MF Dnes: Některým lidem chybějí zastávky

Lidé, kteří dodnes nemají v místě svého bydliště zastávku městské dopravy, se jí často ani nedočkají. Jednání o jejím zřízení jsou zdlouhavá a málokdy úspěšná. Včasné ranní vstávání, dvacetiminutová procházka lesem nebo staveništěm a stejný večerní návrat za tmy domů. Tak i dnes vypadá každodenní život některých obyvatel Prahy. Zastávky městské dopravy totiž zdaleka nepokrývají všechny oblasti, ve kterých lidé bydlí. Ti, kteří nejsou spokojeni s umístěním zastávek hromadné dopravy, se mohou obrátit buď na úřad své městské části, nebo přímo na organizátora dopravy, společnost ROPID. "Naše společnost se při žádostech o nové zastávky řídí několika hledisky. Nejprve počítáme docházkovou vzdálenost, ta se pohybuje od 400 metrů u vysokopodlažní zástavby až po jeden kilometr ve vilových čtvrtích," říká ředitel organizace Jiří Prokel. "Musíme také počítat s dostatečnou šířkou ulice. Technická správa komunikací nám potom dodá vyjádření ke stavu vozovky a v neposlední řadě musí být vyřešena návaznost spoje na hlavní trasy," doplňuje Prokel. Daleko k zastávkám Některé části města však zůstávají i přes podněty obyvatel špatně dostupné. Například v části Hrdlořez u Hořejšího rybníka lidé již několik let bojují o svou zastávku. "Dnes už jsem na to rezignovala. Mám kilometr k zastávce a na cestu lesem, kde je dnes navíc spousta vandráků, už nemám nervy. Večer raději nikam nechodím," stěžuje si Libuše Halamová. Podobně se cítí i Marie Hodíková ze Starých Stodůlek. "Podepsala jsem petici, urgovali jsme zavedení zastávky, ale nic se nestalo. K autobusu to mám více než čtvrt hodiny a někdy se v této oblasti bojím," říká obyvatelka. Helena Gürlichová ze sídliště Baba se domnívá, že v jejich sídlišti jsou ulice pro autobusy dostatečně široké, a nemusela by tak chodit na zastávku déle než dvacet minut. Pomohla náhoda Některé části města paradoxně získaly nová spojení díky loňským povodním. "Dříve tu byla špatná dopravní situace, dnes už je to dobré. Dopravní podnik zjistil, že linka 701, kterou loni zavedli jako pomocný spoj, byla stále vytížená, a tak jezdí i dnes," říká Libuše Halamová z Kyjí. Obyvatelům Kbel zase pomohla oprava vysočanské estakády. "Tehdy byla odkloněna linka 185 a končila na Palmovce. To se lidem líbilo, protože jezdila k dopravnímu uzlu, a oni tak měli jednodušší cestu do centra," říká Miloslav Nevečeřal, zastupitel kbelské radnice. "Dopravní podnik chtěl linku po ukončení rekonstrukce vrátit do původní trasy. My jsme museli tři měsíce intenzivně jednat, abychom spoj udrželi tam, kde ho lidé chtějí mít," dodává Nevečeřal.

---

reklama

---