Zpráva o klimatu jako příručka pro přežití lidstva
„Klimatická časovaná bomba tiká. Zpráva IPCC je ale návodem, jak tuto klimatickou časovanou bombu zneškodnit. Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje, že udržení hranice 1,5 stupně oteplení je dosažitelné. Bude to ale vyžadovat obrovský skok v klimatických opatřeních,“ pokračoval Guterres.
Poslední zpráva dává dohromady poznatky z šesti předchozích zpráv, které byly zveřejněny v průběhu let 2018 – 2022. Každá z nich byla trochu jinak tematicky zaměřená: na adaptaci, mitigaci, fyzikální základy změny klimatu, oceány a kryosféru, pevninu a na hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia.
Současná zpráva zdůrazňuje naději, že ještě není pozdě. Důraz na naději je zásadní proto, že je aktivizující. A výrazná a efektivní opatření jsou potřeba právě teď. Následujících osm let bude do velké míry určovat, zda se podaří klimatickou změnu zvládnout v míře, kterou je lidská společnost schopna vstřebat.
Naděje ale bude opodstatněná jen tehdy, pokud se klimatická opatření masivně urychlí. V každé zemi, v každém odvětví je potřeba rychlý a výrazný pokles emisí skleníkových plynů před rokem 2030. Máme-li nárůst průměrné globální teploty zastavit na hranici 1,5 stupně Celsia, musí globální emise CO2 do roku 2030 klesnout o 48 % a emise metanu o třetinu.
A to se zatím neděje. Do fosilních paliv stále proudí větší objem finančních prostředků než do klimatických opatření.
Investice do zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se musí vzrůst až šestkrát. A v tom mohou hrát jednotlivé státy zásadní roli. Jednak tím, že samy budou investovat zeleně a financovat klimatická opatření, zároveň se musí změnit finanční systém. Banky i národní banky musí uznat rizika spojená s financováním klimaticky riskantních opatření. A za třetí je potřeba finančně pomoci zemím, které změnou klimatu trpí nejvíce, popsal indický ekonom Dipak Dasgupta.
„Musíme se posunout od klimatické prokrastinace ke klimatické aktivizaci,“ vyjádřila poselství současného poznání o klimatu výkonná ředitelka UNEP Inger Andersen. Okno příležitosti, které máme, se uzavírá.
Naději vidí klimatičtí vědci zejména v dramatickém poklesu cen nízkouhlíkových technologií v letech 2010-2019, zejména energie ze slunce (-85 %) a větru (-55 %) a lithium-iontových baterii (-85 %). Investice do těchto technologií ale musí být několikanásobně vyšší. Znalosti, nástroje i finanční prostředky pro řešení klimatické krize lidstvo má, uvádí nová zpráva IPCC. Razantní postoj musí nyní bezodkladně zaujmout vlády, a to i na poli mezinárodních vyjednávání.
„Velký prostor pro zlepšení je například v energetické efektivitě. Spotřebu energie je v některých sektorech možné snížit o 40 – 70 % v příštích dvaceti letech. A to by výrazně přispělo ke snížení emisí skleníkových plynů,“ uvedl předseda IPCC jihokorejský ekonom Hoesung Lee.
Podle dalších autorů je nynější zpráva jiná ve větším důrazu na to, co se dá dělat. Řešení, která pomáhají zpomalit změnu klimatu, navíc vytvářejí zdravější prostředí a pracovní příležitosti.
V Praze byla Souhrnná zpráva AR6 (6th Assessment Report) IPCC představena na tiskové konferenci v Kampusu Hybernská. Vystoupil na ní bývalý politik Bedřich Moldan, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na MŽP Pavel Zámyslický, klimatolog Radim Tolasz z ČHMÚ a právnička Hana Müllerová a ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Michal Marek. Úvodní slovo zaznělo od ministra životního prostředí ČR Petra Hladíka.
„Koncentrace CO2 je nejvyšší za 2 miliony let. A koncentrace metanu a oxidu dusného nejvyšší za 800 000 let. Vymírání flory a fauny na planetě je způsobeno růstem extrémně vysokých teplot a s tím souvisejícími hromadnými úhyny na souši i v oceánech. Nejde jen o faunu a flóru, ale ve všech regionech má nárůst extrémních veder za následek úmrtnost a nemocnost u lidí,“ zmínil Radim Tolasz některé ze závěrů zprávy IPCC.
„Podle nejnovějších zpráv klimatická změna a její dopady postupují rychleji a jsou závažnější, než věda popisovala ještě před několika lety. Z toho vyplývá, že my bychom velmi potřebovali urychlit vývoj politických a právních odpovědí na klimatickou změnu,“ zmínila právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost ÚSP AV ČR.
„Když se podíváme na to, jaké závazky dosud státy světově přijaly, tak ty ve svém celku nestačí na to, aby se oteplení se vešlo do té hranice, na kterou cílíme, tj. 1,5, respektive 2 stupně Celsia,“ zmínila Müllerová.
Podle těch reálných závazků směřujeme spíše ke globálnímu oteplení 2,2 – 3,5 stupně Celsia. Radim Tolasz nicméně doplnil, že to je už v kuloárech klimatologů považováno za optimistický scénář. Připomněl také, že oteplení v České republice je přibližně dvakrát vyšší, tzn. nárůst globální teploty o 2,5 stupně Celsia znamení + 5 stupňů v ČR.
„Adaptace má své limity. Můžeme se sice spoléhat na to, že zintenzivníme přizpůsobení se změně klimatu v nejrůznějších sektorech, ale pokud nebudeme zároveň snižovat emise, dosáhneme adaptačních limitů, za kterými už adaptace není možná,“ upozornila Hana Müllerová.
