli.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

8.4.2020 14:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Zlatá rýže se nepěstuje převážně kvůli The Cartagena Protocol on Biosafety (https://bch.cbd.int/protocol/), který byl přijatý v roce 2000 167 státy. ;) Ale očekávám, že i tak budete tvrdit, že si to vyřvali zelení. :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.4.2020 15:07 Reaguje na Petr Eliáš
Je úplně jedno, která konkrétní ekofundamentalistická organizace tento zločin nakonec provedla.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

8.4.2020 16:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Provedlo ho těch zmíněných 167 států. Jedním z nich byla i ČR. ;)
Odpovědět
va

vaber

8.4.2020 16:46 Reaguje na Jan Šimůnek
zelení nejsou asi tak mocní jak jim přisuzujete a možná se ani tolik neliší od jiných politických stran, prosazují si svoje zájmy a někdo za tím stojí, to platí pro všechny politické strany ,která je naprosto nezávislá?
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.4.2020 08:41 Reaguje na vaber
Tohle říkali někteří Židé ještě na začátku 30. let o nacistech.
Prostě tahle totalitní hnutí je třeba likvidovat včas, dříve než se rozrostou a hluboce zakoření.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.4.2020 07:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, vy jste byl za komára nějaký velký politruk, že? Pro vás jsou "zelení" (zcela neohraničený pojem) něco jako "třídní nepřítel", že? Jsou přece placeni "válečnými štváči z Volstrítu" a "imperilalistickými hyenami", které chtějí zničit "tábor míru a socialistmu" (dnes tábor uhelných čmoudů, čadící dýzláků a tvrdé devastace celé planety).
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.4.2020 12:59 Reaguje na Pavel Hanzl
"Za komára" jsem dělal v SSM v oblasti propagandy, byť zdaleka ne na tak vysokém postu jako soudružka Merkelová. Proto tyhle propagandistické triky znám a jsem vůči nim imunní (spíš jsem alergický na to, že někdo tak primitivní věci ještě používá).

To, že zelení provádějí propagandu, založenou na zcela nepravdivých blábolech (nebo alespoň silně sporných a kontraverzních), znám od začátku 90. let, od kteréžto doby je sleduji více-méně systematicky.

Zelení jsou nepřáteli technologicky orientované civilizace "od přirození"; je jasné, že je další nepřátelé této civilizace podporují, ale nejsou na nich svou orientací závislí (dělali by to i kdyby placení nebyli, na rozdíl např. od sexuálních profesionálek).

"Uhlené čmoudy", "čadící dýsláky" apod. jsou v podstatě jen nepravdivé dehonestující bláboly zelených a spol. Nejvíc devastují přírodu, potažmo životní prostředí, civilizace nebo spíš společnosti zemí 3. světa.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.4.2020 08:21 Reaguje na
Co má společné pan Šímunek s masárnou?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

8.4.2020 09:23 Reaguje na Pavel Hanzl
https://www.muni.cz/lide/1007-jan-simunek
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.4.2020 18:14
Jaro je úplně stejně suché jako jiné roky. Nedostatek vody je kvůli tomu, že v zimě byly minimální m sněhové srážky, protože jarní počasí až do cca dubna až května čerpá vláhu hlavně z roztálého sněhu. Další větší srážky do střední Evropy přináší až proudění typické pro květnové "ledové muže", to je proudění května až do začátku června.
Srážky jinak ovlivňuje nerovnoměrná teplota nad mořem a pevninou. V zimě je pevnina mnohem chladnější než moře a srážky tak přináší hlavně proudění z moře na pevninu. Z pevniny, severovýchodu až východu přichází proudění bez srážek. Na jaře se teplota nad mořem a pevninou vyrovnává a proto je jaro spíš s menším množstvím srážek. V květnu už se projeví to, ž pevnina je teplejší než moře, a to nestabilitou počasí, kdy přichází víc srážek a ledoví muží.
Jinak srážky dnes ovlivňuje taky proudění jet streamu, v zimě bylo u nás bohužel toto proudění z hlediska srážek velice špatné, srážky odvedlo jinde.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.4.2020 21:03 Reaguje na Radim Polášek
Zásobenost půdy vodou se většinou vztahuje k míře sněhu v zimě. Já si to nemyslím. Když vezmete průměrnou, dejme tomu stopadesátimilimetrovou vrstvu sněhu, která leží na poli, kolik z tohoto objemu sněhu je vody? Většinou tato vrstva umrzne, něco vysublimuje do vzduchu , sníh leží třeba tři neděle, připadne dalších sto mm a to bývá za zimu všechno. Tudíž kolik vody se opravdu dostane do země? Počítat sníh na horách má smysl tak pro naplnění přehrad, a kdyby těch nebylo, tak veškerá voda je za týden v Hamburku a Černém moři. Zato trvalejší déšť, který letos přišel v únoru, se sice k zimě jaksi nehodí, pro ta pole byl ale daleko výhodnější, protože u nás spadlo skoro 90 mm srážek a tato všechna voda se skoro beze zbytku vsákla do země a z ní teď rostliny žijí. Jedinou nevýhodu to má, že na jílovitějších zemích se hůře připravuje, protože nedošlo k přemrznutí. Kolik sněhu by bylo potřeba na těch 90 mm? Stačí si vzít odměrný válec, nasypat tam 30 mm sněhu a výsledek každý vidí hned. Tudíž za mě vždy dám v zimě přednost dešti před sněhem, i z hlediska eradikace hlodavců a zlikvidování různých živočišných škůdců. Velkým omylem je myslet si, že zima s mrazem a sněhem tyto hubí. Opak je pravdou, teplejší a vlhčí počasí jim nedopřává klidu, vysilují se, jsou napadáni entomofágními druhy hub a hynou v daleko větší míře, než když si za mrazu v klidu přečkávají. Proto dešti zdar!
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.4.2020 10:11 Reaguje na pavel peregrin
Vody se do půdy ze sněhu dostane dost, záleží mj. i na režimu odtávání. A kdyby nic jiného, tak alespoň půda pokrytá sněhem nevysychá.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.4.2020 11:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak jistě to nemyslím nijak proti sněhu, to určitě ne, ale faktem zůstává, že pokud napadne 100 mm sněhu, tak z něj zůstane tak 10 mm vody. Kdežto ta voda z deště je čistý příjem a v zimních měsících je výpar naprosto marginální.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.4.2020 13:32 Reaguje na pavel peregrin
Nejsme ve sporu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.4.2020 16:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Jasně.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.4.2020 12:12 Reaguje na pavel peregrin
Jistě, 150 mm sněhu je zhruba asi 15 mm vody. To je běžný přepočet.
Sníh má potom význam v tom, že svou izolační schopností izoluje půdu, půda pak nemrzne a potom se půdním teplem sníh zespoda pomalu rozpouští a vzniklá voda se pomalu vsakuje do země. Sníh potom taje pomalu i při běžných oblevách, takže i při běžných oblevách se vsakuje do země a velice málo vody odtéká pryč jen ve velmi málo zvýšených vodních stavech toků. Teprve při extrémních oblevách, kdy vlivem změny počasí přijde na sníh přímo teplé jižní proudění, kdy má vzduch 10 nebo víc stupňů C a navíc silněji proudí a současně je sněhu velice moc, dochází k tak rychlému tání sněhu, že se nestíhá vsakovat do půdy a v rozvodněných vodních tocích tak hodně vody ze sněhu mizí pryč z krajiny.
Odpovědět
va

vaber

8.4.2020 13:37 Reaguje na Radim Polášek
se suchem má problém celý svět,kdysi uschla Subsahara a nyní je na řadě Evropa,v celé Evropě prší méně, Anglie kdysi byla taková, že v létě všichni museli nosit umbrella nebo mackintosh a kde jsou dnes londýnské mlhy? vody bylo v atmosféře mnohem mnohem víc ,nejen v atmosféře, dnes zůstává v oceánech a jejich hladiny stoupají
Odpovědět
D

