MŽP ČR: 14 zemí se zavázalo dělat kroky k udržitelnému hospodaření s vodou povodí Dunaje

Plán povodí Dunaje a plán zvládání povodňových rizik v jeho území dnes podpořili ministři a vysocí představitelé odpovědní za vodohospodářství ze zemí povodí tohoto veletoku. Jejich cílem jsou čistší, zdravější a bezpečnější vody pro každého. Slavnostní akt proběhl při Ministerské konferenci, které předsedala Česká republika jako předsedající země Mezinárodní komise ochrany Dunaje.

Rakousko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Německo, Maďarsko, Černá Hora, Moldavsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Ukrajina a Evropská komise přijaly Mezinárodní plán povodí Dunaje a Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje. V plánech jsou navržena opatření (například k obnovení prostupnosti Dunaje a jeho přítoků nebo ke snížení organického znečištění), která budou zaváděna v průběhu následujícího šestiletého období.

"Voda je základem života. Naše vody přitom musí odolávat mnoha tlakům, přírodním i lidským, od změny klimatu až po plýtvání," zdůrazňuje ministr životního prostředí Richard Brabec. A doplňuje: "Tyto tlaky jsou stále silnější, na což musí reagovat národní i mezinárodní politiky. Dnešek je milníkem v oblasti udržitelného hospodaření s vodou v povodí Dunaje. 14 zemí a Evropská unie vyjádřily společný závazek ke konkrétním akcím mj. ke snížení znečištění vod a nebezpečných látek v nich až do roku 2021."

Mezinárodní plán povodí Dunaje a Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje korespondují s rámcovou směrnicí EU o vodě a povodňovou směrnicí EU. Mezinárodní plán povodí Dunaje vychází z předchozího plánu pro období 2009 - 2015, jehož implementace přinesla výrazné zlepšení stavu vody v Dunaji a jeho přítocích. Například emise fosforu se od roku 2009 snížily o 30 procent, pozitivními dopad předešlého plánu hlásí ekosystémy v celém povodí a v Černém moři. Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje je historicky prvním plánem celého povodí, který přichází s cílem předcházet a snižovat škody způsobené povodněmi na lidském zdraví, životním prostředí, kulturním dědictví atd.

Státy Podunají a EU vypracovaly plány s komplexním souborem opatření, ke kterým proběhla také veřejná konzultace se širokou veřejností, ekologickými nevládními organizacemi, obchodní sférou a dalšími klíčovými stranami. Ke zvyšování povědomí o Dunaji a jeho ochraně i vzdělávání, přispěje Mezinárodní komise ochrany Dunaje [1] (ICPDR) také například prostřednictvím hry pro děti, která byla dnes zveřejněna na na oficiálních webových stránkách.

Poznámky:
[1] Česká republika 10. března 1995 podepsala i ratifikovala Úmluvu o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje. V platnost Úmluva vstoupila dne 22. října 1998. Smluvními stranami Úmluvy jsou Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Moldávie, Německo, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Černá Hora, Rakousko, Rumunsko, Ukrajina a Evropská společenství. Tedy všechny státy, na jejichž území zasahuje povodí Dunaje alespoň 2% své rozlohy.
V ČR patří 21 688 km2 do povodí Dunaje, což je 2,7 % plochy povodí této významné evropské řeky. Pro naplňování cílů Úmluvy byla založena Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (MKOD), která se zavázala k plnění úkolů souvisejících s implementací Směrnice 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky v celém povodí Dunaje v souladu s článkem 3 této směrnice. Tomu odpovídá také struktura MKOD a jejích pracovních skupin.