Tiskové zprávy
MŽP ČR: Bursík: Dobré zprávy z jednání v Japonsku a USA o klimatické dohodě
Ministr životního prostředí Martin Bursík se dnes ráno vrátil z jednání delegace Evropské unie s představiteli Japonska a USA o podobě nové klimatické dohody, která má být uzavřena letos v prosinci v dánské Kodani.
Ministra Bursíka na jednání doprovázeli v rámci tzv. Trojky švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren, který jej v červenci vystřídá ve funkci předsedy Rady EU pro životní prostředí, a evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas (kterého v Japonsku zastupovala ředitelka jeho kabinetu Nancy Kontou).
Evropská delegace jednala v Tokiu mimo jiné s místopředsedou vlády Takeo Kawamurou, ministrem zahraničních věcí Hirofumi Nakasonem, ministrem životního prostředí Tetsuo Saitem, prvním náměstkyní ministra hospodářství, obchodu a průmyslu Sanae Takaichi, ale také se stínovou ministryní životního prostředí za Demokratickou stranu Japonska Tomiko Okazaki.
V USA delegace vedená Martinem Bursíkem vedla jednání například s Carol Browner, poradkyní prezidenta Obamy pro klima a energetiku, Lisou Jackson, administrátorkou federální Agentury pro životní prostředí (EPA), hlavním vyjednavačem USA pro klima Toddem Sternem, ale také se senátorem Johnem Kerrym, který bude jednou z nejvýznamnějších osobností v Kongresu v souvislosti s přípravou nové federální legislativy pro ochranu klimatu.
„Japonsko je s ročními emisemi 1,6 miliard tun CO2ekv. šestým největším světovým producentem skleníkových plynů. Proto je pro budoucí klimatickou dohodu zásadním partnerem,“ řekl na dnešní tiskové konferenci po svém návratu z jednání ministr životního prostředí Martin Bursík.
„My chceme samozřejmě po svých partnerech z řad průmyslových zemí slyšet jasné slovo o jejich střednědobém závazku ke snižování skleníkových plynů do roku 2020, tak jako my jako Evropa jsme jasně řekli, že do roku 2020 snížíme naše emise o 30 %, pokud se další významní emitenti připojí,“ popsal klíčové téma jednání Martin Bursík. „Ten závazek musí být v rozmezí 25 – 40% snížení emisí, jinak se, jak ukazují data Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC), nemůže podařit stabilizovat globální teploty pod dvoustupňovou hranicí nárůstu do roku 2100,“ dodal ministr.
Japonsko zatím tak daleko není a zkoumá šestici možných scénářů od +6 % do -25 %. „Podle slov vicepremiéra Kawamury by měli Japonci z těchto šesti scénářů do června vybrat ten, který zvolí. Dva z nich se pohybují v rozmezí, daném vědeckými informacemi IPCC,“ říká Martin Bursík.
„Velmi pozitivní zprávou byla reakce japonské vlády na návrh Evropské unie, aby již do roku 2015 vznikl provázaný trh s uhlíkem ve všech zemích OECD a do roku 2020 trh globální,“ říká Martin Bursík a dodává, že to je velmi významné především pro zachování konkurenceschopnosti podniků ze zemí, kde již uhlíkový trh funguje a podniky musí nakupovat povolenky v aukcích. „Japonsko je tomuto návrhu velmi nakloněno a samo už podobný pilotní systém zavedlo. Obdobně pozitivní reakci jsme slyšeli i v USA,“ říká předseda Rady EU pro životní prostředí Martin Bursík.
V USA už obchodování s emisemi (tzv. cap-and-trade system) funguje v některých státech a Obamova administrativa usilovně pracuje na legislativě, která jej zavede na federální úrovni. „Významnou roli v tom procesu hraje senátor John Kerry a kongresman Henry Waxmann, s nimiž jsme také jednali. Kongresman Waxmann předloží návrh do Sněmovny reprezentantů v dubnu a já pevně věřím, že do Kodaňského summitu jej schválí nejen Sněmovna, ale i Senát amerického Kongresu,“ dodal Martin Bursík.
Zásadní bude také role rozvojových zemí, od nichž Evropa očekává snížení skleníkových emisí do roku 2020 o 15 – 30 % oproti scénáři bez jakýchkoli úsporných opatření (business as usual). „Je evidentní, že klíčové rozvojové země jako Čína či Indie čekají na to, co udělají USA. Proto je velmi důležité, aby USA přišly nejen s velmi dobrým dlouhodobým závazkem 80% snížení emisí do roku 2050, ale také s cílem pro rok 2020, který bude ambicióznější než dnes deklarované snížení emisí na úroveň roku 1990, což by znamenalo redukci o 14 % oproti současnosti,“ konstatoval ministr Bursík.
Ministra Bursíka na jednání doprovázeli v rámci tzv. Trojky švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren, který jej v červenci vystřídá ve funkci předsedy Rady EU pro životní prostředí, a evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas (kterého v Japonsku zastupovala ředitelka jeho kabinetu Nancy Kontou).
Evropská delegace jednala v Tokiu mimo jiné s místopředsedou vlády Takeo Kawamurou, ministrem zahraničních věcí Hirofumi Nakasonem, ministrem životního prostředí Tetsuo Saitem, prvním náměstkyní ministra hospodářství, obchodu a průmyslu Sanae Takaichi, ale také se stínovou ministryní životního prostředí za Demokratickou stranu Japonska Tomiko Okazaki.
V USA delegace vedená Martinem Bursíkem vedla jednání například s Carol Browner, poradkyní prezidenta Obamy pro klima a energetiku, Lisou Jackson, administrátorkou federální Agentury pro životní prostředí (EPA), hlavním vyjednavačem USA pro klima Toddem Sternem, ale také se senátorem Johnem Kerrym, který bude jednou z nejvýznamnějších osobností v Kongresu v souvislosti s přípravou nové federální legislativy pro ochranu klimatu.
„Japonsko je s ročními emisemi 1,6 miliard tun CO2ekv. šestým největším světovým producentem skleníkových plynů. Proto je pro budoucí klimatickou dohodu zásadním partnerem,“ řekl na dnešní tiskové konferenci po svém návratu z jednání ministr životního prostředí Martin Bursík.
„My chceme samozřejmě po svých partnerech z řad průmyslových zemí slyšet jasné slovo o jejich střednědobém závazku ke snižování skleníkových plynů do roku 2020, tak jako my jako Evropa jsme jasně řekli, že do roku 2020 snížíme naše emise o 30 %, pokud se další významní emitenti připojí,“ popsal klíčové téma jednání Martin Bursík. „Ten závazek musí být v rozmezí 25 – 40% snížení emisí, jinak se, jak ukazují data Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC), nemůže podařit stabilizovat globální teploty pod dvoustupňovou hranicí nárůstu do roku 2100,“ dodal ministr.
Japonsko zatím tak daleko není a zkoumá šestici možných scénářů od +6 % do -25 %. „Podle slov vicepremiéra Kawamury by měli Japonci z těchto šesti scénářů do června vybrat ten, který zvolí. Dva z nich se pohybují v rozmezí, daném vědeckými informacemi IPCC,“ říká Martin Bursík.
„Velmi pozitivní zprávou byla reakce japonské vlády na návrh Evropské unie, aby již do roku 2015 vznikl provázaný trh s uhlíkem ve všech zemích OECD a do roku 2020 trh globální,“ říká Martin Bursík a dodává, že to je velmi významné především pro zachování konkurenceschopnosti podniků ze zemí, kde již uhlíkový trh funguje a podniky musí nakupovat povolenky v aukcích. „Japonsko je tomuto návrhu velmi nakloněno a samo už podobný pilotní systém zavedlo. Obdobně pozitivní reakci jsme slyšeli i v USA,“ říká předseda Rady EU pro životní prostředí Martin Bursík.
V USA už obchodování s emisemi (tzv. cap-and-trade system) funguje v některých státech a Obamova administrativa usilovně pracuje na legislativě, která jej zavede na federální úrovni. „Významnou roli v tom procesu hraje senátor John Kerry a kongresman Henry Waxmann, s nimiž jsme také jednali. Kongresman Waxmann předloží návrh do Sněmovny reprezentantů v dubnu a já pevně věřím, že do Kodaňského summitu jej schválí nejen Sněmovna, ale i Senát amerického Kongresu,“ dodal Martin Bursík.
Zásadní bude také role rozvojových zemí, od nichž Evropa očekává snížení skleníkových emisí do roku 2020 o 15 – 30 % oproti scénáři bez jakýchkoli úsporných opatření (business as usual). „Je evidentní, že klíčové rozvojové země jako Čína či Indie čekají na to, co udělají USA. Proto je velmi důležité, aby USA přišly nejen s velmi dobrým dlouhodobým závazkem 80% snížení emisí do roku 2050, ale také s cílem pro rok 2020, který bude ambicióznější než dnes deklarované snížení emisí na úroveň roku 1990, což by znamenalo redukci o 14 % oproti současnosti,“ konstatoval ministr Bursík.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
