Tiskové zprávy
Amnesty International v ČR: AI: v Myanmaru se musí angažovat mise Rady bezpečnosti
Rada bezpečnosti OSN musí okamžitě vyslat misi do Myanmaru (dřívější Barmy). Včera k tomu vyzvala generální tajemnice Amnesty International Irene Khan. Vyslanci OSN by měli pomoci vyřešit naléhavou lidskoprávní krizi, která hrozí přerůst v krveprolití.
Demonstrace, které nyní v Myanmaru probíhají, jsou rozsahem srovnatelné s masovými protesty v roce 1988. Tehdy byli příznivci demokratických změn rozehnáni násilím a tisíce jich byly zabity.
„Lidé v Myanmaru mají právo vyjádřit pokojně svůj názor, vláda má povinnost jejich práva respektovat. Mezinárodní společenství musí dát vojenskému režimu najevo, že cena za zopakování krveprolití z roku 1988 by byla velice vysoká,“ říká Irene Khan.
Zvláště by se v Myanmaru měli angažovat její hospodářští partneři – například členové ASEAN Japonsko a Indie, a především Čína, která je stálým členem Rady bezpečnosti a v zemi má značný politický vliv.
Porušování lidských práv je v Myanmaru rozšířené a systematické. Jde především o
kriminalizaci pokojných projevů svobody slova a opozice (od roku 2006 jsou zatýkáni starší představitelé opozice, kteří se podíleli na protestech z konce 80. let, ve vězeních je dnes v Barmě 1160 politických vězňů);
zatýkání bez zatykače, věznění v izolaci;
mučení a jiné kruté, ponižující a nelidské zacházení, zejména během výslechů a vazby;
odsouzení na základě přiznání vynucených mučením, upření práva na obhajobu;
rozpor soudních procesů proti politickým oponentům s mezinárodním právem;
rekrutování dětských vojáků a nucená práce.
Demonstrace, které nyní v Myanmaru probíhají, jsou rozsahem srovnatelné s masovými protesty v roce 1988. Tehdy byli příznivci demokratických změn rozehnáni násilím a tisíce jich byly zabity.
„Lidé v Myanmaru mají právo vyjádřit pokojně svůj názor, vláda má povinnost jejich práva respektovat. Mezinárodní společenství musí dát vojenskému režimu najevo, že cena za zopakování krveprolití z roku 1988 by byla velice vysoká,“ říká Irene Khan.
Zvláště by se v Myanmaru měli angažovat její hospodářští partneři – například členové ASEAN Japonsko a Indie, a především Čína, která je stálým členem Rady bezpečnosti a v zemi má značný politický vliv.
Porušování lidských práv je v Myanmaru rozšířené a systematické. Jde především o
kriminalizaci pokojných projevů svobody slova a opozice (od roku 2006 jsou zatýkáni starší představitelé opozice, kteří se podíleli na protestech z konce 80. let, ve vězeních je dnes v Barmě 1160 politických vězňů);
zatýkání bez zatykače, věznění v izolaci;
mučení a jiné kruté, ponižující a nelidské zacházení, zejména během výslechů a vazby;
odsouzení na základě přiznání vynucených mučením, upření práva na obhajobu;
rozpor soudních procesů proti politickým oponentům s mezinárodním právem;
rekrutování dětských vojáků a nucená práce.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk




