https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/zprava-o-klimatu-jako-prirucka-pro-preziti-lidstva
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zpráva o klimatu jako příručka pro přežití lidstva

21.3.2023 18:44 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Máme všechny prostředky, jak se vypořádat s klimatickou změnou. Ale chybí nám politická vůle je použít. Tak by se dalo shrnout poselství nejnovější zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC), která byla v pondělí zveřejněna ve švýcarském Interlakenu.
 
„Lidstvo se pohybuje na tenkém ledě. A ten led velmi rychle taje,“ začal svou řeč generální tajemník OSN António Guterres.

„Klimatická časovaná bomba tiká. Zpráva IPCC je ale návodem, jak tuto klimatickou časovanou bombu zneškodnit. Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje, že udržení hranice 1,5 stupně oteplení je dosažitelné. Bude to ale vyžadovat obrovský skok v klimatických opatřeních,“ pokračoval Guterres.

Poslední zpráva dává dohromady poznatky z šesti předchozích zpráv, které byly zveřejněny v průběhu let 2018 – 2022. Každá z nich byla trochu jinak tematicky zaměřená: na adaptaci, mitigaci, fyzikální základy změny klimatu, oceány a kryosféru, pevninu a na hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia.

Současná zpráva zdůrazňuje naději, že ještě není pozdě. Důraz na naději je zásadní proto, že je aktivizující. A výrazná a efektivní opatření jsou potřeba právě teď. Následujících osm let bude do velké míry určovat, zda se podaří klimatickou změnu zvládnout v míře, kterou je lidská společnost schopna vstřebat.

Naděje ale bude opodstatněná jen tehdy, pokud se klimatická opatření masivně urychlí. V každé zemi, v každém odvětví je potřeba rychlý a výrazný pokles emisí skleníkových plynů před rokem 2030. Máme-li nárůst průměrné globální teploty zastavit na hranici 1,5 stupně Celsia, musí globální emise CO2 do roku 2030 klesnout o 48 % a emise metanu o třetinu.

A to se zatím neděje. Do fosilních paliv stále proudí větší objem finančních prostředků než do klimatických opatření.

Investice do zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se musí vzrůst až šestkrát. A v tom mohou hrát jednotlivé státy zásadní roli. Jednak tím, že samy budou investovat zeleně a financovat klimatická opatření, zároveň se musí změnit finanční systém. Banky i národní banky musí uznat rizika spojená s financováním klimaticky riskantních opatření. A za třetí je potřeba finančně pomoci zemím, které změnou klimatu trpí nejvíce, popsal indický ekonom Dipak Dasgupta.

„Musíme se posunout od klimatické prokrastinace ke klimatické aktivizaci,“ vyjádřila poselství současného poznání o klimatu výkonná ředitelka UNEP Inger Andersen. Okno příležitosti, které máme, se uzavírá.

Naději vidí klimatičtí vědci zejména v dramatickém poklesu cen nízkouhlíkových technologií v letech 2010-2019, zejména energie ze slunce (-85 %) a větru (-55 %) a lithium-iontových baterii (-85 %). Investice do těchto technologií ale musí být několikanásobně vyšší. Znalosti, nástroje i finanční prostředky pro řešení klimatické krize lidstvo má, uvádí nová zpráva IPCC. Razantní postoj musí nyní bezodkladně zaujmout vlády, a to i na poli mezinárodních vyjednávání.

„Velký prostor pro zlepšení je například v energetické efektivitě. Spotřebu energie je v některých sektorech možné snížit o 40 – 70 % v příštích dvaceti letech. A to by výrazně přispělo ke snížení emisí skleníkových plynů,“ uvedl předseda IPCC jihokorejský ekonom Hoesung Lee.

Podle dalších autorů je nynější zpráva jiná ve větším důrazu na to, co se dá dělat. Řešení, která pomáhají zpomalit změnu klimatu, navíc vytvářejí zdravější prostředí a pracovní příležitosti.

V Praze byla Souhrnná zpráva AR6 (6th Assessment Report) IPCC představena na tiskové konferenci v Kampusu Hybernská. Vystoupil na ní bývalý politik Bedřich Moldan, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na MŽP Pavel Zámyslický, klimatolog Radim Tolasz z ČHMÚ a právnička Hana Müllerová a ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Michal Marek. Úvodní slovo zaznělo od ministra životního prostředí ČR Petra Hladíka.

„Koncentrace CO2 je nejvyšší za 2 miliony let. A koncentrace metanu a oxidu dusného nejvyšší za 800 000 let. Vymírání flory a fauny na planetě je způsobeno růstem extrémně vysokých teplot a s tím souvisejícími hromadnými úhyny na souši i v oceánech. Nejde jen o faunu a flóru, ale ve všech regionech má nárůst extrémních veder za následek úmrtnost a nemocnost u lidí,“ zmínil Radim Tolasz některé ze závěrů zprávy IPCC.

„Podle nejnovějších zpráv klimatická změna a její dopady postupují rychleji a jsou závažnější, než věda popisovala ještě před několika lety. Z toho vyplývá, že my bychom velmi potřebovali urychlit vývoj politických a právních odpovědí na klimatickou změnu,“ zmínila právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost ÚSP AV ČR.

„Když se podíváme na to, jaké závazky dosud státy světově přijaly, tak ty ve svém celku nestačí na to, aby se oteplení se vešlo do té hranice, na kterou cílíme, tj. 1,5, respektive 2 stupně Celsia,“ zmínila Müllerová.

Podle těch reálných závazků směřujeme spíše ke globálnímu oteplení 2,2 – 3,5 stupně Celsia. Radim Tolasz nicméně doplnil, že to je už v kuloárech klimatologů považováno za optimistický scénář. Připomněl také, že oteplení v České republice je přibližně dvakrát vyšší, tzn. nárůst globální teploty o 2,5 stupně Celsia znamení + 5 stupňů v ČR.

„Adaptace má své limity. Můžeme se sice spoléhat na to, že zintenzivníme přizpůsobení se změně klimatu v nejrůznějších sektorech, ale pokud nebudeme zároveň snižovat emise, dosáhneme adaptačních limitů, za kterými už adaptace není možná,“ upozornila Hana Müllerová.

Představa, že v České republice jen vyměníme plodiny a místo brambor a pšenice budeme pěstovat víno a olivy, je zřejmě mylná. Michal Marek poukázal na to, že nejde jen o pěstované plodiny, ale o samotnou zemědělskou půda. Ta představuje velký potenciál pro ukládání oxidu uhličitého, pokud funguje jako zdravý ekosystém.

I čeští odborníci zdůraznit potřebu pozitivního přístupu.

„Adaptace mají řadu pozitivních vedlejších efektů jako například zlepšení zemědělské produktivity, zlepšení zdraví, zvýšení potravinové bezpečnosti nebo zachování biologické rozmanitosti,“ uvedl Radim Tolasz. Zmínil také příklady opatření oceněné v programu Adapterra, které mohou být inspirací ostatním.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

mara polasek

mara polasek

21.3.2023 19:10
plundruji se morske ekosystemy sitemi o delce desitek kilimetru, kaci se pralesy kvuli palmovemu oleji, plasty zasraly cely ocean, orna puda je bez humusu, prepravuje se po celym svete zbozi nahorudolu kvuli modle globalizace a hlavni tema svetove ekologie je co2!!!
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

21.3.2023 22:38 Reaguje na mara polasek
Samozřejmě, těch jezdců apokalypsy je více. Nicméně i proti nim se vede boj viz. nedávno uzavřená dohoda o ochraně oceánů. Všechno jsou to témata u kterých není radno dělat, že neexistují. Změna klimatu vlivem antopogeních emisí a následné pozitivní vazby je pro nás zásadně ohrožující a proto má pozornost, jakou má. Na druhou stranu, jak se píše v článku, boj proti emisím CO2 a metanu může mít pozitivní dopady i v jiných oblastech. Není to tak, že boj s emisemi CO2 je v rozporu s bojem za živou půdu atd.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.3.2023 07:35 Reaguje na Šimon Špidla
U nás, (především v diskusi na Ekolistu) se vymýšlí až neskutečné důvody, proč to nejde.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.3.2023 11:15 Reaguje na Šimon Špidla
větší katastrofa je se stresovat, život pročumět do telefonu a šu..t plastovou panu.
Odpovědět
MM

Milan Milan

21.3.2023 19:53
Lidé, kteří ve své nedokonalosti nejsou schopni prodloužit ani vlastní život byť jen o jednu hodinu, chtějí měnit chod a rytmus Božího díla a "zachraňovat" planetu?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.3.2023 20:02 Reaguje na Milan Milan
No už před 20 - 60 tisíci lety stačili sežrat megafaunu na všech kontinentech a to jich bylo tak 10 tisíc. A co teprve svede 10 miliard.
Odpovědět
PP

Petr Pavlata

22.3.2023 01:38 Reaguje na Milan Milan
Ve skutečnosti už si lidé prodloužili dobu vlastního života asi o 40 let, tj. více než na dvojnásobek. Přirozené dožití našeho druhu před civilizací bylo kolem 30 let.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.3.2023 07:31 Reaguje na Petr Pavlata
Ještě v Evropě ve středověku Dnes není o moc vyšší třeba v Indii.
Odpovědět
Anyr

Anyr

21.3.2023 22:34
Není čas zachraňovat planetu! Musí se zbrojit a válčit kvůli Rusku a zvyšovat životní úroveň lidstva!
Nechápu, co si vůbec planeta, potažmo příroda, dovoluje kecat lidem do priorit, mít vůbec nějaké potřeby. Dokonce nás PRÝ ohrožovat! Je tu jen pro to, aby poskytovala to, co lidstvo chce, tak ať si dá pohov, není drzá a dál slouží!
Drzost největší, chtít po lidstvu, aby se omezilo. Pche!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.3.2023 07:06 Reaguje na Anyr
Planetě je to zcela šuma fuk. I život čehokoli, předvedla to aspoň 6x vymíráním.
Lidi se neuskrovní nebudou-li muset umírat. Pokud nechceme mít apokalypsu, je nutné utíkat dopředu. Levnou výrobou EE v JE (ne drahou v OZE), levnými potravinami GMO, nebo sežerou ty zbytky přírody co zůstaly.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.3.2023 07:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Z fve máme nejlevnější elektřinu, možná i z VE. Z jádra je daleko dražší, ale v lepší struktuře.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

22.3.2023 15:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Z FVE máme tak levnou elektřinu, že nám to dává v energetickém mixu 4x dražší elektřinu než v Číně:
https://www.globalpetrolprices.com/electricity_prices/
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.3.2023 20:19 Reaguje na Richard Vacek
Podívejte se, kolik proudu máme z jaderek a kolik z fve a dlouze se zamyslete.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

22.3.2023 22:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Cenu elektřiny určuje závěrná elektrárna a to naše jaderky opravdu nejsou.

O tom za kolik které zdroje vyrábí dokladuje výše stropů pro odvod nadměrných příjmů.
JE jsou zcela bezkonkurenční.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.3.2023 08:03 Reaguje na Jaroslav Studnička
U jádra je to asi 130? eur, v Německu se FVE dotuje, pokud cena spadne pod rentabilitu, která je asi 50 eur.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

23.3.2023 08:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Nikoliv Hanzle.

