Arnika Ostrava: ARNIKA Ostrava pořádá přednášku o protipovodňové ochraně

Povodně, příčiny jejich vzniku a možnosti, jak snižovat jejich následky. Odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek poskytne sdružení ARNIKA Ostrava na své přenášce v úterý 23. dubna v 15 hodin na přírodovědné fakultě Ostravské univerzity. Přestože se akce koná na univerzitní půdě, bude přednáška otevřená široké veřejnosti.

“Mnoho lidí má ještě v živé paměti povodně v roce 1997, ale většina jich stále odmítá připustit, že jsme jejich ničivý průběh velmi negativně ovlivnili sami. Kdybychom se nesnažili poručit vetru, dešti, škody by byly daleko menší,“ vysvětluje Lenka Daňhelová ze sdružení ARNIKA Ostrava. „Našim úkolem je představit veřejnosti možnosti, jak snížit rizika povodní a škod, které přinášejí,“ objasňuje.

„Chceme veřejnosti představit formy protipovodňové ochrany, které se ve světě na západ od nás dávno staly normou. Musíme vysvětlit lidem, že betonování a napřimování koryt opravdu povodním nezabrání, ale naopak jejich ničivé účinky mnohonásobně zvýší. Je to velmi obtížné, protože jsme tyto tvrdé technické úpravy se u nás dělaly mnoho let a vžilo se tady, že to je ta jediná a správná cesta,“ říká Vladimír Burda ze sdružení Ochrana vod. „Bohužel opakujeme stále tytéž chyby a snažíme se toky spoutat, místo toho, abychom jim dali prostor,“ dodává.

Téma protipovodňové ochrany je podle členů ARNIKY stále jakoby zasouváno pod stůl a nikdo ze správců toků se jím seriózně nezabývá. Řeky jsou upravovány starým způsobem, aniž by se vodohospodáři pozastavili nad tím, že existují účinnější a šetrnější metody. Jejich tlak cítí v posledních například obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku. Zde správce toku, Povodí Odry, prosazuje vybudování retenční nádrže, která by zaplavila celou obec. O megalomanské stavbě, která by stála na řece Opavě pod obcemi, jež byly při povodních v roce 1997 postiženy povodněmi vůbec nejhůř, přitom nepravdivě tvrdí, že vyřeší protipovodňovou ochranu v celém povodí Opavy.