Vysoké Mýto pokácí 81 jehličnanů kvůli suchu a škůdcům
Loni v červenci stromy poškodila větrná smršť doprovázená krupobitím. To vše způsobilo, že oslabené jehličnany napadly houbové patogeny a hmyzí škůdci. Všechny faktory byly pro stromy fatální.
Houby způsobují na borovicích a dalších jehličnanech odumření pupenů provázené výrony pryskyřice. Účinná ochrana proti tomu neexistuje.
Smrky poškozuje mšice smrková, která způsobuje opadání jehlic. Teplé zimy mohou vést k tomu, že na jaře budou populace mšic početnější.
"Mšice se v jarním období velmi rychle množí, a to obzvláště tehdy, je-li sucho. Smrky nejsou schopné odolávat a aklimatizovat se na extrémní výkyvy počasí a měnící se prostředí, ve kterém rostou. Ani zde neexistuje účinná chemická ochrana proti škůdci," uvedl odbor životního prostředí.
Místo vykácených stromů, které letos město odstraní, je připravená náhradní výsadba. Vybrané dřeviny budou odolnější na měnící se klima. Pomohou tlumit hluk, budou zachytávat prach, snižovat koncentraci přízemního ozonu a budou ochlazovat sídlištní zástavbu.
reklama
Dále čtěte |
V Plzeňském kraji funguje unikátní projekt Zdravá krajina
Dobrovolníci vysázeli v okolí Mnichova Hradiště kolem 500 ovocných stromů a keřů
Na největším panelovém sídlišti v Hradci Králové bude ovocný sadOnline diskuse
Všechny komentáře (1)
Břetislav Machaček
10.1.2025 10:16která na sebe váže vodu i v době, kdy už jí je v půdě minimum. No a pak jsou to stále se měnící vodní režim v okolí vzrostlých stromů závislých
na jeho stabilitě. Po dvou letech po vybudování kanalizace v hloubce 5m
se zásypem z propustných materiálů jsem zjistil, že půda za sucha velmi
vysychá( zásyp funguje jako drenáž) a za mokra to v okolí přímo čvachtá.
Je to pouze jiný typ meliorace, ale neřízené a pro okolí je zkázou. Buď
půda vysychá a s ní i stromy a nebo mají kořeny utopené ve vodě, což
některé dřeviny zahubí už po pár dnech. Strom lze totiž jak usušit, tak
i utopit. Přitom těmi drenážemi jsou i ostatní inženýrské sítě se zásypy
z propustných materiálů. Pak je tu problém v tom, že některým stromům
nevadí poškození kořenů při výkopech, ale pro jiné to je začátek konce.
Mnoha referentům životního prostředí schází právě komplexní pohled na
důvody chřadnutí a mnohdy ho zavinili i oni razítkem povolujícím výkop
v blízkosti jeho kořenů. Povolují rovněž solení v alejích, kde by stačil
inertní posyp a nebo povolí ořez "odbornou" firmou, která za den vyškolí
lidi z pracáku na arboristy. Ořez pak vypadá jako řádění vandalů mající
cíl stromy předčasně zlikvidovat pomocí hniloby a hub. Je mi z toho
často smutno, ale dokud si lidé neuvědomí, že vše se vším souvisí, tak
budou dělat stejné chyby. Stromy nechtíc sami oslabí a vymluví se před
laickou veřejností na škůdce. Netvrdím, že je tomu tak i ve Vysokém
Mýtě a předem se za to omlouvám, ale mnohdy tomu tak je. Totéž bylo
v lesích u kůrovce, kde bez prevence dostal kůrovec zelenou, ale jinde
byly podmínky (sucho a teplo) stejné a zelenou nedostal a stromy to
sucho přežily bez vážnějšího poškození. Ještě že je na co se vždy
vymluvit a vyvinit se z vlastních chyb a šlendriánu. Už vůbec nechci
podsouvat názor, že to mohl být záměr mající různé důvody o kterých
jsem tu už mnohokrát psal.
