Tiskové zprávy
Správa NP České Švýcarsko: Čáp černý z Českého Švýcarska byl vůbec poprvé zaznamenán v Africe. Zřejmě už je na cestě zpátky
Dosud nejvzdálenějším místem, na kterém byl zaznamenán čáp černý pocházející z Českého Švýcarska, je nově pobřeží Atlantského oceánu u města Joal v Senegalu, zhruba 90 kilometrů jihovýchodně od Dakaru. Čápa označeného bílým kroužkem s kódem 67PP vyfotografoval francouzský občan Jean-Marie Dupart dne 19. února 2024. Jeho ornitologické hlášení bylo následně předáno Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, kroužkovací stanici Národního muzea i samotným ornitologům z Českého Švýcarska, jimiž byli Pavel Benda, Václav Sojka a Václav Šena. Ti mládě okroužkovali v červnu 2022 na skalním hnízdě v národní přírodní rezervaci Kaňon Labe nedaleko Podskalí u Děčína. V současné době je čáp spolu s dalšími již nejspíše na cestě zpět do Evropy.
Petr Kříž, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko:„Čápi černí, ale i sokoli stěhovaví nebo výři velcí, u nás dostávají svou šanci vyvést mláďata především díky tomu, že návštěvníci respektují jejich životní prostor a poskytují jim to základní, co ze strany člověka poskytnout lze. A to je klid. Pak také můžeme společně sdílet radost, třeba právě z poznatků o dalších životních cestách zdejších mláďat.“
Čáp z Podskalí se v roce 2022 vylíhnul spolu se dvěma dalšími sourozenci na skalním hnízdě v národní přírodní rezervaci Kaňon Labe. Mimořádně plaší čápi černí běžně hnízdí na stromech, v oblasti Českého Švýcarska jim však terén umožňuje i hnízdění na skalních římsách. V místech, kde je to možné a pro ptáky bezpečné, ornitologové mláďata kroužkují. Kroužky umožňují další monitoring ptáků a jsou navrženy tak, aby kódy bylo možné odečíst z větší vzdálenosti. Pohlaví kroužkovaných mláďat nelze v době kroužkování zjistit, obvykle je lze určit až v během dalších pozorování daného jedince.
Čápi černí jsou tažní ptáci. Zajímavostí u mláďat čápů černých je, že je jim geneticky dáno, kterou migrační cestou se po vylétnutí z hnízda vydají ke svým zimovištím. Jejich rodiče je trasu neučí. Středoevropští čápi černí se vydávají na jih dvěma směry, přes Pyrenejský poloostrov nebo přes Balkán. Je pravděpodobné, že někteří čápi zimují na jihu Evropy, řada hlášení čápů kroužkovaných v Českém Švýcarsku pochází z francouzského Camarque či jižního Španělska. K dispozici jsou také hlášení z Blízkého východu, zejména Izraele. V případě čápa černého z Podskalí se jedná o vůbec první hlášenku z Afriky.
V březnu začíná doba ochrany hnízdišť, s ochranou pomáhají dobrovolní strážci i horolezci
Čápi černí patří spolu se sokoly stěhovavými či výry velkými ke zvláště chráněným druhům, pro které Správa Národního parku České Švýcarsko každoročně vyhlašuje na období od 1. března do konce července takzvané dočasně chráněné plochy. Opatření se vztahuje na bezprostřední okolí hnízd v národním parku České Švýcarsko i v CHKO Labské pískovce a spočívá v omezení vstupu návštěvníkům. Hnízdiště jsou viditelně označena informačními tabulkami a vymezovacími páskami, aby se jim lidé mohli vyhnout a ptáky během hnízdění nerušili. V národním parku České Švýcarsko se kromě jeho klidových území jedná o dalších 15 lokalit, v CHKO Labské pískovce pak o dalších devět míst. Opatřením nedochází k žádnému omezení průchodu návštěvníků po značených turistických trasách.
Václav Sojka, ornitolog a strážce Národního parku České Švýcarsko:„To, že se u nás čápům, sokolům, výrům i dalším druhům daří vyvádět mláďata v dostatečných počtech, je společným úspěchem i vizitkou ohleduplnosti nás všech. České Švýcarsko a Labské pískovce jsou rozsáhlou oblastí, v mnoha případech by se zranitelným druhům nepodařilo zajistit potřebný klid bez každodenní pomoci dobrovolných strážců při dohledu nad uzavřenými lokalitami nebo bez ohleduplnosti lezců, kteří informace o známých hnízdech šíří do své komunity a hnízdním lokalitám se v citlivém ročním období vyhýbají.“
Kromě vyznačení hnízdišť přímo v terénu národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce jsou podrobnější informace o hnízdění čápů černých, sokolů stěhovavých i výrů velkých uvedeny na internetových stránkách Správy NP České Švýcarsko, a to v sekci Prosíme nerušit! Hnízdíme! (https://www.npcs.cz/prosime-nerusit-hnizdime).
Lokalita v Senegalu, kde byl zaznamenán čáp černý z Podskalí:https://mapy.cz/s/jomuzudena
Petr Kříž, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko:„Čápi černí, ale i sokoli stěhovaví nebo výři velcí, u nás dostávají svou šanci vyvést mláďata především díky tomu, že návštěvníci respektují jejich životní prostor a poskytují jim to základní, co ze strany člověka poskytnout lze. A to je klid. Pak také můžeme společně sdílet radost, třeba právě z poznatků o dalších životních cestách zdejších mláďat.“
Čáp z Podskalí se v roce 2022 vylíhnul spolu se dvěma dalšími sourozenci na skalním hnízdě v národní přírodní rezervaci Kaňon Labe. Mimořádně plaší čápi černí běžně hnízdí na stromech, v oblasti Českého Švýcarska jim však terén umožňuje i hnízdění na skalních římsách. V místech, kde je to možné a pro ptáky bezpečné, ornitologové mláďata kroužkují. Kroužky umožňují další monitoring ptáků a jsou navrženy tak, aby kódy bylo možné odečíst z větší vzdálenosti. Pohlaví kroužkovaných mláďat nelze v době kroužkování zjistit, obvykle je lze určit až v během dalších pozorování daného jedince.
Čápi černí jsou tažní ptáci. Zajímavostí u mláďat čápů černých je, že je jim geneticky dáno, kterou migrační cestou se po vylétnutí z hnízda vydají ke svým zimovištím. Jejich rodiče je trasu neučí. Středoevropští čápi černí se vydávají na jih dvěma směry, přes Pyrenejský poloostrov nebo přes Balkán. Je pravděpodobné, že někteří čápi zimují na jihu Evropy, řada hlášení čápů kroužkovaných v Českém Švýcarsku pochází z francouzského Camarque či jižního Španělska. K dispozici jsou také hlášení z Blízkého východu, zejména Izraele. V případě čápa černého z Podskalí se jedná o vůbec první hlášenku z Afriky.
V březnu začíná doba ochrany hnízdišť, s ochranou pomáhají dobrovolní strážci i horolezci
Čápi černí patří spolu se sokoly stěhovavými či výry velkými ke zvláště chráněným druhům, pro které Správa Národního parku České Švýcarsko každoročně vyhlašuje na období od 1. března do konce července takzvané dočasně chráněné plochy. Opatření se vztahuje na bezprostřední okolí hnízd v národním parku České Švýcarsko i v CHKO Labské pískovce a spočívá v omezení vstupu návštěvníkům. Hnízdiště jsou viditelně označena informačními tabulkami a vymezovacími páskami, aby se jim lidé mohli vyhnout a ptáky během hnízdění nerušili. V národním parku České Švýcarsko se kromě jeho klidových území jedná o dalších 15 lokalit, v CHKO Labské pískovce pak o dalších devět míst. Opatřením nedochází k žádnému omezení průchodu návštěvníků po značených turistických trasách.
Václav Sojka, ornitolog a strážce Národního parku České Švýcarsko:„To, že se u nás čápům, sokolům, výrům i dalším druhům daří vyvádět mláďata v dostatečných počtech, je společným úspěchem i vizitkou ohleduplnosti nás všech. České Švýcarsko a Labské pískovce jsou rozsáhlou oblastí, v mnoha případech by se zranitelným druhům nepodařilo zajistit potřebný klid bez každodenní pomoci dobrovolných strážců při dohledu nad uzavřenými lokalitami nebo bez ohleduplnosti lezců, kteří informace o známých hnízdech šíří do své komunity a hnízdním lokalitám se v citlivém ročním období vyhýbají.“
Kromě vyznačení hnízdišť přímo v terénu národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce jsou podrobnější informace o hnízdění čápů černých, sokolů stěhovavých i výrů velkých uvedeny na internetových stránkách Správy NP České Švýcarsko, a to v sekci Prosíme nerušit! Hnízdíme! (https://www.npcs.cz/prosime-nerusit-hnizdime).
Lokalita v Senegalu, kde byl zaznamenán čáp černý z Podskalí:https://mapy.cz/s/jomuzudena
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
