Tiskové zprávy
Centrum pro životní prostředí a zdraví : Brno – znečištění vzduchu ultrajemným prachem ohrožuje zdraví lidí
„Měřili jsme velice jemné prachové částice, které jsou zhruba 500 až 1000-krát menší než je průměr lidského vlasu. Vznikají typicky ve spalovacích motorech automobilů a jejich významným zdrojem ve městech jsou vozidla s dieselovými motory,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
„Znečištění, které jsem naměřil v Brně, je významně vyšší než hodnoty naměřené na srovnatelných lokalitách v Miláně nebo v Kodani a mohou představovat významné zdravotní riziko. Jsem překvapen, že moderní město jako Brno stále nemá nízkoemisní zóny, které mají mnohé významné evropské metropole v Dánsku, Německu nebo Švédsku a které omezují vjezd vozidlům s nejvyššími emisemi. Domnívám se, že situaci by bylo možné významně zlepšit také zaváděním dieselových prachových filtrů v osobních i nákladních vozidlech a v autobusech,“ uvedl Kaare Press-Kristensen, expert Dánské ekologické rady a dodal: „Největším překvapením pro mne bylo, že jsem Brně neviděl skoro žádné cyklisty.“
Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). „Částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) se označují jako jemný prach a jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Velice jemné prachové částice (PM0,1) vznikající ve městech zejména v motorech automobilů představují velmi nebezpečnou složkou znečištění ovzduší, neboť jsou schopny prostupovat v plicních sklípcích do krve, kde poškozují stěny cév a vedou k vážným onemocněním (srdeční infarkt, mozková mrtvice), které mohou končit smrtí“, uvedl Miroslav Šuta a dodal: „Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila vloni zpřísnit evropskou politiku ochrany ovzduší, včetně zpřísnění limitů, přičemž však Praha neplní ani stávající limity, ani stávající doporučeného hodnoty WHO. Nově doporučila WHO také zavést měření počtu ultrajemných prachových částic a stanovení limitů pro ně.“ (3)
"Vyčetly jsme z dokumentů, které má radnice k dispozici, že o problému s polétavým prachem v Brně ví minimálně od roku 2002. A řešení? Je to stejné jako u cyklodopravy - spousta papírů, žádná skoro akce. Radnice nechává denně dýchat karcinogenní vzduch (4) děti navštěvující školy a školky v oblastech jako jsou třeba Mendlovo náměstí - Kotlářská - Stará Osada," vysvětluje Kristýna Rytířová, jedna z iniciátorek kampaně Dejchej Brno.(5)
"Zapojily jsme se do přípravy Programu zlepšování kvality ovzduší pro aglomeraci Brno, kterou koordinuje ministerstvo životního prostředí. Z oblasti dopravy se za brněnskou radnici přípravy nikdo neúčastní - ani politici, ani úředníci. V podkladech pro firmu, která plán zpracovává, jsem v oblasti dopravy našla zavádějící informace. Například u opatření "výstavba nových komunikací" je uvedeno 10 staveb, které mají pomoci Brnu s odlehčením dopravy. Ale podle našich spolupracovníků jedna stavba ještě situaci zhorší (tunely Úvoz), další ničemu nepomůže (dobudování ulice Pražákova), jiná nemá oporu v žádném územním plánu (R43). Obchvat Tuřan má problémy s nevyřešenými majetkovými vztahy a jižní část Velkého městského okruhu (VMO) je v nedohlednu,“ upozorňuje Hana Chalupská z iniciativy Dejchej Brno a dodává: „Druhá polovina staveb (VMO Žabovřeská, východní části VMO, Bratislavská radiála, obchvat Žebětína, obchvat ve Slatině) se teprve chystá, ale magistrát uvádí, že všechny tyto stavby "se blíží do fáze dokončení".
Poznámky pro editory:
(1) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví. http://www.facebook.com/CpZPZ
(2) Ing. Kaare Press-Kristensen, HD(A), PhD. je expert Dánské ekologické rady (Det Økologiske Råd), který přednášel problematiku znečištění ovzduší 10 let na Dánské technické univerzitě (DTU). Má zkušenosti s emisemi nebezpečných prachových částic z automobilů, nesilniční mobilní mechanizace (stavební mechanizace atd.), lodí, letadel a lokálních topenišť. Měřil znečištění na mnoha místech Dánska, ale také v řadě dalších evropských měst. V rámci Dánské ekologické rady pracoval na projektech pro Dánskou agenturu pro životní prostředí, Dánskou energetickou agenturu, Dánskou dopravní agenturu, město Kodaň, letiště v Kodani a Aalborgu, kodaňské metro atd.
(3) WHO - Review of evidence on health aspects of air pollution, 2013
(4) IARC: Outdoor air pollution a leading environmental cause of cancer deaths, 17. října 2013
(5) Dejchej Brno je lokální kampaň skupiny maminek, žijících v blízkosti II. městského okruhu v Brně. Prostřednictvím informování veřejnosti, veřejných akcí a jednání s radnicí usilují o prosazení konkrétních opatření pro ochranu ovzduší a tím i zdraví a životů obyvatel/ek Brna. Kampaň podporuje Nadace VIA - T-Mobile – MLUVME SPOLU. Více na http://dejchejbrno.cz
„Znečištění, které jsem naměřil v Brně, je významně vyšší než hodnoty naměřené na srovnatelných lokalitách v Miláně nebo v Kodani a mohou představovat významné zdravotní riziko. Jsem překvapen, že moderní město jako Brno stále nemá nízkoemisní zóny, které mají mnohé významné evropské metropole v Dánsku, Německu nebo Švédsku a které omezují vjezd vozidlům s nejvyššími emisemi. Domnívám se, že situaci by bylo možné významně zlepšit také zaváděním dieselových prachových filtrů v osobních i nákladních vozidlech a v autobusech,“ uvedl Kaare Press-Kristensen, expert Dánské ekologické rady a dodal: „Největším překvapením pro mne bylo, že jsem Brně neviděl skoro žádné cyklisty.“
Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). „Částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) se označují jako jemný prach a jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Velice jemné prachové částice (PM0,1) vznikající ve městech zejména v motorech automobilů představují velmi nebezpečnou složkou znečištění ovzduší, neboť jsou schopny prostupovat v plicních sklípcích do krve, kde poškozují stěny cév a vedou k vážným onemocněním (srdeční infarkt, mozková mrtvice), které mohou končit smrtí“, uvedl Miroslav Šuta a dodal: „Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila vloni zpřísnit evropskou politiku ochrany ovzduší, včetně zpřísnění limitů, přičemž však Praha neplní ani stávající limity, ani stávající doporučeného hodnoty WHO. Nově doporučila WHO také zavést měření počtu ultrajemných prachových částic a stanovení limitů pro ně.“ (3)
"Vyčetly jsme z dokumentů, které má radnice k dispozici, že o problému s polétavým prachem v Brně ví minimálně od roku 2002. A řešení? Je to stejné jako u cyklodopravy - spousta papírů, žádná skoro akce. Radnice nechává denně dýchat karcinogenní vzduch (4) děti navštěvující školy a školky v oblastech jako jsou třeba Mendlovo náměstí - Kotlářská - Stará Osada," vysvětluje Kristýna Rytířová, jedna z iniciátorek kampaně Dejchej Brno.(5)
"Zapojily jsme se do přípravy Programu zlepšování kvality ovzduší pro aglomeraci Brno, kterou koordinuje ministerstvo životního prostředí. Z oblasti dopravy se za brněnskou radnici přípravy nikdo neúčastní - ani politici, ani úředníci. V podkladech pro firmu, která plán zpracovává, jsem v oblasti dopravy našla zavádějící informace. Například u opatření "výstavba nových komunikací" je uvedeno 10 staveb, které mají pomoci Brnu s odlehčením dopravy. Ale podle našich spolupracovníků jedna stavba ještě situaci zhorší (tunely Úvoz), další ničemu nepomůže (dobudování ulice Pražákova), jiná nemá oporu v žádném územním plánu (R43). Obchvat Tuřan má problémy s nevyřešenými majetkovými vztahy a jižní část Velkého městského okruhu (VMO) je v nedohlednu,“ upozorňuje Hana Chalupská z iniciativy Dejchej Brno a dodává: „Druhá polovina staveb (VMO Žabovřeská, východní části VMO, Bratislavská radiála, obchvat Žebětína, obchvat ve Slatině) se teprve chystá, ale magistrát uvádí, že všechny tyto stavby "se blíží do fáze dokončení".
Poznámky pro editory:
(1) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví. http://www.facebook.com/CpZPZ
(2) Ing. Kaare Press-Kristensen, HD(A), PhD. je expert Dánské ekologické rady (Det Økologiske Råd), který přednášel problematiku znečištění ovzduší 10 let na Dánské technické univerzitě (DTU). Má zkušenosti s emisemi nebezpečných prachových částic z automobilů, nesilniční mobilní mechanizace (stavební mechanizace atd.), lodí, letadel a lokálních topenišť. Měřil znečištění na mnoha místech Dánska, ale také v řadě dalších evropských měst. V rámci Dánské ekologické rady pracoval na projektech pro Dánskou agenturu pro životní prostředí, Dánskou energetickou agenturu, Dánskou dopravní agenturu, město Kodaň, letiště v Kodani a Aalborgu, kodaňské metro atd.
(3) WHO - Review of evidence on health aspects of air pollution, 2013
(4) IARC: Outdoor air pollution a leading environmental cause of cancer deaths, 17. října 2013
(5) Dejchej Brno je lokální kampaň skupiny maminek, žijících v blízkosti II. městského okruhu v Brně. Prostřednictvím informování veřejnosti, veřejných akcí a jednání s radnicí usilují o prosazení konkrétních opatření pro ochranu ovzduší a tím i zdraví a životů obyvatel/ek Brna. Kampaň podporuje Nadace VIA - T-Mobile – MLUVME SPOLU. Více na http://dejchejbrno.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
