https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/vedci-rozlustili-zahadu-viry-a-bakterie-padaji-z-nebe
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci rozluštili záhadu. Viry a bakterie padají z nebe

6.3.2018 10:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Satelitní snímek zachycuje saharský prach, díky kterému atmosférou cestují bakterie. Mraky, respektive aerosol v nich, s sebou nesou viry. Na úpatí Sierra Nevady dojde ke spadu.
Satelitní snímek zachycuje saharský prach, díky kterému atmosférou cestují bakterie. Mraky, respektive aerosol v nich, s sebou nesou viry. Na úpatí Sierra Nevady dojde ke spadu.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | NASA
Mikrobiology po léta zajímalo, jak je možné, že se geneticky identické viry a bakterie dají nalézt i na lokalitách od sebe dramaticky vzdálených, v nejrůznějších přírodních podmínkách. Ty samé v afrických pouštích i na zasněžených vrcholcích amerických hor. Jak se tam mohly dostat? Výsledky svého bádání zveřejnili v odborném časopisu ISME Journal: Multidisciplinary Journal of Microbial Ecology. A jsou překvapivé. Viry totiž padají z nebe.
 

Bakterie a viry jsou všude kolem. Ne, bát se jich nemusíme, své místo v životním prostředí mají a svět jak jej známe funguje z velké části jen díky nim. Přesto nedala kanadským mikrobiologům z Univerzity v Britské Kolumbii a jejich americkým kolegům ze San Diega spát otázka: proč se napříč rozmanitými ekosystémy neustále (respektive posledních dvacet let, kdy si toho vědci všímají) setkáváme s geneticky shodnými bakteriemi a viry. Pokud pochází „z jednoho zdroje“, musely by na místo svého nynějšího výskytu urazit často zatraceně dlouhou cestu. Jak se může oceánská bakterie dostat z Atlantiku na zasněžené svahy Sierra Nevady? Odpověď překvapí svou jednoduchostí.

Lidským okem neviditelné bakterie a viry totiž do cílových destinací putují unášeny vzdušnými masami, atmosférou. Zásadní je přitom efekt tzv. aerosolizace půdního prachu a organických agregátů v mikroskopických kapičkách mořské vody. Jich se totiž bakterie a viry drží a spolu s nimi se dostávají „do povětří“. Pak už je jen dílem náhody a pravidelných vzdušných proudů, kam vlastně doputují. V tomto transportním mechanismu je pochopitelně spousta neznámých, široce ovlivněných řadou abiotických faktorů. Bakterie a viry netuší a nemohou ovlivnit, kde se nakonec prach usadí, případně vyprší.

Unášet atmosférou se mohou i delší dobu a proto také tyto bakteriální/virové depozice mohou nabývat různých koncentrací. „Většina konkrétních mechanismů odpovědných za šíření mikroorganismů v globálním měřítku je pro nás stále prakticky neznámá,“ říká Isabel Recheová, ekoložka z Univerzity v Granadě. Právě její univerzita učinila „pionýrský výzkum“ v dosud neprobádané oblasti šíření bakterií a virů a inspirovala kanadské a americké kolegy.

Díky Recheové se pak podařilo „identifikovat“ dva velké transportní mechanismy dálkových cest mikroorganismů: Atlantský oceán a poušť Sahara. Z nich totiž pocházely bakterie, které se dařilo nalézt na svazích Sierra Nevada ve výšce 2500-3000 metrů nad mořem. Každý den tu na jednom metru čtverečním „nedotčené“ půdy končí okolo 20 milionů bakterií a jedné miliardy virů, které sem přivál vítr z tisíce kilometrů vzdálených míst. O jejich depozici se tu postarala gravitace, respektive postupné sesedání prachu, potažmo atmosférické srážky.

Mezi další zajímavá zjištění patří, že míra depozice virů je 9x až 461x vyšší, než u bakterií. „Zdá se, že deštěm se vyprší méně virů, než bakterií. Ale dává to smysl, vzhledem k tomu, na jakých částicích jaké velikosti se drží viry a na jakých bakterie,“ vysvětluje Recheová. „Námi zaznamenané viry jsou především oceánského původu a obvykle se přichytávají na organické částice, jež se stanou součástí aerosolu. Jsou menší než minerální prach, který preferují bakterie. Z toho vychází, že viry dokáží v atmosféře přetrvat delší dobu a mohou být zaneseny i na vzdálenější lokality.“


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

6.3.2018 19:56
Takže stačí vědecky potvrdit, že děti nosí čáp a jsem v klidu. Babička se nepletla.
Odpovědět
mm

matka2deti matka2deti

11.3.2018 17:23
Díky měřící technice na družicích bylo prokázáno, kolik tun písku se přemístí pvzdušnými proudy ze zemí Sahelu do jižní Ameriky, což je stejný mechanismus. Takže díky družicovým zpřesňujícím údajům se dá předpokládat i tento mechanismus přenosu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist