Tiskové zprávy
senátorka Seitlová: Bude tok Moravy umělým plavebním kanálem nebo zůstane řekou?
19. ledna 2004 | senátorka Seitlová
O tom budou zítra rozhodovat senátoři ve svých výborech. Řece Moravě hrozí, že by se mohla stát umělou dopravní vodní cestou. Návrh uzákonit vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy jako dopravně využívanou významnou cestu předložil poslanec Antonín Zralý (KSČM) v rámci projednávání novely zákona o vnitrostátní plavbě č. 114/1995Sb. Tu předložila vláda jako tzv. euronovelu a původně měla obsahovat pouze nezbytné právní úpravy pro uvedení naší legislativy do souladu s právem EU z hlediska přepravy nebezpečných věcí. Loďařská lobby se ji ale v Poslanecké sněmovně zmocnila a návrh se stal předmětem k prosazení jejích zájmů napříč všemi ostatními oprávněnými požadavky a současným využitím území.
V případě schválení pozměňovacího návrhu poslance Zralého by měla Morava od ústí Bečvy svými parametry splňovat stejné plavební podmínky jako Labe od Chvaletic. Záleželo by pak už jen na ministerstvu dopravy, ve které třídě lodí stanoví splavnost. Správce vodní cesty, Povodí Moravy, by byl povinen zajišťovat plavebně provozní podmínky celého úseku ze zákona (§3 odst.1 §5 odst.2), tedy podle platné vyhlášky pro splavnost ( č. 222/1995 Sb.) minimálně např. hloubku toku 3,2 metry a šířku 20 m. Podle ministerstva dopravy je stanovením toku jako dopravně významné cesty také zakotvena nadřazenost vodní dopravy nad jeho ostatním vyžitím, jako například rekreačním. ( Známá kauza střetu vodní dopravy a jiného rekreačního využití Středního Povltaví, řešená vládou ČR v květnu 2002).
Pro zařazení Moravy od soutoku s Bečvou do využívaných významných dopravních cest nejsou navíc v současnosti splněny ani přírodní podmínky. Pokud by mělo dojít ke splavnění, znamenalo by to rozsáhlé hloubení koryta, a tím např. ohrožení přírodní rezervace Zástudánčí u Přerova, slepého ramene Moravy v Kroměříži nebo lužních lesů přírodního parku Zámeček u Záhlinic. Dopady přestavění toku na hydrologický a hydrogeologický režim a odběry vod nejsou známé.
Podmínky pro minimální splavnost podle platné vyhlášky nesplňuje ani samotný Baťův kanál, jehož plavební komory mají hloubku pouze 1,5m a šířku kolem 5m. Rozsáhlý stavební zásah by znamenalo splavnění řeky Moravy nad jezem Bělov u Otrokovic, se kterým návrh počítá. Celý jez by musel být přebudován.
O záměru splavnění nebyla vedena žádná odpovídající jednání, řešící střety zájmů. K návrhu nebyla přijata usnesení Rady ani zastupitelstev obou dotčených krajů nebo např. města Přerova. O podmínkách a dopadech splavnění nebyla informována ani veřejnost.
Cílem předložení pozměňovacího návrhu přitom bylo, aby na stavební a provozní práce související se splavněním toku Moravy již mohly být uvolňovány finanční prostředky přímo ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
S takovým postupem, kdy zákon obchází projednání dopadů a přínosů záměru výstavby a zásadního zásahu do přirozeného režimu vodních toků s dotčenými orgány územní samosprávy a veřejností, nelze souhlasit.
Novelu zákona budou zítra, dne 20. 1. 2004, projednávat výbory Senátu PČR a v průběhu příštího týdne bude předložena na jeho plénum.
V případě schválení pozměňovacího návrhu poslance Zralého by měla Morava od ústí Bečvy svými parametry splňovat stejné plavební podmínky jako Labe od Chvaletic. Záleželo by pak už jen na ministerstvu dopravy, ve které třídě lodí stanoví splavnost. Správce vodní cesty, Povodí Moravy, by byl povinen zajišťovat plavebně provozní podmínky celého úseku ze zákona (§3 odst.1 §5 odst.2), tedy podle platné vyhlášky pro splavnost ( č. 222/1995 Sb.) minimálně např. hloubku toku 3,2 metry a šířku 20 m. Podle ministerstva dopravy je stanovením toku jako dopravně významné cesty také zakotvena nadřazenost vodní dopravy nad jeho ostatním vyžitím, jako například rekreačním. ( Známá kauza střetu vodní dopravy a jiného rekreačního využití Středního Povltaví, řešená vládou ČR v květnu 2002).
Pro zařazení Moravy od soutoku s Bečvou do využívaných významných dopravních cest nejsou navíc v současnosti splněny ani přírodní podmínky. Pokud by mělo dojít ke splavnění, znamenalo by to rozsáhlé hloubení koryta, a tím např. ohrožení přírodní rezervace Zástudánčí u Přerova, slepého ramene Moravy v Kroměříži nebo lužních lesů přírodního parku Zámeček u Záhlinic. Dopady přestavění toku na hydrologický a hydrogeologický režim a odběry vod nejsou známé.
Podmínky pro minimální splavnost podle platné vyhlášky nesplňuje ani samotný Baťův kanál, jehož plavební komory mají hloubku pouze 1,5m a šířku kolem 5m. Rozsáhlý stavební zásah by znamenalo splavnění řeky Moravy nad jezem Bělov u Otrokovic, se kterým návrh počítá. Celý jez by musel být přebudován.
O záměru splavnění nebyla vedena žádná odpovídající jednání, řešící střety zájmů. K návrhu nebyla přijata usnesení Rady ani zastupitelstev obou dotčených krajů nebo např. města Přerova. O podmínkách a dopadech splavnění nebyla informována ani veřejnost.
Cílem předložení pozměňovacího návrhu přitom bylo, aby na stavební a provozní práce související se splavněním toku Moravy již mohly být uvolňovány finanční prostředky přímo ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
S takovým postupem, kdy zákon obchází projednání dopadů a přínosů záměru výstavby a zásadního zásahu do přirozeného režimu vodních toků s dotčenými orgány územní samosprávy a veřejností, nelze souhlasit.
Novelu zákona budou zítra, dne 20. 1. 2004, projednávat výbory Senátu PČR a v průběhu příštího týdne bude předložena na jeho plénum.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
