Turisté z ČR i Německa se opět sešli na místě zaniklé šumavské Juránkovy chaty
Letošní ročník se od ostatních liší v tom, že se ho poprvé neúčastní šumavská legenda, popularizátor Šumavy, turista, lyžař, publicista a bojovník za opětovné zpřístupnění uzavřených koutů šumavské přírody Emil Kintzl. Před 13 lety stál u zrození tradice výstupu k Juránkově chatě. Letos v únoru osmaosmdesátiletý Kintzl zemřel po srážce s jiným lyžařem na sjezdovce v Kašperských Horách. "Dnešní setkání je proto i naším vzdáním holdu Emilu Kintzlovi," řekl Šnebergr.
Letos je to 100 let od prvního otevření chaty. Plzeňský Ski klub postavil roku 1922 v nadmořské výšce 1330 metrů malý srub pojmenovaný po propagátorovi lyžování Arno Juránkovi. Byl na důležité křižovatce tehdejších turistických tras. Na Vánoce 1931 objekt vyhořel. Nová, honosnější chata pak byla pak otevřena 28. října 1932. V okolí se v roce 1935 dokonce konala první velká sjezdová cena Šumavy. Na konci války byla chata zničena a opět obnovena, od uzavření hraničního prostoru a vzniku železné opony pak postupně chátrala.
"Má to česko-německou tradici, protože v ruinách Juránkovy chaty se zrcadlí nejenom historie lyžování a Železnorudska, ale také česko-německých vztahů. Díky režimům, které přicházely a odcházely a různě se měnili majitelé, měnil se i její osud. Byla postavena třikrát a dnes tam není nic, železná opona po roce 1948 její osud zpečetila, takže se tam symbolicky setkáváme i se starosty z německých obcí Lam a Lohberg," řekl Šnebergr.
Místo, kde Juránkova chata stála, je dnes v chráněné oblasti kvůli populaci tetřeva hlušce. Vstup do přírodní památky Královský hvozd a jejího ochranného pásma není povolen. Otevření cesty bylo před několika lety součástí desítek posudků vlivu na životní prostředí (EIA), které zpracovávalo ministerstvo životního prostředí. Podle posudku by mělo případné zpřístupnění tohoto území výrazně negativní vliv na populaci tetřeva hlušce, který zde žije, řekl ČTK mluvčí národního parku Jan Dvořák.
reklama