Představa, že v České republice jen vyměníme plodiny a místo brambor a pšenice budeme pěstovat víno a olivy, je zřejmě mylná. Michal Marek poukázal na to, že nejde jen o pěstované plodiny, ale o samotnou zemědělskou půda. Ta představuje velký potenciál pro ukládání oxidu uhličitého, pokud funguje jako zdravý ekosystém.
I čeští odborníci zdůraznit potřebu pozitivního přístupu.
Přečtěte si také |
António Guterres: Prohlášení k závěrečné syntéze 6. hodnotící zprávy IPCC. Nesmíme ztratit ani den„Adaptace mají řadu pozitivních vedlejších efektů jako například zlepšení zemědělské produktivity, zlepšení zdraví, zvýšení potravinové bezpečnosti nebo zachování biologické rozmanitosti,“ uvedl Radim Tolasz. Zmínil také příklady opatření oceněné v programu Adapterra, které mohou být inspirací ostatním.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (28)
mara polasek
21.3.2023 19:10Šimon Špidla
21.3.2023 22:38 Reaguje na mara polasekPavel Hanzl
22.3.2023 07:35 Reaguje na Šimon ŠpidlaJaroslav Řezáč
22.3.2023 11:15 Reaguje na Šimon ŠpidlaMilan Milan
21.3.2023 19:53Slavomil Vinkler
21.3.2023 20:02 Reaguje na Milan MilanPetr Pavlata
22.3.2023 01:38 Reaguje na Milan MilanPavel Hanzl
22.3.2023 07:31 Reaguje na Petr PavlataAnyr
21.3.2023 22:34Nechápu, co si vůbec planeta, potažmo příroda, dovoluje kecat lidem do priorit, mít vůbec nějaké potřeby. Dokonce nás PRÝ ohrožovat! Je tu jen pro to, aby poskytovala to, co lidstvo chce, tak ať si dá pohov, není drzá a dál slouží!
Drzost největší, chtít po lidstvu, aby se omezilo. Pche!
Slavomil Vinkler
22.3.2023 07:06 Reaguje na AnyrLidi se neuskrovní nebudou-li muset umírat. Pokud nechceme mít apokalypsu, je nutné utíkat dopředu. Levnou výrobou EE v JE (ne drahou v OZE), levnými potravinami GMO, nebo sežerou ty zbytky přírody co zůstaly.
Pavel Hanzl
22.3.2023 07:34 Reaguje na Slavomil VinklerRichard Vacek
22.3.2023 15:41 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://www.globalpetrolprices.com/electricity_prices/
Pavel Hanzl
22.3.2023 20:19 Reaguje na Richard VacekJaroslav Studnička
22.3.2023 22:03 Reaguje na Pavel HanzlO tom za kolik které zdroje vyrábí dokladuje výše stropů pro odvod nadměrných příjmů.
JE jsou zcela bezkonkurenční.
Pavel Hanzl
23.3.2023 08:03 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
23.3.2023 08:51 Reaguje na Pavel Hanzl1) Řeč je o ČR.
2) V rámci výše stropů pro odvod nadměrných příjmů bylo v ČR nastaveno.
pro JE: 70 Eur
pro VtE: 180 Eur
Pavel Hanzl
23.3.2023 15:53 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
23.3.2023 16:51 Reaguje na Pavel HanzlJinak odkaz a citace, která vše vysvětluje: "„Stropy tržních příjmů výrobců jsou stanoveny tak, aby v principu pokrývaly běžné provozní náklady a případně investice. Konkrétní částky stanovila meziresortní pracovní skupina na základě analýzy dat vybraných výrobců,“ říká náměstek pro energetiku René Neděla.""
https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/vlada-schvalila-odvod-z-nadmernych-prijmu-pro-vyrobce-elektriny--270897/
Pavel Hanzl
24.3.2023 21:05 Reaguje na Jaroslav Studničkavaber
23.3.2023 08:33kdyby se to splnilo emise klesnou, ale CO2 v atmosféře bude stále přibývat,
kdy začalo oteplováni planety ,při kolika ppm CO2 a kolik bude ppm CO2 když se vše splní,
Lukas B.
23.3.2023 12:30schválně jestli poznáte autora citátu (resp. kontext citátu).
Pavel Hanzl
24.3.2023 11:28 Reaguje na Lukas B.Autor asi každý objev, který se ukázal jako pravdivý, zařadil do šuplíku "dogmata".
Příklad: celá astronomie stojí na pár dogmatech. Třeba že existuje gravitace, Země je kulatá a obíhá kolem Slunce, to je součástí nějaké galaxie atd. Potom se věda bez takových dogmat skutečně neobejde.
Lukas B.
24.3.2023 18:51 Reaguje na Pavel Hanzlto je citát světicího biskupa Lindy v diskusi s inženýrem Rudolfem Markem o přípustnosti karburátoru (reakce na tezi nepleťte se nám do fyziky, my se Vám taky nepleteme do Vašich dogmat). velmi podnětné.
Pavel Hanzl
24.3.2023 21:11 Reaguje na Lukas B.Myslím, že tudy vede cesta k poznání světa, samotná věda na to už nestačí.
Lukas B.
25.3.2023 06:39 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.3.2023 11:56 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
29.3.2023 14:33 Reaguje na Pavel Hanzlotázka za deset bodů: je schopna politická klimatologie ustát Popperovská kriteria a je v tomto smyslu opravdovou vědou?
drobná poznámka: paradigma opravdu není dogma.