https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/vlada-oznacila-jezy-na-labi-za-verejny-zajem-podle-pravniku-na-to-ale-nema-pravo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vláda označila jezy na Labi za veřejný zájem. Podle právníků na to ale nemá právo

2.11.2018 03:02 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vizualizace plavebního stupně u Děčína.
Vizualizace plavebního stupně u Děčína.
Dvacetiletý spor o vodní dopravu na Labi se letos probudil do dalšího kola. Vláda v lednu tohoto roku schválila usnesení, které má legitimizovat výstavbu jezů na Labi, ministerstvo dopravy nedávno představilo studii, podle které se vyplatí vybudovat kanál Dunaj – Odra – Labe. Podle Petra Svobody z Právnické fakulty UK může být vládní usnesení k vodní dopravě protiprávní.
 

Vodní doprava v ČR dlouhodobě stagnuje či upadá. Úsilí o její rozvoj se nejčastěji spojuje s umožněním splavnění Labe přes Děčín až k Pardubicím, případně s vybudováním kanálu Dunaj – Odra – Labe. Letošní rok se plány na rozvoj vodní dopravy dostaly do popředí spolu s Koncepcí vodní dopravy, jejíž přijetí se očekává v brzké době. V ní se s výstavbou jezu u Děčína i u Přelouče výslovně počítá.

Způsob, jakým vláda postupovala, je podle právničky Hany Müllerové z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR problematický. Vláda vydala usnesení, v němž uvádí, že posoudila dva protichůdné veřejné zájmy: zájem na schválení Koncepce vodní dopravy pro roky 2016–2023, a zájem na ochraně přírody, která bude koncepcí vodní dopravy poškozena. A rozhodla, že existují naléhavé důvody pro upřednostnění vodní dopravy.

„Z mého pohledu toto usnesení neobstojí. Působí jako účelový krok, který má předjímat posouzení správního orgánu v příslušném řízení. O tom, zda je v konkrétním případě dána převaha veřejného zájmu, nelze rozhodovat předem v obecném aktu – ani v zákoně, ani v usnesení vlády, ale vždy pouze v řízení, které na daný případ dopadá,“ uvedla Hana Müllerová na semináři pořádaném Akademií věd ČR ve čtvrtek 25. října 2018. Rozhodování o tom, co je ve veřejném zájmu, je totiž pravomoc správních orgánů, a zákonodárce ani vláda by neměli jejich rozhodnutí předurčovat.

Není to první pokus zajistit si „správné rozhodnutí“ úřadu. V roce 2005 tehdejší zákonodárci schválili novelu zákona o vnitrozemské plavbě, která rozvoj vodní cesty po řece Labi za veřejný zájem prohlásila. Ústavní soud však tuto novelu zrušil. Jezy na Labi není podle něj možné označit za veřejný zájem zákonem. Letos se o to samé snaží vláda znovu, tentokrát prostřednictvím usnesení.

Spor o veřejný zájem

Veřejný zájem je pojem, který je ve sporu o jezy na Labi v centru pozornosti. Na jeho základě je totiž možné prosadit buď zájem ochrany přírody a krajiny a jezy nestavět, nebo jako veřejný zájem obhájit splavnění Labe.

Veřejný zájem je záměrně obecný právní pojem. O jeho naplnění či nenaplnění se rozhoduje vždy s ohledem na konkrétní situaci. Ta je v případě jezů na Labi nestandardní. V dokumentech územního plánování se totiž počítá pouze s jezem u Přelouče. Jez v Děčíně není součástí platných Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. Nebylo tedy schváleno, že veřejný zájem na stavbě jezu převažuje nad zájmem ochrany přírody. Zdá se, že Koncepce vodní dopravy se snaží tento „nedostatek“ vyřešit. Takový postup je však problematický a vyvolává dojem, že Koncepce vodní dopravy chce schválené Zásady územního rozvoje v tomto bodě obejít, aniž k tomu ovšem má mandát.

Je vodní doprava ekologická?

„Každá doprava je neekologická,“ uvádí Lubomír Fojtů z Ředitelství vodních cest problém do obecného kontextu, v němž se snaží najít shodu na potřebě posílit možnosti přepravy zboží. A mezi kamionovou, železniční a lodní dopravou je podle něj transport po vodě nejekologičtější a má nevyužitý potenciál. „I na železnici jsou zácpy. Kapacita železnice není nekonečná,“ dodává.

Pro zajištění možnosti přepravovat po Labi náklad po delším úseku by bylo třeba vybudovat dva jezy neboli stupně – jeden u Děčína a druhý u Přelouče. Úsek Labe od soutoku s Vltavou k Děčínu je posledním, kde je plavba závislá pouze na přírodních podmínkách. Kvůli nedostatku vody tu ale lodě často stojí. Vybudování jezů je však velkým zásahem do krajiny – od stavebních úprav po trvalé následky změn charakteru říčního koryta. Stavba jezů je kontroverzní – spory se vedou o efektivitu investice, plánovaném využití při dlouhotrvajícím suchu a o ekologické škody.

Pokud se má o vybudování jezů vůbec uvažovat, musí stát zajistit plnohodnotnou náhradu za narušení soustavy chráněných území NATURA 2000, k nimž dojde. „Podmínkou ke schválení koncepce vodní dopravy je stanovení kompenzačních opatření k ochraně evropsky významných lokalit,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok. Je obtížné říci, zda to je možné. „Ministerstvo životního prostředí doposud nemá podklad, který by nasvědčoval o možnosti realizovat plnohodnotnou kompenzaci stanoviště, které bude poškozeno,“ vysvětluje Petr Havel z MŽP a dodává: „Unikátní fenomén Labského údolí je obtížné vyjádřit legislativním nástrojem.“

Souboj studií

Aby bylo možné posoudit hodnotu, o kterou můžeme přijít, a hodnotu, kterou můžeme získat, nechává stát vypracovat studie. Jejich výsledky jsou ale často nejednoznačné a zpochybnitelné. A není studie, jejíž výsledky by považovaly za směrodatné všechny zúčastněné strany. Ředitelství vodních cest tak má k dispozici studii od Vysokého učení technického v Brně, kterou obhajuje, že splavnění Labe je důležitější než ochrana přírody. A Ministerstvo životního prostředí nechává dopracovat studii posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

Ministerstvo dopravy navíc minulý týden zveřejnilo studii na efektivitu projektu vodního kanálu Dunaj – Odra – Labe, jehož je splavnění Labe součástí. V něm je splavnění Labe paradoxně hodnoceno na hranici ekonomičnosti. Celkově však Ministerstvo dopravy hodnotí projekt propojení tří řek jako efektivní, přestože do investice 582 miliard nejsou zahrnuté náklady na zvýšení splavnosti řek.

Pro koho se vlastně kanál staví?

Současné úsilí se zaměřuje především na vybudování vodní cesty. Kdo po ní ale bude jezdit?

Plánovanému jezu v Děčíně se na semináři Akademie věd dostalo kritiky i ze strany rejdařů. Odborník na vodní cesty a rejdař Jaroslav Kubec považuje stavbu jezu v Děčíně za ekonomickou sebevraždu. Velký zájem o její využívání neočekává. Většina českých rejdařů jezdí po existujících vodních cestách v západní Evropě. To, co vodní doprava podle Kubce potřebuje, je podpora konkurenceschopnosti. Ta podle něj ve Státní koncepci vodní dopravy chybí. „Není tam jediná akce, která by přitáhla zakázky vodní dopravě,“ říká Kubec.

Naopak Vít Hromádka, který zpracovával studii pro Ředitelství vodních cest, předpokládá ze strany rejdařů výrazný nárůst poptávky po využívání Labské vodní cesty.

Nikdo z přítomných odborníků na semináři Akademie věd ale nedokázal uspokojivě reflektovat to, jakým způsobem se do prognóz využitelnosti plánované vodní cesty promítne ubývání vody z krajiny. Hladina Labe trvale klesá a voda ubývá nejen z řek, ale z celé krajiny. Klimatická změna mění distribuci srážek – v málo dnech napadne hodně vody, hodně dnů neprší, což lodní dopravě nesvědčí. Vodní cesta tak může být připravená, rejdaři rovněž, může se ale stát, že prostě nebude dostatek vody.


reklama

Zajímá vás, jak to dopadne? Buď klikněte vlevo dole, nebo nám něco málo darujte. Děkujeme

 
Chci číst dále, daruji později  Pro zobrazení článku se prosím přihlašte
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JL

Josef Laža

2.11.2018 16:44
Ve všech debatách mi chybí údaje o naměřené vodní kapacitě vody na Labi a předpokládaném objemu/ kapacitě potřebné pro plavbu lodí do Pardubic či do jiného povodí.
Jak chtějí natlačit projektanti vodu na "střechu evropského rozvodí" v dostatečném objemu ?
Odpovědět
KB

Klára Bártková

2.11.2018 21:52
Je to vlastně jednoduché-o tomhle plánu jsem poprvé slyšela ještě na střední škole, to je před 20-ti lety.Ale, víte, ona nebude voda, tak co pořád řešíte? Všechny ty studie stojí prachy, zbytečně...
Odpovědět
mr

3.11.2018 00:36
Něco jako "veřejný zájem" je naprostý nesmysl, jímž se ohánějí dacani k ospravedlnění svých účelových zájmů. Jenže velmi často se jím ohánějí i ochránci přírody, takže nyní si plnými doušky můžou vychutnat svoji "medecínu".
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.11.2018 12:12 Reaguje na
Až na to, že ochránci přírody to nedělají, aby někomu přihráli zakázky za stovky milionů nebo i několik miliard a přišli na tom k nelegálním penězům nebo vlivu, ale aby ochránili opravdový veřejný zájem a to je zdravé a fungující životní prostředí, které je v opravdovém veřejném zájmu naprosté většiny obyvatel ČR.... a to přes to, že to někteří nedokáží pochopit...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.11.2018 15:35 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Myslíte, že to takto fungovalo/funguje i v případě OZE?
Odpovědět
mr

5.11.2018 18:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vy jste prostě srandista. A s tím "opravdovým veřejným zájmem" jste teda fakt zase zaperlil.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.11.2018 21:16 Reaguje na
Listina práv a svobod je taky nesmysl?
Článek 35
(1) Každý má právo na příznivé životní prostředí.
(2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.
(3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

Odpovědět
LB

Lukas B.

5.11.2018 08:57
voda zásadní problém není. to je pouze technický a ekonomický problém, když bude silný důvod, velké odhodlání a dost peněz, můžeme tu vodu posílat z hamburku do pardubic v sudech po železnici.

primárně mi v tom chybí odpověď na poměrně zásadní otázku: copak tam proboha na těch lodích chceme vozit (stejná otázka mi vrtá v hlavě i u té umanuté labskooderskodunajské fantasmagorie)? co tam chceme vozit, že to železnice ani silnice kapacitně nezvládne, že tomu nebude vadit, že to popluje zatraceně dlouho, co že to bude natolik drahé, že se to vyplatí vozit tak zdaleka a překládat někde v hamburku ze zaoceánské lodě na říční kocábku, atakdále (o přístavech a infrastruktuře, které je potřeba za něco a někde vybudovat nemluvě). vždycky když koukám na Slovensku na ten Vážský kanál a krajinu okolo, tak si kladu otázku, co ti Slováci komu udělali, že mají takovou drahou, vošklivou a nikdy nevyužitou hladovou zeď.

zatím mám takový dojem, že se v evropě říční kanály už nějakej ten pátek nestaví a že se pomalu posouvají od dopravy zboží k rekreační plavbě. a nějaké to dovolenkářské člunkování se mi jako dostatečně silné odůvodnění pro podobné megalománie nejeví.

ale je možné, že tomu vůbec nerozumím, a že říční doprava je dynamicky se rozvíjejícím odvětvím, které čeká velká a slavná budoucnost. rád se nechám poučit.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.11.2018 15:42 Reaguje na Lukas B.
Podobnou otázku lze položit, nač budovat trvalé úložiště vyhořelého paliva z JE. Zatím jediná známá odpověď je: "Musíme to vybudovat".
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.11.2018 09:59 Reaguje na Jiří Svoboda
musíme to vybudovat, protože se to stalo politickým tématem a strašákem a nimbýčkem najednou, a dokonce ani né naším, ale někde o kousek vedle, a jsou schopni nás převálcovat. a zatím pod enviro rouškou pálí ve velkých stacionárních zdrojích uhlí a plyn a staví hladové zdi.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.11.2018 21:06 Reaguje na Lukas B.
V tomto případě s vámi souhlasím, že eko=eko.
V případě kalánu D-O-L to platí dvojnásob. Zničená krajina a promrhaných 600 miliard, které by se mohly použít podstatně smysluplněji.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.11.2018 12:38
Jde jen o další prasárnu, kterou nám naši zákonodárci podsouvají (s flagrantními postraními úmysly). Bohužel i jiná opatření, která mají podle těchto mafiánů být vyloženě prospěšná jsou často jen záminkou....

Vůbec se nedivím, že jsou z toho všeho pak lidi zmatení a nevědí jestli věřit zákonodárcům (nebo jiným ze státní správy) nebo ochráncům přírody.....

Dnes dá opravdu velkou práci ověřovat si fakta a zjišťovat co se skrývá za podobnými zájmi jako je lodní doprava....

Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.11.2018 12:40 Reaguje na Lukáš Kašpárek
i když, tady je to myslím jasné úplně všem o co tu jde......
Odpovědět
mr

5.11.2018 18:32 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Můžu vás ujisti leda v jednom: zákonodárců, státní správě a ochráncům přírody může po 30 letech planých slibů a neustálých podrazů na obyčejné lidi věřit leda naivní trouba.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.11.2018 21:20 Reaguje na
Jsou "ochránci přírody" státní, krajští a celkově samosprávní a ti nehájí svoje vlastní prováděcí dokumenty, nebrání ŽP, a to proto, že jsou součástí státu, který nemá zájem na ochraně ŽP, ale na ekonomickém/technickém řešení, které jim evidentně něco přináší (moc, peníze, vliv, ...).

A pak jsou tu opravdoví ochránci přírody, kteří mají opravdový zájem na ŽP a podle toho se snaží donutit stát, aby dodržoval vlastní zákony a aby státní ochrana přírody fungovala a plnila účel svého zřízení..

Takže nepleťte si ochranáře s ochráncema přírody....

Je to matení veřejnosti ze strany státu a zájmových skupin!!!

ČR a její obyvatelé potřebují OBNOVU FUNGUJÍCÍ KRAJINY, VE KTERÉ LEŽÍ ODPOVĚĎ NA TÉMA SUCHO, POVODNĚ, KALAMITY VŠEHO DRUHU, UDRŽITELNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ, A SPOUSTU DALŠÍCH PROBLÉMŮ DNEŠNÍ DOBY....

Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist