https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/vozi-se-vytridene-plasty-na-skladky-v-albrechticich-maji-podezreni-ze-ano
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vozí se vytříděné plasty na skládky? V Městě Albrechticích mají podezření, že ano

21.11.2022 06:23 | PRAHA (Ekolist.cz)
Printscreen z videa spolku Naše odpadky.
Printscreen z videa spolku Naše odpadky.
Pokud bychom si pomohli právnickým obratem, pak Město Albrechtice má důvodné podezření, že se s jeho vytříděnými odpady nenakládá tak, jak by se správně mělo. Zdá se, že vytříděné plasty končí na skládce komunálního odpadu. Svozová firma SMOLO se nařčení brání a nabízí vysvětlení, které má svou logiku. Město Albrechtice vysvětlení ale úplně neuklidnilo a věcí se bude zabývat Česká inspekce životního prostředí.
 
Starostka Města Albrechtice Jana Murová měla pochybnosti, jak se s městským vytříděným plastem nakládá, a ve spolupráci se spolkem Naše odpadky udělala test. Do pytle s vytříděným plastovým odpadem nechala přidat GPS lokátor. A ten cestu pytle vytrasoval na nedalekou skládku komunálního odpadu v Horním Benešově. Na ní se signál odmlčel, přestože baterie lokátoru byla ještě silná.

Jak říká Jana Murová, pokusy s lokátorem proběhly dva, jeden v červenci, jeden v září. Oba lokátory končí přibližně ve stejných místech v prostorách skládky komunálního odpadu nedaleko města Horní Benešov.

O svoz odpadů se v Městě Albrechticích stará společnost SMOLO. Její tisková mluvčí Dorota Havlíková vysvětluje, že závoz vytříděných plastů na skládku komunálního odpadu není nic neobvyklého. Společnost má v prostorách skládky velké kontejnery, ve kterých plastový odpad shromažďuje. Na třídicí linku se plasty zavezou, až když se to vyplatí, tedy když je kontejner plný. „Jedna kontejnerová souprava totiž pojme obsah šesti svozových vozů,“ vysvětluje Dorota Havlíková.

Zdroj | Archiv Jany Murové

Společnost má vlastní třídicí linku v Ostravě, kam to je z Bruntálska desítky kilometrů a nedávalo by smysl, aby svozové vozy jezdily s každou várkou rovnou tam. Odpady se podle Havlíkové nejdříve shromáždí ve velkém kontejneru v areálu skládky komunálního odpadu.

Dorota Havlíková za svou společnost odmítá podezření, že by vytříděné plasty končily rovnou zasypané na skládce komunálního odpadu. Děje se to jen v případě, že si obsluha všimne, že je v tříděném odpadu něco, co tam nepatří, například dřevo, hlavy divočáků, plínky. V takovém případě se tento odpad rovnou uloží na skládku. „Naše společnost provozuje v regionu dvě třídírny odpadu. Má tedy vlastní ekonomický zájem na dotřídění a vrácení do oběhu využitelných složek odpadu. Jejich uložením na skládku by byla sama proti sobě,“ říká Havlíková.

Vysvětlení svozové firmy ale starostku Janu Murovou zcela nepřesvědčilo, zejména kvůli tomu, že oba použité lokátory ukazují svou poslední polohu v místě, kde je podle mapy těleso skládky. Zmiňované kontejnery na shromažďování vytříděného odpadu jsou podle satelitních snímků více než 200 metrů od místa, kde končí signál obou lokátorů. Přesnost běžných lokátorů bývá deset metrů.

Se svými podezřeními se Murová za město obrátila na Policii ČR a pak i na Českou inspekci životního prostředí.

Česká inspekce životního prostředí se v minulosti podobnému případu věnovala. V roce 2018 odvážely Technické služby Děčín ze sběrného dvora Pískovna v Děčíně nevytříděný plastový odpad přímo na Skládku ORLÍK IV a Modlany II, aniž by před tím prošel třídící linkou v Teplicích. Celkově na skládkách skončilo 209 t nevytříděného plastového odpadu. Docházelo k tomu v době výpadku třídící linky.

„Z provedených kontrol uložila ČIŽP pokutu ve výši 200 000 Kč, proti které se firma odvolala. MŽP následně rozhodnutí ČIŽP potvrdilo,“ popisuje jeden případ z minulosti Miriam Loužecká z České inspekce životního prostředí.

A jak by se inspekce dívala na situaci Města Albrechtic, pokud by se potvrdilo podezření, že plastový odpad ukládá rovnou na skládku? „Současný zákon o odpadech stanovuje přímo zákaz předávání odděleně sbíraných komunálních odpadů na skládky,“ píše Miriam Loužecká. „To znamená, že odpad musí vždy projít dotříděním. Následně je dovoleno určitý podíl po separaci odvést na skládku nebo do spalovny, ale pouze po vytřídění na třídicí lince,“ dodává.

„Kromě porušení zákona o odpadech navíc může teoreticky docházet k nezákonnému obohacení zapojených subjektů, pakliže by si například nárokovaly platby za vytřídění obalového podílu z prostředků alokovaných pro recyklaci podle zákona o obalech,“ popisuje Miriam Loužecká.


reklama

Nemusíte to zavírat. Vlevo dole je nápis, jak se dostat na článek zdarma.
Ale malý dar by nás potěšil, to nemůžeme říct.

 
Chci číst dále, daruji později  Pro zobrazení článku se prosím přihlašte
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.11.2022 07:39
Mohu z praxe potvrdit, že se tak děje i jinde a to poměrně nezřídka. Jen se o to nemluví, protože by se prolátlo to, že odpadové hospodářství v podání EU má celou řadu zcela zásadních nedostatků.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.11.2022 07:42
Už dávno má být spalovna. Současné třídění plastů je nesmysl. Všechny plasty včetně konzerv a mléčných krabic jsou jedné kupě. Musí se znovu třídit. V brně se staví ohromně drahá (330 milionů) dotříďovácí linka, která údajně zlepší dotříďování z 20% na 70%. No to je hodně. Ale v Brně se aspoň množství odpadu spaluje.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.11.2022 07:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
Souhlasím, máme dnes zejména extra účinné čistění spalin, a dávno se mělo po tomto řešení sáhnout, než utrácet mld. za neefektivní věci.

V každém případě však platí, že nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne . A tady má na sobě EU doslova pytel hoven.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.11.2022 08:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
(Ne)rozložitelné a kompostovatelné plasty

V obchodech se v dnešní době setkáme kromě klasických igelitek a pytlíků také s řadou jiných alternativ. Známé a hojně dostupné i využívané jsou třeba papírové. Stále více se ale k těmto dvěma možnostem přidává i další, rozložitelný plast.

Na první pohled se právě tato varianta zdá šetrnější a člověku tak připadá, že používáním těchto tašek přece dělá něco pro přírodu. Celá problematika však není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát a dalo by se říci, že rozložitelné plasty nás tak trochu klamou a stejně jako jakýkoli jiný plast, i ten rozložitelný klade našemu životnímu prostředí past, pouze hůře viditelnou.

Ne všechny výrobky z tohoto materiálu totiž jsou vyráběny z neškodných zdrojů (částí rostlin atd.), nemalé množství se totiž i tak vyrábí z ropy, stejně jako jakákoli jiná plastová taška nebo sáček. Jejich jediným rozdílem je schopnost po čase se rozložit, což způsobí, že po nějaké době sice takzvaně zmizí, přínosem však pro okolí nebudou.
Protože jsou vyráběny z ropy jako jakýkoli jiný plast, v podstatě se rozpadnou na plastové mikročástečky, které v půdě zůstanou stejně dlouho jako ostatní plastové materiály.

Vedle toho, zcela rozložitelné plasty, které z okolí nemizí jen „na oko“, skutečně existují a vyrábí ze z přírodních polymerů. Nejčastěji používané biologicky rozložitelné plasty (PLA) jsou vyráběny původně z kyseliny mléčné. Největším producentem „bioplastů“ je jistá americká firma, která využívá jako hlavní surovinu kukuřici, jejíž fermentací se získává kyselina mléčná. Jelikož je cena takového plastového materiálu třikrát dražší než klasický plast, není o tuto alternativu zatím velký zájem.

Navíc je třeba také myslet na skutečnost, že proces výroby ekologických plastů s sebou přináší dost skrytých negativních jevů. Ke kladným heslům jako je snížení spotřeby fosilních paliv nebo omezení tvorby skleníkových plynů by měl být připojen např. rozsáhlý zábor plochy pro monokultury jako kukuřice či cukrovka. S pěstováním jednodruhových rostlin je spojen přísun průmyslových hnojiv, postřiků proti škůdcům či herbicidů. Proto na každém sebelepším vynálezu je i kousek zla.

Navíc těmito bioplasty nelze nahradit veškeré běžné plastové výrobky. Nerozložitelný plast má své výhody z hlediska mechanických vlastností a je v mnoha odvětvích jaksi zažitý. V dnešní době by se těžce měnil přístup a celá technologie u všech producentů plastových věcí. Pokud by v budoucnu přišlo světové, nebo aspoň evropské nařízení, museli bychom se podle toho zařídit. Otázka je, jak dlouho si budeme moct dovolit čerpat neobnovitelné zdroje.

Je pravda, že každodenní realitou našeho života je soužití s plasty. Ať už je to kartáček na zuby, ačkoli i k tomu již nyní existují neplastové varianty, klika na dveřích, okna, počítač,… Jsou to věci, bez kterých se prostě neobejdeme, ale něco přece jen omezit nebo změnit můžeme. Pokud jsme zvyklí si svačinu dávat do pytlíku, tak si ji zkusme chystat do toho, který se dá kompostovat, tedy do sáčku z bioplastu.

Jak tedy poznám, co kupuji?

Na většině solidních produktů je skutečnost – z čeho jsou vyrobeny a zda jsou kompostovatelné – uváděna. Cestou by tedy mělo být kupovat výrobky kompostovatelné, které se společně s obsahem (např. slupky a zbytky zeleniny) mění na výživný substrát.
Pamatujme ale, že i s takovým materiálem je nutné nakládat správně. Kompostovatelný sáček s bioodpadem proto ukládáme do kompostu, kde bude vystaven správné teplotě a působení mikroorganismů, které je nutné pro rozložení v uvedeném časovém úseku, nebo vyhazujeme do popelnice na bioodpad.

Aby se takový sáček dal zkompostovat, je působení správného prostředí pro jeho rozložení velmi nutné. Ačkoli totiž samotná existence bioplastů – ať už rozložitelných nebo kompostovatelných – nabádá k myšlence, že nejsou žádným problémem přírodě, mělo by se myslet na to, že jím nejsou pouze tehdy, nakládáme-li s nimi adekvátně jejich využití. To znamená, že ani kompostovatelný sáček od svačiny nemůžeme jen tak pohodit v přírodě. I ten se tam totiž, namísto deklarovaných 3 měsíců na rozložení v kompostu, bude povalovat několik let a nebude přírodě přínosem o nic víc než jeho plastový bratranec.

Rozložitelné plasty bychom tedy neměli pořizovat s myšlenkou, že je snazší je vyhodit, rozhodně by se tedy neměly ledabyle pohazovat, kde se nám zlíbí. Takové sáčky a tašky patří do kompostu nebo popelnice určené kompostovatelnému odpadu. Do keře na sídlišti ani do lesa však nepatří ani běžná igelitka, ani ta rozložitelná.

Rozložitelné i kompostovatelné plasty mohou v mnohém ulevit přírodě. Je však na nás, abychom si vybírali správné, vyrobené z vhodných materiálů a správně s nimi i zacházeli. Cestou k lepšímu přístupu k životnímu prostřední tedy rozhodně jsou, záleží však na tom, jak po ní sami půjdeme.

https://www.ventura-venkov.cz/magazin/ne-rozlozitelne-a-kompostovatelne-plasty-detail-248
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.11.2022 07:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
spalovna problém minimalizuje ale nevyřeší...po spálení tady bude kontaminovaná struska (škvára)

Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.11.2022 08:16 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Máte pravdu, ale její objem je zlomkem a dá se uložit tak,aby negativně neovlivňovala ŽP.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.11.2022 16:48 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Při vhodné formulaci vsázky do spalovny může poměrně snadno vycházet jako struska slínek, který se po rozemkletí dá použít jako cement do betonu.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

21.11.2022 08:01
Jaká zase EU - prasárny tohoto typu jsou ryze česká specialita! Mch. tříděnými plasty se také dá skvěle pomáhat hoření uhelné hlušiny z původně vytěžených a uzavřených německých hnědouhelných dolů, kterou v Opatovicích spaluje energo-oligarcha Křetínský a vyrábí z ní luxusní zboží - čistou nefalšovanou elektřinu :-/
P.S. Kdo nevěří ať tam běží - mám to z ověřeného zdroje, který to viděl na vlastní oči!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.11.2022 09:11 Reaguje na Pavel Karel
A proč ne? Velké elekrárenské kotle dokáží spálit hlušinu jen s několika procenty čistého uhlí - uhlíku. Akorát potom má ten kotel malý výkon, takže se výkon zvyšuje podle potřeby elektřiny přidáváním plastů. Ostatně velké elektrárenské kotle mohou teoreticky klidně spalovat i popel z malých zdrojů, kamínek a malých starších kotlů z rodinných domků. Množství ponechaných nespálených uhlíků v běžném popelu ke spalování stačí.
Podel mne má naopak takové spalování budoucnost, pokud se povede popel z takového procesu ještě dále k něčemu použít. Ono vedle uhelných nalezišť a hlušiny z nich existuje spousta sedimentů, z třetihor, z karbonu i zřejmě z jiné doby, které obsahují dostatek zhlíku k tomu, aby byly takhle spalovány. Proces saplování by se napříkald mohl vyladit teplotně a složením tak, aby se popel z takového spalování mohl používat jako cement.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.11.2022 09:01
Tak ono by to chtělo přestat lhát. Převážná většina plastů, tak tak odhadem 90 - 95 % je recyklovatelných maximálně tak na podřadný plast, velmi málo mechanicky pevný a kvůli zahřátí při zpracování obsahující toxické složky. Hodí se jenom na velmi podřadné použití typu plotových sloupků, zatravňovacích dlaždic, květináčů, podložek a stání pro auta nebo koně a podobně. Přitom navíc výroba těchto věcí z nových levných plastů vychází levněji a ty věci znatelně déle vydrží. Takže pro většinu sesbíraných plastů není použití, pokud jejich přepracování není masívně dotováno, aby se kompenzovala jejich nekvalita. Dokonce i šampion v recyklaci, PET plast - flašky už první recyklací znatelně ztrácí na kvalitě.
Takže ve skutečnosti je téměř všechen tříděný plast pouze spíš surovina pro spalovnu jako výroba energie.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.11.2022 10:34 Reaguje na Radim Polášek
Přesně tak a to nehovořím o nákladech na svoz, "dotřídění" a výrobu
předražených výrobků z recyklátů. Tyto ekologisty prosazené
dotované nesmysly lze účinněji řešit dokonce BEZ TŔÍDĚNÍ všech
odpadů spalováním a dotříděním strusky. Ty nesmyly s bioplynkami
využívajícími svážené potraviny je to něco podobného, protože
svážet byť na člověka kilo odpadu denně je kvůli i 80% obsahu
vody v potravinách svoz odpadní vody. To samé je z plasty, které
je třeba roztřídit podle druhu, protože směs je leda ke spálení
a nebo k zahrabání na skládce. Roztřídit je odhadem nedostatečné
a je to jako s kovy, které už nikdy nebudou čistými kovy, když
byly před tím součástí slitiny a nebo povrchově pokoveny kovem
jiným. Podobné to je s odpadní vodou, kterou sebelepší čistička
vypouští kontaminovanou a záleží na normě a jejím dodržování.
Je to prostě dobře placená marná hra na recyklaci a ekologii.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.11.2022 12:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale ono obvykle jde dost těžko recyklovat i dle dnešního systému správně vytříděné plasty. Ono totiž to třídění z odpadů není možné jinak než velmi nahrubo podle základního druhu plastu, polyetylenu, polypropylenu, polyamidu, polystyrenu nebo třeba toho PET.
Ale už i u PET je problém s různým zbarvením toho plastu.
U jiných plastů je problém se stupněm polymerace, problém s různými plniči a nakonec taky s různou barvou. U polyamidu je problém taky s tím, že poylamidů je víc druhů. Stejné to je třeba u polyesterů.
Neboli správně by se plastový odpad musel třídit na 50 nebo možná na 500 různých druhů plastů, aby to šlo slušně recyklovat. A možná by ani to nestačilo.
Nakonec by bylo třeba získávat z toho odpadu k recyklaci prakticky jen jednodruhové plasty. Stejný základní druh druh plastu, podobný stupeň polymerace, podobná nebo alternativní plniva a případně barviva.
V praxi například kelímky od jogurtů pouze od jedné mlékárny pouze některých řad jogurtů plus od jiných mlékáren kelímky z podobného či alternativního plastu...
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

21.11.2022 12:13 Reaguje na Radim Polášek
Mě by zajímalo, jak to ty naši dědové a babičky dělali, když nebyla doba plastová. Když vidím, kolik toho generuje naše domácnost. Ty plasty do běžné komerce neměly být puštěny. Stejně jako nanomateriály.
Odpovědět
Pe

Petr

21.11.2022 12:36 Reaguje na Aleš Nebáznivý
Jednoduše - nepotřebovali to.
Odpovědět
LB

Lukas B.

21.11.2022 13:43 Reaguje na Petr
ještě jinak - byl jeden druh druh pribiňáčků, bylo to v kelímku z voskovaného papíru a trvanlivost to mělo několik dní a byl toho nedostatek, takže se to v jednotě vykoupilo za hodinu po otevření. balená voda nebyla a minerálky byly ve skle. zdravotnický materiál nebyl plastový ale kovový/skleněný a po použití se sterilizoval a občas se někdo při očkování nakazil, v lepším případě žloutenkou. prostě idylka.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.11.2022 09:46 Reaguje na Lukas B.
kelímky z voskovaného papíru byly na spoustu věcí, ale plastové později je výrazně předčily odolností a trvanlivostí.
Jinak leckteré věci byly specifické, například si pamatuji paprikovaný sýr či pomazánku z tvarohu. To byl zřejmě měkký tvaroh, rozmíxovaný s paprikou a zřejmě ještě ochucený. Balil se normálně do kostek obalených obyčejným papírem ve velikosti tuším osmičky másla a ty kostky byly vyskládány v bedničce z dřevěných dýh. Voda z toho sýru přirozeně prosakovala přes papír do bedniček a skrz bedničku potom ven, takže ten sýr byl vždy ve spodním regálu, aby voda z něho nekapala na jiné zboží. Ale jak ta voda skrz papír mizela, tak se sýr zahušťoval a zrál, takže po přiměřené době byl velmi chutný. V nákupu takový sýr promáčel ostaní zboží v tašce. Zase skrz ten papír rychle chytl plíseň, takže se musel rychle potřebovat.
Později to balení zrušili a začali ho dělat do plastových zatavených vaniček stejných jako je dnes malé balení tvarohového termixu. A tam ta voda neměla jak zmizet, v plastu to začalo kvasit a chytat všelijaké kvasné pachutě a přestalo to být dobré. A po nějaké době to úplně přestali prodávat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.11.2022 09:28 Reaguje na Aleš Nebáznivý
Tak balilo se do papíru, skla, dřevěných bedniček a přepychovější zboží do kovových plechovek a krabiček.
Papír a dřevo se spálilo v peci a popel se házel na zahradu, sklo a plechovky se využily a když se to zničilo a byla toho hromada, tak se to buďto dalo do sběru nebo se tím zavezla nějaká díra v lese nebo u řeky. Aspoň za socíku to tak bylo, dříve, jak každému něco patřilo se odpady asi vyvážely nějak organizovaněji.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.11.2022 17:01 Reaguje na Radim Polášek
Jinak některé plastové odpady z balení potravin by se daly možná použít jako příměs do méně kvalitních průmyslových plastů. Některé tyto průmyslové plasty, například na bázi polyetylenu a polypropylenu nebo polyamidu mají už přímo ve své specifikaci možnost použít při jejich výrobě určité procento recyklovaných plastů. Předpokládám, že takováhle formulace plastu umožňuje při jeho výrobě zpracovat všelijaké odpady, zbytky a zmetky a tím se zvyšuje výtěžnost a minimalizuje množství plastového odpadu, za jehož likvidaci musí lisovna plastu nebo následná montáž plastových dílů platit. Například spousta kelímků jogurtů je z polypropylenu, takže z nich vyrobený polypropylénový polotovar by mohl jít do těchto polypropylénových plastů. Dnes by to už mohlo být i ekonomické bez dotací.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

21.11.2022 09:53
Článek nám sděluje, že Město Albrechtice prostřednictvím starostky špatně komunikuje se svým dodavatelem služeb. Velmi by mne zajímal text smlouvy co Město Albrechtice uzavřelo s dodavatelem služby. No, a nejvíce půvabné je sdělení, že to oznámili policii, co jako od té policie očekávají.
Myslím, že paní starostka nová nebo znovu zvolená je tak trochu mimo mísu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.11.2022 19:45 Reaguje na Vladimír Hošek
Paní starostka je neskutečná zkorumpovaná bestie, nikdo už jí nemůže přijít na jméno, o tom jak se znovu dostala ke korytu i přesto, že volby projela nemá smysl se ani vyjadřovat - ostatně její stranická příslušnost řekne víc než rafaelo
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

22.11.2022 07:35 Reaguje na Jakub Graňák
Nevím, kde jste zjistil, že projela volby.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.11.2022 08:35 Reaguje na Vladimír Hošek
Jsem místní, hned po volbách začala rozdávat trafiky a veřejné zakázky aby se udržela u koryta. Dočkejte času, ono nepotrvá dlouho a policie si příjde posvítit na ní
Odpovědět
FO

František Orság

21.11.2022 20:57 Reaguje na Vladimír Hošek
Kdo jiný, než policie má možnosti prošetřovat případné porušení zákona.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

22.11.2022 07:36 Reaguje na František Orság
Kdo a kde porušil zákon?
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

21.11.2022 17:48
Kde jsou ty časy, kdy maso mi zabalily do čistého papíru, kořenovou zeleninu do novin a zbytek sypali do papírových pytlíků.
Tekuté nápoje byly ve skle, mléko pamatuji ještě nalévané do bandasek. Pivo do džbánů - to bylo prakticky běžné, dnes džbánky nahradily hliníkové plechovky.
Ale přiznejme, že je to pohodlné si koupit maso v plastové krabičce v marketu, než stát druhou frontu v masně.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

22.11.2022 08:42 Reaguje na Pavel Jeřábek
Vaše stýskání si na časy minulé je možná pokrytecké. Předpokládám, že když se někde řeší zda více státu, ochranářství, předběžné opatrnosti, tak nejste proti.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.11.2022 09:32 Reaguje na Pavel Jeřábek
Maso do papíru si pamatuji dobře, jak se potom doma ten vlhký papír přilepený na maso po ouskách sundával. ke konci socíku se potom na zabalování takového objevil první mikroten, tuším už na bázi polyetylénu nebo polypropylénu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.11.2022 13:11 Reaguje na Radim Polášek
Dneska to bývá v řeznictvích komfortní "popolyetylénovaný" papír, ze strany masa plastová fólie, ze strany spotřebitele papír. Ten, se kterým se setkávám já, se dá při troše snahy rozštěpit na plastovou fólii a obyčejný papír a potom odděleně vyhodit využít.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist