Právo: Novozélandské mráčky a daně z větrů
9.8.2003 | PRAHA | Právo
Labouristé na Novém Zélandě právě oslavili čtvrté výročí své vlády a na dosud modré obloze se objevilo pár mráčků. Za prvé, vláda má letos trochu hluboko do kapsy jednak kvůli stále rostoucím výdajům na stát veřejného blahobytu, a dále proto, že vyplácí maorským kmenům odškodné za minulé křivdy. Ty nyní ovšem narůstají řadou geometrickou: právě teď si Maoři třeba usmyslili, že vedle území některých velkých měst jim také patří veškeré pobřeží Nového Zélandu i příslušné mořské dno. Vláda tedy sáhla k osvědčenému prostředku, ke zvyšování daní. Kromě těch už zavedených vymyslela sedm daní nových, z nichž jedna je velmi originální, dokonce aspiruje na světové prvenství: zdaňují se totiž větry, lidově pšouky.
S prominutím, snažila jsem se najít nějaké slušnější slovo, ale Poldaufův slovník překládá ostýchavě anglický výraz flatulence jako nadýmání, neboť je to slovník velmi slušný. Čímž je ovšem můj překlad nepřesný.
Kjótské nadýmaní
O nadýmání vládě rozhodně nejde, nadýmat se může každý do sytosti, aniž by ho to něco stálo. Vláda začne zdaňovat až ve chvíli, kdy nadýmání opustí tělo. Na oko se tu nabízí jednoduché řešení, jak uspokojit zároveň požadavky státní kapsy a vyplatit Maorům odškodné. Stačilo by zdaňovat jejich nadýmání. Tady je ale malý háček, lidské bytosti se, řekněme, nadýmají různě bez ohledu na rasu. Žádné spolehlivé měřítko neexistuje. A tak se vláda obrátila do světa zvířat. Omlouvá se tím, že tato daň prý vyplývá z protokolu podepsaného v Kjótu. Příslušné světové autority, které se zabývají dodržováním protokolu, si povšimly množství domácího zvířectva, které se v zemi chová. Jejich větry, respektive metan v nich hojně obsažený, otravují ovzduší, přispívají k emisi škodlivých plynů ničících ozón, a tím pádem ke globálnímu oteplování. Je třeba provést výzkum, jak nadýmání dobytka předejít. A kdo jiný by měl tento výzkum platit než samotní chovatelé zvířectva? A tak uvalila na farmáře daň, která je odstupňována podle toho, jaké zvířátko na jejich farmě vypouští své větry. Dle mého názoru je ta daň vcelku fair, protože ovce, které jsou poměrně malé, vypouštějí jemné vánky, se zdaňují jen devíti centy za kus. Zato hovězí dobytek musí v souladu s velikostí přispět již 54 centy za to, že se pšouká.
Pšoukometry v akci
Nejhůř jsou na tom ale dojné krávy, z nichž jdou zřejmě pravé plynné uragány: ty přijdou chudáka farmáře na celých 72 centů. Vláda dokonce vynalezla jakýsi pšoukometr, který emisi břišních zplodin měří. Ovce i krávy jej nosí na svém těle a vypadají jako bájná zvířata z řeckých mýtů. Protože skotu a ovcí je na Novém Zélandě hodně, bonton neznají a v pšoukání se neomezují, vláda si tak přijde na slušnou sumu 8,4 miliónu dolarů. Farmáři, kteří doposud trpělivě snášeli všechny daně na ně uvalené za minulé i budoucí křivdy proti Maorům, se ale vzbouřili. Vytáhli k sídlu vlády ve velké síle a tam pravili, že oni žádný výzkum větrů nepotřebují a že byli od samého začátku proti tomu, aby vláda kjótský protokol podepsala, protože tušili čertovo kopýtko. Protokol totiž nepodepsaly ani Austrálie, ani USA, protože bystře předvídaly, k jakým nesmyslným výdajům to povede. Navíc polovina zdejších vědců stejně tvrdí, že globální oteplování ve skutečnosti neexistuje... A teď už úplně vážně: popsaná kuriózní praktická aplikace kjótského protokolu pravděpodobně povede k neúnosnému zvýšení nákladů novozélandských farmářů, kteří tak neobstojí v konkurenci s Australany a Američany.
reklama
Kjótské nadýmaní
O nadýmání vládě rozhodně nejde, nadýmat se může každý do sytosti, aniž by ho to něco stálo. Vláda začne zdaňovat až ve chvíli, kdy nadýmání opustí tělo. Na oko se tu nabízí jednoduché řešení, jak uspokojit zároveň požadavky státní kapsy a vyplatit Maorům odškodné. Stačilo by zdaňovat jejich nadýmání. Tady je ale malý háček, lidské bytosti se, řekněme, nadýmají různě bez ohledu na rasu. Žádné spolehlivé měřítko neexistuje. A tak se vláda obrátila do světa zvířat. Omlouvá se tím, že tato daň prý vyplývá z protokolu podepsaného v Kjótu. Příslušné světové autority, které se zabývají dodržováním protokolu, si povšimly množství domácího zvířectva, které se v zemi chová. Jejich větry, respektive metan v nich hojně obsažený, otravují ovzduší, přispívají k emisi škodlivých plynů ničících ozón, a tím pádem ke globálnímu oteplování. Je třeba provést výzkum, jak nadýmání dobytka předejít. A kdo jiný by měl tento výzkum platit než samotní chovatelé zvířectva? A tak uvalila na farmáře daň, která je odstupňována podle toho, jaké zvířátko na jejich farmě vypouští své větry. Dle mého názoru je ta daň vcelku fair, protože ovce, které jsou poměrně malé, vypouštějí jemné vánky, se zdaňují jen devíti centy za kus. Zato hovězí dobytek musí v souladu s velikostí přispět již 54 centy za to, že se pšouká.
Pšoukometry v akci
Nejhůř jsou na tom ale dojné krávy, z nichž jdou zřejmě pravé plynné uragány: ty přijdou chudáka farmáře na celých 72 centů. Vláda dokonce vynalezla jakýsi pšoukometr, který emisi břišních zplodin měří. Ovce i krávy jej nosí na svém těle a vypadají jako bájná zvířata z řeckých mýtů. Protože skotu a ovcí je na Novém Zélandě hodně, bonton neznají a v pšoukání se neomezují, vláda si tak přijde na slušnou sumu 8,4 miliónu dolarů. Farmáři, kteří doposud trpělivě snášeli všechny daně na ně uvalené za minulé i budoucí křivdy proti Maorům, se ale vzbouřili. Vytáhli k sídlu vlády ve velké síle a tam pravili, že oni žádný výzkum větrů nepotřebují a že byli od samého začátku proti tomu, aby vláda kjótský protokol podepsala, protože tušili čertovo kopýtko. Protokol totiž nepodepsaly ani Austrálie, ani USA, protože bystře předvídaly, k jakým nesmyslným výdajům to povede. Navíc polovina zdejších vědců stejně tvrdí, že globální oteplování ve skutečnosti neexistuje... A teď už úplně vážně: popsaná kuriózní praktická aplikace kjótského protokolu pravděpodobně povede k neúnosnému zvýšení nákladů novozélandských farmářů, kteří tak neobstojí v konkurenci s Australany a Američany.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
