Právo: Ekologové odmítají plošné bagrování Berounky

Starostové Berouna a Karlštejna požadují celkové vyčištění koryta řeky Berounky. Chtějí zabránit podobně ničivým povodním, jako byly loni v srpnu. Podle ekologů ale říční nánosy na vině nejsou a při těžení přijde naopak řada živočichů o domov. Do popředí vystoupila otázka, kdo hájí zájmy obyvatel a kdo zájmy zvířat. Peníze na vyčištění dna řeky již Povodí Vltavy dostalo. Ekologové ale plošné bagrování považují za nepřípustné. "Dohodli jsme se s Povodím na detailním průzkumu koryta řeky, kdy si vytipujme místa, která jsou vhodná k vytěžení. Zvážíme přitom i potřeby Povodí s ohledem na životní prostředí," řekl včera Právu vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Český kras Michal Pondělíček. Podle karlštejnského starosty Miroslava Ureše (nezávislý) již ale mělo bagrování dávno začít, dokud na něj má Povodí peníze a povodně nehrozí. "Vše se zastavilo kvůli užovce a škebli. Přitom na prvním místě jsou podle mě životy lidí a až potom zvířat," zlobí se starosta Ureš. K němu se připojil i berounský starosta Jiří Besser (nezávislý). "Mám velmi rád přírodu a nesmírně si vážím práce všech, kteří věnují svůj čas její ochraně, nemohu však nadřadit životy živočichů nad životy lidí," uvedl Besser. Ochránci přírody podle něho zapomínají, že po ničivé srpnové povodni postihla lidi v okolí Berounky povodeň také letos v lednu. "Všichni se v tu chvíli obávali, aby se neopakoval loňský srpen. Přitom kdyby koryta řek nebyla uměle zanesená, nemuselo k lednové povodni vzhledem k její velikosti vůbec dojít," dodal Besser. "Tak to vůbec není. Náplavy na řece vznikly díky množství vodou přineseného materiálu a na řadě míst vrátil charakteru říčního údolí původní ráz, přesně tak, jak pro toto území požaduje jeden z regulativů zadaných komisaři EU," vysvětluje Pondělíček. Navíc upozorňuje na fakt, že nánosy nebyly příčinou, nýbrž následkem srpnové povodně. K ukládání materiálu na dně řeky totiž dochází až po kulminaci povodňové vlny, kdy unášecí schopnost vody postupně klesá. "Z toho logicky vyplývá, že s rostoucím průtokem stoupá unášecí schopnost řeky. Kdyby nyní došlo k povodni jako loni v srpnu, byly by nánosy ze dna v okamžiku kulminace řeky v Karlštejně o desítky kilometrů dál," doplnil Pondělíček. Skutečné nebezpečí pro případné povodňové stavy představuje podle ekologů mohutný jez v Karlštejně, který zdvihá hladinu o více než jeden metr, ale také navážky různého materiálu na břehy, do toku a zužování jeho průtočného profilu. Zda dojde v budoucnu ke snížení jezu, není zatím nikdo schopen říci.

---

reklama

---