Tiskové zprávy
KDU-ČSL: Broumovsko trpí útoky vlků, europoslanec vyzývá ministra Brabce k akci
Vlk je v České republice chráněný a nesmí se střílet, na mnoha místech se ale přemnožil, napadá domácí zvířata a lidé se proto oprávněně začínají bát. Nejhorší je situace na Broumovsku, odkud už téměř denně přicházejí zprávy o smrcení mnoha kusů ovcí a hříbat nebo o mizení telat. Se situací chce pomoci europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který vyzval k okamžité akci ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).
„Na Broumovsku se aktuálně střetávají dva světy, ten lidský a ochranářský, kdy je potřeba říct, že se nic nemá přehánět, bezpečí lidí je důležitější. Ministerstvo životního prostředí sice už připravuje Program péče o vlka, ale ten spíše jen zpřísňuje jeho ochranu a zavádí kompenzace za škody, než že by přinášel rychlé řešení,“ komentuje situaci europoslanec Tomáš Zdechovský, který oblasti dlouhodobě pomáhá s rozvojem.
„Vyzval jsem proto pana ministra, aby se situaci věnoval prioritně a hlavně okamžitě. Vlky nemůžeme střílet, ale proč alespoň ty problematické neodchytit a třeba převést někam, kde místo trhání domácích zvířat na kusy pomohou snížit nadměrné stavy divokých prasat a další spárkaté zvěře, která působí miliardové škody na lesních porostech a zemědělských plodinách?“ ptá se Zdechovský, který si umí představit i řešení přes částečnou redukci rozmnožovacích schopností, aby se v oblasti vyskytovaly jen udržitelné počty této pro lidi nebezpečné šelmy.
Do kulturní zemědělské krajiny jako je Chráněná krajinná oblast (CHKO) patří podle zvěrolékaře a poslance Pavla Bělobrádka nejen volně žijící druhy zvěře, ale i člověk a hospodářská zvířata, i ty jsou součástí ekosystému. „Řešením proto není nechat volně působit velké šelmy, které do přírody jistě patří, na úkor hospodářských zvířat, v CHKO nejde natáhnout dvoumetrové nebo lépe třímetrové ploty!“ doplňuje Bělobrádek, podle něhož zdaleka nejde pouze o utrpení hospodářských zvířat, ale i chovatelské ztráty.
"Ty škody nejsou pouze na stržených zvířatech, ale i na přírůstku a chovné ceně stád. Samozřejmě, že se dá najít rozumné řešení, vzpomeňme na kormorány a jak to s nimi dopadlo,“ uzavírá Bělobrádek.
Chráněných vlků v česko-polském příhraničí postupně přibývá. Od podzimu 2015, kdy se na Broumovsku objevil první pár, se v regionu zabydlelo podle odhadů Správy CHKO Broumovsko až 20 vlků ve třech smečkách, kteří mají teď mladé. Ty podle informací od místních starostů učí lovit právě na hospodářských zvířatech. V České republice se vlci rozmnožují od roku 2014 a loni podle terénního monitoringu šelem zasahovali už do 18 teritorií.
„Na Broumovsku se aktuálně střetávají dva světy, ten lidský a ochranářský, kdy je potřeba říct, že se nic nemá přehánět, bezpečí lidí je důležitější. Ministerstvo životního prostředí sice už připravuje Program péče o vlka, ale ten spíše jen zpřísňuje jeho ochranu a zavádí kompenzace za škody, než že by přinášel rychlé řešení,“ komentuje situaci europoslanec Tomáš Zdechovský, který oblasti dlouhodobě pomáhá s rozvojem.
„Vyzval jsem proto pana ministra, aby se situaci věnoval prioritně a hlavně okamžitě. Vlky nemůžeme střílet, ale proč alespoň ty problematické neodchytit a třeba převést někam, kde místo trhání domácích zvířat na kusy pomohou snížit nadměrné stavy divokých prasat a další spárkaté zvěře, která působí miliardové škody na lesních porostech a zemědělských plodinách?“ ptá se Zdechovský, který si umí představit i řešení přes částečnou redukci rozmnožovacích schopností, aby se v oblasti vyskytovaly jen udržitelné počty této pro lidi nebezpečné šelmy.
Do kulturní zemědělské krajiny jako je Chráněná krajinná oblast (CHKO) patří podle zvěrolékaře a poslance Pavla Bělobrádka nejen volně žijící druhy zvěře, ale i člověk a hospodářská zvířata, i ty jsou součástí ekosystému. „Řešením proto není nechat volně působit velké šelmy, které do přírody jistě patří, na úkor hospodářských zvířat, v CHKO nejde natáhnout dvoumetrové nebo lépe třímetrové ploty!“ doplňuje Bělobrádek, podle něhož zdaleka nejde pouze o utrpení hospodářských zvířat, ale i chovatelské ztráty.
"Ty škody nejsou pouze na stržených zvířatech, ale i na přírůstku a chovné ceně stád. Samozřejmě, že se dá najít rozumné řešení, vzpomeňme na kormorány a jak to s nimi dopadlo,“ uzavírá Bělobrádek.
Chráněných vlků v česko-polském příhraničí postupně přibývá. Od podzimu 2015, kdy se na Broumovsku objevil první pár, se v regionu zabydlelo podle odhadů Správy CHKO Broumovsko až 20 vlků ve třech smečkách, kteří mají teď mladé. Ty podle informací od místních starostů učí lovit právě na hospodářských zvířatech. V České republice se vlci rozmnožují od roku 2014 a loni podle terénního monitoringu šelem zasahovali už do 18 teritorií.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk