https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/byly-rozdany-ceny-velkeho-bratra-za-rok-2020
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Iuridicum Remedium, z. s.: Byly rozdány Ceny Velkého bratra za rok 2020

12. března 2021 | Iuridicum Remedium, z. s.
Autor: Jan Vobořil, tel: 728937902
Výsledky šestnáctého ročníku Cen Velkého bratra (Big Brother Awards) – anticen pro největší slídily pořádaných nevládní organizací Iuridicum Remedium byly dnes vyhlášeny v Praze. Devítičlenná porota složená z odborníků na nové technologie, právníků, obránců lidských práv a novinářů udělovala anticeny ve čtyřech kategoriích. Anticeny byly uděleny Ministerstvu zdravotnictví, společnosti Cogniware dodávající sledovací systémy, dvěma poslancům hnutí ANO za návrh registrace anonymních SIM karet a výroku profesora Jaroslava Flegra, kterým vyzýval v souvislosti s bojem s pandemií k zpřístupnění citlivých dat o pohybu a karetních transakcích pro státní orgány. Za vítěze pozitivní ceny pak porota označila dvě disentní stanoviska ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové ke klíčovým nálezům Ústavního soudu týkajících se ochrany soukromí.

Odůvodnění ocenění viz níže, detailnější vyjádření včetně odkazů na zdroje a reakcí (a letos i video!) zde:
https://bigbrotherawards.cz/2021/03/12/byly-rozdany-ceny-velkeho-bratra-za-rok-2020/

:: Cenu pro Dlouhodobého slídila získalo Ministerstvo zdravotnictví
za sérii pochybení při nakládání s osobními údaji v průběhu epidemie. Porota zejména zdůraznila problémy v legislativní práci, zejména pokud jde o návrh, aby hygienici měli přístup k lokalizačním údajům od operátorů, dále šlo o zřejmě nezákonné předávání údajů o lidech v karanténě hygieniky Policii ČR, které nařídilo ministerstvo a v neposlední řadě i o problémy s úniky dat z registračních formulářů na testování a později i očkování k reklamním gigantům kvůli zapracování sledovacích prvků těchto společností ve webových registračních formulářích. „Ministerstvo zdravotnictví mělo samozřejmě náročný rok, ale uvedená pochybení to dle našeho názoru neomlouvá. Uvedená pochybení dle našeho názoru ukazují na dlouhodobější problém s kladením dostatečného důrazu na ochranu soukromí v sektoru zdravotnictví, který přitom pracuje s osobními údaji občanů, které lze považovat za ty nejcitlivější,“ uvedl k ocenění výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil.

:: Cenu pro Úředního slídila získali poslanci Monika Červíčková a Jiří Mašek (oba hnutí ANO)
za návrh na zavedení povinného registrování rodných čísel lidí nakupujících anonymní SIM karty. Jimi předložený pozměňovací návrh k novele zákona o elektronických komunikacích, který je momentálně projednáván v poslanecké sněmovně upravit povinnost prodejců předplacených SIM karet získávat od kupujících údaje o rodném čísle a v případě cizinců o jménu, příjmení, datu a místu narození. Tyto údaje by byli povinni předávat operátorům, kteří by je pak na vyžádání měli předávat policii a zpravodajským službám.

Návrh má přispět ke snaze bezpečnostních složek bránit využívání SIM karet, u nichž operátoři nevedou evidenci jejich držitelů. Jako mnohé podobné návrhy, je i tento odůvodněn bojem proti terorismu a závažné kriminalitě. Důvodem pro udělení ceny bylo zejména to, že porota zavedení těchto registrací považuje za zcela nepřiměřené nejen při zohlednění toho, že by rodná čísla od zákazníků shromažďovali prodejci SIM, ale i s ohledem na velmi pochybný přínos takové evidence s ohledem na jednoduchou dostupnost řady jiných efektivních nástrojů, jak utajit identitu komunikujících osob, ať už jde o využívání různých šifrovaných komunikačních platforem či nákup anonymních SIM karet v jiných státech na cizí jména apod. Porota se tak obává, že zavedení této povinnosti by dopadlo opět pouze na ty, kteří nemají dle svého mínění důvody svoji komunikaci tajit.

:: Cenu pro Firemního slídila získala česká společnost Cogniware,
která vyvíjí systém Cogniware Insights, který v sobě obsahuje celou řadu modulů na vyhodnocování důkazů pomocí metod umělé inteligence, na využití rozpoznávání podle hlasu, využití biometriky pro rozpoznávání osob podle tváře či rozpoznávání věku nebo emocí. „Samotný vývoj takového sledovacího systému, který má potenciál významně zasáhnout do soukromí není takový problém, jako přístup společnosti k tomu, komu tuto zbraň, jak představitelé společnosti sami tento nástroj nazývají, dává do rukou. Hlavními zákazníky této společnosti (mezi něž se nově řadí i česká státní policie) tvoří autokratické či teokratické státy Blízkého východu. Společnost se přitom netají tím, že těží z nízké míry ochrany soukromí v těchto státech, či že neví, k čemu všemu tyto státy její nástroj využívají,“ uvedl k ocenění Jan Vobořil.

Je tak pravděpodobné, že její softwarové nástroje jsou využívány bezpečnostními složkami daných zemí i k potlačování lidských práv, které je v těchto státech běžným jevem. Udělením anticeny chceme ukázat, že na etickou seberegulaci v komerčním sektoru se v oblasti respektu k soukromí bohužel spoléhat nedá. Je rovněž zarážející, že výzkumné aktivity této společnosti při rozvoji jejích softwarových nástrojů na predikci chování osob jsou podporovány ze státního rozpočtu.

:: V další kategorii Výrok Velkého bratra byl za rok 2020 oceněn výrok profesora Jaroslava Flegra:
„Myslím, že za situace, jako je ta dnešní, je nutné navíc na přechodnou dobu omezit i ochranu soukromí. Konkrétně, státním orgánům by mělo být povoleno využívat neanonymizovanou informaci o poloze jednotlivých osob z mobilních telefonů i bankovních transakcí. Právě takový zásah do soukromí totiž umožnil rozvinutým asijským státům neuvěřitelně zefektivnit vyhledávání nově nakažených a porazit tak epidemii covidu.“

Tento výrok je součástí postu profesora Flegra na Facebooku z 18. října 2020, který byl následně citován řadou médií. „Vážíme si osvětové činnosti profesora Flegra o pandemii a boji proti ní. IuRe rozhodně udělením anticeny nechce jakkoli zpochybňovat právo profesora Flegra svůj názor vyjádřit, názor to rozhodně není ojedinělý, i proto ale považujeme za zásadní na výrok reagovat. Zavedení sledovacích nástrojů, o nichž Flegr mluví, by byl nejen krok, který považujeme za velmi invazivní pokud jde o zásah do soukromí, ale v podmínkách demokratických evropských států i málo efektivní, což je důležitý argument pro nepřijatelnost. Zkušenosti z asijských států s úplně jinou kulturou ochrany soukromí i mnohem vyšší ochotou občanů akceptovat zásahy do soukromí jsou nepřenositelné. Bez dobrovolné akceptace tohoto sledování občany, které je v evropských podmínkách jen těžko představitelné, je potenciální přínos malý. To ostatně ukazuje třeba vývoj epidemie v Izraeli, který už od jara minulého roku zavedl poměrně rozsáhlé sledování pohybu občanů na základě těchto dat, nicméně k tomu, aby Izrael patřil ještě před spuštěním očkování k dlouhodobě nejpostiženějším zemím, to významně nepřispělo,“ odůvodňuje ocenění Vobořil.

Porota rovněž upozorňuje na zkušenosti s tím, že sledování zavedené pro jeden účel často nachází v budoucnu i účely další. Ukazují to jak aktuální zkušenosti z asijských států, o nichž píše Flegr, tak i zkušenosti ze států evropských například pokud jde o sledovací nástroje zaváděné v souvislosti s bojem proti terorismu.

:: Vítězem Pozitivní ceny Edwarda Snowdena za ochranu soukromí se za rok 2020
stala dvě disentní stanoviska ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové k důležitým plenárním nálezům Ústavního soudu ve věci ochrany soukromí. V prvním případě se Kateřina Šimáčková jako jediná vymezila v odlišném stanovisku proti nálezu Ústavního soudu, který posuzoval návrh na zrušení české právní úpravy týkající se plošného shromažďování metadat o elektronické komunikaci. V druhém případě pak šlo o loňský nález týkající se návrhu na zrušení ustanovení zákona o zdravotních službách, který upravuje fungování tzv. zdravotních registrů. V tomto případě připojila disentní stanovisko spolu s kolegy Vojtěchem Šimíčkem a Jiřím Zemánkem.

Porota ocenila kritiku uvedených nálezů i obecněji myšlenková východiska obou disentů, důraz na ochranu jednotlivce a jeho práv místo jednostranného upřednostňování celospolečenských či na nutnost důsledně a detailně posuzovat konflikty jednotlivých ústavních práv v rozhodovací praxi ústavního soudu. „Paní doktorka Šimáčková se rozhodla s ohledem na to, že jde po ocenění za rozhodovací činnost soudce a s ohledem na potřebu zachování soudcovské nezávislosti ocenění nepřijmout, což samozřejmě plně chápeme a respektujeme. K odůvodnění proto připojujeme po dohodě i vyjádření paní soudkyně, které tento krok vysvětluje,“ doplnil Jan Vobořil.

Složení poroty Big Brother Awards 2020
Jan Cibulka – datový novinář, Český rozhlas
Eduarda Hekšová – ředitelka spotřebitelské organizace dTest
Oldřich Kužílek – poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí, Otevřená společnost
Robert Malecký – redaktor, HlídacíPes.org
Ján Matejka – ředitel Ústavu státu a práva AV ČR, člen rozkladové komise ÚOOÚ
Ondrej Mikle – odborník na ICT technologie
Pavel Růžička – expert na IT bezpečnost
Jan Vobořil – výkonný ředitel IuRe a advokát
Václav Vlk – advokát a předseda předsednictva Českého helsinského výboru
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist