National Geographic ČR: Medvídek panda vyráží do světa

Medvídek panda Siang Siang je první zvířátko svého druhu, které se narodilo v zajetí, a poté bylo vypuštěno do volné přírody. Pro Čínu to bude zkouška, zda dokáže zachránit tento již téměř vyhynulý živočišný druh, který patří v Číně mezi nejmilovanější. Siang Siang, jehož jméno znamená "šťastná věštba", se narodil ve výzkumném středisku pro pandy ve Wo Lungu a v minulý týden byl vypuštěn "na svobodu". "Příprava na vypuštění pandy trvala několik let. Součástí projektu je snaha dlouhodobě zvýšit osídlení oblasti divokou pandou," říká zástupce ředitele parku Čang Kuej-čchüan. Pokud se Siang Siang naučí žít ve volné přírodě, vědci budou mít reálnou naději, že se podaří počet pand žijících mezi chovnými stanicemi v S'Čchuangu zvýšit a zastavit tak vymírání divoce žijících druhů. Panují ale obavy, že nynější život Siang Sianga a několika dalších stovek "zdomácnělých" pand je příliš odlišný od toho, jaký na ně čeká v lese. Medvídek panda je v současné době chován ve 32 výzkumných čínských střediscích. Má záviděníhodný denní režim: denně prospí až dvacet hodin, dvě hodiny věnuje jídlu a zbylé dvě hodiny si hraje. Také proto pro něj bude návrat do přírody bezpochyby tvrdý. Zpočátku bude proto Siang Siang pod odborným dohledem. Zatím se bude moci pohybovat jen v omezené oblasti dvou hektarů a časem mu bude umožněn přístup do mokrých lesů, které jsou pandiným přirozeným prostředím. Pandy totiž nemají ve zvyku pářit se s partnery ze svého blízkého okolí. Problém tedy nastává i se zvířaty chovanými v zajetí - pouze jedna z deseti pand se spáří. Tím dochází ke vzniku endogamního druhu a množení exemplářů, u kterých se doba páření prostě nedostavuje, čímž se záchrana těchto medvídků ještě ztěžuje. V Číně se experimentuje i s jinými způsoby, jak zastavit vymírání živočichů - například s klonováním nebo s donošením v dělohách jiných zvířat. Tento druhý způsob vzbuzuje naději, že by například kočka, do níž bude vpraveno embryo pandy, mohla jednoduše přivést na svět medvídě. Ceng č'Siang, ředitel chovné stanice v Čchengdu naznačuje, že je nejvyšší čas vrátit pandy do přírody. Pro alarmující stav životního prostředí se však jeho sen může stát jen zbožným přáním. Kvůli těžbě dřeva v posledních desetiletích byla lokalita, kterou pandy vždy obývaly, zredukována na pouhou jednu pětinu. Vzhledem k tomu, že Čína trpí zoufalým nedostatkem dřeva, je vskutku obtížné zamezit kácení lesů. S medvídkem pandou, kterého Číňané považují za symbol národa, byl Západ seznámen až v roce 1868, kdy francouzský misionář Armand David náhodou našel kůži a lebku tohoto zvířátka a vystavil je v přírodovědeckém muzeu v Paříži. Číňané se zmiňují o pandách v rukopisech starých více než dva tisíce let. Má se za to, že některá z oněch mystických příšerek, na které narazil Marco Polo při svém putování po S'čchuangu, byla ve skutečnosti "medvědokočka" - pojmenování, pod kterým je panda v Číně obecně známá.

---

reklama

---