Evropský parlament: Biopalivo - jaký má přínos pro životní prostředí?

Před několika lety se jevila biopaliva jako řešení problému klimatických změn. Dnes se z nich však čím dál více stává problém sám o sobě, říká nizozemská poslankyně Dorette Corbey. V úterý 4. března se v Parlamentu na téma budoucnost biopaliv konalo pracovní setkání, kterého se zúčastnili vědci, zástupci nevládních organizací, výrobci biopaliv a europoslanci. Jak dnes hodnotí přinos zdánlivě ekologicky pěstovaných pohonných hmot?

Biopaliva nastupují na evropský trh. Osobní automobily, ale především vozidla MHD a nákladní vozy čím dál více využívají pohonné hmoty vyrobené z rostlin. Podle rozhodnutí vlád dvaceti sedmi členů EU má podíl biopaliv na spotřebě benzínu a nafty na dosáhnout nejméně 10% do roku 2020.

Co je přesně biopalivo?

Biopalivo je vyrobeno z rostlin a slouží především jako pohonná hmota pro dopravu. Nejznámější druhy jsou bionafta a bio-ethanol. Je-li motor patřičně upraven, tak mohou být spalovány přímo, jinak se používají jako přísadek do běžného benzínu, či nafty. V současné době se vyrábějí především z kukuřice, sójových semen, cukrové třtiny anebo z palmových rostlin. Teoreticky mohou v budoucnosti být taková paliva vyráběna i z biologických odpadků anebo z mořských řas.

V době, kdy stoupají ceny ropy, se jeví biopaliva jako zajímavá a cenově dostupná alternativa, která snižuje závislost na dovezené ropě. Ohledně emisí CO2 je možné argumentovat, že při jejich spalování dochází jen k emisi skleníkových plynů, které předtím dotyčné rostliny vstřebaly.

Kritika biopaliv roste

Problém biopaliv spočívá v tom, že čím více stoupá jejich obliba, tím více je nutné pro jejich pěstování zabrat plochu, kterou v současné době využívají například tropické pralesy. Tento trend je nejvíce viditelný v jižní Americe, kde je pěstování biopaliva velice výnosnou činností a ohrožuje přírodní rovnováhu a mnoho živočišných druhů.

Řada kritiků také poukazuje na skutečnost, že v řadě oblastí je pro zemědělce zajímavější pěstovat rostliny pro zpracovaní na pohonné hmoty, než aby pěstovali potraviny.

Od jaké hranice je využívání biopaliv efektivní?

Neshody panují i mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem ohledne ekologického přínosu biopaliv. Evropská komise argumentuje tím, že dojde-li použitím biopaliv o snížení emisí skleníkových plynů o 30%, pak lze jejich rozvoj ospravedlnit v zájmu životního prostředí. Poslankyně Dorette Corbey naopak požaduje nejméně poloviční snížení emisí CO2.

S tím ale nesouhlasí řada europoslanců, kteří upozorňují na to, že příliš vysoko položená hranice by smetla dnešní dostupná biopaliva z trhu. Předseda zemědělského výboru Neil Parish, konzervativní poslanec z Velké Británie, podotkl, že v celé diskuzi o biopalivech nelze přehlédnout jednu podstatnou věc: důležité je pěstovat biopaliva nedaleko od místa, kde jsou spotřebovány. To například znamená, že má smysl využívat na českých silnicích biopaliva z české zemědělské výroby, ale dovážet biopaliva z Brazílie tento smysl vzhledem k ochraně životního prostředí již ztrácí.

Rozhoduje rovnováha

Na jedné věci se proto všichni účastníci diskuze shodují: je důležité zvolit správnou plodinu, pěstovat jí na správném místě a ve správném množství. Pak lze skutečně mluvit o přínosech pro ochranu životního prostředí.

Zpráva poslankyně Dorette Corbey bude brzy projednána na plenárním zasedání. Do té doby probíhají jednání mezi Parlamentem a Radou ministrů ohledně nové směrnice o kvalitě pohonných hmot. Přečtěte si zprávu a další informace v níže uvedených odkazech.