1) Řeč je o ČR.
2) V rámci výše stropů pro odvod nadměrných příjmů bylo v ČR nastaveno.
pro JE: 70 Eur
pro VtE: 180 Eur
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

23.3.2023 08:52 Reaguje na Jaroslav Studnička
pro FVE taktéž 180 Eur
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.3.2023 15:53 Reaguje na Jaroslav Studnička
Vinderfall přece hovoří o něčem úplně jiném. Nvíc to platí jen v čecháčkistánu.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

23.3.2023 16:51 Reaguje na Pavel Hanzl
A právě řeč je o čechičkistánu, nevšiml jste si?

Jinak odkaz a citace, která vše vysvětluje: "„Stropy tržních příjmů výrobců jsou stanoveny tak, aby v principu pokrývaly běžné provozní náklady a případně investice. Konkrétní částky stanovila meziresortní pracovní skupina na základě analýzy dat vybraných výrobců,“ říká náměstek pro energetiku René Neděla.""

https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/vlada-schvalila-odvod-z-nadmernych-prijmu-pro-vyrobce-elektriny--270897/

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.3.2023 21:05 Reaguje na Jaroslav Studnička
Já za to nemožu. Asi tam u fve počítali investuice, bo je to nová technologie, ale jádro je už amortizované. Čort znajet.
Odpovědět
va

vaber

23.3.2023 08:33
"Máme-li nárůst průměrné globální teploty zastavit na hranici 1,5 stupně Celsia, musí globální emise CO2 do roku 2030 klesnout o 48 % a emise metanu o třetinu" říkají odborníci
kdyby se to splnilo emise klesnou, ale CO2 v atmosféře bude stále přibývat,
kdy začalo oteplováni planety ,při kolika ppm CO2 a kolik bude ppm CO2 když se vše splní,
Odpovědět
LB

Lukas B.

23.3.2023 12:30
"věda bez dogmat je jen snůška pochybností"

schválně jestli poznáte autora citátu (resp. kontext citátu).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.3.2023 11:28 Reaguje na Lukas B.
Nepoznám, to může být leda tak Baruch Spinoza.
Autor asi každý objev, který se ukázal jako pravdivý, zařadil do šuplíku "dogmata".
Příklad: celá astronomie stojí na pár dogmatech. Třeba že existuje gravitace, Země je kulatá a obíhá kolem Slunce, to je součástí nějaké galaxie atd. Potom se věda bez takových dogmat skutečně neobejde.
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.3.2023 18:51 Reaguje na Pavel Hanzl
díky za upřímnost.
to je citát světicího biskupa Lindy v diskusi s inženýrem Rudolfem Markem o přípustnosti karburátoru (reakce na tezi nepleťte se nám do fyziky, my se Vám taky nepleteme do Vašich dogmat). velmi podnětné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.3.2023 21:11 Reaguje na Lukas B.
Úvahy na téma věda - teologie má úžasné Marek Orko Vácha, přírodovědec - teolog, kazatel římskokatolický.
Myslím, že tudy vede cesta k poznání světa, samotná věda na to už nestačí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.3.2023 06:39 Reaguje na Pavel Hanzl
naopak. s dogmaty a bez pochybností to nejde. "snůška pochybností" je nejlepší stručná definice poctivé vědy (exaktní nebo aspoň přírodní, žánop)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2023 11:56 Reaguje na Lukas B.
Dogmata nejsou samozřejmě jenom záležitost církví, ale ve vědecké oblasti taky výrazně řádí. Kolik vědců ještě dnes popírá vliv jakékoliv vyšší inteligence na vznik a vývoj života na Zemi?
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.3.2023 14:33 Reaguje na Pavel Hanzl
zajímavé ovšem je, že tato Čapkova lakonická definice (předložená jaksi mimochodem a žertem v kolportážním románu) předběhla Popperovu Logik der Forschung o více než dekádu, a je její geniální zkratkou.

otázka za deset bodů: je schopna politická klimatologie ustát Popperovská kriteria a je v tomto smyslu opravdovou vědou?

drobná poznámka: paradigma opravdu není dogma.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist