OSN: 84 signatářů Kjótského protokolu

"Tento rychlý pokrok je pozitivním signálem, že vlády začínají brát klimatickou změnu vážně", řekl Michael Zammit Cujatar, výkonný tajemník zmíněné konvence. "Poté, co budou příští rok uzavřeny rozhovory na téma, jak skleníkové plyny redukovat co nejlevněji, budou mít signatáři dobrou pozici k dokončení procesu stát se smluvními stranami Protokolu."
Kjótský protokol byl přijat 12. prosince 1997 a byl otevřen k podpisu od 16. března 1998 do 15. března 1999. Vlády nyní pracují na dvouletém akčním plánu, který vyřeší některé důležité detaily Protokolu, aby mohl být někdy po roce 2000, kdy vstoupí v platnost, plně účinný.
Po podepsání protokolu ho musí každá vláda ratifikovat, často se souhlasem parlamentu či jiného zákonodárného sboru. Prozatím smlouvu ratifikovalo 7 zemí. Všechno jsou to malé ostrovy nebo nízko nad mořem ležící státy, které jsou obzvláště ohroženy případným vzrůstem hladiny oceánů.
Kjótský protokol vstoupí v platnost 90 dní poté, co bude ratifikován alespoň 55 stranami dohody. Podmínkou pro vstoupení v platnost také je, aby ty průmyslové země, které protokol ratifikují, produkovaly v roce 1990 alespoň 55% emisí oxidu uhličitého ze všech emisí produkovaných v tomto roce průmyslovými zeměmi.
Vlády, které protokol nepodepsaly během doby určené k podpisu, se mohou ještě stát smluvními stranami, a to legislativními procesy přijetí, souhlasu nebo přistoupení.
Kjótský protokol byl přijat všeobecnou shodou (konsensem) na třetím zasedání Konference stran (COP-3) příslušejících ke Konvenci o změnách klimatu v prosinci 1997. Zavazuje průmyslové země k redukci svých celkových emisí 6 hlavních skleníkových plynů o nejméně 5% do období let 2008-12.