Centrum pro životní prostředí a zdraví : Brno překročilo celoroční „smogovou kvótu“ pro znečištění prachem

Brno už na první měřící stanici přesáhlo počet dní, po které smí být legálně překročen denní limit pro polétavý prach (PM10). I letos se tak Brno zařadilo k místům s nejvíce znečištěným ovzduším v České republice. Více překročení zatím zaznamenalo jen několik míst Moravskoslezského kraje (Ostrava, Havířov, Věřňovice) a Kladno. Prach v ovzduší přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu mělo znečištění ovzduší prachem v České republice za rok 2012 na svědomí zhruba 5500 předčasně zemřelých lidí a 1800 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. (1)

„Zákon a evropská směrnice o ovzduší oficiálně povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku (2). Na monitorovací stanici Brno-Svatoplukova byl limit 36x překročen 13. března. Vloni byla na té stanici „smogová kvóta“ přečerpána už 8. března a za celý rok byl limit překročen 72x. Povolená kvóta však byla vloni v Brně překročena i na řadě dalších měřících stanic (Zvonařka, Brno-střed, Brno-Lány) a podobná situace se opakuje už řadu let,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (3) a dodal: „Podle modelového hodnocení kvality ovzduší města Brna je doprava zodpovědná až za 90% denních koncentrací prachu.“

Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití, hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. Jako prachové částice či polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Jemné částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému, a jsou proto pro zdraví lidí nebezpečnější.

V důsledku intenzivní automobilové dopravy však Brno překračuje také limit pro znečištění oxidem dusičitým. Česká republika proto pro Brno získala u Evropské komise výjimku, která umožňuje vyšší znečištění až do 1. ledna 2015 (4). „Roční limit pro oxid dusičitý, který činí 40 μg/m3, byl v roce 2012 překročen na měřících stanicích Brno-Úvoz a Brno-Svatoplukova, přičemž horší situace byla v České republice zaznamenána už jenom na stanici Praha-Legerova na pražské severojižní magistrále,“ uvedl MUDr. Šuta a doplnil: „Oxid dusičitý je dráždivý plyn, který vzniká při spalovacích procesech, přičemž ve městech je jeho hlavním zdrojem automobilová doprava. Spolupodílí se na zvýšení celkové, srdečně-cévní a respirační úmrtnosti. Pro děti znamená vystavení NO2 zvýšené riziko onemocnění dýchacího ústrojí v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí.“

Indikativní měření znečištění ovzduší ultrajemným prachem provedená v únoru Centrum pro životní prostředí a zdraví naznačují další problém Brna: „Měřili jsme velice jemné prachové částice (PM0,1), které jsou zhruba 500 až 1000-krát menší než je průměr lidského vlasu. Vznikají typicky ve spalovacích motorech automobilů a jejich významným zdrojem ve městech jsou vozidla s dieselovými motory,“ uvedl Šuta a dodal: „Tyto částice představují velmi nebezpečnou složkou znečištění ovzduší, neboť jsou schopny prostupovat v plicních sklípcích do krve, kde poškozují stěny cév a vedou k vážným onemocněním (srdeční infarkt, mozková mrtvice), které mohou končit smrtí. Znečištění, které jsme naměřili v Brně, bylo významně vyšší než hodnoty naměřené naším dánským kolegou na srovnatelných lokalitách v Miláně nebo v Kodani a může představovat významné zdravotní riziko.“ (5)

Poznámky pro editory:
(1) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2012, Státní zdravotní ústav, Praha 2013
(2) Tolerovaná kvóta 35 dní pro překročení denního limitu pro prach (50 µg/m3) vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a je závazná i pro Českou republiku.
(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví. (http://www.facebook.com/CpZPZ )
(4) Rozhodnuti Komise ze dne 12.7.2012 o oznámení České republiky o prodlouženi lhůty pro dosažení mezních hodnot pro NO2 ve čtyřech zónách kvality ovzduší.
(5)Tisková zpráva CpŽPZ z 21. února 2014: Brno – znečištění vzduchu ultrajemným prachem ohrožuje zdraví lidí