Daniel Křenek

8.4.2020 15:06
pane Šimůnek jaké máte přesné a jasné důkazy, že kůrovcou kalamitu způsobili zelení?
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.4.2020 15:11 Reaguje na Daniel Křenek
A co Bursíkem a spol. vyřvaný zákaz sanace kůrovcem napadených stromů? Co haldy zfanatizovaných póvlů, přivazujících se ke stromům? Přesně tihle lidé přeměnili lesy na Šumavě na kůrovcovou líheň. Tento proces se nyní už v podstatě zastavit nedá (leda atomovkama). Prostě velký úspěch zelených a určitý předobraz toho, jak vypadá péče zelených o přírodu.
Odpovědět
va

vaber

8.4.2020 16:52 Reaguje na Jan Šimůnek
kůrovec se roztahal po všech lesích přepravou napadeného dřeva a dovezl se od nás i do Německa ,primární příčina usychání není kůrovec, stromy jsou silně poškozené už před napadením kůrovce
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.4.2020 08:49 Reaguje na vaber
Původně se kůrovec rozšířil na kmenech stromů, poničených orkánem Kyril. Pokud by se toto kalamitní dříví zpracovalo podle platných předpisů, k žádné kůrovcové kalamitě by nedošlo.
Pak už byly nálety kůrovce tak masívní, že jim nemohly odolat ani stromy, které by sporadický výskyt kůrovce zvládly. Kůrovec napadal i mlází a tyčkoviny, které normálně nenapadá (nebo ne úspěšně), což svědčí o tom, jak masový byl jeho výskyt.
Dnes z "bezzásahových zón" vylétají mraky kůrovce a kam padnou tam les totálně zničí. Jistěže za to může i EUrosocialismus, nutící majitele lesa provádět měsíce trvající (v lepším případě) "výběrové řízení", které než uplyne, tak je na světě třetí generace kůrovců a napadený les je totálně zničený.

Jinak pokud se napadené dřevo na místě odkorní nebo ošetří vhodným insekticidem, tak z něj kůrovec nelítá.
A zase: Kdo zakazuje insekticidy? Nejsou to náhodou zelení?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.4.2020 19:35 Reaguje na Daniel Křenek
Šimůnek je jen ruský bot a mele cypoviny, jako ruský bot první generace. Dnes mají daleko sofistikovanější produkty.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.4.2020 19:39
Kůrovec je historicky zcela normální škůdce převážně smrkových monokultur po celém území ČR a s nějakými Zelenými ani Šumavou nemá vůbec nic společného. Povinnost kácet kůrovcové kolečko je sand už z první republiky, problém s jeho rozmnožení je způsoben systémovým suchem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.4.2020 10:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém s kůrovcem vznikl tím, že se ona povinnost kácet a sanovat stromy poničené orkánem nekonala. Naopak, zelení a ekologické neziskovky vyřvali "bezzásahovost". Ekolháři blekotali o "kůrovci, lékaři lesa". A tím vznikla masívní infekce, která se už v podstatě zastavit nedá. Už proto, že zelení neustále vyrábějí nové a nové bezzásahové zóny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.4.2020 11:21 Reaguje na Jan Šimůnek
To je přece naprostá blbost, bezzásahovost se týká jen NP Šumavy a možná někde nějaký minikousek, ale nikde jinde. Celá Vysočina, která je postižena až fatálně má povinnost bojovat proti kůrovci. Jenže Uniles, který převážně v lesích hospodaří, patří zcela vyjímečně Bábovi, takže to podle toho vypadá. Žádné kůrovcové kolečko nikdo nekácí, počká se, až bude mrtvá půlka lesa a pak se udělá holoseč.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.4.2020 16:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém je, že pokud vám někam vlítne kůrovec, tak se musí jednat hned, ne až poté, co proběhne několik kol výběrového řízení, soudy vyřídí příslušná odvolání atd. (což je EUrosocialismus, vnucený nám po vstupu do EU).
Druhou věcí je, že primárním zdrojem kůrovce je Šumava a v současné době jsou to i další národní parky a rezervace. Což se týká i mnoha ploch na Vysočině.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.4.2020 07:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase úplná blbost. Kůrovec žije v našich lesích od nepaměti a pokud je les zdravý, tj. má dost vody, dokáže se s ním vypořádat i bez zásahu a uschou jen slabé stromy. Samozřejmě je výhodné s nním bojovat v zárodku, což se vždy dělalo. Ale pokud je dnešní srážkový deficit už přes půl roku, smrkový les stejně nemá šanci.
A hospodaření v našem lese neřeší žádná EU, to zase plácáte nesmysly jak dycky.
Odpovědět
MG

Milan G

11.4.2020 12:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzl, tohle vše jsme tady probírali už minule. Chybět jste nechyběl, tak jste zase opět nedával pozor. Pořád dokola vám vysvětlovat jak došlo ke kůrovcové kalamitě nelze. Že lýkožrout zlikvidoval víc jak třistaleté smrky u povodí vltavy v nadmořské výšce cca 1100 m.n.m. je fakt. Čí je to vina? Taky to odbudete mávnutím ruky, řka .. a co, to byly slabý stromy...? Že je prokázáno, že kůrovec může za jeden den díky větru překonat vzdušnou čarou až 100km a to v množství, ve kterém je schopen zlikvidovat ten nový les? Taky budete blábolit něco botech. A ano, samozřejmě je nejlepší s kůrovcem bojovat hned v zárodku, Což se v posledních letech NEDĚLÁ. Díky ekoteroristům
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.4.2020 13:02 Reaguje na Milan G
Nemoc (jestli propukne nebo nepropukne) je výslednicí odolnosti jedince a mohutnosti dávky infekčního agens. Proto zaplavení lesů mraky kůrovce je rozhodně v kontextu umělých líhní kůrovce, vyrobených zelenými, důležitější než to sucho.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.4.2020 20:51 Reaguje na Milan G
Nevím, kdo je u nás ekoterorista a jak se mu podařilo vytvořit už šestý suchý rok po sobě, kdy srážkový deficit na většině území už přesahuje půl roku.
Ty třistaleté stromy prostě takové sucho nazažily.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.4.2020 10:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže podle kronik a dalších relevantních údajů z historie klimatu zažily.
Odpovědět

14.4.2020 16:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Ty stromy toho zažily opravdu hodně, ale nepřežily péči správy parku Šumava ve spolupráci s ekoteroristy. Například rok 2016, srážkově normální 639 mm. Kolik vody spadlo na Šumavě si dohledejte sám.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.4.2020 12:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém s jeho rozmnožením je způsoben inaktivací protikůrovcové ochrany kácením napadených stromů. Už několik let mají lesáci povinnost každou zakázku včetně kůrovcového kácení soutěžit, což nejde stihnout rychleji než cca za půl roku. Tím pádem se může kácet až tehdy, když už je kůrovec spolehlivě z napadených stromů vylétlý ven a už dávno likviduje další stromy. Toto je hlavní důvod začátku kůrovcové kalamity, protože kůrovec během těchto let nebyl ničím omezován a volně se ve smrkových mnokulturácvh množil a šířil. Později, jak už byl kůrovec přemnožený, pokračuje kůrovcová kalamita dál už z důvodu pouhého přemnožení kůrovce.
Sucho posledních let je jen vedlejší příčina, pokud byla ochrana proti kůrovci v minulosti kácením napadených stromů funkční, nebyl problém i za velkého opakovaného sucha udržet kůrovce v rozumných mezích.
Ovšem dokud nepřišli zelení, kterým zničení lesů kůrovcem zapadá do jejich propagandy globálního alarmistického oteplování a proto ničení lesa kůrovcem podporují.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.4.2020 08:05 Reaguje na Radim Polášek
Vaše logika mi trochu uniká. Zeleným zapadá kůrovcová kalamita do teorie oteplování, takže pdporují kalamitu a tím podporují oteplení, nebo jak to je?
Kůrovcové kolečko je údržba a ta je ze zákona povinná a žádná soutěž na každé kolečko se nedělá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.4.2020 13:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, zeleným kůrovcová kalamita vyhovuje, protože mohou výsledky masivního napadání lesů kůrovcem vydávat za výsledky sucha, které zdaleka tak katastrofální a bezpracedentní není.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.4.2020 20:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Radit vám, abyste se podíval na ČHMU a web Intersucho je zbytečné, jako bot to v programu nemáte.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.4.2020 10:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Mají tam údaje ze 16. století? Kolik měli v té době měřících stanic?

V podstatě alarmisté ignorují jak sucha a horka v 30. letech (tatínek zažil tzv. "vedřiny", tedy předčasné ukončení školního roku z důvodu vysokých teplot) a dávají si pozor i na to, aby se vyhnuli i velmi suchému a horkému roku 1947.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.4.2020 15:57 Reaguje na Radim Polášek
Samozřejmě máte pravdu, věc je v podstatě jednoduchá, ale každýv tom hledá složitosti, které zde nejsou. Už je na čase vypráskat všechny, kdož o věci nemají ponětí, ale do všeho strkají rypák a žvaní nesmysly. A to se netýká jen kůrovce, ale i zemědělství. Ti pitomci si myslí, že jsme zvědaví na jejich knížecí rady, dávno se přizpůsobujeme, protože bychom jinak neobstáli, ale to těmto vemenům uniká. Úmyslně volím tvrdý tón, protože jinak to nepůjde.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.4.2020 12:26
Jinak třeba vy vyšších polohách Beskyd by sucho nemělo být tak cca do května. Březnové srážky se v Beskydech přeměnily na sníh a ten postupně roztával tak během týdne až 14 dnů a tudíž se zřejmě prakticky všechna voda stihla vsáknout. Jestli se mají v Beskydách holiny po kůrovci letos zazelenat přirozenými nálety dřevin, musí v Beskydech pořádně sprchnout do cca konce dubna nebo nejpozději do poloviny května. Snad se to stane.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.4.2020 08:12 Reaguje na Radim Polášek
A když se nestane? Stejně ty nálety vyrostou, v půdě je tam vody dost.
Ale plocha hřebenů Beskyd tvoří nepatrné procento celé ČR a zbytek je už dnes v kritickém ohrožení suchem, na grafu je to dobře vidět. A to se očekává hodně horké a suché léto.
Čekal jsem, že klimatická tragédie zasáhne začátkem i do mého života, ale postupuje to rychleji, než předpovídali nejvyděšenější klimaalarmisté světa.
Určitou logiku to má, nejalarmičtější teorie ze 60. let předpovídaly tohle počasí až po roce 2030.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.4.2020 13:05 Reaguje na Pavel Hanzl
V 60. letech klimaalarmisté věštili dobu ledovou. Dobře si to pamatuji, byť nyní lžou, že to není pravda.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.4.2020 20:55 Reaguje na Jan Šimůnek
To byli jiní alarmisti. Já píšu o těch, jejichž teorie se ukázaly jako pravdivé a proto bych se jich držel i do budoucna.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.4.2020 10:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, to byli většinou ti samí lidé i ty samé instituce.
Tihle lidé prostě potřebují šířit nějaké katastrofální zprávy (asi by se pro to dalo najít jméno v učebnicích psychiatrie), a když jim nevycházela ta doba ledová, tak se rozhodli hlásat katastrofální oteplení.

MMCH od roku 2011 suma ledu v Grónsku a Antarktidě přibývá, takže spíš v dohledné době přijde nějaké ochlazení. Nasvědčuje tomu i dlouhá persistence jarních mrazů v posledních letech. Ani v nížinách není výsadba rajčat po "zmrzlých" garancí, že vyrostou.
Odpovědět
MG

Milan G

14.4.2020 17:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Tady máte ty vaše alarmisty. Házet miliardam, bilionama umí perfektně, pro zastrašovací efekt asi dobré. Ale normální lidi to vidí jinak https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-polarni-cepice-taji-jiz-od-posledni-doby-ledove.A200412_174531_p_klima_wag

A co se týká klimatu a jeho změn, proč a jak si bohužel musíme přiznat, že nevíme, nevíme. A tak se třeští, že je to antropogení bez důkazů, nebo pomocí zahnuté hokejky atd., jen z toho vytřískat peníze, ovce to zaplatí. O co je lepší říct, klima se mění ať už nahoru nebo dolu, v životě země to není poprvé a naposledy, pojďme se na to připravit. A ne vřeštět, že s tím budeme bojovat, to mi připomíná jednoho pána Don Quijote de La Mancha se jmenoval. Jaký to byl rytíř a jak smutně dopadl...

S tou změnou nic neuděláme, pokud si někdo myslí opak pak je blázen, a dopadne to tak, že naprostá většina normálních lidí se vrátí na stromy, pokud je nesežere kůrovec nebo jako teď na Třebíčsku požírá duby bekyně velkohlavá a několik málo tisíc lidí si nechá vykopat speciální, klimatizované a soběstačné bunkry.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.4.2020 08:40 Reaguje na Milan G
Bohužel víme a víme. Jenže si to nechceme přiznat.
Pořád si nalháváme že je to "přirozený výkyv" a vše se vrátí do normálu.
Přitom fakta hovoří o opaku. Bilióny tun fosilního uhlíku se stamiliony let postupně ukládaly pod zem a tím mizely z atmosféry. A klima se na to adaptovalo a dlouhodobě se stabilizovalo s minimálními a dlouhodobými výkyvy.
A najednou (v historickém okamžiku) to všechno vypustíme do atmosféry.
Přece tohle musí s klimatem řádsky zamávat i dle selského rozumu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.4.2020 08:50
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/po-koronaviru-prislo-sucho-nejspis-nejhorsi-v-historii-zni-z-polska-99084#utm_content=freshnews&utm_term=polsko sucho&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

... a to jsou severněji!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.4.2020 20:59 Reaguje na Karel Zvářal
Zvláštní je, že někteří diskutující (třeba i pan Vinkler) tu stále tvrdí, že srážek je stále stejně. T nějak nechápu, když i na webu ČHMU je jasně vidět, že srážek výrazně ubylo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.4.2020 14:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Nezáleží na tom, kolik je srážek, ale kdo, jak, a za jakým účelem je měří (abych parafrázoval jistý slavný výrok).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.4.2020 08:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase příspěvek zcela mimo lidskou logiku.
Srážky měří meteorologové proto, aby zjistili, kolik napršelo.
Pokud k tomu někdo přidává skryté významy, jde asi o umělou "inteligenci", protože ta lidská s tím vůbec žádný problém nemá.
Odpovědět
MP

Milan Přenosil

19.4.2020 11:29
Po několika letech deficitu srážek je často vyhlašován zákaz čerpání vody z řek a potoků zejména k napouštění bazénů a závlahy trávníků. Břehy řek jsou ověšeny sacými koši čerpadel-přípojky v drtivé většině bez povolení a v době největšího sucha vše jede dál bez ohledu na zákazy. Prosím poradí někdo jak zamezit nelegálnímu čerpání vod v době zákazu, či snad někdo toto kontroluje ?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.4.2020 08:30 Reaguje na Milan Přenosil
To by museli magistrátní ouředníci vytáhnout prdel z kanceláří a jít do terénu.
Museli by mít v ruce katastrální mapu, foťák a nějaké zákonné zajištění hodnověrnosti a vše zdokumentovat a rozdat pokuty.
Zcela iluzorní představa.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist