Tiskové zprávy
Centrum pro životní prostředí a zdraví: Brňany dusí prachem zamořený vzduch déle než je legální
27. března 2012 | Centrum pro životní prostředí a zdraví
Brno se i letos zařadilo mezi první města, jejichž obyvatelé jsou už nuceni dýchat prachem nelegálně zamořený vzduch. Měřící stanice v Brně už přesáhla počet dní, po které smí být legálně překročen denní limit pro polétavý prach (PM10) a Brno dlouhodobě patří mezi města s nejšpinavějším ovzduším v České republice. V tomto ohledu Brno předstihuje i mnohá severočeská města proslulá notoricky špatným stavem ovzduší. Horší situace byla zatím zjištěna jen na některých měřících stanicích v Moravskoslezském kraji (Ostrava-Bartovice, Věřňovice, Bohumín, Český Těšín, Karviná, Orlová).
„Zákon a evropská směrnice o ovzduší oficiálně povolují překročit denní limit (50 μg/m3) pro znečištění prachem (PM10) po 35 dnů během kalendářního roku (1). Podle údajů ČHMÚ ale už 23. března překročila limit 36-krát monitorovací stanice Brno-střed. Dlouhodobé výzkumy ukazují, že překročování limitů znečištění ovzduší je notorickým problémem i v dalších částech Brna (2).
Podle modelového hodnocení kvality ovzduší města Brna je doprava zodpovědná až za 90% denních koncentrací prachu (PM10),“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (3) a dodal: „Za nejnebezpečnější je považována frakce jemných prachových částic, které unikají typicky z výfuků dieselových automobilů. Tyto jemné prachové částice mají schopnosti vnikat až do plicních sklípků. Jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění a
způsobují i předčasná úmrtí.“
Jako prachové částice či polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Jemné částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systémů, a jsou proto pro zdraví lidí nebezpečnější. Např. z dieselových motorů pak unikají nejnebezpečnější tzv. ultrajemné nebo submikronové částice, jejichž velikost se pohybuje v řádech desítek nebo stovek nanometrů. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých
onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití, hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.
„Před komunálními volbami vyjadřoval brněnský primátor Roman Onderka podporu zavádění tzv. prachových filtrů, které zachycují nejnebezpečnější zplodiny u vozidel s dieselovými motory (4). Po volbách však Brno zrušilo plánovanou instalaci prachových filtrů do autobusů MHD a jeho představitelé se vyslovují i proti vytvoření tzv. nízkoemisní zóny“, uvedl Miroslav Šuta a dodal: „Přitom prachové dieselové filtry se osvědčují od Stockholmu a Kodaně, přes desítky německých měst až po Rakousko nebo Švýcarsko. Od osobních vozů a autobusů přes těžká nákladní auta až po bagry, lodě nebo lokomotivy. Zavádění prachových filtrů za dieselovými motory doporučuje jako velmi efektivní opatření pro ochranu zdraví lidí i klimatu také nedávná zpráva Programu OSN pro životní prostředí (5). I nízkoemisní zóny se osvědčují v řadě holandských, švédských, dánských nebo německých měst. Ministerstvo životního prostředí zpracovalo studie proveditelnosti těchto
zón ve vybraných městech Moravskoslezského kraje a zadat podobné studie se rozhodla také Plzeň a Praha.“
Další informace:
MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika, Centrum pro životní prostředí a zdraví, tel.: 608 775 754 e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz
Poznámky pro editory:
(1) Tolerovaná kvóta 35 dní pro překročení denního limitů pro prach (PM10) vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a je závazná i pro Českou republiku.
(2) Počet překročení denních limitů pro polétavý prach (PM10)v letech 2009 až 2011 v regionu:
Data za rok 2011 2010 2009
Počet překročení denního limitu PM10
Brno - Svatoplukova 85 104 95
Brno – Arboretum 83 72
Brno – střed 77 80 60
Brno – Lány 65 64
Brno – Výstaviště 60 68 40
Brno – Zvonařka 59 75 68
Brno – Tuřany 46 50
Brno – Úvoz 45 59
Brno – Kroftova 43 45
Brno - Masná 45
Zdroj: Internetový portál Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)
(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem
roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických
látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.
(4) Tisková zpráva z 5. října 2010: „Ne dalším hypermarketům, ano nízkoemisní zóně, čistějším palivům i
prachovým filtrům pro automobily“, k dispozici ZDE: http://www.detizeme.cz/ochranaovzdusi/?p=334
(5) Český překlad zprávy UNEP nazvané „Integrované hodnocení černého uhlíku a troposférického ozónu“
připravilo Centrum výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) ve spolupráci s Centrem pro životní
prostředí a zdraví. Byl zveřejněn společně s tiskovou zprávou 22. března 2011 a je k dispozici ZDE:
http://amper.ped.muni.cz/gw/unep_cz/
„Zákon a evropská směrnice o ovzduší oficiálně povolují překročit denní limit (50 μg/m3) pro znečištění prachem (PM10) po 35 dnů během kalendářního roku (1). Podle údajů ČHMÚ ale už 23. března překročila limit 36-krát monitorovací stanice Brno-střed. Dlouhodobé výzkumy ukazují, že překročování limitů znečištění ovzduší je notorickým problémem i v dalších částech Brna (2).
Podle modelového hodnocení kvality ovzduší města Brna je doprava zodpovědná až za 90% denních koncentrací prachu (PM10),“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (3) a dodal: „Za nejnebezpečnější je považována frakce jemných prachových částic, které unikají typicky z výfuků dieselových automobilů. Tyto jemné prachové částice mají schopnosti vnikat až do plicních sklípků. Jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění a
způsobují i předčasná úmrtí.“
Jako prachové částice či polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Jemné částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systémů, a jsou proto pro zdraví lidí nebezpečnější. Např. z dieselových motorů pak unikají nejnebezpečnější tzv. ultrajemné nebo submikronové částice, jejichž velikost se pohybuje v řádech desítek nebo stovek nanometrů. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých
onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití, hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.
„Před komunálními volbami vyjadřoval brněnský primátor Roman Onderka podporu zavádění tzv. prachových filtrů, které zachycují nejnebezpečnější zplodiny u vozidel s dieselovými motory (4). Po volbách však Brno zrušilo plánovanou instalaci prachových filtrů do autobusů MHD a jeho představitelé se vyslovují i proti vytvoření tzv. nízkoemisní zóny“, uvedl Miroslav Šuta a dodal: „Přitom prachové dieselové filtry se osvědčují od Stockholmu a Kodaně, přes desítky německých měst až po Rakousko nebo Švýcarsko. Od osobních vozů a autobusů přes těžká nákladní auta až po bagry, lodě nebo lokomotivy. Zavádění prachových filtrů za dieselovými motory doporučuje jako velmi efektivní opatření pro ochranu zdraví lidí i klimatu také nedávná zpráva Programu OSN pro životní prostředí (5). I nízkoemisní zóny se osvědčují v řadě holandských, švédských, dánských nebo německých měst. Ministerstvo životního prostředí zpracovalo studie proveditelnosti těchto
zón ve vybraných městech Moravskoslezského kraje a zadat podobné studie se rozhodla také Plzeň a Praha.“
Další informace:
MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika, Centrum pro životní prostředí a zdraví, tel.: 608 775 754 e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz
Poznámky pro editory:
(1) Tolerovaná kvóta 35 dní pro překročení denního limitů pro prach (PM10) vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a je závazná i pro Českou republiku.
(2) Počet překročení denních limitů pro polétavý prach (PM10)v letech 2009 až 2011 v regionu:
Data za rok 2011 2010 2009
Počet překročení denního limitu PM10
Brno - Svatoplukova 85 104 95
Brno – Arboretum 83 72
Brno – střed 77 80 60
Brno – Lány 65 64
Brno – Výstaviště 60 68 40
Brno – Zvonařka 59 75 68
Brno – Tuřany 46 50
Brno – Úvoz 45 59
Brno – Kroftova 43 45
Brno - Masná 45
Zdroj: Internetový portál Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)
(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem
roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických
látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.
(4) Tisková zpráva z 5. října 2010: „Ne dalším hypermarketům, ano nízkoemisní zóně, čistějším palivům i
prachovým filtrům pro automobily“, k dispozici ZDE: http://www.detizeme.cz/ochranaovzdusi/?p=334
(5) Český překlad zprávy UNEP nazvané „Integrované hodnocení černého uhlíku a troposférického ozónu“
připravilo Centrum výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) ve spolupráci s Centrem pro životní
prostředí a zdraví. Byl zveřejněn společně s tiskovou zprávou 22. března 2011 a je k dispozici ZDE:
http://amper.ped.muni.cz/gw/unep_cz/
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
