MF Dnes: V kraji lze na kole projet skoro tisíc kilometrů
6.8.2003 | ÚSTÍ NAD LABEM | MF Dnes
Zatímco však přibývá cyklostezek, centra severočeských měst se lidem na kolech příliš neotevírají
Rekreační cyklistika v posledních letech stále stoupá v oblibě. Výjimkou už nejsou dokonce ani celé rodiny, které na kole vyrážejí poznávat nejen okolí svého domova, ale míří třeba i do vzdálených koutů Evropy.
Na území Ústeckého kraje mohou cyklisté v současné době využívat 855 kilometrů značených tras a cyklostezek. Milovníci delších tratí tu najdou i tři dálkové trasy: Krušnohorskou magistrálu, Labskou trasu a cestu Krajem pískovcových skal.
Z Hamburku až do Prahy
Jedna z tras vede po břehu Labe a prochází řadou zajímavých historických míst. V budoucnu by měla spojit Hamburk s Prahou a jako taková by se mohla stát významným konkurentem Dunajské stezce. Úsek přes území Ústeckého kraje by měl být hotov do roku 2006. Její stavbu podporuje i evropský fond Phare.
"Rozhodně chceme města v budování cyklotras podporovat," ubezpečoval včera při otevření nového úseku z ústeckého Střekova do Svádova náměstek hejtmana kraje Pavel Tošovský. Součástí této trasy bude i atraktivní úsek od ústeckého Mariánského mostu k loděnicím, kde budou cyklisté jezdit po vysoké zdi nad hladinou Labe.
Současná páteřní cyklostezka na pravém břehu Labe má od Libochovan do Svádova u Ústí nad Labem zatím šestnáct kilometrů. Pro cyklistickou dopravu chce radnice v budoucnu zprůchodnit také centrum samotného Ústí. Schválit tento projekt má zastupitelstvo ještě na podzim letošního roku.
Mezi skalami i podél řek
Cyklostezky podél řek patří mezi nejromantičtější trasy a díky pozvolnému terénu je mohou absolvovat i malé děti či sváteční cyklisté. Hlavně na jaře a na podzim ale mohou zmizet pod vodou.
"Trasy většinou stavíme na úrovni jednoleté vody. Může se proto stát, že některé úseky mohou být někdy neprůjezdné," varuje projektant ústeckého úseku Petr Urban.
Mezi nejoblíbenější cyklovýlety patří zejména výpravy do pískovcových skal v okolí Hřenska. Jejich trasa vede opět podél Labe z Děčína do Dolního Žlebu a dále přívozem do Hřenska. Odtud pokračuje hlubokými údolími na Vysokou Lípu a přes Jetřichovice a Srbskou Kamenici až do České Kamenice, z níž lze zase dojet až do Hrádku nad Nisou. Celá trasa měří sto tři kilometry. Jenže právě přívoz v Hřensku kvůli loňským povodním a současnému nízkému stavu vody nefunguje.
Po hřebenech hor
Daleké rozhledy slibuje cykloturistům Krušnohorská magistrála, vedoucí převážně po hřebenech Krušných hor. Začíná v západočeském Chebu, protíná Františkovy Lázně a provádí cyklisty po nejzajímavějších místech pohoří, mezi něž patří například vodní nádrž Fláje nebo stará horní sídla. Trasa končí na hranici Labských pískovců - mine skalní město v Tisé a vystoupá až na vrchol Děčínského Sněžníku. Cyklista z okolí Teplic a Ústí nad Labem přitom může ušetřit náročný výšlap na hřeben díky lanovce z Krupky na Komáří vížku.
Na úřady stále pěšky
Navzdory rozsáhlému budování cyklostezek se ale cyklistům zatím příliš neotevírají severočeská města. Zvykem dosud není ani jezdit na kole do zaměstnání.
"Ústí nad Labem nemá terén přístupný cyklistice jako třeba Pardubice. U nás je taková věc také otázkou dobré kondice, a zase natolik skalním cyklistou nejsem," odpověděl včera ústecký primátor Petr Gandalovič na otázku, zda budou někdy magistrátní úředníci používat k cestě do práce kolo.
Samotné zřízení cest ovšem není jediným problémem měst. "Budova krajského úřadu asi nemá žádné místo, kde je možné kolo uložit. Navíc dovnitř nemůžu v krátkých kalhotách," připustil náměstek ústeckého hejtmana Pavel Tošovský.
Vyjít cyklistům vstříc se rozhodli aspoň v Mostě. Na magistrát mohou přijet bez obav, že během úředního výkonu o kolo přijdou. Úřad totiž za dvousetkorunovou zálohu půjčuje zámek, jímž si mohou kolo připoutat ke speciálním stojanům před budovou.
reklama
Na území Ústeckého kraje mohou cyklisté v současné době využívat 855 kilometrů značených tras a cyklostezek. Milovníci delších tratí tu najdou i tři dálkové trasy: Krušnohorskou magistrálu, Labskou trasu a cestu Krajem pískovcových skal.
Z Hamburku až do Prahy
Jedna z tras vede po břehu Labe a prochází řadou zajímavých historických míst. V budoucnu by měla spojit Hamburk s Prahou a jako taková by se mohla stát významným konkurentem Dunajské stezce. Úsek přes území Ústeckého kraje by měl být hotov do roku 2006. Její stavbu podporuje i evropský fond Phare.
"Rozhodně chceme města v budování cyklotras podporovat," ubezpečoval včera při otevření nového úseku z ústeckého Střekova do Svádova náměstek hejtmana kraje Pavel Tošovský. Součástí této trasy bude i atraktivní úsek od ústeckého Mariánského mostu k loděnicím, kde budou cyklisté jezdit po vysoké zdi nad hladinou Labe.
Současná páteřní cyklostezka na pravém břehu Labe má od Libochovan do Svádova u Ústí nad Labem zatím šestnáct kilometrů. Pro cyklistickou dopravu chce radnice v budoucnu zprůchodnit také centrum samotného Ústí. Schválit tento projekt má zastupitelstvo ještě na podzim letošního roku.
Mezi skalami i podél řek
Cyklostezky podél řek patří mezi nejromantičtější trasy a díky pozvolnému terénu je mohou absolvovat i malé děti či sváteční cyklisté. Hlavně na jaře a na podzim ale mohou zmizet pod vodou.
"Trasy většinou stavíme na úrovni jednoleté vody. Může se proto stát, že některé úseky mohou být někdy neprůjezdné," varuje projektant ústeckého úseku Petr Urban.
Mezi nejoblíbenější cyklovýlety patří zejména výpravy do pískovcových skal v okolí Hřenska. Jejich trasa vede opět podél Labe z Děčína do Dolního Žlebu a dále přívozem do Hřenska. Odtud pokračuje hlubokými údolími na Vysokou Lípu a přes Jetřichovice a Srbskou Kamenici až do České Kamenice, z níž lze zase dojet až do Hrádku nad Nisou. Celá trasa měří sto tři kilometry. Jenže právě přívoz v Hřensku kvůli loňským povodním a současnému nízkému stavu vody nefunguje.
Po hřebenech hor
Daleké rozhledy slibuje cykloturistům Krušnohorská magistrála, vedoucí převážně po hřebenech Krušných hor. Začíná v západočeském Chebu, protíná Františkovy Lázně a provádí cyklisty po nejzajímavějších místech pohoří, mezi něž patří například vodní nádrž Fláje nebo stará horní sídla. Trasa končí na hranici Labských pískovců - mine skalní město v Tisé a vystoupá až na vrchol Děčínského Sněžníku. Cyklista z okolí Teplic a Ústí nad Labem přitom může ušetřit náročný výšlap na hřeben díky lanovce z Krupky na Komáří vížku.
Na úřady stále pěšky
Navzdory rozsáhlému budování cyklostezek se ale cyklistům zatím příliš neotevírají severočeská města. Zvykem dosud není ani jezdit na kole do zaměstnání.
"Ústí nad Labem nemá terén přístupný cyklistice jako třeba Pardubice. U nás je taková věc také otázkou dobré kondice, a zase natolik skalním cyklistou nejsem," odpověděl včera ústecký primátor Petr Gandalovič na otázku, zda budou někdy magistrátní úředníci používat k cestě do práce kolo.
Samotné zřízení cest ovšem není jediným problémem měst. "Budova krajského úřadu asi nemá žádné místo, kde je možné kolo uložit. Navíc dovnitř nemůžu v krátkých kalhotách," připustil náměstek ústeckého hejtmana Pavel Tošovský.
Vyjít cyklistům vstříc se rozhodli aspoň v Mostě. Na magistrát mohou přijet bez obav, že během úředního výkonu o kolo přijdou. Úřad totiž za dvousetkorunovou zálohu půjčuje zámek, jímž si mohou kolo připoutat ke speciálním stojanům před budovou.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
